Minulost? Tu nechci znát! 6

„Oppai! Neutíkej pořád, máš se šetřit!" Ječel blonďatý chlapec přes celou ulici, dívka jej však neposlouchala a dál běžela svou cestou.
„Boru? Kde vlastně sensei bydlí?" Otázala se dívka, chlapec se uhodil do čela a začal lehce bědovat.
„Už jsme kolem jeho domu prošli asi pětkrát," dívka na něj vyplázla jazyk.
„A o si mě nemohl upozornit?" Borutovi už docházela potřebná síla, začínal přemýšlet nad tím, jak to každý rodič má těžké, když je jeho dítětem někdo jako ona. Blonďáček si lehce odfrkl a ukázal jakým směrem teď půjdou. Dívka jej následovala, neustále kolem něj pobíhala a smála se. Vždy bla tak plná života stejně jako on, ale dnes ho jeho síla opustila, nevěděl proč, ale měl zlé tušení.
„Boru! Podívej! Bude tu pouť a karneval," Oppainy oči zářili, jako světlušky v té nejtemnější noci, Borutovi náhle vyschlo v krku, jeho zlé tušení se naplnilo. Mladý Uzumaki nesnášel rozruch, který panoval při každoročním karnevalu, miloval jak vše září, ale jeho otec byl v ten den nejopěvovanějším mužem celé Konohy. Každý chtěl slyšet jeho proslov a jak je zvykem i jeho dar pro Konohu. Minulý rok to byla rozsáhlá oprava chodníků, rok předtím lázně, rok předtím nová nemocnice, ale co by to mohlo být letos? Zamyslel se Boruto a pak mu to došlo! Určitě to bude nová márnice, vše tomu nasvědčuje! Z jeho nepěkných myšlenek byl vytržen svou společnicí.
„Borů vezmeš mě tam že ano? Prosím prosím," žadonila dívka. Chlapec se zhluboka nadechl a neochotně přikývl.
„Jupí! Jupí! Jupí!" Jásala Oppai.
„Poběž, tamhle je Konohamaru-sensei."
„Dobrý den Konohamaru-sensei," zazněli společně Oppai a Boruto.
„Ahoj, tak co? Jak se cítíte?" Otázal se s úsměvem.
„Já jsem v pořádku, ale Oppai se probrala až dneska," ušklíbl se Boruto.
„Aha, no s tréninkem začneme raději až za dva dny, ať máš čas se ještě zotavit," usmál se přátelsky Konohamaru.
„Ne, já chci začít už dnes! Prosím." bědovala Oppai.
„No dobrá, tak Boruto budeš bojovat proti Oppai a zároveň oba budeme proti mě," ušklíbl se ďábelsky.
„Ale vždyť je tu spoustu lidí..."
„Ticho, do bojových pozic. Aaaaa kdo bude poslední u Ichiraku platí!" vykřikl a pelášil pryč. Oppai a Boru jen sledovali jak prchá a ztrácí se jim z dohledu, zatímco přemýšleli co jeho slova znamenala. Poté se na sebe nevěřícně podívali a vystartovali.
„Vaaaaaa!" Zakolísal Boruto a praštil sebou o zem.
„Promiň Boru, ale když si se nedíval svázala jsem ti tkaničky," křičela Oppai na blonďáčka, který už byl rudý vzteky a snažil se rozvázat si boty. Poté se okamžitě vydal na určené místo, kde však už čekal Konohamaru s Oppai. Oba již seděli a jedli horký a lahodný ramen.
„Taky jsme ti jeden objednali," usmála se dlouhovláska.
„Děkuji," ušklíbl se Boruto.
„Boruto, proč ti to vlastně tak dlouho trvalo?" otázal se Konohamaru.
„Ona mi svázala tkaničky!" vyštěkl směrem k němu. Konohamaru se začal smát a jemně položil Oppai ruku na hlavu.
„Jsi šikovná," usmál se na ní. Oppai se lehce začervenala a úsměv mu oplatila.
„No nic, tak se mějte mládeži, pro dnešek už půjdu," oznámil Konohamaru.
„Půjdu vás doprovodit," nabídla se dívenka.
„To nemusíš, mám to jen kousek," usmál se Konohamaru.
„Půjdu ráda," usmála se Oppai.
„No dobrá, tak jdeme," usmál se.
„Boruto nevadí ti to?" Otázala se.
„Ne nevadí, sejdeme se doma, ano?" Dívka kývla a šla za svým senseiem.
Boruto zaplatil a šel domů, ruce měl v kapsách a kopal před sebou malý oblázek. Chtěl být dnes s Oppai sám, chtěl ji vzít na nějaké pěkné místo a říct jí co k ní cítí, ale plán bohužel selhal.
„Boruto. Kde je Oppai?" Otázala se dlouhovlasá žena.
„Šla vyprovodit senseie," řekl lehce naštvaně.
„Aha, no snad se brzo vrátí, budeš večeřet?" Otázala se mile.
„Ne byli jsme společně na ramenu, jdu rovnou spát." Hinata nevěděla co má dělat, šla za svým synem a objala ho.
„Boru, mám tě moc ráda. Jsem na tebe moc hrdá."
„Děkuji mami, nezklamu tě, nikdy!"
„Dobrá a teď už utíkej, umyj se a jdi spát, ano?" Chlapec kývl a dal své mámě pusu na čelo. Byl už pomalu stejně vysoký jako jeho otec a stejně tak krásný, nezbedný a zamilovaný.
Oppai se vrátila až pozdě v noci, vplížila se do sprchy a pak rychle do svého pokoje, celou dobu myslela na jedinou osobu. Na osobu se kterou chce být už napořád.