Ztracená 6

6.Díl-Zpátky v přítomnosti

Naruto vstal podezřele brzo. Nebyl zrovna ranní ptáček.Otevřel okno dokořán a nadýchal se ranniho vánku. Tuhle chvíli nemohlo nic pokazit, cítil se tak svěží, tak uvolněně.Teda až do chvíle než začal přemýšlet.

„Co asi tak dneska pudu dělat vstal sem tak brzo......hmmm.......už vim!!! Zajdu si na rámen a pak..... a pak.......pak si zatrénuju. Počkat, včera sem dal slib a ten musím splnit! Místo treninku půjdu za bábi Tsunade! Jo a už to mam!

Po tomto velmi vyčerpávajícím přemýšlení se Naruto oblékl a vylítl ven.Mířil si to přímo k Ichiraku Ramen.

V Akatsuki

„Co sní máme dělat?“
„ Počkáme až se probere.“
„A co až se probere??“
„Počkáme až nabere sílu.“
„A co až nabere sílu??“
„Arrghh“
„Héééj Deidaro-sama“
„TY PITOMČE DRŽ UŽ ZOBÁK BĚŽ SI RADŠI HRÁT S TĚMA TVEJMA PANENKAMA!!!!“
„Jasně,už jdu.Tobi je hodný chlapec.“ Takhle se hádali dva členové Akatsuki, jestli se nemýlím tak Deidara a Tobi.

„Ah au proč mě tak všechno bolí? No tak Sakuro vzpomeň si!!“promítalo se v hlavě Sakuře která ležela na napodobenině posteli a nepatrně sebou vrtěla.

„Hééj, všichni myslim že se probudila.“
„A co teď leadre?“
„Musíme jí obeznámit se situací a přimět, aby konečně uklidila.Teď, když je tu jediná ženská.“

V Konoze

„Bábi Tsunade prosím.“
„Naruto řekla jsem NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!“ zařvala po Narutovi už poněkolikátý Tsunade.
„Ale Tsunade-sama ja vim že žije prosím.“ Tsunade jen otočila hlavu na bok a stála si za svým.
„PROSÍÍÍÍÍÍM!!!!!!!!“nedal se odradit Naruto který už ležel na stole a ruce měl v poloze jako by se modlil.
„Naruto už jsem ti to jednou řekla NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ a jestli ti to nestačí tak tě nechám nacpat do tý nejstudenější a nejhnusnější cely kterou tady v Konoze máme, aby si se trochu schladil!!!!!“

Takto na sebe řvali až to uslišeli vesničané kteří procházeli před radnící.

„To zase Tsunade určitě mluví s Narutem. Takhle to vypadá od tý doby co ta jedna kunoichi zmizela.“ řekl si pro sebe jeden z vesničanů který byl před budovou Hokage.

V Akatsuki
„No konečně si se probudila po tréninku s Itachim si si pěkně prospala.“ řekl leader s pobaveným výrazem na tváři.
„Co?Co se stalo?“
„Tyvogo to bylo hustý, trénovala si s Itachim a vyhýbala si se jeho ranam, ale najednou tě trefil a ty jsi proletěla asi pěti stromy, no prostě hukot.“
„Tobi kolikrát sem ti řikal abys mluvil je když si vyzván!“vykřik na něj Deidara a uhodil ho do palice.

„Takže k věci“ začal leader a podíval se směrem k Sakuře.
„Zítra by si měla být v pořádku takže, uklidíš celý naše doupě a potom budeš trénovat s Itachim.“

Potýhle větě se všichni ostáhly hledět si svýho a Sakura osaměla.Ta sebou praštila při pomyšlení na tu práci kterou bude zejtra dělat do polštáře a usnula.