Není úniku (kap.04)

Gomen vám všem ,kteří jste čekaly na pokráčko , ale múza mě na nějakou chvíli opustila *.* ale doufám že se vám tenhle díl bude aspoň trochu líbit

Vyděšeně dřepěla na zemi a koukala na stále řvoucího Sasukeho .Hleděla mu do očí a snažila se aby v nich viděl pochopení pro tu bezvládnou situaci. Stále sílící ticho přerušil Orochimaru .
„ Tentokrát se oddálím ,ale brzy se zase uvidíme …pojď Kabuto !“ zavelel a záhy po něm a po jeho věrném služebníkovy nebylo ani památky .
Kakashi se stále snažil si zachovat nečitelný pohled a kapku potu,která mu sjela z čela na líčko si rychle setřel.Podíval se na dřepjející a poraněnou Natano jak se kouká do stejně úhlových očí jako jsou ty její.
„Sasuke patřím do rodiny stejně jako ty …když se to stalo měla jsem strach že mě taky zabije a , proto jsem utekla.Nemohla jsem tušit že jsi naživu dozvěděla jsem se to až od Sakury ,jinak bych si tě už dávno našla.“ řekla smutným tónem a vhrkly jí slzy.
„Né tohle né…celý život jsem žil s tím ,že jsem sám a jediné co mám je pomsta.!!“ Zakřičel a aby zahnal slzy ,které se objevily na okraji jeho očních víček sebou rychle trhnul a obrátil se k ní zády .
„Já jsem si taky myslela že jsem přežila jen já ,ale teď jsi i ty !“ křičela a pomalu jí slzy ztékaly po jemné bezchybné pleti .Vybavily se jí vzpomínky , jak si spolu hrály jako malé děti a všechno bylo dokonalé, krásné, bezchybné a nekonečné.Čas ubíhal pomalu a oni spolu trávily každou vteřinu každou sekundu .
Když konečně zvedla hlavu , aby viděla do jeho tváře byl už pryč.Ani si nebyla jistá ,jestli slyšel co mu říkala.Přišla k ní Sakura a pomalu jí pomohla nohy.
„No tak ..vstávej Natano ..hm…mrzí mě to nejlepší bude když půjdeme radši domů hai?“ zeptala se jí Sakura a přehodila ji vlasy , které byly teď přes její obličej zpět , aby jí viděla do té uplakané a bezmocné tváře.
„Jak myslíš ..“odpoví bez sebemenšího zájmu se na ní ohlédnout . Kakashi a Naruto odprovodily dvě dívky až k jejich domu.Když se Kakashi ujistil že v domě ani okolo něj nikdo není odešel k sobě domů, ale Naruto se v žádném případě nenechal odbýt a slušně se Sakury zeptal zda by nemohl u nich na noc přespat …prej aspoň na gauči v obýváku.
Sakura souhlasila ,jelikož i ona měla špatný pocit.
Večer probýhal v naprostém pořádku …Sakura ošetřila Natano rány ,které měla na ruce a potom se všichni odebraly do obývacího pokoje. Pohodlně se usadily na sedačce a otevřely si láhev dobrého „Saké“ .Do noci se něčemu smály a snažily se nemyslet na to co se ten den stalo, ale jako obvykle to našemu Narutovi nějak nedocvaklo a zeptal se zvědavě Natano.
„ Ty Naty ( u něj další přezdíka neboli „zkrácenina“) ..takže ty jseš Natano Uchiha ?...
„Naruto!!!“ okřikla káravě Sakura Naruta.
„No co je vzdyt se jen ptám .“ vyštěkne na ní vztekle .Zato Natano se na něj smutně koukla .
„Víš nechci o tom mluvit..nechcete se radši nějak zabavit?“ usměje se a v zápětí ukáže prstem ven z okna …“ můžeme pozorovat hvězdy.“ dodá nakonec a už vstává z pohodlně vyhřátého gauče.
„No tak to moment …to musím vzít další láhev.“ Řekne Sakura když se motá k baru aby vytáhla další „rundu“ .
„ Ne né Saku ty už máš dost ...a hlavně mi řekni kde máš prádlo.“ Řekne Naruto s tím nejvážnějším pohledem jaký vůbec umí.
„Nani?...rozuměla jsem ti dobře?....moje prádlo?!...Naruto já tě asi zab..!“ ani nedopoví větu ale Naruto jí zakryje pusu , zasměje se a dodá „ Myslím ložní prádlo …konkrétně deku abychom si na ni mohly lehnout ,až budeme pozorovat ty hvězdy .
V tom se na něj Sakura dívá jako na svatý obrázek a dostane šílený záchvat smíchu .
Když se usadily na Sakuřině útulné terase , tak hleděli na hvězdy jakoby by je nikdy nespatřily. Ten úžasný pohled z terasy byl naprosto k nepopsání,jelikož tam nesvítily žádné světla tak nemohly rušit ten báječný výhled na hvězdy.

„Ach to je nádherné ….přeji si aby se tahle chvíle zachovala …navždy!“ tiše řekne Natano.
„To já taky .“ odpoví jí Sakura a usměje se na ní ….Natano její úsměv oplatí aníž by v té tmě věděla kde má Sakura obličej .
„ Aaach to je bájo….“ Řekne spokojeně Naruto ale za vteřinku nato se posadí na zadek a vykřikne „ to snad nééé …já neřekl Hinatě že u tebe dnes přespím..uuf..doufám že na mě nečekala doma s večeří.“ Žalostně řve Naruto přes celeou terasu až jde slyšet ozvěna přes celý dům.
„ No tak si ode mě zavolej ..telefon je v kuchyni.“ Řekne v klidu Sakura a mrkne na něj.
„ Arigaté Saku.“ Odpoví jí Naruto , zvedá se a už běží do kuchyně .

Když se obě bavily co jim hvězdy připomínají a že je to něco velmi krásného a nezapomenutelného, jen tak ležet na všechno zapomenout a koukat do tmavě modrého ,sametového nebe s lesklými perličkami. V tom sebou obě vyděšeně škubnou když uslyší že v křoví asi pět kroků od nich něco zašustělo .Sakura sahla po kuani ,ale kdo se oběvil v křoví jim vyrazilo na chvíli dech. Stál tam Sasuke a upřeně se díval na obě dívky.
„Ach Sasuke …ty ..ty jsi mě teď opravdu vyděsil..eh proč jsi nepřišel dveřmi?.“ zeptá se ho když se Sasuke vybrouzdal z onoho křoví. „ A vůbec co potřebuješ tak důležitého ve dvě hodiny ráno?“ sjede ho pohledem. Ten však jen trochu nadzvedne hlavu a koukne úhlovýma očima na Natano.Sakura si toho všimla a hned jí to došlo.
„ Ehm …no nic jdu se kouknout co Naruto provádí s mým telefonem .“ řekne a odkráčí z terasy za zašupovací dveře , než je ale zavře koutkem oka se zastaví na Sasukem ,který stále mlčky kouká na Natano a v Sakuře se probudí závist..No co s tím naděláš Sakuro dívce z Uchiha se prostě rovnat nikdy nemůžeš..prostě nemůžeš… pomyslí si ..pak si oddychne a se smutnou tváří dveře zavře .

V příštím díle se dozvíte co se dělo na terase mezi Sasukem a Natano…“.vyříkaly si to?..nebo se pohádaly či zmlátily?.“..ouu hodně otázek ale na všechno jsou odpovědi ..vaše Natano *.*