Přívěsek probuzen 5.kap.

5.kapitola: Ve víru vzpomínek

Později večer Kamayia navrhla Kakashimu, aby u ní přespali. Kakashi vděčně souhlasil a rozdělil tým na dvě skupiny, aby se dva z nich mohli prospat, zatímco zbylí dva budou na stráži. Nakonec se dohodli že Kakashi a Naruto budou první noc hlídat, aby si dívky mohli po náročném dni odpočinout.
Když už šli všichni spát, Naruto a Kakashi v domě osaměli. Hodinu zůstali v baráku, ale pak už to Naruta přestalo bavit, tak řekl Kakashimu, že se půjde porozhlídnout po okolí.
„Dobře, ale nebuď tam příliš dlouho.“řekl ledabylým tónem Kakashi. Naruto vyšel z domu a zhluboka se nadechnul čerstvého vzduchu. Trochu se protáhl a pomalým krokem zamířil na nedalekou louku. Procházel se a nechal se trávou hladit kotníky. Pak se uprostřed louky zastavil a sedl si do lučního kvítí. Vlastně je zvláštní že tu rostou takovéhle kytky, když o pár kilometrů dál je poušť…pomyslel si Naruto. Jednu květinu utrhl a lehl si na záda. Kytku držel v ruce a prohlížel si ji. Vlastně na ni měl spíš jenom upřený pohled a přemýšlel nad posledními dny, nad jejich misí. Přemítal o Gaarovi, o Kankurovi, o Hinatě a Sakuře i o Sasukem. Začal vzpomínat na jejich společné mise a na to jak dobře se bavili. Zavzpomínal si dokonce až na zkoušky chouninů a na to jak bojoval s Nejim a potom s Gaarou. Jak se potom Sasuke na Naruta naštval, když mu došlo že už jsou stejně silní a jak ho vyzval na souboj. Jak potom přišla Zvučná čtyřka a odvedla Sasukeho. Jak je s ostatníma klukama z Konohy honili a bojovali s nimi. A jak potom se Sasukem sám bojoval. Sasuke mu řekl, že se Naruto stal jeho nejlepším přítelem a potom ho málem zabil. Naruto ale přežil a bojoval s ním dál. V závěrečné chvíli pak na sebe použili Chidori a Rasengan. Jak se pak na sebe jenom dívali a Naruto viděl Sasukemu v očích smutek. A pak upadnul do bezvědomí. Sasuke tvrdil že ho jenom zdržovali a že on a Sakura pro něj byli jenom přítěží tak proč ho nezabil, když měl potom příležitost? Proč jenom odešel?
„Ach jo…. Na tuhle otázku už asi nikdy nedostanu odpověď.“ Řekl si sám pro sebe a květinu co stále držel v ruce odhodil.
„Podle čeho soudíš?“ uslyšel Naruto za sebou mrazivě studený a nenávistný hlas. Narutovi se zastavilo srdce. Jeho jinak pravidelné rytmické údery přestali bít. Naruto se nemohl pohnout, cokoli říct nebo udělat. Kdyby teď na něj zaútočil, asi by se ani nemohl bránit.Jen s vynaložením všech sil se posadil, ale nemohl se otočit. Jen tam tak seděl a civěl před sebe. Pak vstal, ale stále se neotočil. Nemohl. Nešlo to. Stál tam asi tak ještě půl minuty než dokázal ukáznit své myšlenky a přinutit své tělo k pohybu. Pomalu otočil hlavu…
„Sa…SASUKE!!!“

„Copak Naruto? Děláš jako kdybys viděl přízrak?“řekl a škodolibě se uchechtl. „Víš Naruto, chci ti něco poradit. Brzy si dojdeme pro tu stařenu a chci ti dát možnost vyhnout se smrti. Když teď odejdete tak se vám nic nestane. Jdi a zachraň si život.“poslední větu citoval od svého bratra uvědomil si. Totéž mu říkal toho večera, kdy vyvraždil jejich klan.
V Narutovi začala vřít krev. Každé slovo které řekl ho bodlo do srdce jako nějaká dýka. Ale ne proto že by ho to nějak uráželo. To proto že věděl že tohle by nikdy neřekl pravý Sasuke. Takhle nenávistivě a odporně mluvil Orochimaru. Naruto se začal strašně vztekat.
„Cože?? Jak se vůbec opovažuješ něco takového mi říkat?? Copak jsi zapomněl kdo jsem? Zapomněl jsi kdo jsou ti lidi vevnitř? Ty si snad už nepamatuješ že jsme ninjové z Listové? Neříkej že jsi tak naivní a myslíš si že bez boje utečeme?! Sasuke co se to s tebou proboha stalo? Já nikdy neuteču! To je moje cesta ninji a já se jí nikdy nevzdám. Ochráním Kamayiu klidně i před tebou. Ochráním ji i před bratrem! Ale nemysli si že tě nechám zase odejít! Hodlám splnit ten slib co jsem před tolika lety dal Sakuře! Nedovolím aby ses vrátil k Orochimarovi!!!“ Naruto křičel a řval a bylo mu jedno kdo ho uslyší. Hlavně když to uslyší i Sasuke. Ten ale jenom stál a ani se nehnul. Poslechl si všechno co mu Naruto řekl, ale nijak na to nereagoval. Jen tam dál tak stál. Pak se najednou z jeho úst začal řinout nesnesitelný zvuk. Sasuke se začal smát. Vysmíval se Narutovi. Tak strašidelně se smál že z toho šla husí kůže.
„Ale Naruto…vidím že jsi se vůbec nezměnil. To je moje cesta ninji. Nikdy se nevzdám. Nenechám tě odejít…“posměšně napodoboval Narutův hlas, když ale vyřkl poslední větu zarazil se. Měl vyděšený pohled. Viděl Naruta s tím jeho odhodlaným výrazem a najednou si vybavil jejich poslední boj. Jako by byli zase kluci. Měl před sebou teď malého Naruta, který na něj křičí že ho nenechá odejít k Orochimarovi, Naruta který se mění v mini Kyuubiho, jen aby měl dost sil ho zastavit….. A najednou byl zase v přítomnosti a viděl současného dospělého Naruta, znovu se měnícího v mini Kyuubiho a znovu jenom proto že ho nechce nechat odejít…. Aach, ten kluk je tak otravnej…slyšel hlas uvnitř sebe. BUM. Teď ležel Sasuke na zemi. Srazil ho Naruto jedním z jeho tří ocasů.
„Tentokrát už neodejdeš, tomu věř!“
„Naruto! Dost!“ slyšel další známý hlas. Byl to Kakashi. Běžel k nim přes louku. A pak z domu vyběhla další osoba.
Sakura se vzbudila a slyšela nějaký strašný křik a potom slyšela že někdo vyběhl z domu. Hinata se také vzbudila a Sakura jí řekla ať jde za Kamayiou a chrání ji. Hinata souhlasila a Sakura vyběhla ven. Jakmile ale vyšla ven, zarazila se. Před sebou měla výjev Naruta přeměněného v mini Kyuubiho. Ale co víc Naruto útočil na ….
„S…S-Sasuke….“ Vydechla Sakura. Než se ale dokázala vzpamatovat, byl pryč. Použil nějaké jutsu a zmizel ve větru, který se kolem něj začal točit. Sakura jen padla na kolena. Byl to on!
Kakashi běžel za Narutem a byl rád že Sasuke zmizel. Byl sice ohromně překvapený když ho viděl, ale věděl že jediné co teď musí udělat je zastavit Naruta dřív než někoho zraní. Běžel k němu a vyhnul se všem jeho ocasům. Doprostřed jeho čela nalepil malý papírek a Naruto se začal svíjet, jak se chakra Kyuubiho opět uzamykala do jeho těla.
Teprve Narutovo bolestivé křičení donutilo Sakuru se opět vzpamatovat. Sasuke tam sice byl, ale odešel a nyní potřeboval její pomoc Naruto. Viděla co se s ním děje a ihned se zvedla ze země a utíkala za ním.
Hinata byla v pokoji Kamayi a dívala se z okna přímo na louku, kde viděla Naruta svíjejícího se v bolestech. Cítila jak jí po tváři začínají stékat slzy. Jakoby cítila jeho bolest. Chtěla za ním jít a pomoci mu, ale věděla že teď musí ochraňovat Kamayiu, protože je možné že Sasuke, kterého viděla na louce měl jenom odlákat pozornost, aby mohl Kabuto zaútočit.
„Radši pojďme za nimi ven.“řekla Kamayi, která právě myslela na to samé. „Tam by si na mě netroufli zaútočit.“ Hinata přikývla.