Akatsuki ve škole (vypráví Madara)

Milí puberťáci,středoškoláci, vysokoškoláci i pracující dospělí. Rozhodl jsem se, že se s Vámi podělím o příběh, který se odehrál u nás v Akatsuki. Jelikož jsem vždycky dbal na to, aby moji zaměstnanci, a zároveň svěřenci měli dobré vzdělání, museli povinně absolvovat maturitu na mé soukromé Akatsuki střední škole, kterou jsem založil. Nevím, kde a jak se mi podařilo zfalšovat všechna potřebná razítka (vlastně to bylo díky Hidanovi, protože se mnou chodil po úřadech a strašil jejich zaměstnance kosou), ale každopádně se mi podařilo otevřít desetičlenné gymnázium, kam chodili všichni moji svěřenci i přes jejich rozdílný věk.
Nemohu si přece vzít na triko, že ti, co budou jednou vládnout světu, budou tupí jak tága. Všichni moji svěřenci dosáhli všeobecného vzdělání ukončeném maturitou. A pak nastala ta chvíle, kdy měli povinnost se přihlásit na vysokou školu, kterou jim já sám doporučím. Samozřejmě jsem se snažil, aby jejich vysoké školy odpovídaly tomu, co je baví a čím se rádi zabývají. A nejednou jsem pohořel.
Byl jsem jejich jediný učitel a konzultant, znal jsem samozřejmě jejich možnosti a rezervy.
Pro mne byl největším oříškem Tobi. Ten dokončil svoji maturitní zkoušku se samými čtyřkami a ještě dvakrát propadl. Přece jen jsem chtěl, aby nějakou vejšku absolvoval. A jediná vysoká, o které jsem si myslel, že bude pro něj, byla podnikatelka. Slyšel jsem totiž, že je to nejtěžší střední v Brně. Samozřejmě jsem si neuvědomil, že je tam matika. A vůbec, že je to vlastně technika, což šlo úplně mimo něj. Pamatuju si, jak mi jednou ve fyzice na otázku, co má největší náboj (jako obvykle nedával vůbec pozor, takže ani nepochopil, na co se ptám) odpověděl, že asi Pikatchu. Kdyby to řekl třeba Deidara, tak si myslím, že si jen dělá srandu, ale Tobi o tom byl opravdu přesvědčený! Asi proto, že celé dny lítal kolem naší základny a hledal Pokemony. Z podnikatelky ho pochopitelně vylili už po prvním semestru. Říkal jsem si, že bych ho od příštího roku mohl strčit třeba na fildu na Japanistiku, ale ten blbec už neumí ani psát vlastní řečí! Takže filda je taky pasé, budu se muset smířit s tím, že bude doma a jako příležitostní brigádu bude dělat reklamu na pomerančový tiktak. Na to se mu bude ta maska hodit.
Další takovou záhadou byl Pein. Ve škole to s ním bylo stejné, jako s Tobim. Když jsme psali esej ve společenských vědách na téma "Co mně psychicky sužuje?" napsal: "Necítím se dobře pokaždé, když pan učitel Madara valí v matice a ve fyzice ty svoje kódy." Mylně jsem si na začátku myslel, že ho by díky svému jutsu by mohl mít blízko k medicíně. Ale kdepak. Ani náhodou. Takže další blbeček zůstal doma a otevřel si jako vedlejšák piercingový salon.
Další, kdo mě dělal starosti, byl Itachi. Věděl jsem, že jeho táta býval fízl, ale na policejní akademii jsem ho posílat nechtěl. Přece nebude mít celý život napsané na zádech BUZEROVAT A MLÁTIT. Potom jsem ho chtěl poslat na fakultu informačních technologií, přece jenom při boji používá ctrl C a ctrl V pořád, ale s tím mě poslal tam, kam většinou posíláme Tobiho - tedy do p*dele.
Potom si však vymyslel Optometrii. Říkal jsem si, že je to blbost, ale on na tom trval a měl i pádný argument: "Když už vidím úplný h*vno, tak si aspoň sám budu moc navrhnout a zařídit brýle." Na tom jsem neměl co říct, a měl jsem co dělat, abych se nerozesmál při představě jeho třiceti dioptriových brýlí, které by vypadaly přesně jako dalekohled. Itachiho jsem tedy měl z krku a musím říct, že ho studium vážně chytlo a opravdu jednou přišel domů s titulem a s brýlemi, co připomínaly dalekohled. Já se smál tak, že mě málem vzteky zapálil pomocí Amaterasu.
Dalším pánem na holení byl Kakuzu. Samozřejmě jsem trval na tom, aby z něho byl prvotřídní kardiochirurg, ale on si místo toho vydupal VŠE.
"Proč chceš jít prosím tě na ekonomku?" Zeptal jsem se s údivem.
"Protože prachy jsou sexy a já chci bejt sexy!" Odpověděl a to mu bylo prosím okolo padesátky. Idiot. No každopádně tu školu dostudoval a stal se z něho finanční poradce.
Další, kdo byl hodně zapeklitý byl Hidan. I když jsem mu to přísně zakázal, přihlásil se na religionistiku. Taková kravina bez uplatnění. Tam zjistil, že se tam vůbec nebere učení Jashinovo a jak tak musel pořád poslouchat různé teorie a náboženství, konvertoval k Islámu. Od té doby nosí šaty, jako islamisté, vypadá jak terorista a pětkrát denně se modlí na koberci, z čehož nám tu už hrabe. I když donesl titul, vůbec z toho nadšený nejsem, protože ninju už dělat nemůže - zrušil smlouvu s Jashinem a v religionistice holt žádné uplatnění není. Navíc se neustále pere s někým s dalších členů, kteří pokaždé, když si na balkóně vyklepává kobereček, na něj křičí: "Co Aladine, nestartuje, nestartuje?!" Jen doufám, že se z něho nestane terorista. Objevil jsem totiž ve schránce reklamu, která zněla:
"AL KAIDA, NÁBOR NOVÝCH ČLENŮ JIŽ TOTO PONDĚLÍ!" Urychleně jsem spálil.
Ani Deidara mě nepotěšil. Z umělecké školy v oboru sochařství ho vyhodili, protože když na zkoušce obdivovali jeho dílo, zapomněl, že ho udělal z bouchacího jílu a BUM. Nevím, jak se mu to povedlo, protože většinou je odpaluje sám pomocí čakry, ale každopádně to zranilo několik učitelů a byl ze školy vyloučen. Usmyslel si tedy, že půjde na stavárnu a potěšení z jeho práce bude nastávat až za desítky let. Bude totiž do staveb umisťovat bouchací jíl (předimenzoval díky tomu všechny svoje projekty, aby to vůbec mohlo fungovat) a až bude stavba na odpis, půjde si jí s radostí odstřelit. Titul přinesl, ovšem stalo se mu to samé, jako s tou sochou, takže mu jeho stavba bouchla ještě před kolaudací, za což je po důkladném ohledání stíhán na svobodě.
Sasori se mi povedl. Konečně jsem někoho ukecal do medicíny. Byl to velký boj a stal se z něj patolog. Teď si ovšem hledá nové místo, protože se z patologie začaly ztrácet mrtvoly. Pochopitelně z nich dělá loutky. A protože nechce přijít o tak těžce vybojovanou lékařskou licenci, pokaždé, když se na to přijde, balí si svoje saky paky a hop na další kliniku. Horší je ten náš sklad loutek, které se tu hromadí. Asi mu to budu muset zatrhnout.
Zetsu byl snad nejjednodušší. Strčil jsem ho na lesárnu. Byl to dobrý tah, až na to cviko, ve kterém měli kácet stromy motorovou pilou a nějaký idiot si ho se stromem spletl. Takže byl chvíli na dvě půlky, ale naštěstí náš mistr v šití Kakuzu, i když už vypadl ze svého oblíbeného vyšívání, ho pěkně zase sešil zpátky.
Na Konan jsem se vybodl, protože stejně by ve cvikách a na přednáška jen skládala Origami (magor).
A poslední byl Kisame. Toho jsem strčil na sportovku na trenéra. Stal se trenérem plavání, ale vyhodili ho ze školy za ohrožení studentů, kdy je hodil do vody spolu se svými oblíbenými žraloky. Studenti dostali za úkol je napodobovat a i když byli žraloci vycvičení a nikomu ze studentů se nic nestalo, holt to u děkana ani u rektora školy neprošlo.
Doufám, že se Vám moje povídání líbilo, a také doufám, že si vezmete ponaučení z toho, že studovat se musí a že i Vaši oblíbení Akaťáci museli projít školním systémem.