Poslední sbohem

Byl teplý letní večer. Hinata stála u vstupní brány do Konohy, protože věděla, že tudy musí Naruto projít, až bude opouštět vesnici. Pořád tomu nemohla uvěřit, ale bylo tomu tak. Kdyby alespoň věděla proč. Proč odchází. Náhle se v dálce objevil Naruto a přicházel k hlavní bráně. Šel velmi pomalu a Hinatě se zdálo, že každý krok, který učiní mu působí obrovskou bolest. Když přišel až k Hinatě, zastavil se.
„Sbohem Hinato“, řekl Naruto a chystal se pokračovat v cestě.
„Proč?“, vykřikla Hinata
Když Naruto zaslechl v jejím hlase bolest, prudce se k ní otočil.
„Proč musíš odejít, řekni mi proč?“, křičela na něho Hinata a slzy jí stékaly po tváři.
Naruto k ní pomalu přišel a objal ji. Cítil, jak se mu v náručí celá chvěje. A najednou mu to došlo. Všechny ty Hinatiny pohledy, její zčervenání a omdlévání, kdykoli jej viděla. Takže je do něj Hinata nakonec…
„Miluju tě Naruto, prosím neodcházej.“ promluvila Hinata, což Naruta vytrhlo z jeho úvah.
„Musím odejít. Když neodejdu, ohrozím tím všechny, které mám rád.“
„Tak mi alespoň prosím řekni proč?“
„Dobře. Znáš legendu o Kuubi(devítiocasé lišce)“
„Ano. Čtvrtý Hokage ji porazil a zapečetil ji v právě narozeném chlapci. Ochránil tak vesnici, ale bohužel přitom zemřel.“
„Já jsem ten chlapec.“ řekl Naruto
Hinata sebou trhla. Věděla už od mala, že je Naruto jiný, a že se s ním nesměla bavit, ale až teprve teď zjistila proč.
„A to je důvod, proč odcházím. Pečeť, která držela Kuubi uvnitř mě, byla narušena. Takže dříve nebo později se zlomí a Kuubi se dostane ven. A potom zničí vše, co mu přijde do cesty.“
„Ale co pátá Hokage, nemohla by tu pečeť nějak opravit? Nebo někdo jiný ve vesnici?“
„Bohužel. Probíral jsem s Jirrayiou povahu pečetě a ten mi řekl, že pro vytvoření pečetě musel čtvrtý obětovat svůj život. Stejné je to i s opravou pečetě. A to nemůžu po nikom chtít.“
„Rozumím.“ řekla Hinata a stále se dívala na zem, aby Naruto neviděl její slzy.
Nakonec se oba naposledy podívali jeden druhému přímo do očí a oba ihned poznali na co myslí ten druhý. Přitiskli se k sobě blíž a několikrát se jemně se políbili.
Nedaleko od nich se domů vracela Sakura. Přemýšlela, co se mohlo stát. Nejdříve od ní odešel Sasuke a teď odchází i její nejlepší přítel Naruto. Když přecházela hlavní ulici, pohládla směrem k bráně a uviděla Naruta s Hinatou. Na chvilku pocítila vlnu závisti, ale ta rychle ustala. Usmála se.
„Sbohem příteli, přeji ti hodně štěstí, ať už tě osud zavane kamkoli.“ pomyslela si Sakura a pomalu odcházela, aniž by jí ti dva zahlédli.
Naruto s Hinatou se naposledy políbili. Věděli co musí následovat, ale ani jeden to nechtěl říci. Až nakonec to ticho prolomil Naruto.
„Sbohem Hinato.“
„Sbohem Naruto.“
Poté se Naruto otočil a pomalu odcházel. Hinata se za ním dívala, po tvářích jí tekly slzy, ale byla šťastná. Nakonec dokázala říci Narutovi, co k němu cítí. Dívala se za ním, dokud nezmizel za obzorem.
„Sbohem má lásko, nikdy na tebe nezapomenu.“ řekla si v duchu, potom se otočila a vydala se domů.