Fade into the Moonlight, 016- Když to skončí....

Velké Pláně zely prázdnotou. Jediné, co prozrazovalo tehdejší přítomnost, bylo několik nehybných těl v tratolišti krve. Pach snadné kořisti přilákal místní mrchožrouty, kteří se hned chopili situace. Jenže jejich štěstí nemělo dlouhého trvání. Malé mrchožrouty pobil vysoký černomodrý tvor, z jehož očí se dalo vyčíst jen jedno - smutek a pomstu. Černomodrý tvor náhle zavětřil a i v pachu několika mrtvol dokázal nalézt jen jediný pach krve. Použil jsi moc svého deodorantu, Junko. Tvůj strach je pro mě jako maják. Jdu si pro tebe!
Nad Teh'stonem zapadalo slunce. Obloha byla zbarvena stejně rudě, jako sníh pár kilometrů opodál. V osadě vládl strach.
"Čas na to jít hlasitě!" Zavrčel Gekko'ü ve Zvířecí formě a sevřel levačku v pěst, krom ukazováčku a prostředníčku, které nechal natažené. Pár centimetrů před prsty se mu začalo z vody tvořit něco, co později nabralo tvaru obří ctyřcípé hvězdy. Nasměroval prsty na bránu a vyletěl vodní proud. Brána byla během chviličky v třískách. V osadě hned začala panovat panika, když mladý Lovec vešel. Chtěl ničit, vidět utrpení. Kdo se mu postavil do cesty, během vteřiny toho litoval.
Vittoriàn vylezl ze svého úkrytu zrovna ve chvíli, kdy Gekko'ü rozerval jednomu Černému Lovci hlavu vedví. Snažil se skrýt jeho pohledu, ale marně. Gekko'ü si ho všiml a šel po něm. Vittoriàn se dal zbaběle na útěk, Gekko'ü mu však byl v patách jako jeho vlastní stín.
Vittoriàn přešel do běhu. Nějakou vzdálenost uběhl, než ho Gekko'ü srazil na zem. Zatímco stařec ležel na zemi a těžce oddychoval, Gekko'ü se k němu přikrčil, aby si mohl vychutnat tu dávku strachu.
"Tak už to dokonči!" Vydal ze sebe Vittoriàn, čemuž se Gekko'ü zasmál.
"Myslíš si, že jsem natolik milosrdný, abych tvoje trápení ukončil rychle? Chyba." Odepřel Gekko'ü a narovnal se.
"Víš... ve vězení jsem zaslechl historky o Vittoriànovi Junko... Nechvalně známému Černobílém Šamanovi. Prý, že je strašně nebezpečný. Ale to není to, co teď vidím. Teď vidím akorát vyděšeného starce, nemožného jakéhokoliv pohybu. Vydaný na milost a nemilost mladému klukovi. Neschopný jakékoliv obrany." Vysmíval se Gekko'ü, i když to normálně neměl v povaze.
"Al'zare!(Vstaň!)" Štěkl Gekko'ü nečekaně, načež Vittoriàn vyskočil na nohy jako postřelená srna. Stačily tři výhružné kroky, aby se dal stařec zase na útěk.
Vittoriàn se belhal zasněženým a temným lesem. Gekko'ü mu byl v patách jako pravý predátor. Zdá se, že tímhle způsobem Gekko'ü vedl starce tam, kde mladík chtěl. Stařec se taktak vyhnul nastražené punji pasti, než zaběhl do rozpadlé a osamělé chatky, kde sbíral síly.
"Takhle to ale neskončí, že G?" Zeptal se Arno v mladíkově podvědomí. Ne. Takhle ne. Gekko'ü došel k chatce, skrz vybité dveře spatřil mohutný stín.
"Tak konečně jdeš do protiútoku." Zhodnotil Gekko'ü a stín vyšel ven. Vittoriàn se taky přeměnil do Zvířecího módu. Ještěří síla mu hodně změnila vzhled, na jeho šupinaté kůži se leskl svit měsíce.
"Saurodia. Bude mi potěšením se s tímhle typem Lovce utkat." Pronesl Gekko'ü, když se před ním zjevil obří kolos.
"Tady jsi skončil, chlapče!" Zavrčel stařec a s duněním po každém kroku šel na mladého Lovce.
Gekko'ü tvrdě přistál na zemi. Cazze'ia'ro! Nesnáším ještěry! Zatracená regenerace! Díky své rychlosti dokázal ještěra překvapit, ale jakoby to nemělo na jeho soka žádný účinek.
"Byl jsi dost slibný, chlapče. Za tu krátkou dobu mezi Černými sis dokázal najít své místo. Ale vzdal ses ho. Proč?" Zeptal se Vittoriàn, když Gekko'ü přistál na kmeni stromu, kde ho stařec hodil. Gekko'ü se s obtížemi odlepil od kůry, kde zůstal jeho otisk těla.
"Protože vyznávám lepší ctnosti, než je zrádnost, lest a sobectví!" Odpověděl Gekko'ü s obtížemi. Je to silný nepřítel. Musím rychle zjistit jeho slabiny, ale už nemám dost sil. Neměl jsem se do Zvířecího módu dávat už před osadou! Gekko'üovy oči padly na Vittoriàna, který výhružně zasyčel, než přešel do útoku. Gekko'ü se ale na poslední chvíli vyhnul a poslal starci do zad pár technik.
"V klidu, chlapče. Jsem s tebou." Ozval se Argento, který Gekko'üovi dodával ztracenou sílu.
"Zjistím ti slabiny, hochu." Přidal se Fenrir a jal se činit. Co to? Dostává se mi pomoci!
"Máš moji sílu, krasavče!" Zástupci zvířecích bohů se jeden za druhým přidávali, aby Gekko'üovi pomohli. Gekko'ü cítil náhlý nával síly. Teď to byl Vittoriàn, kdo líbal zemi. Fenrir zjistil jeho slabiny, čehož Gekko'ü patřičně využíval. Rýhy mezi šupinami už začínala vyplňovat krev.
Oběma bojovníkům zbylo už jen trochu z jejich sil. Oba už byli zase více lidmi. Gekko'ü pokrytý fleky, Vittoriàn porkytý kresbou šupin.
"Zbývá nám na poslední úder." Ohodnotil situaci Vittoriàn a utřel si pramínek krve z úst. Gekko'ü jen svého soka upřeně sledoval. Náhle se oba zvedli a rozeběhli se proti sobě. Před výsledkem je dělil jen poslední úder. Gekko'ü měl ale plno štěstí a byl rychlejší. Svojí rukavicí poškrábal Vittoriàna na hrudi, čímž odpoutal jeho pozornost. Rychlým pohybem se mladík dostal na starce, levačkou ho chytil za hlavu a pravou rukou zatlačil do pravého ramene. Z krční oblasti se ozvalo křupnutí a Gekko'ü mohl svého soka pustit na zem.
"Tomu se říká konec. Ale ještě není kompletní." Prohládil Gekko'ü a vzhlédl k nebi, z něhož se začaly sypat sněhové vločky.
Další den ráno. Gekko'ü procházel ulicemi Shimogakure. Hledal jen jedinou osobu. Náhle se ale zastavil.
"Chápu, že se teď ráda ukrýváš ve stínech, ale plížit se za mnou nemusíš." Pronesl Gekko'ü, když se ohlédl za sebe s nekompromisním výrazem pod kapucí. Bělovlasá za ním se jen rozpačitě pousmála.
"Promiň. Potřeboval jsi něco?" Zeptala se Li'iu, když ulice trošku prořídly. Oni dva byli jediní z původních Lovců naživu.
"Sí. Informace, když se v poslední době touláš mimo Shimogakure. Mohla by jsi vědět něco důležitého." Odpověděl zakuklený, načež se Li'iu porozhlédla kolem.
"Beino. Ale ne tady. Pojď za mnou." Nakázala si bělovlasá a už vedla černovláska na nějaké místo.
"Beru to, že si ráda zakládáš na utajení, ale kanály bych teda rozhodně nečekal." Okomentoval Gekko'ü skrýš své kamarádky a sundal si kapuci a rozhrnul plášť. I když se Li'iu ukrývala ve zdejší kanalizaci, její sídlo zelo pohodlím.
"Tak o co jde?" Zeptala se bělovlasá, když stočila pohled na černovláska a mírně zrudla.
"Vittoriàn Junko je po smrti, to je jedna věc. Přesto ale v téhle zemi cítím ještě nějaké zlo. Sice malé, ale intuice mi napovídá, že pokud nezasáhnu, vyústí to v tu samou situaci, co byla teď. Takže to znamená, že hledám nějaké poslední zbytky Černých Lovců. Nějaké následovníky, příznivce, nebo tak něco." Vyslovil Gekko'ü svoji žádost, Li'iu vypadala, že nad něčím přemýšlí. Gekko'ü si ji mezitím zaujatě prohlédl. Vrátila se ke svým starým černým róbám, doplnila je ale černým přehozem přes hlavu, zpod kterého občas vykoukl nějaký ten bílý pramen vlasů.
"Pár jsem viděla tady. Asi tak něco kolem padesáti fanatiků. Větší část se ale zdržuje v ruinách Suh'raiqu. Jo, ruiny Suh'raiqu." Informovala bělovlasá, načež Gekko'ü jen kývl, nasadil si kapuci a chystal se odejít jedním z poklopů.
"Ehi, Gekko'ü! Počkej!" Zvolala bělovlasá, když se za černovláskem mihl jen cíp jeho pláště. Náhle ale z poklopu vykoukla Gekko'üova hlava.
"Strávíš pak se mnou ještě nějaký čas? Až budeš mít hotovo?" Zeptala se nesměle, nad čímž se Gekko'ü mírně pousmál.
"Až budu mít hotovo. Ciao!" Rozloučil se zakuklený a zmizel. Začnu v těch ruinách. Podle mě to bude dobrý začátek.
Gekko'ü doslova letěl pustou krajinou, aby se dostal k ruinám. V temné krajině se mu vše vyhýbalo velkým obloukem. Po chvíli cesty spatřil obzor ruin v záři měsíce. Velice hbitými pohyby se dostal na nějaké vyvýšené místo, odkud by měl dobrý rozhled na celou oblast. Na jedno mrknutí přepočítal počet obyvatel a začal vymýšlet strategii. Dobrá stovka... To bude rychlé.
"Zadrž! Kdo jsi?" Ozvalo se od vstupní brány, když Gekko'ü dopadl na zem a mířil si to k ruinám. Stráže svůj požadavek ještě zopakovaly, než je Gekko'ü odstranil jediným pohybem. Jejich bezhlavé těla se svalily do hlubokého sněhu. Zbytek obyvatel byl nepřipraven, ruiny zažily další velké krveprolití. Gekko'ü si nebral servítky, jednal bez milosti a nebral zajatce. Víc hrozivější než jeho činy a pohyby byl jeho výraz. Bezduchý.
Gekko'ü odcházel s ještě více zakrváceným oděvem než dříve. V centru ruin zanechal menší vzdušnou bombu, kterou mohl svévolně odpálit. A přesně i tak udělal. Z ruin už nezbylo vůbec nic, doslova se zbavil důkazů natrvalo. Jakmile vyhladil ruiny, stejným tempem spěchal do Shimogakure, dokončit svoji práci. Do Shimogakure dorazil s příchodem večera, což mu hrálo do karet. Procházel temnými uličkami, z dálky každého prověřoval a pokud to byl Černý Lovec, zasáhnul. Párkrát ale musel prohledat i různé domy.
"Prosím! Nezabíjejte mě!" Vykřikla dívka, které se Gekko'ü zjevil ve dveřích.
"Pro tvůj život si nejdu. Ty jsi nevinná." Uklidnil ji Gekko'ü, když skončil s ověřováním.
"Hledám stoupence Černých Lovců. Neznáš někoho?" Dívka se nervózně rozhlédla, jestli by někdo neměl tendenci odposlouchávat.
"Pár jich znám osobně. Strašní fanatici. Vím, že se schází někde ve zdejší kanalizaci, soudě podle smradu." Informovovala dívka, načež Gekko'ü přikývl a mírně se pousmál pod kapucí.
"Beino. Užitečná informace. Grazzo." Poděkoval Gekko'ü a bez dalších slov zmizel. Opět zalézal do kanalizace.
Dopad vychytal blbě. Dopadl přímo do vody.
"Cazze'ia'ro!" Zanadával, když dopadl. Do týhle břečky jsem fakt chtěl. Napnul ale své smysly naplno a hledal nějaké stopy. Uznal, že se blíží, když se vzdálené hlasy zesilovaly. Došel k jedné místnosti, schoval se za rohem, aby si pečlivě prohlédl místnost. Li'iu nelhala. Rychlým pohledem bylo napočítáno tak padesát lidí. Samotná místnost byla celkově zazděná, kromě poklopu směřujícího na ulici a hlavní příchodové cesty, kde se nyní krčil Gekko'ü. Zakuklený Lovec si připravil pár malých bombiček s velice smrdutým obsahem, které tam hodil. Po očku sledoval, jak se místnost zaplňuje žlutozeleným kouřem, ale pak rychle zavřel obří dveře, aby vyhnal fanatiky poklopem ven.
Ulice byly prázdné, takže bylo snadné sledovat pohyby fanatiků. Gekko'ü se krčil na střeše, fanatici se rozprchli jako myši. Každý jinam.
"Utíkají jako myši. A to je práce pro kočky." Pousmál se Gekko'ü zlověstně a fanatiky už hned nahánely šelmy. Nechal kočky dělat svoji práci a zbavení se důkazů, zatímco on to jen sledoval ze střechy. Hádám, že moje práce je už hotová. Začalo svítat a Gekko'ü razil zpět do kanalizace za Li'iu.
"Všechno je hotové. Můj Osud byl dokončen." Ohlásil Gekko'ü svůj návrat a svůj úspěch. Místnost ale byla prázdná. Zkoumavým očkem Gekko'ü prohledával místnost. Znal Li'iu dobře, už od mala byla pro něj jako sestra a nevynechala by si příležitost s ním poblbnout. Teď se ale někde vytratila.
"Sor'rei? Dovà'sé?(Ségra? Kde jseš?)" Houknul černovlásek, než zaslechl kroky.
"Promiň, bráško. Šla jsem si hodit sprchu." Ozvala se za ním Li'iu s nevinným výrazem. Gekko'ü na ni hodil nechápavý pohled, načež mu Li'iu ukázala směr.
"Jestli chceš, můžeš jít taky. Neboj se, je ta voda čistá." Ujistila ho bělovlasá, načež se Gekko'ü vydal tím směrem.
"Konec konců to potřebuju." Zamumlal Gekko'ü a hledal ono místo. Zalezl pod tekoucí vodu a konečně mohl své napětí uvolnit. Skrz tekoucí vodu a neustálý chod myšlenek nezaslechl, že k němu jde někdo další.
"Merde'i, Li'iu! Tohle mi nedělej!" Vykřikl černovlásek, když ho Li'iu objala rukama kolem břicha.
"Promiň, G." Zachichotala se bělovlasá a přejela rukama výš po jeho těle. Gekko'ü se mírně zatřásl, když se Li'iu mírně dotkla jeho krku.
"Promiň, bráško. Ale chci tě." Zašeptala a přejela rukama níž. Cazze'ia'ro! Proč to dělá?
"Li'iu.... prosím." Žadonil černovlásek, ale byl bezmocný. Ta dívka mu dělala chutě.
"Prosím, G. Aspoň teď. A naposled." Škemrala bělovlasá a dál si hrála, aby Gekko'üa přesvědčila.
"No dobře. Co mám s tebou jinak dělat..." Povzdechl si černovlásek, než ho bělovlasá začala táhnout na pohodlnější místo.
Gekko'ü na sebe házel svoji výstroj, chystal se k odchodu. Chvilka vášně s Li'iu mu pomohla uvolnit mysl. Co se potom stane v Konoze, to mu bylo jedno.
"Co hodláš dělat teď, G?" Zeptala se Li'iu, když se posadila na posteli a sbírala svoje oblečení.
"Mířím do Konohy. Dopravit tam Adino tělo a zúčastnit se pohřbu. Dlužím jí to." Odpověděl Gekko'ü, když si uvázal svůj typický culík.
"A nebojíš se, že tě budou chtít zabít?" Otázala se opatrně. Věděla, že Gekko'ü umí být pěkně nepříjemný, když někdo zle uhodí na jeho citlivou strunu.
"Mám někde." Odsekl černovlásek a uvázal si šálu kolem krku. Li'iu už byla taky skoro oblečená. Gekko'üovi zarachotily plíšky na rukavici, kterou si nasazoval.
"Tak tedy hodně štěstí. Já tu možná ještě chvilku zůstanu, pak se někde vypravím.... a pak se uvidí." Pronesla Li'iu, zatímco si černovlásek nasazoval plášť.
"Dávej na sebe pozor, bráško. Beztak ti v Konoze nebudou věřit."
"Já vím. A jsem na to připraven." Opáčil černovlásek a nasadil si kapuci. Chystal se odejít, ale nečekal, že se bělovlasá pro něj natáhne, uchopí ho za bradu a políbí na čelo.
"Buď v pořádku, bráško." Hlesla Li'iu, když se odtáhla a Gekko'ü beze stopy zmizel.
Gekko'ü požádal Argenta o pomoc, který přijal. Mladý Lovec jel na obří šelmě směr Konoha, na jejich straně běžel irbis.
"Kdybys potřeboval pomoc, chlapče... dej vědět." Oznámil Argento během běhu, načež černovlásek kývl. Vůbec se mu tam nechtělo, normálně by pohřbil Adhu někde v Zemi Mrazu, ale věděl, že udělat to takhle bude správné. I navzdory tomu, kdo všechno ho bude nenávidět.
"G, na hřbitově jsou shromážděni úplně všichni. Vyslechneš si toho hodně." Informoval Arno, který použil svoji rychlost, aby zjistil situaci.
"To je to jediný, po čem netoužím." Pronesl Gekko'ü. Brána Konohy se začala rýsovat na obzoru.
Gekko'ü prošel Konohou neslyšně a nezpozorován. Zatím mu to vycházelo. Na místě, kde tušil hřbitov, se zastavil. Vyňal Adino tělo z krystalu a zhluboka se nadechl pro odvahu a nervy. Zvedl tělo a pomalu vykročil na předem smluvené místo.
"Tak nakonec jsi přišel." Přivítal ho Naruto decentně, když se Gekko'ü zjevil.
"Sí. Bylo to pro mě celkem těžký." Souhlasil černovlásek a položil Adhu do předem nachystané rakve. Ztěžka si povzdechl a sundal kapuci.
"Co se jí stalo? Cos jí udělal?!" Zakřičel někdo za ním. A pěkně naštvaně.
"Kibo, nech ho být. Nebyl jsi tam, tak mlč." Usměrnil ho Kakashi, což nemělo skoro žádný účinek.
"Hej, ty strašáku! Sakra mluvím s tebou!" Pokračoval Kiba, jako by se ho nic netýkalo. Gekko'ü zvedl pohled od země, stále ale byl Kibovi otočený zády.
"Cos jí to sakra udělal?!" Zeptal se Kiba znovu, načež se Gekko'ü konečně otočil.
"Sklapni." Seknul černovlásek bez emocí. Jeho černé vlasy mu tajemně rámovaly obličej a bezduchý výraz.
"Ale já jsem její kamarád!" Rozkřičel se Kiba víc. Za normálních okolností by se mu Gekko'ü vysmál o obličeje, jenže teď se to nehodilo.
"Všichni jsme! Nejenom ty, ale my všichni. A Gekkou... Gekkou byl její nejbližší a nejdražší. Umřela pro něj. Obětovala se pro něj. Vsadila život za lásku." Snažila se mu rozmluvit Sakura, jenže to spíš vypadalo, že Kiba během chvilky zešílí.
"Já ti nevěřím. Zabils ji. Zabils ji! Slyšíš mě, vrahu? Zabils ji!" Gekko'ü se hodně přemáhal, aby mu jednu nevrazil. Ale už tak měl nervy na pochodu a těžko sám sebe ovládal.
"Co mi hodláš udělat? Co? To samý co jí? Co mi na to povíš, ty kočičí strašáku? No c...!" Gekko'üův rychlý úder seslal toho blázna k zemi.
"Zavři už sakra hubu, idiote! Sám jsi tam nebyl, tak nemudruj! Jak jsi slyšel, milovala mě nadevše a sama se pro mě obětovala! Neměl jsem zapotřebí, abych jí nějak ublížil. Nikdy. Koukej se sebrat, Cana'ii! Nebo se dneska bude pořádat ještě jeden pohřeb!" Zavrčel černovlásek a už se k němu nehodlal vracet. Byl tu pro jedinou věc a hodlal to dokončit.
Kurenai doběhla na hřbitov celkem pozdě. Adino tělo už bylo v zemi a Gekko'ü klečel před jejím náhrobkem.
"Jdete pozdě, Kurenai-senseii." Prskl Kiba jízlivě, načež dostal od Shina pohlavek.
"Už toho nech." Obořil se na něj Shikamaru otráveně. Rozmluvil mu, ať toho nechá aspoň na teď, i když Lovce nesnáší. Kurenai došla k Týmu 7, který stál opodál, aby dal Gekko'üovi prostor se rozloučit. Mluvil ve své mateřštině a potichu.
"Gekkou?" Promluvil na něj Kakashi jemně, když Gekko'ü přestal.
"Kurenai s tebou chce mluvit." Pokračoval, když se černovlásek zvedl. Kiba se v povzdálí těšil, jak ho Kurenai seřve. Ale nestalo se. Kibovo ego spadlo na samotné dno, když slyšel Kurenai říct, že Lovec nenese žádnou vinu.
"Co hodláš dělat teď, Kočičáku?" Zeptal se Naruto, když s černovlásek přešel ke vstupu na hřbitov.
"Ještě nevím přesně, Volpà. Na chvíli se ale vrátím zpět do Země Mrazu a pouvažuju nad tím, co dál. Teď nemám vůbec žádný cíl. Můj Osud je dokonán a z rodiny mi už nezbyl nikdo. Zbyl jsem jediný z těch původních Lovců. A být poslední Lovec, to žádný ovoce nepřináší. Je to celkem n'dolòr ne'culà(osina na zadku)." Odpověděl Gekko'ü a zahleděl se na obzor. Přesto ale věděl, že se v Konoze musí ještě jednou zastavit.