Gaarův životopis ROUND 2

Tak jsem se po dlouhé době odhodlal dokončit můj smutný, ale zajímavý životopis. Když si člověk jen tak sedí za stolem ve své kanceláři v Písečné vesnici, všichni ho milují a nikdo neválčí, začne být život trochu nuda. Žádné mise třídy S, ani prapodivná zákoutí a příběhy Akaťáků.
Zase se opět omlouvám za spoiler, takže ti, co jste pozadu, byste to fakt číst neměli, pokud zrovna nechcete zjistit, že...:
Kde jsem to skončil? Asi u osudu Akaťáků. Musím přiznat, že bez tech idiotů je tu vážně nuda. Žádná bloncka na lítacím pštrosovi, žádný slepý Itachi s šestnácti dioptriemi, prostě nuuuuuuuuuuda.
Tak tedy. Další etapou mého života byla Čtvrtá velká válka ninjů. Jak bych začal? Byl jsem rád, že ten perverzák Danzou už je pod drnem. A proč?
Ty v*le, proč asi?! Vimplantoval si oči všech povražděných členů Uchiha klanu, nechci vědět, co dělal s ostatními částmi jejich těl (třeba přirození). I kdyby si jich vimplantoval víc, přece jen by mu to bylo k ničemu, protože o takového dědka by žádná pěkná holka ani kolo neopřela (vypadal už od pohledu, že by se pod takovou vahou skácel), i kdyby jí nabídl nevšední uspokojení. Ano, milí přátelé, stárnu, tím pádem přemýšlím o věcech, o kterých jsem před tím nepřemýšlel. A měl bych přestat, protože z představy Danzoua se mi ježí všechny chlupy na těle. Nechme mou perverzní potlačenou stránku být.
Takže, Danzoua jsme úspěšně odstranili (teda Sasuke to udělal, což mě stejně nepřimělo k tomu, abych ho začal mít rád), takže se Hokagem stala opět prsatice, kozatice, kozatka, však víte, koho mám na mysli. Její poprsí mě vždycky znervózňuje, protože... no, nebudu to komentovat. Dobře fajn, sáhl bych si!
Nevadí. Rozpoutala se Čtvrtá velká válka ninjů - pět spojených národů proti zbývajícím členům Akatsuki v čele s Kabutem, kterému čouhá z p*dele had. Ano, čtete správně. Orochimaru byl na chvíli opravdu mrtvý a Kabuto, pokud jsem to správně pochopil, jej kus vstřebal nebo co. Gayovská láska level 9999. Každopádně tento perverzák začal spolupracovat s Madarou, tedy s pomerančem (jo, přestal dělat reklamu na pomerančový tiktak a vrátil se zpět) a Zetsu - to bylo největší překvapení - přestal růst na zahradě (asi ho neměl kdo zalívat) a namnožil se. Kdo by to řekl, že je to hermafrodit. Asi se mu povedlo sám sebe oplodnit pomocí svého schizofrenního dvojčete. A to je ještě víc creepy, než Danzou s více přirozeními. Fuj, pryč s těmi představami!
Každopádně mě zvolili velitelem 4. divize. Byla to 4. divize? Já už nevím! Asi vážně stárnu. Udělal jsem dojem na všechny lidi z pěti velkých vesnic svým proslovem. Vypadal jsem sexy a všechny holky mě žraly. Nejzajímavější moment z celé války však byl ten, že jsem se setkal se svým otcem. Jak je to možný? Díky Kabutovi a jeho Edo Tensei, když oživil všechny padlé bojovníky. Takže jste mohli potkat všechny Akaťáky, Zabuzu, mrtvé Kagy, jediný, kdo se neobjevil, byl Zvrhlý poustevník, což mě opravdu mrzelo.
Jinak, co se týče mého otce, konečně jsem se dozvěděl, jak to bylo s jeho smrtí - Orochimaru ho zabil ze žárlivosti! Ta b*zna se zabouchla do mýho otce. On, jako stoprocentní heterák, ho odmítl a věděl, že je to jeho poslední noc a tak ji strávil v nevěstinci, kde prý mohl v ten den chytit až šest pohlavních chorob najednou. Pak se sice bránil, ale neubránil. Takže to nakonec nebyl diazepam. Ještěže jsem tenkrát neutratil svoje kapesný za zaplacení detektiva L, aby zjistil, kdo zabil mého otce. Co mě však mrzí je to, že jsem si od Lighta nekoupil ten zápisník. Povraždil bych všechny nepohodlné (Akaťáky, Kabuta, možná i Sasukeho) a byl byl pokoj. Jediné, co by mě otravovalo, by byl Ryuk. Bozi smrti jsou magoři. Bylo by to něco podobného jako by se ke mě vrátil Pískoprd - žádné soukromí, žádné chození za holkami, žádné nevhodné stránky na internetu. Prostě život v celibátu.
Navíc by mě mohl kdykoliv zabít, což se mi nelíbí ještě víc. Jednou dvakrát bych ho porazil v žolících nebo bych mu sežral poslední jablko v domě a už bych byl synem smrti.
S tatínkem jsme se usmířili. Dokonce naznal, že jeho teorie, že nejsem jeho syn, není pravdivá. Přiznal, že podezříval Sasoriho, že mu běhá za holkou, už když byli mladí. Ale teď se dozvěděl, že dávno dávno, než jsem se narodil, byl Sasori už loutka bez přirození, takže k tomu opravdu dojít nemohlo, i když pořád prý nechápe moje vlasy. Na to jsem odpověděl něco v tom smyslu, že se asi Kishimoto nechal unést.
Další překvapení války bylo, že obživl vrah mého otce - teplouš Orochimaru. V hloubi duše jsem doufal, že nepůjde po mě. Kupodivu se ale přidal na naši stranu - což mě pochopitelně znepokojovalo ještě víc. Ale další záporák, který se přidal na naši stranu, mě opravdu rozsekal a nebyl jsem jediný - Sasuke. Tým 7 byl opět zpátky a všichni tři opravdu váleli. Sakura z toho byla tak vzrušená, že kdyby se to její vzrušení mohlo přeměnit na energii, dokázala by zásobovat Černobyl a Fukushimu zároveň. Možná i Temelín.
A to je konec dnešního povídaní, děti, doufám, že jste se bavili. Zdravím haters spoilerů - mám Vás rád!