Vysmátý apríl a dál jen tajemství s velkým T - 2.kapitola

Omlouvám se, že je to krátký.Já se (možná) polepším.
----------------------------------------------------------------------
Deidara jen stěží udržel slzy.Vždycky prohlašoval, že si přeje Tobiho smrt, ale nikdy to nemyslel vážně.Ale teď ... Vstal a otočil se - chystal se odejít, ale přesně v tu chvíli uslyšel šramot.Zbystřil smysly a rozhlížel se po okolí.Uviděl ... " Ale ne!To přece není možné!" prolétlo Deidarovi hlavou.Tobi se začal zvedat.Sednul si, protáhl se a dlouhatánsky zívnul."Tobi!" zaječel Deidara a přiklekl si k němu."Bylo to přesvědčivé, co?" zeptal se Tobi."Cože?Tohle tedy nebylo ... naostro?" vyptával se zmateně Deidara."A ještě jsem k tomu přidal malý bonus!" vykřikl Tobi a vytáhl z kapsy svůj mobil (omlouvám se, ale nic lepšího mě nenapadlo)."Všechno jsem si nahrál!" dodal pyšně a pustil Deidarovi tu nahrávku.Deidara viděl sám sebe, jak zadržuje slzy.Tím ta nahrávka skončila.Deidara zrudnul vzteky a začal Tobiho škrtit."Okamžitě tu nahrávku vymažeš!Jasný?!Jinak ti utrhnu hlavu!" vyhrožoval mu Deidara, ovšem za chvíli se ho zeptal:"Jak jsi to všechno udělal?Myslím s tím ninjou.Ty ho znáš?" "No, stačilo pár instantních kečupů v prášku, smíchané s trochou vody, jinak všechno zařídil Jiro!" odpověděl mu Tobi."A kde je ten - ?" nakousl téma Deidara, jenže právě v tento okamžik začal Tobi pískat, a kde se vzal, tu se vzal stál před nimi ninja, kterému Tobi říkal Jiro.Jiro vypadal přibližně takhle:tmavě šedé, krátké, rozježené vlasy, indigově modré oči, fialové brýle (ovšem ne takové jako Kabuto - Jiro je má ve tvaru obdélníků) proti slunci, na krku má černý náhrdelník, dále vlastní jouninskou vestu v černé barvě, na každé ruce má tři černé náramky, které jsou podobné tomu náhrdelníku, poté nosí zelené kraťasy ke kolenům, které jsou mírně potrhané, na nich je pouzdro na kunaie a shurikeny a nosí černé sandály.K tomu ještě vlastní katanu.Jiro se ozval:"Tobi mohl bys mi představit-?" a kývl směrem k Deidarovi."Deidara." zamumlal Tobi."No Tobi!Takhle napálit dámu na apríla, to se přece nesluší!" zasmál se Jiro.Tobi se zatvářil velmi vyděšeně.Podíval se na Deidaru, kterému se málem začalo kouřit z uší.Deidara se zase podíval Jiroa, a co nejhlasitěji zakřičel:"Já nejsem holkaaaaaa!!!!!!" Jiro se poohlédl po Tobim a v klidu řekl Deidarovi:"Tobi tvrdil opak." "Jenom jsem říkal, že tak vypadáte!" hájil se Tobi.Deidara si vzal Tobiho kousek stranou od Jiroa a řekl mu:"Tak co všechno jsi mu o mně ještě vyslepičil?!" "Všechno.Dokonce i číslo spodního prádla." pípl Tobi a zrudnul."Cožee?!"zařval Deidara."Víte, byl jste tenkrát strašně opilý a já - ." začal Tobi."O tomhle nemluvím!" zavrčel Deidara."Tobi, tím všechno, jsi myslel úplně všechno?Protože jestli ano, znamená to i můj způsob boje!" "Já se strašně omlouvám, ale i tohle a mnoho - " ozval se Tobi, ale to Deidarovi stačilo, a se slovy "Jdu na to!" se vrhnul na Jiroa.Jiro, který tento útok očekával, jenom uskočil a řekl Deidarovi:"Deidaro, promysli si to.Znám všechna tvá jutsu, ale ty neznáš žádné moje.Docela nevýhodný postoj, co myslíš?.Deidara zapřemýšlel nad svými výhodami (0%) a nevýhodami (100%)."No dobře - protentokrát.Příště se tak snadno nevzdám." povzdychl si Deidara."Tak super.Do tý doby dobrý, ne?" zeptal se ho Jiro a natáhl k němu ruku.Deidara ho za ní vzal a potřásli si jimi.Deidara s Tobim se chtěli vydat na cestu, jenže Jiro je zastavil."Nemohli by jste mě přijmout k Akatsuki?" slova mu vyklouzla z úst dřív, než si mozek uvědomil, co vlastně říká."Tebe?Doufám, že pravidla znáš.Pokud to nezvládneš tak zemřeš." vysvětlil mu to Deidara."Mně to nevadí.Nemám, co bych ztratil, leda tak vlastní život." řekl mu Jiro."Jasně, my to víme, protože svůj mozek si ztratil hrozně dávno a už si ho nenašel, co?" ptal se posměšně Tobi.Jiro chtěl něco pěkně ostrého odpovědět, ale Deidara ho předběhl.Pořádně se rozmáchl, a nakopl Tobiho do ... rozkroku.Tobi se svalil na zem, jako pytel brambor.Jiro se ohromeně podíval na Deidaru, ale ten jenom pokrčil rameny a lhostejně prohlásil:"Tohle jsem chtěl udělat už dávno." Jiro si tedy Tobiho přehodil přes rameno vyšel vpřed.Deidara šel za nimi.Tobi mu rozhořčeně řekl:Aspoň by ses mi mohl omluvit!" "No jistě, že ... NE!!!" spustil na něj Deidara."Tobíčku - maminčin mazlíčku, nemohl bys chvíli být zticha?" zeptal se Tobiho Jiro."Jiro!Říkal jsem ti přece, že moje přezdívka je přísně tajná!" zhrozil se Tobi.Nechápal proč, ale Deidara se až do konce cesty k doupěti Akatsuki nemohl přestat smát.Jakmile se Leader dozvěděl, že by měl přijmout nováčka, šel si vyzkoušet jeho schopnosti kousek stranou od ostatních přítomných.A začali.(Nevím, jak probíhají zkoušky k přijmutí do Akatsuki, protože není nikdo, kdo by o tom ještě mohl vyprávět.Tak doufám, že nevadí, když si něco vymyslím.UPOZORNĚNÍ:Nevím, jestli máte rádi nechutné věci, tak se o tom nebudu moct rozepisovat.P.S.Jen pro silné žaludky!) Najednou si všimli roztomilého bílého králíčka.Jiro ukázal na tohoto králíčka a na sebe.Leader krátce kývl a díval se, jak si s tím Jiro poradí.Jiro vytáhl svojí katanu.Popadl králíčka za uši a asi tak za 2 sekundy z králíčka zbyla jenom krvavá kaše na zemi a uši, za které ho Jiro držel.(Radši nic dalšího nepíšu a přeskakuji k Tobimu a Deidarovi.)Deidara s Tobim nemohli uvěřit svým očím, když později uviděli Jiroa živého a zdravého."On žije!" zašeptal Tobi."To vidím i bez tebe, ty chytráku." neodpustil si Deidara tuto poznámku.Jiro k nim došel a pověděl jim, že Leader ho přijal.Dal ho jako partnera k Zetsuovi."Takže zatím!" řekl jim a odešel.