Kurio - 2.

2. kapitola - Rozděleni
Když si byl Gaara jistý, že Kurio spí, vzbudil svoje sourozence: ,, Hej, Temari, Kankurou vstávejte, ale potichu.´´
,,Co je?´´ zabručel Kankurou.
,,Jen jsem vám chtěl říct, že Kurio jde s námi,´´ řekla Gaara.
,,Cože? Nikdy jsi nic podobnýho neudělal. Vždyť to může být klidně špion!´´ zakřičela málem Temari.
,,Já jí věřím.´´ ohradil se Gaara.
,,Ale, ale bratříčku ty ses nám zabouch!´´ rozesmál se Kankurou a Temari s ním.
,,Ticho vy pitomci! To vůbec není pravda!´´ teď zase málem řval Gaara.
,,Jen se nerozčiluj, ty naivko,´´ uklidňoval ho Kankurou, ,,jen si děláme srandu.´´
,,Pěkná sranda,´´ opáčil Gaara, ,,i kdyby to byla pravda, co je vám do toho?´´ Sourozenci se začali hihňat.
,,Takže to potvrzuješ?´´ zeptala se škádlivě Temari.
,,Víš co?´´ řekl Gaara a hodil po ní deku. ,,Radši spi, mohl bych po tobě hodit i něco ostřejšího.´´ Kankurou a Temari ho s pohihňáváním poslechli, ale pořád si mysleli svoje. Gaara měl na celou noc o čem přemýšlet.

Ráno se Kurio probudila dost brzo, a první, co uviděla, byl Gaara, který se díval kamsi do dálky.
,,Dobré ráno. O čem přemýšlíš?´´ vytrhla ho z jeho myšlenek. Gaara se na ni podíval.
,,Nech to plavat...´´ řekl. Kurio se trochu naštvala, že jí nechce odpovědět, ale nedala to znát.
,,Hmm. Tak ať se to utopí,´´ zavtipkovala Kurio a oba se začali smát.
,,Uáááá!´´ zívl Kankurou a posadil se. ,,Co je to tu za randál, sakra!´´ Kurio a Gaara se na sebe podívali a rozesmáli se ještě víc, takže probudili i Temari (a to už je co říct...).
,,Krucinál!´´ zaklela. ,,Já chci ještě spát!´´ Přestali se smát.
,,Jestli sis nevšimla, jsme na S misi, takže se laskavě prober!´´ oznámil jí Gaara nesmlouvavě. ,,Stejně bych vás za chvíli probudil...´´
,,Dobrou noc!´´ řekla Temari rozhodnutě a přetáhla si deku přes hlavu.
,,Jak chceš, ale pak nás budeš muset dohnat,´´ oznámil jí už naplno probuzený Kankurou. S tím se všichni kromě Temari (už zase spala) vydali na cestu.

Za půl hodiny skákání po stromech uskákali asi patnáct kilometrů. Kankurou nechápal, kde se v těch dvou ta energie bere.
,,Hej! Tak stůjte!´´ ječel za nimi.
Gaara se na něj otočil s tím, že běží sotva půl hodiny a tak nemá v úmyslu se někde zastavovat.
,,Tak aspoň zpomalte!´´ zkusil to znovu.
,,No jo, pořád...´´ zavrčel Gaara a naznačil Kurio, aby se zastavila.
,,Dík!´´ vydechl Kankurou a plácl sebou na zem.
,,S nohama křížem a rukama za hlavou, dívám se nahoru na oblohu modravou, tam, kde se mezi mraky honí mé kráávy...´´ pobrukoval si.
,,Kankurou, sklapni!´´ zaječel Gaara. ,,Nejdřív se nauč zpívat.
Kankurou ho ignoroval.
,,Tak asi vyrážíme, co?!´´ pohrozil.
,,Si běžte, já vás doženu, teda pokud nebudete zdrhat takhle jak šílenci...´´ odpověděl Kankurou a bezstarostně si dál pobrukoval.
Kurio jen pokrčila rameny a znovu skočila na strom. Gaara se ještě jednou podíval na Kankura a následoval ji.
Skákali další hodinu a měli za sebou asi čtyřicet kilometrů, protože se už nemuseli zdržovat s opozdilci. Teď se oba, jako na povel zastavili.
,,Tak mám dojem, že Temari ještě spí, a Kankurou už usnul taky...´´ řekl Gaara a posadil se. Kurio to po něm s mlčením zopakovala.
Ale v tom Gaara neměl pravdu...