Malá velká letní výzva! - Page 2
Pokračování na Ori , je to těžší než jsem myslel , omlouvám se, pravděpodobně jsem to po.. 
… https://imgur.com/a/stQKEud?fbclid=IwAR1aE8Sa40rvEEmsZ6f4KFSWNiBi56T26bi...
Ahoj všichni!
Omlouvám se, že to tak trvalo, ale je to děs běs s tím mým časem. Na dovče byla jenom slabá wifi a já neměla sebou komp na úpravy. Tedy až dnes přidávám můj neumělý výplod (klobouk dolů před vámi, zvláště pak před Shi-chan, na kterou navázat bylo...no masakr, je vážně dobrá! Ještě se musím dost učit, jak jsem zjistila, oproti ní tomu chybí vzletnost, komiksový drive. Taky je znát, že vůbec nejsem rozkreslená. Spokojená jsem jen se stránkou 22. Ale tak snad...
Jo a taky jsem si lámala hlavu, jestli jste to doposud kreslili pro čtení zleva doprava nebo opačně, nakonec jsem usoudila, že asi po japonsku. Tááákže...jsem moc zvědavá, jak to bude dál .
Tak konečně!
Asi místo všeho vykecávání napíšu jenom to, že moc děkuju, že s váma můžu spolupracovat, protože mě to i přes všechny moje očividný nedostatky strašně bavilo vytvářet. Už jen v průběhu těch pár stránek mi začalo docházet, jak ohromný možnosti vyjádření tohle médium poskytuje (a jak ohromně moc je nejsem schopná využít ). Obdivuju, jak jste si s tím vyhráli ve všech předchozích částech.
Pak se omlouvám za Akia, kterýho jsem jednak omylem převlíkla do trochu podobnýho, ale ne úplně stejnýho modelu, a už jsem fakt neměla náladu to předělávat. A pak se taky omlouvám, pokud jsem ho netrefila povahově - zatím na mě působil trošku jako takovej truhlík, kterýmu se to truhlíkovství chvílema daří a chvílema nedaří skrývat. Tak jsem se zase trochu chytila týhle stránky osobnosti. Jenom mi v důsledku mé výtvarné neschopnosti vyšel jako o něco větší truhlík, než jsem zamýšlela.
Tak, to je snad všechno. Další ukecaná část, kde se nic moc převratnýho nestane, ale snad se bude dát nějak inteligentně navázat. Snažila jsem se trochu svázat některý konce, u kterých už to docela začínalo být třeba, ale zároveň i pokračovat v tý naznačený zápletce.
Přeji hodně zdaru tomu nebohému jedinci, co na tohle bude navazovat.
Okej, asi jsem od Ori chytila ono nadšení pro věc - ještě jednou promiň, že jsem ti do toho tak vlezla (a snad budeš po tomhle ještě ochotna navázat )! Chtěla jsem si vyzkoušet něco trochu vážnějšího rázu a připadalo mi, že teď je k tomu ta nejlepší příležitost – zvlášť, když už si Akhara dala tu práci „umožnit někomu serióznímu být seriózní“ (kam ty chodíš na ty úžasně trefné obraty? ) Z vašich komentářů k minulé části mi obecně přišlo, že byste uvítali pokus o nějakou zápletku a mně nedalo, než se o to nepokusit - jednak kvůli tomuto, jednak pro milé postavy Akia a Tsukiko, které jsem si opravdu oblíbila. (-^_^-) V každém případě se nebráním tomu, kdyby se další v pořadí rozhodl můj bídný pokus o forshadowing pohřbít pod hromadou parodie - neboť když půjde opravdu do úzkých, pořád máme po ruce ono záchranné, univerzální vysvětlení, že za všechno může Hidanova žehlička. 
Připadá mi, že mezi zúčastněnými máme převážně lidi schopné zdařilé komedie, tak snad jsem tímto nestřelila příliš vedle.
Mno, musím říct, že tvořit komiks je vážně sranda. Kdykoli se snažím něco napsat, leze to ze mě jako z chlupaté deky (a ve valné většině případů to v ní nadobro uvízne), ale jakmile nad tím přemýšlím zároveň při skicování a rozvrhování panelů, je to přeci jen o něco přirozenější. ^_^ Ačkoli i toto má své nevýhody – člověk se přistihne, že si vesele kreslí něco úplně jiného, než původně plánoval, má už rozpracovaných několik stránek, aniž by se mu chtělo skončit, a dostal se někam, kam vůbec nezamýšlel. Přiznám ale, že se v případě našeho příběhu přikláním více k názoru Akhary, že je třeba spíše zauzlovávat, nežli rozmotávat (neboť jsem za boha nedokázala dojít k tomu, co tu vlastně potřebuje rozmotat – nebijte mě ). Také jsem zjistila, že do toho svého počítačového matlostínování, které se odvažuji nazývat tónováním, nejsem za boha schopna zakomponovat černou barvu (tolik ke všem těm vyblitým odstínům šedé ). Asi bych s tím měla něco dělat…
Co se týče nebohé omráčené Tsukiko-sama, snad k vaší radosti je rovněž zpátky ve hře. Bez jejího rozkošného chlupatého já by v naší ponuré jeskyňce ostatně byla pěkná nuda a Akio by se neměl před kým předvádět. Na druhou stranu vezmeme-li v úvahu, že se víceméně jedná o jedinou osůbku na Akiově straně, jeho reakce by mohla být jistě velice zajímavá… Hmm… 
Závěrem tedy omluvte můj přebytečný zápal pro věc a obzvlášť všechny ty nové, neobratně zašmodrchané uzly. Držím palce komukoli, kdo se odváží dále s nimi nakládat – ať už půjde o jejich utahování, rozmotávání či skopnutí někam pod stůl.
Len dúfam že ďalšie postavy proti ktorým budú ,,bojovať,, nebudú kostry , pretože znova čmárať rebrá, panvu..už zrejme nedám .
U novej postavy postavy som aj premýšľala či ju mám nejako predstaviť, ale nakoniec som si povedala že na to je ešte čas a niekto druhý by to určite zvládol lepšie ako ja .
A som zvedavá ako ďalší človek bude pokračovať, akým smerom sa vyberie .
Už teraz sa teším na pokračovanie 
Inak chcem vás upozorniť že neviem ako sa sem pridávajú odkaze, tým štýlom že je tam napísane to čo dotyčný chce , ak by som tie odkaze mala pridať klasicky - 36 odkaz - tak to viem 
(ale poslední dobou mě vůbec nic nejde a o stíhání všeho ani nemluvě 
)
Váše komentáře mě na minuté stránce velmi potěšili Nevím jestli pokráčko je ve stejném duchu nebo ne, ale snad vás nesklamu
Cori: Ori pokráčuje tam, kde já končím ale tak trochu vychází z mých pochybných čmáranic, tak se toho trochu děsím 
Poslední stránku budu muset ještě předělat, mám tam docela zásadní chybu, ale snad ji stihnu zítra
PS: není to moc matoucí, že jsem je nechala trochu zestárnout, ale přece jenom jsou její vzpomínky 
Na uplný začiatok napíšem že som čerpala zo strán 31, 47.
Pôvodne som chcela pridať ešte 3 strany navyše, na ktorých by bol logicky ,,celý,, rituál, ale povedala som si že to ukončím tesne pred vykonaním obradu aby ste sa mohli samé rozhodnúť čo sa Kare udeje. Schválne som aj text medzi Hidanom a Karou nechala otvorený aby ho mohol ďalší človek po mne buď potvrdiť alebo vyvrátiť . Takže smelo do toho
Hm, tak jedna stránka na světě. Bohužel nějak se mi nepodařilo najít, jak se v PS podsvěcuje bíle písmo. Zkoušela jsem tuš + šedé copíky, ale ony tu tuš rozmývají, což je problém. Vypadalo to efektněji, no neumím s tím zatím zacházet tak, jak bych si přála. Snad příště.
Do toho 25.1. si nechám termín rezervovaný, třeba stihnu ještě další stránku/y.
Uch, stihla jsem . Za cenu opakovaného nevyspání, tak na vás myslím ! Postup - vypsala jsem si z předchozího děje všechny náznaky a vývojové body a ty jsem se snažila zapracovat. Dost jsem svůj původní záměr a text překopala, ale snad to bude k lepšímu. Na minulém obrázku to měl být dole v rohu Hidan, ale pak jsem si všimla, že na straně 31 je v této scéně zobrazen ještě jako dítě. Ups. Takže Hidan to není, je to tím pádem neutrální XY postava.
Začalo mě to vážně bavit...zahrávám si se smělou myšlenkou na ještě jednu stranu...
Taak (utírá pot z čela ). Myslím, že raději předám štafetu, než se to - jak řekla Akhara - úplně zamotá. Ale neřekla bych, že je to naší vinou. Motá se to tím, jak si každý děláme v příběhu svůj koncept a závěr. Myslím, že jediná (aspoň pro mě) nosná cesta je vycházet z dosavadního a navazovat bez sebemenších osobních ambicí, že by to ostatní pochopili .
Dle mé úvahy - Karu chtěli obětovat - tzn. prakticky zabít. Akio viděl v zoufalé situaci jedinou možnost, jak jí zachránit, skrze kodex, na základě kterého ho "sdružení" Džašinistů musí poslechnout. Bohužel za cenu osobní újmy a trestů. Právě ztráta schopností a vyhnanství je cena, kterou stanovuje daný "paragraf šest" . K tomu se samozřejmě stane džasinistou či něčím podobným, o což nestojí. (Na rozdíl od svého šíleného bratříčka ).
Snad se bude líbit a snad mě neukamenujete. Jediné, čeho jsem si všimla, že neodpovídá, je oblečení Akia na straně 31 a tu, ale za to já nemůžu . Nějak jsem se do toho flashbacku zabrala, asi by to chtělo ho už nějak ukončit a vrátit se k hlavní lince.
Uf!
No... Co říci úvodem? Jestli jsem si minule říkala, že jsem to krapet přepískla, tak teď to vím jistě! Kéž to dává smysl i někomu jinému než mně…! 
Předně promiňte to nedodržení termínu a množství stránek - a jak na to teď tak koukám, tak i ten drobný text při nezvětšené verzi. 
Vážně jsem to chtěla zkrátit, jenže všechny scény mi prostě připadaly příliš důležité. A stejně když se na to dívám teď zpětně, přijde mi, že jsem příběh vlastně smysluplně posunula tak akorát v tom směru, že se Akio převlékl (no, smysluplně... jen si žehlím vlastní záležitost, jíž jsem se dopustila na 31. straně, že?). A to jsem měla ze začátku v plánu svou část věnovat výhradně Tsuki, která pro sebe poslední dobou moc prostoru neměla - ale nakonec si to pro sebe zase celé zabral Akio… Měla jsem to tušit.
Mno, předávám štafetu, vážení. Cori, či kdokoli, kdo se věci nyní ujme, přeji hodně zdaru. 
Snad alespoň pomůže, že Akio je podle všeho první, kdo se takto vzepřel svému osudu, tudíž nikdo doopravdy netuší, co všechno se odteď může a nemůže stát…
tak… říkám si, že jsem si ukousla příliš velké sousto… ale na každé stránce se našlo něco, čím jsem chtěla přispět, tak jsem nic nekrátila. jelikož se mi poslední dva týdny nehoní hlavou nic jiného, už nejsem schopná posoudit, jestli se jedná o adekvátní pokračování, nebo jsem celou naši snahu těmi pár stránkami poslala do háje… když si to po sobě čtu, jednou mi to přijde fajn a jindy jako klišovitá hrůza 
taky se omlouvám všem, jejichž OC jsem ublížila
co se týče samotného Jashina… nevím, jak moc je to poznat, ale lehce jsem se inspirovala Shinigamim, který se párkrát objevil. říkala jsem si, že s Jashinem by si mohli být podobní, původem či jakkoliv jinak… ani o jednom toho z originálu vlastně moc nevíme, tak to je IMO ideální 
