Přívěsek probuzen 11.kap.

11. kapitola: Nikdy se nevzdám!

„Hinato!!“ křičel zoufale Naruto, který se zastavil, když slyšel Hinatin výkřik když upadla. Hinata se mu provinile podívala do očí. Zase všechno zpackala. Zase ji musel někdo zachraňovat. Měla toho dost. Jako by se nic nenaučila. Jako by byla pořád malá neschopná holka. Ne. Tohle musí jednou provždy skončit!
Hinata chytla Kabtovu ruku držící zbraň a vykroutila mu zápěstí. Potom se k němu otočila čelem a podíval se mu přímo do očí. Pak ho kopla mezi nohy.
„Stejně by s tebou žádná ženská nechtěla mít děti!“vykřikla naštvaně a běžela za svými přáteli. Kabuto se skácel k zemi. Sasuke to všechno jenom sledoval, ale neměl snahu Kabutovi nějak pomáhat. Stál tam a všechno pobaveně sledoval. Potom přešel ke Kabutovi, sklonil se k němu a posměšně řekl: „Já ti říkal že jsi břídil. Tohle si teda pěkně zvoral… pak se divíš že se k tobě chovám jako k podřízenému.“dořekl to a odešel směrem k vesnici.

Naruto se na Hinatu překvapeně a zároveň pyšně díval. Když k němu přiběhla usmál se na ni a uznale pokýval hlavou. Sakura Hinatě nohu celkem vyléčila. Alespoň natolik aby mohla utíkat. Naruto se otočil a zase se rozeběhl k vesnici. Brzy mu ale začaly docházet síly. Cítil jak zpomaluje, jak mu těžknou nohy. Nevzdával se ale. Musím si pospíšit! Musím! Bylo ale čím dál těžší zvedat nohy. Naruto najednou ucítil pohyb. Kamayi rukou zavadila o Narutův přívěšek, který dostal od Tsunade. Naruto si vybavil co se tehdy stalo. Hlavou mu bleskla vzpomínka. Cítil jak se v něm hromadí všechny pocity, prožité za posledních pár dní, i let. Zoufalství, nenávist, beznaděj, přátelství, láska, pochopení… Ne. Jestli to teď vzdám, tak si tenhle náhrdelník nezasloužím! Nevzdal jsem se tehdy, neudělám to ani teď!! Musím se tam dostat včas!!!Naruto nabral druhý dech. Nebral ohled na bolest. Jeho nohy se začaly tak rychle míhat, že skoro splynuly ve šmouhu. Naruto utíkal a utíkal. Skoro jako kdyby do něj náhrdelník vysílal proudy energie. Cítil že může běžet dál. Přívěsek se na jeho krku pohupoval a najednou začal vysílat slabé světlo a teplo. Naruto to skoro ani nepostřehl a jen běžel dál a dál…

Sasuke viděl svůj cíl. Musel ji dostat, dřív než se dostanou do Písečné. Pak už nebude mít naději na splnění mise. Musí si pospíšit. Podíval se znovu ke Kamayi na Narutových zádech. Jako by v něm zavířil vánek pochybností. Rychle tyto pocity ale zahnal. Musel si pospíšit. Podíval se na Sakuru, která se právě otáčela a podívala se na Sasukeho zmatenýma očima. Běžela ale dál.
Sasuke je začínal dohánět. Cítil jak Naruto zpomaluje. Už mu dochází dech a ostatní se mu přizpůsobovali. Sasuke už byl jenom pár metrů za Sakurou, Hinatou a Kakashim, kteří byli ve střehu. Na Sasukeho najednou dopadlo něco mokrého. Vzhlédl a uviděl jak směrem od Sakury padají vzduchem malé kapičky vody. Na chvíli zahlédl kousek jejího obličeje a viděl jak běží s uslzenýma očima. Ona brečela. Sakuro…
Díval se na Sakuru, ale nevěděl co by měl cítit, co by si měl myslet. Věděl jen že ho ubíjí vidět ji brečet… Pak se ale stalo něco zvláštního. Sasuke se díval na Sakuru, když ho něco ozářilo. Oslnilo ho světlo z nějakého neznámého zdroje. Stěží otevřel oči a podíval se doprostřed toho světla. Pomalu se mu začala zjevovat nějaká postava. Naruto! Byl to on. Utíkal a zdálo se jako by ani nevnímal ten žár, to světlo. To musela být Devítiocasá Liška. Co jiného? Ale přesto se mu zdálo nějaké jiné. Chakra lišky, je červená a tak trochu…nenávistná. Ale tohle bylo čisté bílé světlo a vyzařovalo teplo. Tenhle úkaz… to bylo něco jiného… Ale co?

Sakura byla zmatená. Co se děje? Co je to za zvláštní světlo? A to teplo… Naruto?!

Hinata se podívala ke světlu a uviděla obrys postavy. Ne… to ne. Naruto! Vidím tě svým Byakuganem. Co se s tebou děje? Nemohu rozeznat co to je?Naruto!

Kakashi musel trošku zpomalit, ale běžel dál za zdrojem světla. Co to jenom může být? Podíval se pořádně, skrz svůj Sharingan. Ne, to není možné! Naruto!