Kroniky Vzduchu: Díl 28 - Konec?

Nami stála tváří v tvář ninjovi a připravovala se na další útok.
„Jutsu Vodních klonů!“ řekla a kolem ní se vytvořilo 5 klonů.
Nami a její klony vytáhli kunai a rozeběhli se na ninju.
Zkusíme taijutsu!! Řekla si Nami a švihla po ninjovi kunaiem.
Ninja její výpad pohotově vykryl a jeho kunaiové postavy se vrhli proti Nami a jejím klonům.
Několik klonů seklo po postavách kunaiem, ale ten se jenom se zařinčením svezl po kovovém povrchu postav.
Sakra!! Ty postavy jsou vůči útokům na blízko imunní!! Zaklela Nami.
Jedna postavy švihla rukou a přeřízla jednoho klona.
Ninja se najednou objevil před Nami : „Živel oheň: Technika ohnivých koulí!“ řekl a vypustil na Nami proud ohnivých střel.
Nami rychle uskočila do strany, ale několik střel jí trefilo do boku.
Nami doskočila a bolestivě se chytla za popáleninu.
Ninja se vítězně usmál : „Nakonec z tebe bude jenom pára!!“

Kawara to také neměl moc lehké.
Ninja na něj každou chvilku posílal explodující, světelné paprsky.
Kawara doposud jenom uhýbal.
„Jutsu Krytí mlhou!“ řekl Kawara a kolem se zatáhla hustá opona z mlhy.
„Myslíš, že se skryješ?!“ pousmál se pohrdavě ninja a pohnul zrcadlovým mečem…ale nic se nestalo.
„Co to?“ podivil se ninja.
„Bez světla, není útok.“ Ozval se za ním Kawara.
Ninja se rychle otočil a švihl po Kawarovi meči.
Kawara vytáhl kunai a vykryl jeho útok.
„Nepotřebuji světlo na to, abych tě porazil!!“ zavrčel ninja.
„Nepotřebuješ, stačí, když se vzdáš.“ Řekl Kawara.
Ninja se zamračil, povolil tlak na zbraně a opět švihl po Kawarovi.
Ten rychle uskočil a zmizel v mlze.

Jaden uskočil před dalším větrným ostřím, co na něj poslal Narato a vystřelil po něm jednu ránu vzdušného drtiče.
Naratovi najednou na rukách narostl krunýř, jako nějakého nosorožce a větrná rána se o něj zastavila.
„Co je zase tohle??? To tě spletli ze všech zvířat???!!!“ divil se Jaden a doskočil na zem.
Narato se pousmál : „Skoro.“
„Hmmm, ale to je fuk. Jutsu Prašného větru!“ řekl Jaden, udělal pečeť soustředění a kolem se zvedl písečný vítr.
Narato se nervózně rozhlédl.
„Uvidíme, jak budeš rychlí teď ty mezku!“ zamračil se Jaden a zmizel.
Narato vyvalil oči.
Jaden se objevil za ním a vyrazil proti němu pěstí.
Narato se chtěl rychle otočit a úder zablokovat, ale nešlo to tak, jak by chtěl.
Jaden ho trefil pěstí do zad.
Chytl ho za ramena, přenesl se přes něj přemetem a při doskočení na zem mu vrazil koleno do břicha.
Naratovi vyrazil dech a odkopl ho do protější zdi arény.
Narato se vyprostil z díry ve zdi, kterou tam udělal a krvelačně se podíval na Jadena.
„Ty zatracenej spratku!! To my zaplatíš!!“
„Harpunový stisk!“ řekl Narato a napřáhl proti Jadenovi své tlapy.
Z prstů mu velice rychle vystřelily jeho drápy a letěly přímo na Jadena.
Jaden byl sice překvapený, ale rychle se vzpamatoval a prudce se prohnul v zádech.
Letícím drápům se vyhnul o fous, akorát jeden ho škrábl na noze.
Jaden ztratil rovnováhu a dopadl na zem.
„Teď jsi mrtvej!!“ zavrčel Narato, který se najednou objevil nad ním a vrazil Jadenovi ránu pěstí do břicha.
Jaden ztratil dech a bolestí vyvalil oči, když ho rána zarazila do země.
Chvíli tam bezmocně ležel a zatínal zuby bolestí v žaludku.
Narato po něm hrábl tlapou a vytáhl ho za límec z díry v zemi.
Jaden visel v Naratově tlapě a nehýbla se.
Narato se napřáhl druhou tlapou a přiložil Jadenovi ke krku drápy.
„Teď je konec!!“

Nami zatím stála na zemi, držela se za bok a přemýšlela, jak toho ninju porazí.
„Přestaň uhýbat, ať to máme za sebou!“ posmíval se jí ninja a udělal několik pečetí.
Nami se zablesklo v očích : „Jutsu krytí mlhou!“ řekla rychle a kolem se zatáhl známy, neprůhledný opar.
„Zbytečný!!“ zavolal ninja. Ta holka se nemůže skoro hýbat, teď jí dostanu jednou ranou!! Pousmál se ninja.
„Živel oheň : Dračí ohnivá střela!“ řekl a vypustil směrem, kde stála Nami obrovský proud ohně.
Proud zasáhl Nami a ta se začala kroutit v bolestech na zemi.
„Ha! Je po všem!!“ zasmál se vítězně ninja.
„Živel Voda: Síla tsunami!“ Ozvalo se za ním.
Ninja se s hrůzou otočil : „Cože?!!“
Za ním stála pravá Nami. Tělo na zemi se proměnilo ve vodu a se zasyčením se v ohni vypařilo.
„Vodní klon!!!“ došlo ninjovi.
„Měl jsi pravdu!! Je po všem!!“ usmála se Nami za ní se zvedla obrovská vodní vlna.
Nami máchla rukama do předu a bojovně vykřikla.
Vlna se převážila přes ní a prudkou rychlostí se vrhla na ninju.
Ninja zaječel a vlna ho ztrhla s sebou a rozdrtila ho o zeď arény.
Nami vydechla a vyčerpaně se opřela o kolena.
Najednou jí oslnil záblesk a když otevřela oči, stála zpět v knihovně, v Naratově paláci.
„Konečně je ta hrůza pryč.“ Oddechla si s úlevou a rozhlédla se po místnosti.
„Jadene? Sensei Kawaro? Kde jste kdo???“ zavolala do prázdna.

Ninja s meči se prudce rozhlížel v mlze a čekal další útok Kawary.
Najednou zaslechl nějaký šum před sebou.
Z mlhy k němu vykročily tisíce Kawarů.
Ninja vyvalil oči : „Co to je za triky??!!! Nepřibližujte se!!!“ vykřikl polekaně.
Kawarové se k němu blížili jako mrtvoly.
Ninja kolem sebe začal histericky máchat meči, ale postavami to vždy jen prošlo skrz a nic se nestalo.
„Tomu se říká genjutsu.“ řekl pravý Kawara za ninjou.
Ninja se chtěl rychle ohlédnout, ale nestihl to.
„Technika Tichého zavraždění.“ Řekl lehce Kawara a ninja se skácel s proříznutým hrdlem k zemi.
Mlha a ostatní Kawarové zmizeli.
„A je to.“ Řekl Kawara a oklepal si o sebe ruce.
Najednou ho oslepilo jasné světlo a objevil se zpět v Naratově knihovně.
Před ním stála Nami. A cukla sebou, když jí Kawara oslovil.
„Sensei!! Jste to vy?? Sláva!!! Už jsem myslela, že jsem tu úplně sama!!“ radovala se Nami.
„Nejspíš tě to vrátí, když jeden prohraje, což znamená, že Jaden ještě bojuje.“ Řekl zamyšleně Kawara.
Nami se zarazila : „Myslíte, že vyhraje??“ řekla úzkostlivě.
„Nevím, Narato vypadal silně. Ale musíme mu věřit!!“ řekl vážně Kawara.
Nami pomalu kývla, ale obavy se jí nepustili.
„Ukaž, podívám se ti na to zranění.“ Řekl Kawara klekl si k ní.
Nami kvůli Jadenovi úplně zapomněla na svou popáleninu.

Jaden zatím stále visel za triko z Naratovi tlapy a měl u krku jeho drápy.
Narato se napřáhl tlapou a připravil se Jadenovi propíchnout krk.
Takhle to skončí? Takhle zemře poslední dědic Větrného Oka? Přemýšlel Jaden.
A nechám na pospas Nami a senseie?
Nami….ne!!! Nemůžu jim dovolit aby jí ublížily!!!! Zamračil se Jaden.
„Připrav se na smrt chlapče!!“ zavrčel Narato.
„NE!!! Já se nenechám zabýt, dokud mě mí přátelé potřebují!! Dokud budu alespoň trochu dýchat, tak je nezklamu!!“ řekl rozhodně Jaden a podíval se Naratovi do očí.
Narato strnul, ale rychle se vzpamatoval a se zavrčením vyrazil tlapou proti Jadenovi.
Na zem vystříkla krev.
Z Jadenovi ruky ztekl pramínek krve.
Narato vyvalil oči.
„Řekl, jsem, že se nenechám zabýt ne…“ řekl potichu Jaden.
Jaden dal v poslední chvíli Naratovi do cesty vlastní dlaň.
Narato tam stál, jednou rukou držel Jadena ve vzduchu za triko a druhou měl zaraženou drápy do Jadenovi levé dlaně.
Jaden zvedl druhou ruku a chytl Narata za zápěstí té ruky, kterou ho držel za triko.
Druhou ruku prudce vytrhl z jeho drápu a také ho s ní chytil za zápěstí.
Napřáhl se nohou a prudce jí vrazil Naratovi do podpaždí.
Narato pustil Jadena a chytl se za bok a rameno.
„Proč to nechceš vzdát kluku??? Stejně si už prohrál!!“ zavrčel rozzuřeně Narato.
„Protože…přátelství a čestnost…na těchto věcech, mi opravdu záleží!!“ řekl rozhodně Jaden a v očích se mu zračila odvaha.
„Pak jsi hlupák!!“ zařval Narato a rozeběhl se na Jadena.
Jaden dal za záda dlaň, ve tvaru, jakoby držel míč a v ní se mu začala formovat šedohnědá koule.
Narato vyrazil svými drápy proti Jadenovi : „Harpunový stisk!!“ zařval, když byl už před Jadenem.
„Fuudaiton!!!“ zvolal Jaden a vrazil vzdušnou kouli Naratovi do hrudi.
Z koule se uvolnila energie a vypustila drtivou tlakovou vlnu na Narata.
Narato zmizel v prudkém větru a tlaku, co ho zachvátil.

Nami začínala být zoufalá. Proč tu ještě sakra není?? Mohlo se mu něco stát?? Uvažovala a v očích se jí zračil strach.
Najednou je s Kawarou oslepilo na chvíli ostré světlo a před nimi se k nim zády objevil Jaden.
Nami se rozkoukala a podívala se na Jadena. Na tváři se jí roztáhl široký úsměv a zaplavil jí pocit úlevy.
„Jadene!!! Tak jsem se bála, že jsi to nezvládl!!“ Zavolala na něj radostně, rozeběhla se k němu a ze zadu ho objala.
Ale její radostný pohled se rychle změnil a do očí jí vstoupilo zoufalství a zděšení.
Když Jadena objala, na jeho hrudi nahmátla tři ostré a zakrvácené výčnělky.
Jaden se pousmál a z úst mu ztekl pramínek krve.
Podlomili se mu nohy a dopadl nehybně na zem.
„Jadene!!“ zavolal zděšeně Kawara a přiběhl k těm dvěma.
„Ne!!!! Ty nesmíš umřít Jadene!!! Jadene!!“ volala na něj zoufale Nami a z očí jí vyhrkly slzy.
Jaden se na ní podíval zamlženýma očima a usmál se : „Nami…jste v pořádku?...“
„Nami…jsem rád…že jsi to ty…koho uvidím…naposled…“ řekl Jaden slábnoucím hlasem.
Nami se přes oči plné slz pokusila usmát, ale nedařilo se jí to.
„Ale…ty mě nevidíš naposled!!...“
Jaden se usmál : „Kéž by to tak bylo…“
Jaden pomalu přivíral oči.
Naminy slzy mu ztékali do obličeje.
„Jadene!!! Slyšíš mě??!! Já…já tě…“ snažila se mu nejistě říct Nami.
Jaden zavřel oči.
„Jadene?!...Jadene!!!!!!!!!!!“ zakřičela Nami a v propuknutí lítosti na něj zoufale dopadla a rozplakala se.

Jaden otevřel oči.
Všude bylo bílo.
Jsem…mrtví? Přemýšlel klidně Jaden.
Podíval se nalevo a spatřil vedle sebe zářivě bílí obrys nějaké osoby.
Anděl… Tak to jsem asi v nebi. Řekl si Jaden a zavřel oči.
Když je znovu otevřel, viděl sice stále jen bílo, ale jiné….normální.
Když se rozkoukal, zjistil, že leží v nemocničním pokoji a dívá se na strop.
Napravo od něj byl nějaký přístroj, z kterého vedli úzké, průhledné hadičky Jadenovi do ruky.
Podíval se nalevo, kde před tím vyděl tu postavu, a uviděl Nami, jak sedí vedle postele na židli. Měla svěšenou hlavu a zavřené oči.
„Nami?“ řekl slabě Jaden.
Nami se pomalu probrala ze spánku a podívala se na Jadena.
Na tváři se jí roztáhl ten nejzářivější úsměv, jaký u ní Jaden kdy viděl.
„Jadene!“ zaradovala se a prudce ho objala.
„Jau!! Trochu míň tisknout prosím!!“ pousmál se Jaden a Nami ho stiskla radostí ještě víc.
Když se zvedla, utřela si pár radostných slz.
„Co se stalo?“ zeptal se Jaden.
„Mysleli jsme, že jsi mrtvý.“ Řekla už klidně Nami, ale stále jí na tváři hrál ten úsměv.
Jaden si zajel rukou na hruď. Měl tam tři zašité jizvy.
„Ale Pátá tě zachránila. Měl jsi štěstí, že dorazili pár minut před námi.“ usmála se.
„Pátá?“ nechápal Jaden.
„Pátá Hokage. Naruto a Jiraiya se před měsícem vrátili a přivedli jí s sebou.“ Vysvětlila Nami.
„Před měsícem?!! To jsem tak dlouho mimo???“ vyvalil oči Jaden.
„No jo.“ Pousmála se Nami.
„A…to tu se mnou tak dlouho sedíš?“ zeptal se jí Jaden.
Nami trochu zrudla : „No…skoro.“
„Páni…a to se ani nemyješ?? Fůj! To abych se šel hned umejt co?“ zasmál se Jaden.
„Pako!“ praštila ho do ramene, ale taky se rozesmála.
„Jsem ráda, že je ti zase dobře.“ Řekla a povzbudivě se na něj usmála.
Jaden se usmál.
„Mohu se tě na něco zeptat?“ řekl nejistě Jaden.
„Jasně.“ Zvážněla Nami.
„Než jsem tenkrát omdlel…co jsi mi chtěla říct?“ řekl neutrálně Jaden.
„Já?...víš…“ zrudla Nami a uhnula pohledem k zemi.
Najednou se otevřeli dveře do pokoje a někdo vstoupil.
„Á, už jsi se probral. To ráda vidím.“ Řekla žena, co vstoupila. Měla ,,krapet“ vyvinutější proporce a blonďaté vlasy.
Nami se postavila : „Zdravím vás, Pátá.“ Řekla uctivě.
Pátá???? Tohle je náš nový Hokage???? Civěl na ní Jaden.
„Vidím, že jsi trochu překvapený.“ Usmála se Pátá.
„No…když jeden zaspí měsíc, tak jo.“ Pokusil se o úsměv Jaden.
Za Pátou vklouzl do pokoje Naruto.
„Čau Jadene!!! To budeš čumět co umím za novou techniku. A neboj, tady bábi Tsunade tě určitě vyléčí!! Je to skvělej doktor!!“ zasmál se typicky Naruto.
Tsunade se napnul jeden sval na hlavě.
„Rád vás poznávám Pátá.“ Kývl hlavou Jaden.
„Já tebe taky, Jadene. Jak jsem slyšela, tak jsi zatím poslední shinobi z Konohy s Kekkei Genkai Větrného Oka, správně?“ řekla Tsunade.
„Jo, zatím jsem. A…kdy budu moct zase trénovat?“ pokusil se Jaden, jelikož znal doktory, a myslel si, že ho budou držet v nemocnici ještě alespoň půl roku.
„No, vzhledem k trojitému protržení plící a prasknutí svalu na levé ruce…tak za měsíc.“ Řekla Tsunade, když se podívala na jeho lékařský zápis.
„Měsíc???!!!! Ale…to je věčnost!! A jestli mě Naruto předhoní v tréninku, tak to od něj uslyším až do smrti!!!“ protestoval Jaden.
„Možná, ale jestli chceš být mrzák, můžeš jít cvičit hned.“ Řekla nekompromisně Tsunade.
„Ach jooooo!!“ zabručel Jaden.
Tsunade a Nami se usmály.
„Ha!! Stejně jsem už teď lepší Jadene!!!“ popíchl ho Naruto.
„Tak o tom sníš kámo!!“ nedal se Jaden a chvíli se propalovali pohledy.
„Tak dost!! Dělej, mazej ven Naruto. Jaden musí ještě odpočívat!“ řekla přísně Tsunade a vyrazila Naruta z pokoje a odešla.
Jaden se otočil zpět na Nami, co si promnula oči.
„Hele, měla by jsi si jít lehnout. Sotva koukáš.“ Řekl jí konejšivě Jaden.
„Já jsem už v pohodě, jak vidíš. Klidně běž.“
„Tak dobře.“ Souhlasila nakonec Nami a zvedla se k odchodu.
„Měj se.“ Usmála se na něj ještě ve dveřích a odešla.
„Jo…“ řekl si spokojeně Jaden, založil si ruce za hlavu a usmál se pro sebe.