Nové postavy: 13.díl(část 3)

Na houpačce i usnuli.Po probuzení se Saf podívala na Sasukeho.Mrkl na ní a zeptal se: „Půjdeme do kuchyně se najíst?“ „Jasně,snad si nemyslíš,že se chci schovávat“objala ho Saf.Vrátili se tedy k domu a přes Safiřin pokoj se dostali do kuchyně.Všichni už tam seděli i Kakashi.Saf se na něj ani nepodívala,jen si sedla vedle Hinata a Sasuke.Začala jíst.Kakashi se na ní díval,ale ona mu pohled ani jednou neoplatila. „Safiro,chtěl bych si s tebou promluvit“řekl s prosbou v očích. „Ale já s vámi nemám o čem mluvit,vše co jste chtěl,jste mi včera sdělil,nebo ne?“odpověděla mu Saf,sice ho nechtěla odbýt,ale byla na něj naštvaná. „Ne,všechno jsem Ti včera neřekl,ještě bych s tebou dneska potřeboval mluvit,prosím?“řekl a bylo vidět,že je z toho jak mu odpověděla trochu smutný. „Tak dobře,po tréninku s holkama se sejdeme u bazénu,já nevím asi za dvě hodiny“odpověděla Saf a poprvé se na něho podívala. „Děkuji“řekl Kakashi a usmál se na ní.Po snídani dala Sasukemu pusu,vzala si svůj přehrávač a šla s Hinatou,Sakurou a Nanami ven,aby je naučila základy tance. „Já si beru na starost Nanami,Hinata Sakuru“rozhodla Saf.Holky přikývli.Safira pustila jednu pomalejší písničku a učila je jednotlivé kroky.Pak taky co mají dělat když zapomenou jednotlivé kroky do tempa a samé užitečné věci. „Tak pro dnešek by to stačilo,zítra budeme pokračovat a když se budete snažit,tak asi za měsíc by jsme vás s Hinatou naučily měsíční tanec na jezírku“řekla nakonec Saf,skončila úmyslně o něco dřív,protože si chtěla ještě zaplavat než Kakashi dorazí.Skočila tedy do bazénu a zaplavala si.Za chvíli se podívala na hodinky a zjistila,že by každou chvíli měl Kakashi přijít.Sedla si tedy na schody vedoucí do bazénu,ale tak aby jí nohy zůstaly ve vodě.Kakashi přišel přesně.Podíval se na Saf a pak začal mluvit: „Včera,po tom co jsme spolu mluvily v sadu,jsem zůstal venku a přemýšlel jsem nad tím co jsi řekla.Pak jsem se rozhodl Ti alespoň trošku věřit a vydal jsem se za lordem Hokage.On mi ten dopis dal hned jak jsem přišel,ani jsem nemusel nic říct.Tady ho máš,přečti si to“řekl a podával Safiře onen dopis.Saf si dopis vzala a začala číst. „Milý Kakashi,byl jsi jediný s kým jsem byla skutečně šťastná.Milovala jsem Tě,strašně moc a proto doufám,že mi odpustíš mou chybu.Chtěla jsem Ti to říct už dřív,ale bála jsem se a to byl důvod,prč sem se s tebou rozešla.Jsi táta a máš nádhernou a úžasnou dcerku,je po Tobě(stejně nadaná,statečná a trošku bláznivá).Ovšem až tento dopis budeš číst už asi nebude tak malinká jako je teď,nejspíš z ní bude už patnáctiletá slečna.Napsala jsem tento dopis protože jsem se domnívala,že jí nebudeš chtít věřit.Tím,že jsem se s tebou rozešla jsem ublížila sobě,Tobě a ze všech nejvíc naší malé dcerušce.Na nic z toho co jsme spolu prožily sem nezapomněla a všechno sem zapsala do deníků,které sem zanechala Safiře,ostatně jako celý dům,do kterého už Tě určitě pozvala,protože o tobě básnila a mluvila pořád.P.S.Buď na ní hodný a opatruj jí.Přidala sem i nějaké fotky z dětství a zbytek najdeš v albumech v pracovně.Miluju Tě a navždycky už budu. Kimi“Saf dopis složila a utírala si slzy.Podívala se na Kakashiho,on se na ní usmál. „Kdyby mi to tak tvoje máma řekla,mohli jsme být spolu už jak dlouho“řekl Kakashi a otřel si slzu,která mu stékala po tváři při vzpomínce na jeho milovanou Kimi. „Máma vám to chtěla říct,toužila po tom,ale strach jí to nedovolil“řekla se slzami na tváři i v očích Saf. „Vím,že mi asi nebudeš moct říkat tati,ale mohl bych tě obejmout?“zeptal se Kakashi a pomalu šel k Safiře.Safira přikývla.Kakashi jí objal a Saf zašeptala: „Můžeš tati.“Kakashi se na ni podíval a znovu jí objal,se slzami v očích tam ještě chvilku seděli a pak šli domů na oběd.Ještě než začali jíst,Kakashi zvedl skleničku a pronesl přípitek: „Na mojí nalezenou dceru“a podíval se přitom na Safiru.V té chvíli se na ní podívali všichni a ona řekla: „Přesně tak tati“a usmála se...