FanFiction-SakuraxSasuke
Takže, takhle povídka bude krátká a podle mě smutná. Nevím, jestli umím psát smutné příběhy, tak kdybyste byli tak hodní a napsali mi to, co si o tom myslíte.
Leželi spolu v posteli. Byl vzhůru a hladil svou milovanou po ruce. Jeho prsteníček narazil na prsten, který ji dal. Pousmál se a zašeptal:
"Jednou si tě vezmu. Z lásky a ne proto, že bych musel." Usmála se a otočila se čelem k němu.
"Já vím," zašeptala a políbila ho.
"Nechci, abys šla na tu misi, Sakuro. Bojím se o tebe."
"Nemusíš se bát. Nic se mi nestane. Je to jenom výzvědná mise."
"Půjdu s tebou."
"Víš, že nesmíš. Kakashi říkal, že na tu misi můžu jen já."
"Miluji tě."
"Já vím. A já tebe."
Opět se spolu pomilovali. Kdyby Sasuke věděl, že to bude naposledy...
Ráno se probudil a Sakura už tam nebyla. Věděl, že tu nebude možná celý den, týden... Už teď se mu po ní stýskalo. Neměl náladu na Naruta, který mu snad nikdy neodpustí, že si vybral právě Sakuru. Ale vždyť on má Hinatu! Tak proč nám už nedá pokoj?!
"Sasuke! Sasuke!" Ale ne, to mi ještě scházelo. Běžela za ním Ino.
"Co chceš?" řekl tím svým povýšeným hlasem.
"Kde je Sakura?"
"Na misi."
"Výborně a nechtěl bys někam zajít?"
"Ani ne. Omluv mě, musím na trénink. Sám."
"Ale, Sasuke!" Jenže on už byl dávno pryč. Už dávno se naučil zmizet, jako to dělal Kakashi. Celý den trénoval, jen aby zahnal strach o Sakuru. Není přece žádný padavka! On nemá strach! Ale když se o někoho bojím, tak to přece neznamená, že jsem srab.
"Sasuke! Pojď honem! Sakura se vrátila!" Za ním se objevil Kakashi a nevypadal spokojeně. Sasuke dostal ještě vetší strach. Rozeběhl se do jejich domu. V domě byla tma.
"Sakuro?"zavolal nejistým hlasem.
"Pojď nahoru!"to nebyl hlas Sakury. To byla Tsunade. Ale ne! Něco se jí stalo! Vyběhl nahoru. V posteli ležela Sakura. Opatrně k ní přistoupil. Vypadala klidně. Jen tiše oddechovala.
"Co se stalo?"zeptal se šeptem
"Dala jsem jí uspávací lék. Sasuke, otrávili ji." Hrůzou zkoprněl. Ona a....umřít? Ne, to ne. Vyléčí ji. Určitě.
"Nemohu ji vyléčit, Sasuke. Jed je příliš silný."
"Ne, to ne... Jak dlouho ještě..."
"Dávám jí tak dva maximálně tři dny. Víc ne."
"Můžu s ní být..."
"Jistě." Všichni odešli. Osaměli. Sasuke se v slzách zhroutil na postel. Plakal a plakal. Nemohl přestat. Byl naštvaný. Na Kakashiho,na Tsunade a hlavně na sebe. Na sebe, že ji tam nechal jít. Na sebe, že teď tu leží a brečí. Najednou ucítil na hlavě její ruku. Zvedl hlavu. Byla tak bledá! Krví podlité oči. Sasuke bodlo u srdce. Ne, teď brečet nesmí. Musí být silný. Kvůli ní.
"Sakuro..." mdle se usmála. Pohladil ji po tváři, ale nemohl jí úsměv oplatit. Její oči říkali, že chce své poslední dny strávit právě s ním.Sklonil hlavu. Když se na ní potom opět podíval, už spala. Sasuke vstal. Musí splnit svůj slib. Ano! Vyběhl ven a začal shánět vše potřebné. Zítra ráno. Jistě. Stane se to zítra ráno. Vrátil se unavený domů. Lehl si do své postele a snažil se usnout. Ale jak mohl spát, když jeho jediná láska umírá? Nemohl se dočkat rána. Co když už neotevře oči? Ne! Na to nesmí myslet. Určitě je otevře! Nevzdala by se tak snadno! Sasuke měl plán. A měl v plánu ten plán uskutečnit. Celý. Od začátku až do úplného konce. Ráno, když Sakura otevřela oči, dívala se na faráře(Nevím, jak jinak ho nazvat). Rozhlédla se kolem. Byli tu Hinata, Naruto, farář, Tsunade, Kakashi a Sasuke. Usmála se. Chtěl splnit svůj slib. Sasuke kývl a farář začal. Sasuke vzal svou milovanou za ruku a pevně ji stiskl. Moc nevnímala, co farář říkal, ale věděla,co má říci ona.
"Ano, beru," zašeptali oba dva.
"Vyměňte si snubní prstýnky." Farář neměl daleko k slzám. Sasuke Sakuře navlékl. Pak jí políbil. Kývl na ostatní a ti odešli. Sasuke věděl, že Sakuře už moc času nezbývá. Věděl, že tohle bylo její poslední ráno.
"Miluji tě, Sasuke. A nikdy nepřestanu."zašeptala ze všech sil.
"Já vím. Miluji tě, Sakuro a nikdy nepřestanu. Usmála se. Její poslední úsměv. Poté zavřela oči. Naposledy vydýchla. Sasukemu vyrazili slzy. Věděl, co má teď udělat. I kdyby to byla chyba, udělá to. Vytáhl svůj kunai nůž a jednou ranou si probodl srdce. Padl mrtvý vedle své manželky. Za celou dobu, jí nepustil ruku. I teď, když se jeho svaly uvolnili, držel její ruku. Byli manželé méně než pět minut.
Kakashi stál před domem. Něco není v pořádku. Něco v Sasukeho chování nebylo v pořádku. Vrátil se do pokoje. Nejdříve zaťukal a když otevřel dveře, našel to, čeho se obával. Sklonil hlavu, otočil se a odešel.
Za několik dní, byl pohřeb. Udělali speciální hrob a speciální rakev. jejich ruce nikdo nikdy nerozpojil. Manželé Sakura a Sasuke Uchiha.
Jo jo... po několika letech když si to po sobě člověk čte, tak padá na zem a stydí se za své pubertální výlevy
nádhera........!
Hyiu Mangetsu-sama
[img]http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTKf7Hj7yPahn4AJ3IhePNRqSvYVke-awGOAqKgY7Zcx10Bavwk[/img*]
súhlasím s nižšie uvedeným, Sakusasu nemám rada.... už som túto poviedku čítala raz, a nápad aj spracovanie sa mi páčil... Bolo to pekné
Uh, nenávidím ten pár, nenávidím ten pár xD.. Ale poviedka napísaná pekne
Děkuju všem za komentáře.... Málokdy se stává, že moje příběhy jsou okomentované.... Opravdu děkuji i za názor, že je příběh nudný- každý má svůj názor na věc....
božeee ludiaaa netrápte ma takýmito vecamiii ja sa nedokážem udržať...... fakt mi tecu slzy .......... ale len a chvilku
Mňa tento štýl nijak zvlášť nebere...
Sorry, boys and girls, verím, že máte humor pre zmysel...
Tak jestli tohle není smutné tak já sem blondýna!!! (a to si pište že nejsem! já mám černý vlasy cheč xD)
smutňoučké...vytopila jsem barák
一度に心の中で本物の願望があります、そしてその願望和津沿いです...そのときあなた和本物の明らかにされていない脳l族をみつける。
"When there is a true desire in your heart and that desire is strong...that is when you find the real strength that even you did not know you had." (Orochimaru-sama)
All my FanFiction x deva path FC ^^
PS: Ano, to na tom avataru jsem já.
Smutný, moooooooc smutny, chudak Sakura i sASÍK... Abych se přiznala trochu sem si pobrečela...
Yuumei - více spoluautorská FF xD určo se mrkněte ;-)
Dedík a POMELO!! Joj, POMELO!!! Boží obrázek našeho spolku xD
Pomelo, to je věc.
Kdo řek něci jinýho- je to kec.
Pomelo vládne světu,
řekně jen tu jednu větu:
Pomelo je náš král
každý se ho vždycky bál!!
Aneb POMELO vždy výtězí
Nebýt Natush(té HLAVNĚ!! xD), tuším že Michi(nebo to byla Miya?? xD) slovenskýho prezidenta a dalších blbostí, pomelo by skončilo na ulici... teď je z něj náš BŮŮŮŮH xD
to bylo...fňuk...tak dojemné...fňuk
nnůůddááá
sranda dobre
pekneeeeeee tie posledne dve vety boli ale uuuplne naaadherneee
celkom ok az na to ze je to vrlmi smutne aaallle dobre
Join The Naruto Online Multiplayer Game Naruto - Arena.com
Ted jsem na zmenu brecala smutkem....super!
krásné malom som sa rozplakala smutné .... krásne si to napisal
mne to moc nehovorí...Príbeh divný...No,možno inak,ale ja som nenašiel pointu toho príbehu.
Sorry, boys and girls, verím, že máte humor pre zmysel...
no, možná to bude tím, že žádnou pointu nemá... Smutná nálada a vzpomínka na Naruto anime a příběh byl na světě... psala jsem ho při matice.... možná proto nemá žádnou pointu...
jo dobrý...smutný ale hezký
nevím, někde jsem to už viděla... ale samozřejmě jak smutné, tak i pěkné
Dobry no trochu smutny ale dobry
Moje motto: „Jenom tři slova v srdci měj miluj, věř a odpouštěj!“
Co tvrdím? „Že, ty nejlepší FA kreslí Poník a to mi nikdo nerozmluví!!!“
Moje jednorázovka Didarovo dilema
http://147.32.8.168/?q=node/63364
Můj blog XD
to bolo smutne chuda sakura ale nemozem si pomoct od toho ze mozme to akokolvek chciet tak ty dvaja sa nevezmu, mozno ani nedaju dohromady. ale ta poviedka bola pekna ;-(
http://s6.bitefight.sk/c.php?uid=73945
Já už jsem tuhle povídku četla na nějakém blogu......
jo...dala jsem to ksobě na blog, ale byla bych ráda, kdyby to byl opravdu ten můj... ellorkaitlin.blog.cz
Gaara im vyrobil piesočnú rakev...
[Glitterfy.com - *Glitter Words*]
To mi hneď zlepšilo náladu.
To bolo krááááásne!!!!!! Strašne smutné a strašne krásne...Píšeš úžasne, naozaj.