Tatsu 09

Author's Chapter Notes:
omlouvám se všem co četli Runovládce...

Schopnosti boje

Tsunade mířila do nemocnice. Byla už noc a celé vesnice se chystala ke spánku. Všude panovalo posvátné ticho.. jaká krásná noc nastávala... Přišla k budově, vešla do ní a hledala jeho pokoj... v nemocnici panovalo také ticho.. ospalé ticho... našla jeho pokoj... měl číslo 21, vstoupila a zůstala stát ve dveřích... postel byla ustlaná a nikdo v ní neležel... Kam ten **** šel ? a jak mohl ? sestřička ji na recepci řekla , že je pořád v bezvědomí a že jeho zdravotní stav není dobrý... ale zřejmě se obrovskou rychlostí zlepšil.... Zanadávala si .. a vytratila se z pokoje... šla zburcovat poplach ... museli ho najít, prostě museli...

Awe kopal cestou z vesnice do všeho co našel.. vše co mělo nějaký tvar dostalo ránu a odletělo pár metrů ... měl vztek.. nikdy si nemyslel , že se tady ještě někdy vrátí... neměl to v plánu... ach jo ... neznal cestu, jen věděl , čím dále bude od Koniny , tím to bude lepší... jakoby zapomněl na svůj slib ... šel pryč... chtěl už být ve „Svém" městě... byl unavený ale nehodlal si někde zastavovat a odpočívat, takový luxus si nemohl dovolit.... Pokračoval... byl už pár kilometrů od vesnice... ani jednou se neotočil... ani se nezastavil... nezpomalil...

Možná udělal chybu, že se nepodíval za sebe, protože když právě vstupoval do lesa dostal strašnou pecku do hlavy... uviděl kolem své hlavy kroužit malé žluté kanárky... jeho tělo se kácelo k zemi , ale on sebral sílu a uskočil dozadu... nejdále co uměl.. byl v lese a byl obklopen 8 lidmi... měli na tvářích divné masky , připomínající šelmy ... každý z nich měl pásku se znakem listu ... podíval se na ně a zhodnotil situaci... každý byl po zuby ozbrojen... nevěděl jestli s nimi má bojovat, nebo jim utéct... kdyby utekl pronásledovali by ho a než by je setřásl mohly mu dojít síly... jen desetina pětiny jeho síly byla obnovena... rozhodl se pro boj... připravil se do bojové pozice... během jeho úvah ho protivníci obklíčili... ani si toho nevšiml.. mám nad vámi výhodu ... vidím perfektně v noci... nemáte šanci.. nejraději by je na tohle upozornil, ale on takový nebyl... nikdy nepřátelům nic neříkal... jen sbohem , když umírali...

Jeho oči se zbarvily dočerna.... Nebyla to stejná čerň jako tenkrát když praštil s Nejim ... byla hlubší... teď byl mnohem nebezpečnější... cloumal s ním vztek sám na sebe , že utíká ... nikdy neutíkal, to vždy jeho nepřátelé utíkali , utíkali před ním... před pohledem jeho vražedných očí... ale tihle neutekli... stáli a vyčkávali na jeho první pohyb... měli za úkol ho přivést zpátky k Páté... neměli ho zranit, ale při pohledu na jeho útočnou pozici pochybovali.... Byli varováni, že má jisté schopnosti... ale byli mu rovnocenným soupeřem ... byli to ti nejlepší z Ambu.

Vítr, který při jejich příchodu skoro nedutal se rozfoukal... Awe čekal co udělají ... nepohne se první ... ztratil by výhodu... každým okamžikem se pohnou, sice se na sebe ani nepodívali ale bylo to jasné... četl to z jejich postavení... věděl že se ho bojí... ne moc ale natolik , že budou opatrní a budou si vzájemně krýt záda.. bylo jich 8 .. ale devátý ten co ho praštil byl schován v korunách stromů nad nimi... Awe hodnotil a předvídal.. nejdříve zaútočí ti vpravo... oni věděli, že uskočí do leva nebo dozadu... kdyby uskočil dopředu byl by nahraný protože by ho sejmul ten nad ním... předpokládal však že to bude trik a oni se přeskupí a utvoří dvojitý vzájemně obrácený trojúhelník ... tím by ho dostali .... Byl by obklíčen
třemi a třemi ... dva zbylí by ho čekali vpředu a vzadu ... ten poslední nahoře... v koruně stromů se zableskly nitě bílé sítě... hmmm .. tak mě chcete chytit jako divoké zvíře ? ti dole mají jen odpoutat pozornost a ty na mě hodíš tu síť a ostatní mě svážou,že ?Ani náhodou... tohle nedopustím....

Jak předpokládal ... pohnuli se přesně tak , jak si myslel.... Uskočil dozadu, nechtěl se dostat pod tu síť, ale věděl , spíše cítil , že se ten nad ním pohnul stejně... hezké pronesl kousavě v duchu.... Přeskupili se , udělali dvojitý vzájemně obrácený trojúhelník .... Awe vyskočil do vzduchu... padala na něj síť kterou drželi dva ninjové .... Hups.. .. nevěděl jsem že tady jsou dva.... Ta síť je nějaká divná... thle věděl... jí neprotrhne... meč neměl... zapomněl ho ve vesnici... jak na svůj meč mohl zapomenout? Zanadával si sám sobě.... Co udělám? Co jen budu dělat ? jejich taktika byla neproniknutelná, ale museli na něco zapomenout....

Už věděl... nezbývalo mu nic než udělat „To" ... neudělal žádnou ruční pečeť... jen přivřel oči a přikázal... ****** **** ******!!!

Ninjové uslyšeli, že něco vykřikl... ale nikdo z nich si nevšiml , že by udělal jedinou pečeť... najednou zmizel... PUF PUF

Byl v tahu. .. Ti dva , co drželi síť dopadli na zem a čekali odkud se vynoří ... byli překvapeni.... Tohle nečekali... Přece jen měla Tsunade_sama pravdu... Nebyl to lehký soupeř...

Awe se smál... velmi tiše aby ho neslyšeli... nikdy nebojovali se strážcem .. nevěděli čeho je schopen když nemá skoro žádnou sílu... tahle technika ho připravila o zbytek vnitřní energie , kterou nasbíral... další kouzlo by se nepovedlo.. kouzlo tisícé rychlosti ale zabralo... celý svět se zpomalil... když letěl vzhůru, ti dna nad ním se prakticky pro něj zastavili... vítr ustal.. Awemu hučelo v uších.. věděl , že jestli to bude protahovat tak může umřít... udělal nebezpečnou věc , ne jenom pro sebe ale i pro ně... kouzko se mohlo zbortit a všechny zabít, to byla asi jeho největší a jediná nevýhoda... uměl ho už dlouho... ale nikdy nezvládl příliš přechod z první na druhou fázi, vždy hned skočil na třetí..

Vzpomínal , že mu za tohle jeho učitel často nadával... jednou ho i shodil ze skály... Awemu se nepodařilo kouzlo vyvolat a zemřel by , kdyby ho Aratar / někdy ho oslovoval Máhani/ nezachránil... teď už měl dost zkušeností aby to zvládl...

Ve vzduchu se otočil a sestoupil na zem... ano sestoupil... vzduchem se uvnitř této techniky času a prostoru dalo chodit, bylo to sice obtížné , mohl si polámat kosti u nohou, protože bojoval proti tlaku vzduchu.... Awe doufal , že kouzlo udrží aspoň do té doby , než se mu podaří utéct, ale přepočítal se... sotva dopadl na zem a ušel pár kroků, věděl , že technika pominula... bíle se mu zablesklo před očima a vrátil se do normálního času...

Ninjové na něj hleděli jako na přízrak."Sakra práce" pronesl tiše a připravil se na útok a ten přišel , ale odjinud než čekal... dostal další ránu do hlavy... bolelo to .. kanárci se opět vrátili a tentokrát už byli duhové barvy.l. Awe zaklel... pěkně nerudně... začal nadávat nahlas... Neii se zastavil... v životě neslyšel nikoho tak sprostě nadávat... ani námořníky a to už bylo něco... Awe se rozhlédl... aaaaaaaaaaa ahoj Neji/ pozdravil ho bezhlasně/ další neznal... kluk s kápí na zádech měl podivný pytel... ženu středního věku s černými vlasy a červenýma očima... byla hezká Awemu se líbila.. pak se podíval na posledního , tedy na poslední.... A zbledl... to není možné ne to ní pravda.. jak je to jen možné... vypnul mu mozek a vrhl se k ní ... dívka to nečekala a ztuhla.. na nic nečekal a v příští sekundě ji začal líbat... dívka se nezmohla na jakýkoliv odpor... všichni byli zaraženi a hleděli na ně dva jako blázni... první se vzpamatoval Neji.. naježil se jako dikobraz ... tak teď tě zabiju...

„Vypadni od ní TY ŚMEJDE !!!" zařval na Aweho... Awe nevypadal , že by se svojí činností chtěl někdy v příštích letech přestat.

Pak přiletěli další kanárci.