Naruto Potter (1) a kámen chytrolína

A máme tu parodii na Harryho Pottera, kterou jsem napsala já osobně ×) Tak si můžete počíst, nebo i hodit komentář

Určitě jste slyšeli ten slavný příběh, jak zlý černokněžník Orochimaru svými divnými hadími spelly chladně zamordoval rodiče mladého chlapce – Naruta Pottera. Když skončil smuteční čas, rozhodla se ředitelka Školy čár a fuků – Tsunade, že je na čase najít chlapcovi adoptivní rodiče. Po zdlouhavém překecávání se Tsunade deBrumbál rozhodla sejít s Temari McGonagalovou pod matným světlem nočních lamp, u Narutova náhradního domova.
Najednou na sandboardu přijel Gaara – na zádech měl nůši a v ní nesl Naruta, který zařezával a chrápal, až lampy praskaly. Klíčník a šafář v jedné osobě položil dítě před dveře, kde bylo ozdobným písmem napsáno Pein a Konan. „Už teď je lituju,“ povzdechla si Temari, proměnila se v lasičku a utekla. Tsunade zašermovala hůlkou a taky zmizela, Gaara si to odvalil na svojem prkně.

„Naruto, přestaň chrápat! Už zase jsi mi rozflákala lahvičku s parfémem!“ zaječela Konan, vyletěla z koupelny a chrstla na Naruta kýbl vody. Ten byl už za ta léta proti ledové vodě imunní, takže se ani nevzbudil.
Z postele Naruta vytáhl až strejda Pein a donutil ho udělat snídani, kterou Naruto, stejně jako každé ráno, spálil. Kiba chroupal spálenou slaninu a nechápal, proč pořád musí Naruto pořád vařit.
„Héj, přede dveřma stojí nějakej skřet a chce mluvit s Narutem!“ Malý kluk s rozčepýřeným hárem přiběhl ke dveřím za svým adoptivním otcem a vyvaleně koukal na malého skřítka v potrhaném ohozu. „Nejsem skřet, jsem paskřítek rybničný předělaný na skřítka poštovního. Btw menuju se Neji a todle ti posílá Tsunade deBrumbál.“ Paskřítek rybničný předal Narutovi dopis a odešel.
Adresát dopis neobratně rozlepil a začal číst: „Milý Naruto Pottere… bla bla bla… v jedenáct hodin buď v hospodě Na rohu… ku*va, to je už za deset minut…“ Naruto vyběhl do patra, sbalil si paky a saky nechal doma, s hlasitým „ZDAREC!“ se hnal do restaurace Na rohu.

V hospodě Na rohu mezitím seděl Gaara a čekal na Naruta, kterému měl obstarat základní věci pro život na Škole čár a fuků slečny Tsunade deBrumbál. Naruto vklusal do místnosti, kde seděl jen Gaara.
„Dost že seš tady. Je čas učit se kouzlit, jdeme ti koupit zvíře, hůlku, plášť a tak něco,“ prohodil, popadl Naruta za kapucu a táhl ho směrem k utajené Přímé ulici.

Gaara se kriticky zadíval na Naruta, který táhl tři kufry, jeden batoh a ještě klec s liškou. Gaara zamával hůlčičkou svou a poslal Naruta na nádraží pět a půl.
Budoucí čaroděj nalezl do vlaku mezi prvními a díky jeho nepříčetné lišce si k němu do kupé nikdo nesedal. Až se najednou dveře otevřely a v nich se objevila velice zvláštní osoba. Vlasy podle kastrolu a obočí hustší než srst Narutovi lišky. „Máš tady volno?“
„Jo. Jak se jmenuješ?“ Kluk si sedl naproti Narutovi a cestou řekl: „Jsem Lee Weasley. Kdo jsi ty?“ „Naruto Potter.“ Leemu spadla tlama na zem, po chvilce si jí ale zaroloval, neboť to vypadalo blbě. „No, asi bych měl říct že mě těší.“

Do kupé přišla dívka s růžovými vlasy, v černém hábitu a s hůlkou za opaskem. „Čawte hoši, jsem Sakura Greangerová. Ty jsi Lee Weasley a ty budeš Naruto Potter.“ Narutova liška se posadila a zavrčela tak, že ani Pawkeye be se za to nestyděl. „Hele, slečinko informovaná, za chvíli se vystupuje.“řekla liška, odemkla si klec a někam odběhla. Všichni se za ní dlouho koukali.

Temari shlížela prvňáky pohledem ostřejším než krahujec. „Fajn, mrňata. Teď pujdete tady za tyhle velký vrata, nebudete si sedat ke stolům a počkáte, co vám ředitelka řekne. Nějaké dotazy?“ Učitelka zaříkávání, bo takého nějakého nesmyslu dveře otevřela a prvňáci si to valili mezerou mezi stoly.
Všichni zasedli – teda až na prvňáky – ke stolu, Tsunade deBrumbál cinkla lžičkou o sklenici, ale to už profesor na lektvary a vůdce zmijozelské koleje, Itachi Snape, konstatoval další zničený pohár. „Takže. Vítám všechny, kteří se dostavili do mojí skromné školy. Jako vždycky bude řazení do kolejí, potom osvětlení školního řádu a nakonec se budete moct nadlábnout.
Takže, profesorka Temari McGonagalová přečte vaše jméno, vy dřepkinsnete tady na tu stoličku a počkáte, až vám na hlavu posadí údajně moudrý klobouk. Ten vám řekne, k jakýmu stolu si sednete, a jakou kolej budete připravovat o body. Tak šup, už mám hlad.“
Profesorka vyškubla Itachimu seznam prvňáků a dala se do rozmisťování. „Sasuke Malfoy!“ Na stoličku se posadil kluk s ulízaným účesem a sadistickým výrazem ve tváři. „Nééé, dalšího Malfoye né, ať si jde sednout k těm šmejdům ze Zmijozelu.“ Sasuke se zase zvednul a sednul si ke stolu se zeleným ubrusem.
„Naruto Potter.“ Všichni ztichli – kdo by taky neznal toho kluka, kterej přežil Oroksichtovo čáry máry fukování. I přišel a sesunul se na stoličku. „Na to, že o tobě každej mluví, nejsi nic moc, kluku. Ty budeš připravovat o body Nebelvír, ten stůl s červeno-zlatým ubrusem.“utrousil na půl mluvícího otvoru klobouk.
Sakura, jedna z těch důležitějších postav taky táhla do Nebelvíru a Lee teda nakonec taky. „Hej Naruto, chci ti představit svoje bráchy – tohle je Shikamaru a tohle Shino.“ Blonďák mávnul. „Mě už znáte, celkem mě těší.“ Pak Tsunade vysvětlovala onen školní řád, co měl víc bodů než Danieeru při písemce z dějepisu. A pak byla hostina, Naruto a Lee se nacpali tak, že se sotva dobelhali do věže svojí koleje.

Ráno slavnostně začalo vyučování. Lidé z Nebelvíru a Zmijozelu byli děsně happy, když zjistili že mají drtivou většinu hodin spolu. První hodina byly magické formule s panem profesorem Deidarou Kratiknotem. Začalo typické okecávání jedné jednoduché formulky a hned už to měli všichni zkoušet.
Sakura pomocí svojí formulky odrovnala Leeho a chudák Konohamaru Longbothom zvedl sebe místo pírka. Všichni třídu opustili v bujaré náladě a užili si zbytek vyučování.
Pak přišla hodina létání na mopech. Žáci stáli ve dvou řadách, vedle sebe mopy a chtěli si začít povídat, když v tom přiletěla na svém soukromém mopu jejich učitelka – Anko. Krátce vysvětlila, co mají dělat a hned nato odletěla něco vyřídit.
Najednou před Naruta přiletěl Sasuke. „Hej Pottere. Vsadím se s tebou o kilo, že v letu kolem hřiště budu lepší jak ty.“ Naruto, jest velice hrdý, sázku přijal a závod si s ním dal. Když to skončilo nerozhodně, pár lidí ze Zmijozelu začalo spekulovat, že vyhrál Sasuke, a tak si dali ještě jedno kolečko.
To už ale přiletěla Anko a shodila mladého Malfoye z koštěte. „Pottere, vaše nadání je až záhadné. Jestli projdete dopingovou zkouškou, vezmu vás jako chytače na famfrpál. Díky za pozornost, můžete popadat z mopů a jít se najíst.“

Lee a Naruto hráli vytrvale kouzelnické šachy, avšak Narutovi se moc nedařilo. „Hele, my dneska neměli lektvary.“zajásal Naruto a ani si nevšiml, že má zase šach mat. Sakura kukla do rozvrhu: „Těš se, zítra máme dvojhodinovku se Zmijozelem.“
Najednou do místnosti vběhla Narutova liška a hodila po Narutovi balík, který ho srazil ze sedátka na dlaždice. I rozbalil Naruto balík a co nevidí – Hypermop 2000. Neboť se blížily Vánoce, předpokládal, že jakási dobrá duše mu to poslala, neboť teta Konan a strejda Pein by se na nic takého nezmohli.

Další den se Naruto dozvěděl, že prošel dopingovou zkouškou a stal se chytačem družstva Nebelvíru. Lee z toho byl úplně na větvi, protože po poslední hodině měl být už dlouho slibovaný zápas Nebelvír vs. Zmijozel komentovaný Hidanem.
Trojice malých prvňáčků se vydala na poslední dvě hodiny toho dne – lektvary. Itachi Snape byl neobávanější učitel na škole a hlavní boss Zmijozelu. Dokonce ani Sasuke mu neodmlouval.
Itachi si přejel rukou přes obličej. „Bože… teda Pottere, kolikrát vám mám říkat: používejte váhu! To jste úplně blbej nebo co?“ Nafackoval Narutovi a vydal se na obhlídku ostatních kotlíků. Při pohledu na Sasukeho málem zešílel. „Tak a dost! Malfoy, padejte za dveře!“ „Ale…“ začal Sasuke, to už ho ale učitel lektvarů vystrčil ze dveří. „A budete za dveřma až do konce hodiny!“ Naruto si povzdechl. „Šťastlivec…“ Profesor zařval přes celou třídu: „Potter za dveře!“ a už byl venku i Naruto.
„Za to můžeš ty!“ zavrčel Naruto a chystal se nafackovat zmijozelskému spolužákovi. „Kdyby tě nevyhodil za dveře, nemusel bych tady být s tebou!“ Zpoza dveří se ozval hlas profesora: „Ztichněte, snažím se učit!“

Hodina skončila a všichni se hnali na famfrpál a nedbaly na upozornění pánů profesorů a paní profesorek, že by se měli najíst.
Naruto přisvištěl na svém Hypermopu 2000, plně obeznámen s rolí chytače. Když však zjistil, že chytač Zmijozelu je Sasuke, málem spadl přímo mezi diváky. Byly vypuštěny šecky míče a zápas se rozjel.
„Camrálu se zmocňuje Zmijozel a střílí – máme tu první gól.“ Hidan se dramaticky odmlčel a sehnul se, když těsně kolem něj proletěl potlouk. „Hej, co děláte? Od čeho jsou odpalovači?“ Temari vrazila Hidanovi pohlavek. „Komentuješ zápas, blbče.“
Shikamaru vší silou poslal potlouk a srazil jednoho zmijozelského nadhazovače. „Tak to byla drtivá rána. A támhle jsou chytači, kteří se přímo rvou o zlatonku! Momentálně vítězí Naruto Potter, ale Sasuke Malfoy mu nafackoval a už už chytá zlatonku… ale co tu máme? Shino srazil Sasukeho potloukem a Naruto vítězí! Zápas končí výhrou Nebelvíru.“
Zvedla se mexická vlna a fanoušci Zmijozelu začali nespokojeně remcat. Naruto odletěl na svém Hypermopu 2000, převlékl se a šel si číst do knihovny. Nedlouho po něm si to do knihovny přivalili aji Sakura a Lee. Společně zkoumali spisy, staré jak paní ředitelka.
„Mít tak kámen chytrolína, odprásknul bych Sasukeho a přinutil Snapea, aby dal výpověď.“povzdychl si Naruto a v bublině nad hlavou mu naskočila vize. „Slyšel jsem, že je tady někde ve škole. Tam někde ve sklepení, kde se po nocích toulá náměsíčnej učitel na lektvary.“ Naruto vyskočil na nohy. „Vezmi foťák, já vezmu neviditelnej plášť co mi věnovala říďa deBrumbál a půjdeme na lov kamene chytrolína a fotek pana profesora.“
Večer tedy Lee a Naruto nešli spát, ale popadli skrývající plášť, foťák typu Canon 25,36 a cupitali do sklepení. Hned za rohem slyšeli kroky a ejhle – on to byl pan profesor Itachi Snape. Oba kluci ho rychle vyfotili a začali systematicky prohledávat sklepení. Štrachali zrovna v kabinetě pana profesora, když tu Naruto objevil lísteček.
„Asi hledáte kámen chytrolína. Běžte za zakázané dveře.“ Lee se opřel o poličku, až z ní spadalo několik lektvarů. „To je skvělý, zakázaných dveří je tu hafo.“ Místnost ozářilo jasné světlo, to Naruta osvítil sám Bůh a vnukl mu nápad. „Ale v Gaarovo domečku je ještě nějakej tajnej vchod do školního podzemí, tak honem než se rozední.“ Klid Naruto, je teprve půlnoc.
Vkradli se do Gaarova domečku a hledali jako psi vycvičení na hledání drog. Naruto najednou objevil onen tajný poklop a oba vlezli dovnitř a bloudili chodbami, které by snad zmátly i bludičku – a ty ze Školy čár a fuků slečny Tsunade deBrumbál měly s blouděním sakramentské zkušenosti.
I vylezli hoši v nějakém prapodivném sále. Po stěnách se táhly záhadné nápisy psané azbukou a na konci chodby se tyčily obrovské dveře, zdobené velkou kresbou čehosi záhadného.
Lee se rozeběhnul a zakřičel nejasnou latinskou formulku, asi ‚Expeliarmus!‘ a dveře… se ani nepohly. „To by chtělo Sakuru, to je taká šprtka že by si s tím poradila.“povzdychl si Naruto a Lee metal jedno zaklínadlo za druhým. Nakonec se jim povedlo se přes dveře dostat a tak pokračovali dál.
„Křížovka… na zemi? No to potěš pandu.“ Naruto i Lee popadli křídy z rohu místnosti a začali vyplňovat zemní luštěnku.
Jen co chlapci dokázali vyluštit onu křížovku, která byla krkolomnější než cesta na vrchol K2, otevřely se další dveře a před nimi byl onen kámen chytrolína. I vzali ho a najednou se začalo všechno hroutit a kluci zdrhali jak lidi v Arabských emirátech před sebevražedným bombistou.
Nedbali na to, že vzbudili Gaaru a rychle zmizeli do svých nadýchaných postelí. Naruto rychle skoval kámen do kufru a zamkl na tři západy a složitý číselný kód. Rozhodli se, že o kameni chytrolína nikomu neřeknou. Jen tak preventivně.

Všichni do sebe cpali vydatnou snídani a Rubeus Gaara neustále přemýšlel, co dělali Naruto a Lee v jeho domečku. Profesor Itachi měl pocit, že se mu zdálo, jak ho někdo fotil. Od Nebelvírského stolu, hlavně v blízkosti Pottera a Weasleyho, zněl hlasitý smích. Dokonce i Malfoy junior se smál.
Snídaně skončila a vyučování naším Nebelvírským študentům, naději vlasti, právě začalo Obranou proti černé magii, kterou s nimi měl pan profesor Kakashi Loghart, mezi studenty nazýván Kákneš si.
Ukázal dětičkám pár kouzel a pak vyzval Sakuru a Leeho, ať si to spolu rozdají. Sakura s jasnou převahou vyhrála a kluci se na ní se zájmem dívali. Naruto vzal Leeho, hodil si ho na ramena a že ho odnese na pokoj.
Ale vy víte, že Lee jenom simuloval a kluci chtěli zkusit kámen chytrolína. Naruto se usilovně soustředil. „Chci, aby… aby… aby se Sasukemu rozbil mop a už nikdy nešel zpravit.“ Teď podal kámen Leemu. „Já chci, aby se do mě zamilovala Sakura.“
Jen co se vrátili, k Leemu přišla Sakura a začala se mu omlouvat, až se nakonec šli projít. Naruto se posmíval Sasukemu, který měl úplně rozbitý mop. A tak kluci získali jednu z nejmocnějších zbraní – kámen chytrolína.

Nenechte si ujít další díl: Naruto Potter a dívčí komnata