Akatsuki na horách

Akatsuki už nejsou ve svých norách,
dostali misi vysoko v horách,
Pein však ihned nervy ztrácí,
středisko se asi skácí,
vzteky jim tedy zakázal schovku,
a vyhodil je na sjezdovku.

Itachi:
Zase mi podjely nohy,
já se snad vrátím do Konohy!
Kopec, mulda a v tu ránu,
zasedl jsem svoji vránu.

Kisame:
Já jsem radši ve vodě,
ale snowboard je v pohodě,
má to však jednu chybičku -
Samehada je doma v rybníčku.

Deidara:
Výbuch je posvátný, výbuch je umění,
a ani na sjezdovce se to nemění,
já blb jsem si však pohrál s minou
a skončil jsem pod lavinou.

Sasori:
Měl jsem radši zůstat doma,
mojí noční můrou je teď poma.
Potom jsem si kotvu zkusil,
trochu jsem se při tom dusil.
Smradlavý tlusťoch chtěl to řídit,
to jsem si přece nemohl nechat líbit.
A tak támhle v černém koutku,
udělal jsem z něho loutku.

Pein:
To je krása, lidi drazí,
každý z nás tu držky hází.
Snowpark mi však plány zhatil,
pár piercingů jsem totiž ztratil.

Kakuzu:
Kdo by řekl v plném znění,
že se hory v horor změní,
já se totiž prošel venku
a vytratil jsem peněženku.

Hidan:
Nic už není v kufříku,
bible zůstala v šuplíku,
místo kosy lyže mám,
a trochu to nezvládám.
Jezdím pořád na dětským vleku
a jsem z toho plnej vzteku,
mnoho lidí, samej spratek
a všude je jenom zmatek.

Konan:
V kufru jenom hadry samý,
ale žádný origami!
Hlavně, že ten blbec Tobi,
zabalil mi s sebou boby.
A potom se ti blbci diví,
že na záchodě papír chybí.

Zetsu:
Nabral jsem moc velkou rychlost
a to byla pěkná hloupost,
zlámal jsem si větvičky,
uviděl jsem hvězdičky.