Opět spolu

Nevěří tomu, co vidí. Má být mrtvý, ale není, jak jen je tohle možné? Oči ho můžou klamat, ale ne instinkty a chakra. Je to on, není o tom pochyb. Žije, má to co chce.
„Stůj, zastav se!“ Ohlédne se, prokleje tu shodu náhod, nemá čas, musí dál, závisí na něm životy, spousta životů.
Dožene ho, stojí před vchodem do jeskyně. Buď čeká na něj nebo se připravuje na to co je uvnitř.
„Vypadni, tady nemáš co dělat!“
„Čekal jsem od tebe milejší přivítání, ale musím uznat, že na mrtvolu vypadáš dobře.“
„Říkám to naposledy, běž pryč, tohle není tvůj boj, jen se mi budeš plést pod nohama.“
„Nechci bojovat. Přišel jsem si pro to co mi dlužíš.“
„A to má bejt jako co? Jestli máš na mysli ty peníze z toho prasátka, co jsem ti tehdá šlohnul, tak to máš smůlu, ty sem utratil za dárek svojí holce.“
„Přestaň si dělat srandu. Chci odpovědi.“
„Odpovědi jsi dostal a jak vidím naložil si s nima podle svého uvážení. Myslel jsem si, že jsi mnohem chytřejší a ty zatím necháš se sebou takhle manipulovat.“
„To mi říká ten pravej.“
„Řeknu to naposledy a po dobrém, běž pryč a už se nevracej.“
„Ne! Jestli mi neřekneš co chci vědět, tak půjdu dovnitř s tebou.“
„Už mám toho dost. Poslyš, ty lidská zrůdičko.“
„Kdo je u tebe zrůdička, podívej se na sebe.“
„Já nejsem zrůda.“
„Jsi! Copak si neuvědomuješ cos udělal, jakou bolest jsi mi tím způsobil? Čím vším jsem si musel kvůli tobě projít? Kdy ti to v té tvé palici konečně dojde? Udělal si víc hnusnejch věcí něž já, a nečum na mě tak blbě těma nemrtvejma vočima.“
„Ty děláš jako bych snad způsobil konec světa. Jednou za život se rozhodnu udělat něco správnýho pro vesnici a pořád to mám na talíři.“
„Něco správnýho?! Ty si se snad zbláznil, vždyť jsi vyvraždil celý náš klan!“
„Hlavně se mi tady nerozbreč, jo? Ty tvoje řeči mě nedojmou. Už jednou jsme si to vyříkali, tak to laskavě znovu nevytahuj, je to trapný slyšet to pořád dokola.“
„Nestojím o tvé rady, táhni tam odkud jsi přišel!“
„Ani nevíš jak moc rád bych tam šel, byl tam klid, božský klid.“
„Tak zmiz.“
„Nemůžu.“
„Proč ne?!“
„Protože jsem tvé svědomí.“
„Pěkně hnusný svědomí.“
„A cos čekal, anděla se svatozáří nebo Miss Konoha?“
„Stačila by i sexy kočka v přiléhavém oblečku.“
„Nasrat. To si nezasloužíš. Zrůdy jako ty si zaslouží jen jedno.“
„A to jako co?“
„To víš moc dobře. Nemusím ti napovídat.“
„Jestli myslíš to, co si myslím já, tak naše stará známá se mi ještě hodně dlouho vyhne obloukem, na rozdíl od tebe, který se s ní už dlouho dobu pelešíš.“
„Myslíš?“ Zamyšlené ticho.
„Copak se děje nějak moc dlouho nad tím přemejšlíš, že bys ji už potkal, i když možná jen nevědomky?“
„Drž hubu, táhni, nech mě bejt, nestojím o tebe!“
„Najednou se tvé priority změnily. Ccccc, na někoho tak drsného cítím až moc strachu v ovzduší.“
„Sklapni a chcípni!!!“
„Trošku pozdě si tohle přát. Copak jsi zapomněl, že se to už stalo skutečností?“ Naskočí mu husí kůže po těle, když si to konečně uvědomí.
„Co tu teda chceš?!“
„Dal jsem slib, že tohle všechno ukončím.“
„Dovol, abych se zasmál, ty který jsi vyvraždil náš klan, zabil matku i otce, teď plníš sliby. Komu jsi něco takového slíbil?“
Podívá se mu do očí. Vidí jak se mu zorničky rozšíří, vzteky mačká jílec katany.
„Ne, tomu nevěřím! Ty jsi dal slib tomu imbecilovi, kterej si ani není schopnej spočítat prsty na rukou! Mě snad vomejou!“
„Má víc cti a odvahy než ty, možná je to blázen, ale dělá si o tebe starosti. Je tvůj přítel, tak to konečně pochop a nebuď zaslepený tou svojí pomstou. Jen se podívej kam až tě dovedla.“
„Nemám žádné přátele, jen loutky, které mi slouží! A za mou cestu můžeš ty! To ty jsi ze mě udělal mstitele, ne špatně, to ty jsi ze mě chtěl mít mstitele. Řekl´s mi, ať tě nenávidím jak nejvíc dokážu a já tvé přání splnil. Tak se teď nediv, že má nenávist se rozšířila i na ty, kteří mohou za tvoji smrt.“
„Za svou smrt si můžu jen já sám. To si zapamatuj. Neměl jsem lehký život, ale nelituji toho. Mám tebe a když se na tebe tak dívám je mi smutno z toho co se z tebe stalo. Vím, že jsi nad mojí smrtí truchlil, viděl jsem tě z druhé strany. Plakal jsi.“
„Mlč!“
„Oplakával jsi mě. Tehdy na tom útesu ti došlo, že jsem tě měl rád. Miloval tě, jak jen bratr může milovat bratra.“
……
„Víš, že tohle vyznívá hodně divně.“
„Jo taky mi to teď došlo.“
„Zní to jako bysme spolu…“
„Drž hubu! A ať tě to ani nenapadne vyslovit.“
„Spali.“
„k***a! Já ti říkal, ať to neříkáš, teďka to nebudu moc dostat z hlavy.“
„Hmm, Sasánkovi se budou zdát o bráškovi nemravné sny. No, věk už na to máš, bránit ti v tom nemůžu, i když nevím co na to řeknou Sakura nebo snad Karin? Se, kterou z nich vlastně chodíš?“
„Se žádnou a drž už hubu nebo tě spálím na uhel.“
„To by jsi mohl, je mi trošku zima. Nechceš mě zahřát, mazlíku?“
„Grrrr, teď lituji toho, že jsem za tebou vůbec šel.“
„Můžeš odejít, já tě tu nedržím. To ty za mnou pořád dolejzáš.“
„Drž už hubu nebo tě….“
„…zabiju, na to už je pozdě, bratříku. Někdo nebo spíš něco tě už předběhlo. Něco mnohem zákeřnějšího než jsi ty. Už dost, ale bylo vzpomínání na minulost, musím splnit co jsem slíbil a ukončit tím tak tuhle nesmyslnou válku. Postav se za mě a nepřekážej mi. Mám práci.“
„Jakou práci, prosím tě, zmasit nějakého shinobiho, kterej si hraje na pána tvorstva a přivolal si k tomu armádů nemrtvej je naprostá hračka.“
„To si myslíš jen ty.“
„Dobře, tak aby ses nebál tak ti pomohu, bratříku, můžeš být rád, že mám tak měkké srdce.“
„Copak? Bojíš se o mě, jak sladké.“
„Pche, nefandi si tolik.“ Měří si ho pohledem, že by přece jen trochu dospěl?
„Dobrá, ale jestli tě zabije nebude to můj problém. Starej se o svou kůži a já se postarám o svojí.“
„Pořád stejnej.“
„To samé můžu říct i o tobě.“
„Tak ukaž bratře co umíš, ať vím, jestli tě mé oči udělaly lepším.“
„Lepším, je slabé slovo, bratře. Vládnu silou o jaké se ti ani nezdálo. Všichni bohové se mi teď klaní nejvíce však Amaterasu.“
„Všichni ne, bratříčku. Ve své namyšlenosti jsi tak slepý, ale neboj za chvilku ti ten samolibý škleb zmizí z tváře.
„Říkal jsi něco?“
„Ne nic, a raději se soustřeď, náš nepřítel už nás očekává.“
„Bratři Uchihové opět spolu. Kdo by jen řekl, že se tohle někdy stane skutečností.“
„Cesty osudu jsou nevyzpytatelné.“
„To jo a teď už mlč, drak přichází.“