Tři měsíce V.

omlouvam se ze je to trochu opozdene, ale proste sem nemela inspiraci a ani cas, tak doufam ze se vam tenhle dil bude libit, pac mi trval vazne fakt dlouho nez sem ho vymyslela :D

„Sakra, Chi ty si ale ještě větší pako než sem si myslel.“opřel se Cho o strom a držel se za hlava.
„Ty si asi fakt uplně blbej.“ řvala na něj Temi a už brala do ruky svůj vějíř, v tu chvíli ji zarazil Shikamaru.
„Je holt úplně vymaštěnej.“ říkal v klidu a při tom držel Temi za ruku, aby měl jistotu, že se nikomu nic nestane.
Všichni stáli u stromu a koukali na malou krabičku, která si tady hovila v trávě. Ano byl to artefakt. A asi se ptáte kdo ho tam dal. No odpověď je jednoduchá, on ležel celou noc i dopoledne, na tom stejném místě. Chi si musel v noci odskočit a když se vracel, spletl si strom a prostě si sedl pod jiný než byl artefakt uložen a jelikož Shikamaru s Temi měli stan postavený daleko od něj a Cho byl přivázaný, nikdo to nepostřehl.
„Nechte toho vy dva a asi bychom už měli vyrazit, už tak sme tady strávili dlouhou dobu. Asi tak na večer bychom měli být v Mlžné, tam odevzdáme artefakt a konečně od těch blbů vypadne.“ řekla Temi v klidu a šla cestou na Mlžnou. Shikamaru ji následoval a teprv potom se vzpamatovali ti dva, ještě pořád se hádali a řvali na sebe i po cestě. Temi s Shikamarem z nich už měli hlavy jako melouny, ale ani jeden jim nic neřekl.

U brány do Listové
„Jej konečně doma, jak mi chyběla moje postel.“ protáhl se Shikamaru jen co vešli do Konohy.
„Jo sem taky ráda, že sme zpátky, s těma kreténama se to už nedalo vydržet.“ souhlasila Temi.
„Zajdu odnést Tsunade-sama hlášení o misi.“
„Jo dobře, já se du naložit do vany.“ snila už teď Temi o plné vaně horké vody a bublinkách pěny.
„Ehm Temi, já bych tě...ehm...no nechceš zajít na večeři, zvu tě.“ vysoukal ze sebe Shikamaru a koukal se do země.
„Jasně pudu ráda.“ souhlasila a usmála se na něj. S těmito slovy se každý rozešel na jinou stranu.

V jedné nejmenované restauraci (přece nebudu dělat reklamu )
„Jo fakt to byly ty největší paka, jaké sem kdy potkala.“ souhlasila s Shikamarovým názorem a smála se na celé kolo. Shikamaru se taky smál a oba popíjeli kolu.
„ Hmm bylo to dobré“ komentovala Temi, aby nestála řeč.
„Jo to bylo.“ odpověděl a nastalo trapné ticho.
„No a jak se jinak máš?“ ptala se Temi.“Ne promiň blbá otázka, na to že spolu teď trávíme většinu času.“ omluvila se s úsměvem Temi a začervenala se.
Shikamaru zrozpačitěl a nevěděl co s rukama. V restauraci strávili asi už dvě a půl hodiny, celou dobu se o něčem bavili, smáli se a protě jim spolu bylo dobře, ale teď nastala taková ta trapná situace, kdy nikoho nenapadá žádné téma. Seděli tam naproti sobě a koukali na sebe.
„Ehm, mám nápad ukážu ti uplně bezvadné místo.“ řekl celý nadšený Shikamaru a v koutku duše doufal, že se jí to bude líbit.
„Dobře tak pojďme.“ souhlasila Temi s úsměvem.
Shikamaru zaplatil a vydali se na večerní procházku Konohou, celou cestu nikdo nic neříkal.
„A kam to vlastně dem?“ zeptala se Temi rozpačitě.
„Uvidíš.“ odpověděl Shikamaru pobaveně a už začal skákat po střechách domů. Temi ho následovala.
„O můj Bože to je nádhera.“ Temi se rozplívala krásným výhledem na západ slunce a celou Konohu. Zrovna stáli na hlavě druhého Hokageho. Seděli tam a koukali, nikdo nic neřekl, aby nepřerušil tuhle krásnou chvíli. Po chvíli se Temi začala třást zimou, Shikamaru ji objal kolem ramen, ona se k němu přivinula. Oba čekali, že se něco stane. Temi zvedla hlavu a Shikamaru ji krásně a něžně políbil.
„Páni“ řekla Temi a koukala na něj, v tu chvíli oba vybuchli smíchy.
„Tak asi bychom už měli jít, je zima a ty si zvyklá na teplo.“ řekl Shikamaru a pomalu vstával, pomohl Temi na nohy a seskočil na chodník, za chvíli se u něj objevila Temi. Chytla ho za ruku a šli směrem k domovu, nikdo nic neříkal, v tuhle chvíli byla slova zbytečná, jenom by zkazila tu nádhernou chvíli. Oba byli nesmírně šťastní.

jenom sem dopisuju drobnost, kterou jsem už psala do komentářů, že se tady další díl objeví na konci tohohle týdne, díky za pochopení :)