Minulost? Tu nechci znát! 1

-V lese-
„Sníh všude jen zku*venej sníh," řekl mladý chlapec, zahleděný k oblakům.
„Pořád nechápu, co na tom Shikadai a jeho táta vidííííí..." zajíkl se blonďatý chlapec, když o něco zakopl.
„Sakra blbý kořen!" Řekl a kopl do věci, kvůli které spadl.
„Au," ozvalo se téměř neslyšně.
„Ááááá ten kořen mluví!" Vykřikl chlapec, najednou však viděl, že to co v jeho očích bylo kořenem se pohnulo. Klekl si k té věci a začal z ní odhrabávat sníh. Byla to jaká si dívka, její dlouhé vlasy byli promočené stejně jako její podivné oblečení, musela být z daleka. Mladý chlapec ji vzal do náručí a utíkal zpět k vesnici, díky bohu nebyl daleko. Cestou sledoval jak se jí pomalu otvírají oči, byli tak krásně modré, i když se hned opět zavřeli a její tělo ochablo, věděl, že ty oči už nikdy nechce ztratit z dohledu. Její tělo se třáslo, měla na sobě pouze krátké šaty a její tělo bylo tak malinké. Nechápal jak děvče tak malé, může být ninjou s nějakou ucházející hodností. Za pasem měla dvě katany, kolem pasu měla cop asi z nějakých zvířecích chlupů, ale nikdy neviděl zvíře s takovou barvou srsti a navíc s tak dlouhou srstí, kolem hlavy měla uvázanou mašli ze které se vzadu tyčilo šest pírek a ve předu sponu. Rychle s ní pelášil do nemocnice.

-Nemocnice-
Věděl, že děvče je na tom zle, když vběhl do nemocnice okamžitě začal shánět paní Sakuru a paní Ino. Věděl, že ty dvě ji dokáží zachránit.
„Paní Sakuro, paní Ino, prosím pomozte jí!" Křičel po celé nemocnici a běhal od dveří ke dveřím.
„Boruto? Co se děje?" Ptala se otráveně Ino.
„Našel jsme ji v lese za Konohou. Byla v bezvědomí a bohužel jsem ji asi moc nepřilepšil," přiznal sklíčeně blonďatý chlapec.
„Za dva roky budeš dospělý, to nezvládneš ani pomoci malé holce?" Ino se lehce naštvala.
„Ne... teda jo, ale byla zasněžená a já o ní nejdříve zakopl a poté jsem omylem, ale opravdu omylem kopl i do ní,'' řekl smutně.
„Co že si udělal?!" Ozvalo se za ním a dost ránu do hlavy.
„Paní Sakuro, já se omlouvám, myslel jsem že je to kořen..." posmutněl Boruto.
„No hlavní je, že si ji přivedl k nám, teď ji vezmeme na pokoj a dáme ji dohromady, jen doufejme že není pozdě," řekla Ino a jak řekla tak začali dělat.
„Boruto zatím jsi domů, stejně ji nepomůžeš," pobídla ho Sakura.
„Dobře, ale přijdu se na ni podívat!" Oznámil jim.

-Dům Hokageho-
„Jsem doma!"
„Ahoj zlato, jak si se měl? Trénoval si?" Otázala se ho dlouhovlasá dívka s krásným úsměvem.
„Ne ani jsem se tam nedostal."
„Tak kde si byl takovou dobu? Neříkej, že si běhal za holkama!" Usmál se šibalským úsměvem Naruto.
„To by tu nějaký pěkný museli být," ušklíbl se a přitiskl své čelo na čelo jeho otce. Jejich vražedné pohledy se setkali.
„To jako, že tu žádný hezký nejsou! A co tvoje sestra jen se na ni podívej!"
„Nemůžu koukat po svojí sestře!"
„Takže chceš říct, že se ti ani trošku nelíbí Sarada!" Otázal se naštvaný otec.
„Ne nelíbí, tamta je hezčí!" Ušklíbl se chlapec a odtáhl se od otce, jeho otec přepadl na obličej, jelikož byl zapřený o čelo svého syna.
„Hinato to udělal schválně!" Zakřičel Naruto.
„Oba se uklidněte! Kdo je ta dívka o které jsi mluvil?" Otázala se Borutova máma.
„Já ani nevím, našel jsem ji v lese, odnesl jsem ji do nemocnice, ale opravdu nevím jestli ji ještě někdy uvidím," řekl smutně blonďák.
„Neboj se, bude v pořádku. Měla u sebe aspoň čelenku se znakem vesnice?" Otázal se Naruto.
„Nevím neprohledával jsem ji věci, nejsem žádný perverzák!" Jeho a otcovo čelo se opět střetlo.
„O tomhle nikdo nemluvil, na to máš ještě dost času!" Znovu blesky mezi jejich pohledy.
„Jsem doma!" Ozvalo se u dveří.
„Vítej zpět Himawari," ozvalo se z kuchyně.
„Zase jsou v sobě?" Otázala se dívka s kyticí slunečnic v ruce.
„Ano, jsou krásné, byla jsi je natrhat?" Otázala se její mamka.
„Ne dostala jsem je od Shikadaie," usmála se a lehce se začervenala.
„Hlavně to neříkej otci, zase by říkal že je to hezké, ale že je straší a ať se od tebe drží dál, navíc teď řeší s tvým bratrem dívku kterou našel v lese."
„Aha, stavovala jsem se za tetou Sakurou a ta mi o tom řekla, prý ta dívka bude v pořádku, tedy aspoň si to myslí. Byla silně podchlazená a kdyby jí bráška nenašel asi by tam brzo umřela. Nikdo prý netuší jak dlouho tak byla, odkud je a podobně. Hold si musíme počkat až se probere," lehce se usmála a dala květiny do vázy.
„Ahoj Boruto," usmála se na svého bratra.
„Je ahoj ségra," řekl a opět uhnul hlavou, takže jeho otec opět spadl na jeho krásný obličej.
„To mi dělá naschvál!" Prohlásil Naruto a všichni se začali smát.
„Pojďte jíst, večeře je už hotová," oznámila jim Hinata.