Kdo je král?

Konohamaru se se zívnutím probudil. Podíval se na budík a zjistil, že do zazvonění zbývá ještě 20 minut. Chystal se znovu zavřít oči, když v tom mu došlo, že je dnes v Listové Den dětí. Vyskočil z postele a snažil se co nejdříve odbýt ranní hygienu, ale i přesto mu připadalo, že číštění zubů mu trvá nějak dlouho. Poklusem se dostal do kuchyně, kde rychle snědl rámen a vyrazil z bytu.
Seběhl schody a po pár metrech zabočil do ulice, ve které bydlí jeho spolužák Udon. Zastavil se před dveřmi a během toho, co se snažil popadnout dech, zazvonil na zvonek. Z okna v prvním patře se vyklonila Udonova střapatá hlava.
„Co blázníš? Víš kolik je hodin?“
Konohamaru zakoulel očima. Nechápal, jak může jeho kamarád být tak klidný, když už za hodinu a půl mají sraz před Ichiraku Ramen.
„Měl by sis pospíšit, Udone. Víš přece, že se ještě máme stavit pro Moegi.“
„Ta bude ještě určitě spát,“ zamumlal si pod nosem Udon. Přesto seběhl dolů, aby Konohamaru pustil dovnitř. I když pospíchal, jak nejrychleji mohl, stejně nestihl ani dojíst snídani. Kdyby si zbytek nenacpal do kapsy, byl by o hladu.
V okamžiku, kdy se dostali před dům, vyrazil Konohamaru plnou rychlostí za Moegi. Když se před její dům dostal i Udon, Konohamaru už zvonil na zvonek. Nemuseli čekat dlouho a Moegi vyšla ze dveří. Společně se tedy vydali k Ichiraku Ramen, aby počkali na kamarády a hlavně na Naruta, který Konohamarovi slíbil, že dnešní den bude určitě stát za to.
Na stanoveném místě již netrpělivě přešlapovalo pár mladších dětí z Akademie, které se nemohly dočkat, až to všechno vypukne. Než se se všemi stačili pozdravit, objevil se před nimi Tým 7. Naruto, Sakura i Sai se na všechny přítomné usmívali a čekali, až opadne první vlna nadšení. Když se děti zklidnily, rozdala jim Sakura mapy s vyznačenou trasou a vysvětlila jim, že se musí po dvojicích dostat ke každému stanovišti a pokusit se splnit všechny úkoly. A aby nebyly síly nevyrovnané, tým Konahamaru, jehož členové byli nejstarší, se měl rozdělit a vzít si k sobě některého z mladších žáků. Po vytvoření dvojic se postupně vydávali na cestu.
První stanoviště se nacházelo u hlavní brány, která vede z Listové vesnice. Tam mimo Izumy a Kotetsu stáli i členové Týmu 8. Kiba se jako vždycky věnoval jen Akamaru a proto mu Hinata musela tiše připomenout, že už přišla první skupina.
„Vsadím se, že jste se nemohli dočkat, co?“ zazubil se Kiba a začal vysvětlovat první úkol.
Každý z dvojice se musel alespoň třemi kunai trefit do terče. Když se Kiba ani Shino nedívali, snažila se Hinata mladším radit, jak to udělat, aby se vše povedlo.
Po splnění úkolu se skupina vydala dále. U dalšího stanoviště narazili na Tým 10. Protože se Shikamaru tvářil, jako by i dýchání byla otrava a Chouji si dával dopolední svačinku, ujala se slova Ino. Vysvětlila dětem, že jejich úkolem je, aby se snažily co nejdéle vyhnout Shikamarovu Kagemane no Jutsu.
Na dalším stanovišti se děti potkaly s Týmem Gai. Rock Lee byl jako vždy u vytržení, když viděl, že jsou děti plné elánu a nadšení. Úkol, který zde děti dostaly byl, aby alespoň jeden ze dvojice vytvořil dostačující stínový klon. Na řadu přišlo tedy umění, které ovládaly starší děti ze dvojice a mladším nezbylo nic jiného, než obdivovat starší spolužáky, kteří se opravdu snažili.
Konečně nastal čas, kdy se tým blížil k poslednímu stanovišti. U něj čekal opět Tým 7. Teď si vzal hlavní slovo Naruto. „Poslední stanoviště, poslední a zároveň nejtěžší úkol. Položím vám jen jednu otázku a na ní bude záviset to, jestli jste hodni nazývat se ninji z Listové. Nastražte uši, protože tady je: Ptám se, víte, kdo je králem, kterého musíme my ninjové v Listové chránit?“
Takovou otázku nejspíše nikdo nečekal. Všechny týmy, které se postupně u Týmu 7 shromáždily, zůstaly s ohromením stát. Tohle se přece v Akademii neučili. Zavládlo hrobové ticho. Po chvíli zvedla ruku Hyuuga Hanabi. Když se na ni upřely oči všech, dodala si odvahy a řekla: „Myslím, že většina z nás si myslí, že králem je Tsunade. Ale zároveň si myslím, že pokud bychom měli zachránit jen ji, nezbude nikdo, koho by měla ochraňovat ona. Proto bychom se měli snažit zachránit všechny – naše kamarády a hlavně ty, kteří tady zůstanou po nás.“
Když se děti otočily zpět na Naruta, všimly si, že se mu lesknou oči.
„Máš pravdu, Hanabi. Úplnou pravdu. Tohle je to nejdůležitější, co musí ninja vědět. Musíte se stát silnějšími, abyste byli schopni ochránit ty, na kterých vám záleží.“
Děti začaly přikyvovat.
„A protože jste byli všichni moc šikovní,“ ozvala se Sakura, „myslím, že si všichni zasloužíte potvrzení o tom, jak jste byli skvělí.“
Děti dostaly od Saie nádherné diplomy, které sám namaloval.
Když se vydaly domů, nebyly nadšené jen z toho, jaký to byl podařený den. Každé z nich se domů vracelo s novým odhodláním stát se tím nejlepším ninjou, aby mohl ochránit ty, kteří jsou mu drazí.