Malá velká letní výzva! 019
Ahoj všichni!
Omlouvám se, že to tak trvalo, ale je to děs běs s tím mým časem. Na dovče byla jenom slabá wifi a já neměla sebou komp na úpravy. Tedy až dnes přidávám můj neumělý výplod (klobouk dolů před vámi, zvláště pak před Shi-chan, na kterou navázat bylo...no masakr, je vážně dobrá! Ještě se musím dost učit, jak jsem zjistila, oproti ní tomu chybí vzletnost, komiksový drive. Taky je znát, že vůbec nejsem rozkreslená. Spokojená jsem jen se stránkou 22. Ale tak snad...
Jo a taky jsem si lámala hlavu, jestli jste to doposud kreslili pro čtení zleva doprava nebo opačně, nakonec jsem usoudila, že asi po japonsku. Tááákže...jsem moc zvědavá, jak to bude dál .
Výsledek
Skóre: 9.8, Hlasů: 8
Pokud jsem si všimla, tak se řešilo, proč že si Hidan myslel, že Akio je mrtvý. A tady to vypadá, že se ho pokoušel zabít sám Hidan. Tedy nepamatuji si, jestli jiné stránky to pro změnu nevylučují... a možná, že si pro změnu pletu, co jste řešily vy, protože okolo komiksu toho padlo dost... ale kdyžtak připomínám.
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
Jen s tou chválou moc nepřeháněj. Co já bych dala za to umět kreslit jako ty!
Ale ke tvému dílku... Páni! Čekání stálo za to, netuším, co pochválit dřív. Všechny stránky se ti neskutečně vyvedly.
Namátkou třeba Hidanovo „Evidentně pořád živej.“ hned na téhle stránce… Naprosto geniální navázání, díky němuž jsme se opět nic nedozvěděli!
Na další stránce jsi zase krásně rozdělila panely za pomoci Akiovy kosy (mimochodem krásné jméno, hodí se k němu + má tu moc hezký, poněkud zlověstný úsměv). Skvělý nápad! ^_^ V kombinaci s Tsukiko a jejími záměry na této stránce oba působí jako pěkně proradné, laškující duo. ^^
Dále tu máme Itachiho, jak zvedá Hidanu hlavu, krásně vyobrazenou svrchu. Wow! A "tydýte" je jednoduše dokonalé označení. =D
Na 22. stránce nám Aki pózuje v dokonalé sexy póze se lstivým výrazem v očích… Paráda, začínám ho mít ráda víc a víc!
A pak je tu Dei s jeho rašící palmičkou. Cute!
A to vše ve tvé příjemné, nesmírně zdařilé kresbě. Nestačím zírat!
Ej, to jsem ráda, že se ti to až tak líbí! Laškující duo jsem přesně tak i zamýšlela, tak jsem ho od vás i pochopila, tak snad jsem se trefila . Ale přes veškeré pochvaly si myslím, že ty to máš mnohem zdařilejší než já, tak nějak si představuju pravý komiks, jak by měl vypadat. Maximálně by to chtělo zapracovat na plynulejším provázání jednotlivých scén, aby se to divákovi četlo samo a jedním dechem, což je ale nesmírně obtížné. Koukni třeba na nový díl Boruta, jak moc scén je třeba k vyjádření jednoho souboje. Proto je nutný naučit se stylizovat, vystihovat vše úplně jednoduše a přesto tam nechat dost kresby pro potěchu oka. A chce to umět využívat nadsázku, což já absolutně nezvládám, kdežto ty to dáváš s bravurním přehledem. Měla by ses vážně nad sebou zamyslet, děvče, zda se nechceš pustit do pořádného vlastního projektu !
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránce Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA
KURZÍK KRESBY
NARUTO ANTISTRESOVÉ MALOVÁNKY a NARUTO PEXESOVÁ HRA - odkazy na stažení ZDE
Každému jde holt něco jinému, řekla bych, že mě naopak dělá potíže ta kresba. I když mám v hlavě nějakou představu, nikdo ji nedokážu znázornit tak, jak bych doopravdy chtěla. A pak je tu problém s technikou – šrafování tužkou se při přenosu do počítače krapet vytrácí, někdy je těžké kvalitu lineartu vůbec vypiplat natolik, aby se s tím pak dalo pracovat.
Souhlasím s tebou, že schopnost vyprávět příběh je u komiksu o něco důležitější než kresba – viz třeba Gintama, kde Sorachi v prvních několika kapitolách v kresbě příliš nevynikal, na druhou stranu díky jeho nápadům, originálním rozhovorům a dovednosti příběh zdařile znázornit v rámci svých možností to byla hned od začátku jedna z nejlepších mang vůbec. ^ ^ Obecně bych ale řekla, že důležitější než cokoli jiného je příběh – srovnej třeba zmiňovanou Gintamu s mangou Fairy Tail, jejíž autor má hezkou kresbu, naprosto dokonalou návaznost a neskutečnou dynamiku v bitevních scénách, nicméně místy hodně slabý příběh.
Ráda bych se do nějakého vlastního projektu pustila, ale připadá mi, že na to zatím prostě… nemám. x) Kdykoli čtu nějakou mangu a slintám nad příběhem, kresbou i rozvržením panelů, připadá mi, že moje pokusy prostě za moc nestojí… Takže tož můj hlavní problém.
Mimochodem, jak ty řešíš třeba kreslení postav? Využíváš nějaké předlohy nebo kreslíš spíše zpaměti? Fascinuje mě, jak dokážeš postavy zachytit z různých póz tak přesně a ještě skvěle vystínované - viz třeba teď Akio, co v předklonu natahuje ruku ke čtenáři, nebo ten záběr na Itachiho ruce chystající se zvednout Hidanovu hlavu (nebo vůbec celý tvůj nádherný komiks Společná cesta). Využíváš k tomu nějakých referencí? ; )
Každopádně díky moc za milý komentář. Tu poslední větu si budu připomínat, až se mi do kreslení zase nebude chtít.
Já myslím, že člověk si musí časem vychytat nějaký svůj styl tak, aby se mu to tvořilo dobře, rychle a efektivně. Chce to asi hodně zkoušet, protože roli může hrát i typ papíru, tvrdosti tužky, druh tabletu, typ programu, atd. atd. Gintamu ani Fairy Tail bohužel neznám, ani mangu, ani anime, takže nemohu posoudit, ale chápu, jak to myslíš. Já mám jako velký vzor mangu Blade of the Immortal, hlavně co se týká kresby. Naprosto nechápu, jak se vůbec dala celá nakreslit v takové propracovanosti, já bych na tom nechala půl života . Mno, nikdo neoplývá všemi potřebnými schopnostmi, proto se asi taky lidi spojují dohromady. Ale to zase vyžaduje umění se přizpůsobit druhému - taky docela těžké.
Ohledně pocitu zmaru (mimochodem krásně to teď v obrázku vyjádřila Orihalcon ) jsme na tom úplně stejně. Já si rvu vlasy pokaždé, když cokoli kreslím a všechno zahazuju a pálím. Je to normální tvůrčí proces a (podle mně) kdo si tímto neprochází a je se svým dílem spokojený, ten se nikdy nikam neposune. Je nezbytné umět se nadchnout, nechat se okouzlit, pocítit zoufalství, svou neschopnost i ohromení - to vede k tomu, že se člověk zvládne vybičovat a nevzdává to .
Reference si občas hledám, ale drtivou většinu toho kreslím popaměti, což není dobře. Nejlepší je dostat do té pózy někoho doma a naskicovat si to podle skutečného člověka. Případně si najdu nějakou předlohu na internetu. Tady jsem měla předlohu jen u té čůrající kočky, pak jsem odjela mimo net a všechno ostatní je zpaměti (a nebo podle tebe ). Ale prosím - než propadneš zoufalství - mému činění na Konoze předcházelo 6 let studia na Akademii výtvarných umění, bylo by hodně blbé, kdybych to nezvládala . Kreslili a modelovali jsme téměř denně 5, 6 hodin, tři roky v kuse podle nahých modelů. Vnímám teď lidské tělo jako geometrický objekt složený ze samých krychliček, kvádrů, válců a koulí. Třeba články prstu si představím jako tři kvádry. Ty si pak dokážu daleko líp představit, jak se natáčejí v prostoru a i se to lépe stínuje. Když pak trochu znáš, jak vypadá kostra a kam se upínají svaly, tak není problém sestavit - defakto geometricky si promítnout a sestrojit téměř jakoukoli pozici . Tohle vše je cvik a naučí se to téměř kdokoli.
Mnohem důležitější je ale naučit se pozorovat. Úplně všechno kolem sebe. Když sedím v metru, koukám lidem na uši, prohlížím si ruce, jak sedí. Tohle je 90% úspěchu, protože se ti to samo vryje do mozku a nakreslit to pak není vůbec problém, jen převádíš obraz z hlavy na papír. Kdo má dobře odpozorováno, nemusí nic složitě studovat z knih ani na školách .
Mno, podle mě bys měla něco zkusit. Nevím, co studuješ, nebo jak moc jsi kreslíš, ale máš na to být v komiksu hustě dobrá. Ivanitko mě každý rok láká k účasti ve sborníku mladých nováčků komiksové české scény - tuším, že se to jmenuje Vějíř. Ale já nemám nápady a hlavně čas. Třeba bys to mohla zkusit...
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránce Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA
KURZÍK KRESBY
NARUTO ANTISTRESOVÉ MALOVÁNKY a NARUTO PEXESOVÁ HRA - odkazy na stažení ZDE
Taková slavná díla a ty je neznáš? Vylez už z té jeskyně. Ok, Blade of the Immortal neznám zase já, každopádně po zběžném shlédnutí na google obrázcích souhlasím, že to má vážně krásnou, propracovanou kresbu. Na druhou stranu nemůžeš vědět, kolik asistentů má daný autor po ruce.
To jsi napsala moc hezky. ^ ^ Je fakt, že i když je to někdy vážně těžké a mám krizi, představa, že bych toho prostě nechala, je… naprosto nereálná. Nato už mám kreslení příliš ráda. Řekla bych, že právě ta záliba něco tvořit je tím, co člověka pohání a nutí ho se u toho hodiny a hodin vztekat. =D A pak přijdou „nekreslíři“ a ten náš pot a dřinu odmění tak akorát slovy „duh, ten člověk má prostě talent“.
„Než propadneš zoufalství…“ Díky, to sedlo. =D Tušila jsem, že máš kreslení vystudované, ale stejně jsi mě uklidnila. =DD Yop, tyhle zkratky v podobě geometrických tvarů znám a snažím se jich využívat, ale holt v tom nemám zdaleka takovou praxi, jak ostatně sama říkáš.
O Vějíři jsem kdysi dávno slyšela, ale přiznám, že v té době jsem se o něm nesnažila nijak blíže informovat a úplně mi z hlavy vypadl. Zkusím to napravit. Každopádně díky moc za typy a motivaci.