Once upon a time 16

Once upon a time 16

„Takže než začneme,“ pronesl Neji a v jeho očích se objevil: „Byakugan!“
„Neji, co se proboha děje,“ zeptala se překvapeně Sakura. „Vypadá to, jako bys nás chtěl povraždit.“
„Neboj, to v plánu nemám,“ usmál se. „Tedy aspoň zatím.“
„Tak už spusť,“ ozval se otráveně Shikamaru a zívl.
„Dobře,“ spustil Neji. „Pro některé z vás to bude možná šok, ale věřte mi, já byl v šoku, taky když jsem se to dozvěděl.“
„Ty jsi jak zpomalený film,“ pronesl se smíchem Kankurou.
„Tak ho nevyrušuj,“ napomenula ho Temari.
Neji toho jejich dohadování využil a vytáhl z kapsy dopis. Všichni se na něho podívali s otázkou v očích.
„Je od Naruta,“ řekl a sledoval jejich překvapené výrazy.
„Od Naruta,“ ujišťovala se Sakura.
„Ano.“
„Kdy, jak,“ ptala se dál.
„Neboj, všechno vám vysvětlím,“ uklidňoval ji. Roztrhl obálku, vyndal z ní složený papír a začal číst:

Ahoj všichni,
pokud toto Neji čte, tak se stalo to, čeho jsem se obával. Moje mise skončila špatně. I když nevím možná, že tam Sasuke někde sedíš, a posloucháš tato slova. A pokud je to tak, věř, že jsem rád, že to tak skončilo. Svůj slib, který jsem dal Sakuře, jsem tedy splnil a to mě těší.
Ale teď k tomu proč vás sem Neji svolal. Poprosil jsem ho, aby až se splní jedna podmínka, vás svolal a poprosil za mě o pomoc. Gaaro nevím, jestli to po tobě můžu chtít, mohlo by to vyvolat válku mezi vesnicemi, ale pokud to bude aspoň trochu možné, pomož.
Tak tedy. Všichni si asi myslíte, že vám po mě nic nezbylo, ale to není pravda. To co mi je nejdražší, zůstalo tam u vás. A teď vás všechny prosím, abyste to pomohli Nejimu ochránit. Nechci ho podceňovat, ale sám to nezvládne. Ochraňte, to co je mému srdci nejdražší! Ochraňte mou ženu a dítě!
Všechny vás o to moc prosím.
Naruto

Když Neji dočetl, rozhostilo se na střeše knihovny ohromené ticho.
„Ženu,“ začala Sakura.
„A dítě,“ pokračoval nevěřícně Sasuke.
„Přesně tak,“ potvrdil mu to Neji.
„Kdo je to,“ zeptal se Kiba.
„Ta jediná, která tu chybí,“ nadhodil Neji a nechal je, ať si to přeberou sami.
„Hinata,“ zeptala se s rukou u úst Tenten a po tvářích ji tekly slzy.
„Jo.“
„Ale kdy, a jak,“ ptal se Sasuke.
A Neji začal vyprávět. O tom jak zjistil, že Naruto a Hinata jsou manžele. I jak k tomu došlo. Během vyprávění začali holkám téct slzy radosti i smutku.
„To snad není ani možný,“ nevěřícně vrtěl hlavou Chouji.
„Já tomu taky prvně nevěřil,“ souhlasil Neji.
„Ale proč to nikomu neřekli,“ promluvil poprvé Gaara.
„Báli se, aby jim klan něco neudělal,“ vysvětlil. „A to je taky to proč vás Naruto prosí o pomoc. Nedokážu Hinatu ochránit před celým klanem sám. A proto chci vědět, jestli někdo z vás mi pomůže. Může to vyvolat i válku mezi klany a Listová může padnout. Ale i tak to chci vědět, s kým můžu počítat a s kým ne.“
„Se mnou můžeš počítat vždycky,“ řekl Gaara a nikdo o tom nepochyboval. „I když by to mělo skončit válkou, jeho dítě ochráním. Aspoň tak mu můžu splatit dluh, co vůči němu mám.“
„Děkuji,“ řekl Neji a rozhlédl se po ostatních.
„To dítě je to jediné co mi po něm zbylo,“ pronesl tichým smutným hlasem Sasuke a s odhodláním v očích se podíval do očí Nejiho: „Můžeš se mnou počítat. Můj klan už neexistuje. Nemám co ztratit. “
„Se mnou taky,“ přidal se Sai.
„Já taky,“ ozvala se Sakura. „Aspoň to dítě nám zůstalo. A to ochráním, i kdybych měla obětovat svůj život.“
Postupně se přidali všichni ostatní, nezůstal nikdo, kdo by nechtěl pomoc.
Neji to všechno pozoroval a ještě jednou se zeptal: „Chápete všichni, že se možná budete muset vzdát svých klanů, aby to nevyvolalo válku? Že toto je jediná cesta?“
Sasuke se rozhlédl po ostatních, ale nikdo nebyl proti: „Všichni jsme si toho vědomi, ale to dítě a Hinata jsou důležitější.“
Neji chtěl ještě něco dodat, ale ztuhl s otevřenou pusou, což by vypadlo značně komicky, kdyby to nebylo v takto vážnou chvíli. Bleskově se otočil a zadíval se směrem k domu klanu Hyuuga.
„Neji, co se děje,“ zeptala se Tenten.
„Hinatin otec právě zjistil, že je těhotná,“ řekl a rozhlédl se po ostatních. „Myslím, že nastal čas to vzít do vlastních rukou.“
Jako jeden muž všichni vstali a postavili se vedle sebe na okraj střechy. Vítr vlál v jejich vlasech a oblečení.
Gaara se rozhlédl po ostatních a zavelel: „Jdeme, než jim ublíží!“