Sakuřin problém 11 : Idoti se nikdy nevzdávají, část 2

„Itachi!Co jsi to zase přinesl?“zeptal se Hidan a šťouchl mě do oka „ta už tu jednou byla“
„já tu nejsem dobrovolně!!!“informovala jsem ho „chci zpátky do Konohy!!“ při těch slovech jsem roztrhla šaty, pod kterými jsem měla kalhoty a vyzula boty, což Itachiho dost překvapilo „Sakuro ty malá divoško co to děláš?“ místo odpovědi jsem ho škrábla kunaiem do tváře, vzala mu katanu a vyběhla k východu. „Itachi ani si svůj úlovek neumíš pohlídat..au to je mrcha“prohlásil Tobi když jsem ho kopla do masky „až zas něco přitáhneš tak ať je to svázaný a neprotestuje to“. Východ byl tak blízko..už jsem mohla být pryč..jen kdyby tam nevlezl ten hlupák Zetsu „jé ahoj Sakuro..ty někam jdeš?“ „uhni nebo ti useknu hlavu“
Varovala jsem ho „o co jsem přišel?“zeptal se očividně popletený mými výhružkami „hele, to je Itachiho katana, tu jsem mu dal k narozeninám, vrať mu ji“ začali jsme se s Zetsuem přetahovat o katanu „dej jí sem!“. Itachi mě chytl za rameno a políbil mě na šíji. Praštila jsem ho po hlavě a vytrhla se mu. „co se to tu děje?“ zařval Leader „to ona, to ona, to ona“žaloval Kakuzu
„sklapni!!“okřikl ho leader „a ty koukej vyklopit co tu děláš“namířil prst na mě „chystám se vrátit zpět do konohy kam patřím“ zakřičela jsem. Leader si mě prohlížel „Itachi můžeš jí přestat otlapkávat?“ „ano pane“vzdychl Itachi a pustil mě
„jak jsi se sem dostala?“
„šla jsem na toaletu a tam na mě čekal tenhle ten“řekla jsem a Itachi horlivě přikyvoval „já jí totiž miluju“řekl
„ale to je Sasukeho manželka“namítl Zetsu
„ee…Sklapni!“ okřikl ho Itachi
„ on má pravdu, manželky zásadně nekradem. Musíš ji odnést zpátky“ prohlásil leader“nebo si jí tu můžeme nechat“
„ne to není fér já tu holku tady nechci“zakřičel kdosi
„dobře domluvíme se na poradě, Deidaro odveď ji do volného pokoje, ano?“vzdychl Leader
Deidara mě odvedl do místnůstky s jednou postelí a koupelnou. Zhroutila jsem se na postel a začala brečet „proč..proč musí Itachi vždycky všechno zkazit?“
„taky se ptám“
„co?“
„když mě unesli do Akatsuki bylo mi pět. Od té doby jsem neviděl rodiče“
„to je mi líto“
„nechci abys mě litovala. Víš co? Pořádně se vyspi to pomůže“ řekl a odešel.

„Sasuke jsi v pořádku?“
„jo je mi fajn. Nechte mě být“
„můžu?“ zeptal se Naruto a zmáčknul Sasukemu kotník „Jaůůů“
„neblázni takhle nemůžeš jít dál“
„ale ano můžu. Zvládnuto jsem..“
„..mstitel jo mi víme“ přerušil ho Naruto
„to jsem nemyslel“odsekl Sasuke „chtěl jsem říct že, jsem přesvědčen, že nás Sakura potřebuje“
„takhle nikam nepůjdeš“
„je mi fajn. Vážně“
„láryfáry“
„no řekněte Kakashi-sensei že můžu jít dál“
„ano ale ne po svých“uchichtl se Naruto
„nevím Sasuke mohlo by to být nebezpečné a –„
„a co?“
„a ty by ses nemusel vrátit živý“ dořekl Naruto
„blbost“
„padej zpátky do Konohy a postarej se o Shikiho“
„no dobrá“
„teď kdo půjde s námi místo něj?“zeptal se Kakashi obvyklým učitelským tónem
„na to jsem nepomyslel“
„co třeba my?“ zeptala se malá tichá osůbka s byuukuganem a o trochu větší chlapec s dlouhými vlasy a stejným kekkei genkai
„Neji, Hinato!“
„tak jsme všichni a vyrazíme, ne?“ pobídl je Kakashi
„ano Sensei“řekli všichni tři svorně

„rada rozhodla že tu smíš zůstat, jsi ráda?“
„měla bych? Hnusí se mi jen tvůj ksicht“ usmála jsem se a Itachi si vytáhl zrcátko „vážně?“ zeptal se a třískl zrcátkem o zeď „to proti depresi“ vysvětlil když si všiml mého výrazu
„aha“smutně jsem odvrátila hlavu
„Sakuro co se děje?“ vzpomněla jsem si na Shikiho, Saukeho a mé přátele. Zastudilo mě a neodpovídala jsem. „jak chceš a já o tebe měl starost“
„Itachi počkej“zavolala jsem a on si sedl ke mně na postel . Sedla jsem si k němu a začala mu vzlykat na rameno. Přitáhla si mě k sobě a taky mu začali kapat slzy.

„tak jsme tady“
„jak to víš?“
„prostě to vím“
„no jo. Co myslíš ty Hinato?“
„já…já…jsme tu“vychrlila ze sebe
„pff jako bych to neříkal“načepýřil se Neji
„Sensei ať si na mě nedovoluje nebo mu zakroutím krkem!!“naštval se Naruto
„Naruto..“řekla tiše Hinata
„říkala jsi něco Hinato?“podivil se Naruto
„šetři síly na Akatsuki“špitla
„a co já mě nepopřejete nic“rozčílil se Neji
Hinata a Naruto se na sebe podívali: „ne“
„o co jsem přišel?“zeptal se Kakashi a všichni tři usoudili, že je na čase jít dovnitř.
„a jak se tam dostanem?“zeptal se Neji
„zkus inprovizovat“pobídla ho Hinata „byuukugan“ zařvala a vyrazila dveře
"tak jdeme dál"