Hokageho syn 17. díl

Druhý den ráno se Hinata se svým synem opět vydala na cestu. Byli už tak blízko.
,,Mami musíme si pospíšit, dnes večer už končí zkouška!'' Netrpělivě vřískal Kazuo.
,,Neboj se. To stihneme!'' Utěšovala ho jeho maminka s veselým úsměvem.
,,Stát! Podle mapy jsme na okraji vyznačené oblasti, měli bychom aktivovat byakugan abychom je snáze našli,'' podotkl Kazuo.
,,Prší, to by nám mělo poskytnout ještě jednu výhodu,'' oba se usmály šibalským úsměvem a pustili se do hledání.
,,Dáme si závod, jo?''
,,Stejně tě porazím!''
,,Jen si to zkus!'' Oba běželi jak nejrychleji uměly a cestou pozorovaly jak nejlépe uměly. Pop pár minutách konečně našli svůj cíl. Druhý svitek, teď už zbývá jen jeden.
,,Zkusíme najít i ty další, když budeme v jejich blízkosti, mohli bychom narazit na další tým,'' oznámila Kazuovi Hinata.
,,Dobře mami, tak jdeme!''
,,Kenai! Tady jsou!'' Ozvalo se za nimi.
,,Kazuo připrav se!'' Vyjekla Hinata.
,,Teď!!!!!'' Vykřikl Kazuo a vrhl se na Kenaie. Minato vyskočil z Kazuovi bundy a jejich speciální techniky mohly započít. Začali Gatsuugou díky jejich nečekanému útoku se jim povedlo soupeře odhodit skrz několik stromů až se zastavil o pár metrů vysokou skalku. Kenaiuv otec však neváhal vytvořil pečetě a chystal se na Katon: Karyuu-Endan (Živel oheň : Dračí ohnivá střela) namířil na Kazua.
,,Mého syna se nedotkneš!'' Zaječela Hinata, chytla Purmiho pod krkem a odhodila ho za jeho synem.
,,Mami zkusíme společnou techniku?!'' Hinata pouze kývla a Kazuo se přitiskl k jejím zádům.
,,Suiton: Mizu Kamikiri!'' Zvolali společně, z pod nohou jim začala vytékat voda, shromažďovala se i s kapkami dopadajícími na zem, poté oba najednou silně šláply na zem, tím vytvořili silný proud vody který se valil na jejich nepřátele. Purmi však pohotově zareagoval.
,,Mokuton: Moku Shouheki no Jutsu'' Vytvořil tím dřevěné trámy které je měli ochránit před spojenou technikou.
,,Kenai! Prober se, sám to nezvládnu!'' Kenai se zvedl, ale když se pokusil vytvořit pečetě nedokázal to.
,,Ani se o to nesnaž! Spojil jsem dvě techniky jednu jsi mohl vidět, ale na tu druhou by si musel mít byakugan aby si ji viděl! Díky zásahu jsem ti zablokoval chod chakry. A to na pěkně dlouhou dobu,,'' usmál se Kazuo.
,,Rasengan!'' Vykřikl Kazuo a rozeběhl se po jejich vodní technice směrem k nepříteli, Hinata vytvořila dvě lví hlavy a následovala ho. Kazuo rozbil jejich jedinou obranu s neuvěřitelnou lehkostí, pak však ztratil kontrolu nad svojí technikou a zmizela. Hinata se zastavila svými pěstmi pár centimetrů před jejich obličeji.
,,Prohráli jste,'' oznámili společně Kazuo a Hinata.
,,Jste dobří,'' usmál se Purmi a zvedl se ze země.
,,Sayuri, tuhle techniku jsem viděl jen u jedné osoby. Ta osoba mi byla velmi blízká a byla pro mě důležitá. Znal jsem ji jako malý pak jsem muset odcestovat, ale Hinata byla to jediné co mě přitáhlo zpět do Konohy.'' Hinatě před očima promítlo snad milion vzpomínek, zapomněla na něj, ale teď když řekl její jméno, začalo ji to konečně šrotovat.
,,Jako malý jsi ji vždy chránil, že?'' Řekla Sayuri s úsměvem.
,,Jak to víš?'' Otázal se zaraženě, nikdo nevěděl o tom, že ji vždy sledoval a chránil, jen ona.
,,Eee... Hinata byla má kamarádka a... jednou se o tom zmínila,'' snažila se z toho vykecat.
,,Aha,'' usmál se Purmi, ale něco mu na tom nehrálo, Hin byla jen malé dítě a jen tak se s někým nebavila. Nevěděl však proč by ji neměl věřit.
,,Mami! Napadlo mě, co kdybychom šli našeho senseie osvobodit společně! Jsme přeci tým a já to nechci měnit,'' usmál se Kazuo a podal svému společníkovi ruku aby mu pomohl na nohy.
,,Dobře byl bych rád, kdybychom se spojili,'' řekl Purmi a podal Sayuri ruku na znamení přátelství. Syuri ji přijala.
,,Máš stejně jemné, ale silné ruce jako měla Hinata,'' usmál se.
,,Tak když už máme svitky, co kdybychom se vydali za senseiem,'' oznámila Hinata.
,,Dobře, už je celkem tma měli bychom si pospíšit, abychom to stihli,'' usmál se Purmi a Kenai na Hinatu. Ta lehce zrudla a úsměv jim opětovala, pak se všichni rozeběhli k dalšímu určenému místu.