Balada o mstitelovi

Já cestu svou jsem našel dávno,
jak v mém osudu bylo psáno,
když jsem viděl, jak tam stojí,
meč oblepen rudou krví,
v tváři chlad a potěšení,
on liboval si v utrpení.

Já cestu svou jsem našel dávno,
jak v mém osudu bylo psáno,
já jsem byl ten vyvolený,
který dá duším vykoupení,
když splatí dluh krve krví,
pomsta prý není řešení,
co oni vědí? Neznají to utrpení.

Já cestu svou jsem našel dávno,
jak v mém osudu bylo psáno,
dnes jsem selhal poprvé,
příště se to nestane,
dnes jsi možná vyhrál, bratře,
příště budu však já smát se.

Já cestu svou jsem našel dávno,
jak v mém osudu bylo psáno,
prý jsem ztracen, chtějí pomoct,
já však stojím jenom o moc,
když nemaj tady, dají jinde,
když znáš cenu, všechno přijde.

Já cestu svou jsem našel dávno,
jak v mém osudu bylo psáno,
konečně přišel čas lovit,
však mistra jsem se musel zbavit,
on chtěl mou sílu, chtěl mé tělo,
však neměl na to pohltit ho,
vzal jsem tedy, co bylo nabízeno.

Já cestu svou jsem našel dávno,
jak v mém osudu bylo psáno,
konečně přišel ten den,
kdy splnit měl se věčný sen,
seděl tam jako král světa,
za chvíli po něm bude veta.

Já cestu svou jsem našel dávno,
já naplnil, co bylo psáno,
necítím však vykoupení,
pouze bolest, utrpení,
rudé oči a v nich hněv,
který spálí tenhle svět.

Já naplnil, co bylo psáno,
však klidu mi není přáno,
v tváři chlad a odhodlání,
teď nenávist je mojí paní,
a temnota mým přítelem,
my zničíme ten jejich sněm.

Já naplnil, co bylo psáno,
však klidu mi není přáno,
pán blesku přede mnou stojí,
však jeho hněv mě jenom nudí,
uhni, dědku! Zmizni z cesty!
Jsou směšné ty tvoje pěsti.

Já naplnil, co bylo psáno,
však klidu mi není přáno,
mám prý hledět za světlem,
jen tak můžu být vykoupen,
o to ale nestojím,
ať Susanoo jim odpoví,
že temnoty se nebojím.

Já naplnil, co bylo psáno,
strůjce mrtev! Pořád málo!
svět dostane mé odpuštění,
až pozná pravé utrpení,
nechť listí hoří v křiku dětí,
pro mě to je jenom smetí.

Já naplnil, co bylo psáno,
slzy v očích hradbou stálou,
bráško! Zas mě opouštíš,
však svou vírou mě probouzíš,
část pravdy znám, však já chci více,
kdo pomůže? Živí neví, mrtví spíše!

Našel jsem svou cestu znova,
pomohli Hokageho slova,
pravým shinobim je ten,
kdo sám zůstane zatracen,
aby ochránil ten sen,
že svět zůstane nedotčen.

Já naplním, co bylo psáno,
teď už chybí jenom málo,
ruku v ruce s… přítelem?
bohyni zpět zaženem,
ať celým světem pravda zní,
že dnešek není poslední,
že zítra slunce vyjde z rána,
a zem pozná nového pána.
Mě!

Já naplním, co bylo psáno,
teď už chybí strašně málo,
zemřít musí pouze ten,
jenž nazývám ho přítelem,
vzduchem letí Indrův šíp,
no tak chcípni! Ať můžu jít.

Já naplnil, co bylo psáno,
nechť je v celém světě známo,
že můj přítel padl v den,
kdy zastavit mě v cestě chtěl.
Já ulehčil mu utrpení,
život není pro naivní.

Já naplnil, co bylo psáno,
nechť je v celém světě známo,
že mu vládne nový pán,
Sasuke z klanu Uchiha,
klidná mysl, v srdci klid,
na světě zavládne mír.

Konec!!!