Přízrak je Stín? Dávný přítel – díl 28.

Předtím než se Itachi vydal na svou misi, měl ještě rozhovor se Soijirem.
„Já vím, je to narychlo, ale můj sensei mě potřebuje,“ sdělil Havran.
„Chápu, ale já si nejsem jistý, zdali to zvládnu a…“ chtěl dát pokračovat ve své litanii, kdyby ho Havran nepřerušil.
„Máš na to, sama Sakura mi přiznala, že jsi nadějný medik. Asi bych ti měl říct, že už ví, kdo jsem.“
„Cože? Jak se mám k ní teď chovat?“
„Jako na začátku, pokud se tě bude na mě ptát, nebo na někoho z nás, neznáš nás déle než půl roku, víš jen o mě, jasný?“
„Hai, přeci jen jsi strýček,“ vyplázl na něj jazyk.
„Správně a můj kamarád je třeba…“ hledal rozprávné jméno.
„Sanado-dono?“ pomohl mu Student.
„Správně. A propos tady máš vyplněný úkol, co chtěla Sakura.“ Podal mu docela tlustý šanon.
„Eeeeh?!“ nestačil zírat, netušil, že se dá tolik najít o ABC látkách (Atomové, biologické a chemické látky – pozn. autorky).

Sakura se o dalším semináři přítomnosti Itachiho nedočkala. Vyvolala jeho jméno. Soijiro jen oznámil, že dostal misi.
„Děkuji, později se u mne zastav, dám Kuroi*-san, speciální úkol,“ řekla Sakura, poté hned četla další jména.
„Do čeho jsem se to zase dostal,“ mumlal si pod vousy Soijiro.

Nagato se o drahnou chvíli později dozvěděl, co se stalo Mio. Oznámil mu to jediný lékař, co zde byl.
„Shi-sama, je v bezvědomí. Do hodiny by se měla probrat.“
„Můžeš jít.“ Lékař se s úklonou vybelhal z místnosti.

Mio zažívala znovu tu nekonečně dlouhou noční můru.

Jenže nyní to nebyl její otčím, ale Nagato! Opět se nacházela v moci svého despotického otčíma, ten jí pravidelně bil. Mio celá zoufalá nechtěla plakat, ale stále se vracející bolest jí k tomu nutily.
„Já z tebe tu drzost vymlátím!“ řval jak šílenec.
Náhle se scéna proměnila na školní laboratoř, kde k ní její učitel vtlouká do hlavy tu drahou chemii. Znovu to nebyl učitel, ale Nagato!
„Nebylas pozorná při mé hodině, buď alespoň zde!“ udeřil ukazovátkem do lavice, na kterou si právě opisovala ten děsně složitý vzorec.
„Budu tě muset potrestat!“ jeho tresty spočívaly v násilí a nucenému aktu.
Scéna se proměnila, Nagato již nebyl učitelem, ale klukem, co jí slyšel volat! Nagato se hnal k učitelovi, aby ho zmlátil, za to, co udělal Mio.
Mio jen řvala: „Néééééééé!“

S tímto řevem se i probudila, tedy lépe řečeno s Nagatou pomocí. Celá zalitá potem zrychleně dýchala, další šok. Nad sebou viděla Nagata, který stále svíral její paže. Mio lehce zčervenala.
„Seš v pořádku?“ ptal se docela tupě Nagato. Po chvíli se odtáhl.
Mio chvíli dalo zabrat, než mohla promluvit. „Ne, hlavu mám jak jeden střep. Co se stalo s těmi dveřmi?“ dokonce i teď jí mozek sloužil.
„Vyhodil jsem je.“ Prosté konstatování.
„Jo ták. Proč jste tady? Cítíte vinu?“
Aniž by Shi dostal prostor k odpovědi vřítil se do místnosti jeden technik. „Zjistili jsme proč kamery nic nezachytily. Protože váš bratr použil Senjutsu spojené s neviditelností!“
„Já vám to říkala, že kamery neselhaly!“ nyní už byla dostatečně při smyslech.
„O tom si promluvíme později! Ty tu odpočívej, já se jdu přesvědčit,“ byl pryč.
Mio měla chvíle se zamyslet. Proč jsem měla tu můru? Můj otčím přece zemřel na otravu alkoholem, učitel byl zabit jedním studentem, který chránil svoji kamarádku… tak proč, sakra, on byl na jejich místě?
Nic si nenalhávej, ten chlap se ti líbí, přitahuje tě jeho temno a záhadnost!
Ne! On pro mě nic neznamená!
Jedno její já mělo pravdu, byla přitahována jeho temnem. Byl pro ni tak nebezpečný, zároveň se zde cítila jako doma. V bezpečí, kde ji nic nehrozí. Dokonalé klišé.
Mio se nechala naverbovat jen proto, že ji nikdo nechtěl zaměstnat. Vydržela i ty nesmyslně kruté a dlouhé testy na lhaní, výdrž bolesti, důkaz důvěryhodnosti. Nic ji už nemohlo tolik šokovat, jako hrůzy z celého jejího života. Snesla i Nagatův test Rinneganu.
„Bereme tě, dokázala jsi mi svoji loajálnost,“ pronesl před dvěma měsíci Nagato. Od té doby se jí splnil sen. Pracovat pro něco tajného.
Ihned se stala vedoucí sekce techniků. První tři týdny byla pro ni výzva, ukázat těm chlapům, co je zač.
Nevraživost a odpor se pomalu změnil na úctu. To byla ona, kdo přišel na nápad s bludištěm, i když se jí nelíbilo zničit základnu, kde by byl umístěn ten nejvíce technicko-přírodní úkaz. Takové perpetum mobile na tvorbu chakry… kde by člověk „zalezl“ dovnitř, ruce by položil na určená místa, chakra by se poté sama dostala do těla. Děsivá a zároveň lákavá představa.
To, co nevěděla bylo o stavbě další základny, tolik podobné té zničené... a jejím dalším působení.

Netušil proč, ale měl z toho všeho smíšené pocity. Prorocký svitek, Sakura, co se mu čím dál víc připomínala!
Kurnikšopa nemám na tohle čas! Okřikl se v duchu.
Lístek od Hebiho dávno znal nazpaměť. Naučil se tak jednat, zapamatovat si, kvůli případným důkazům. Když nic neexistuje, nic se nenajde.
Blížil se na první určené místo svitku. Najít ho bylo docela snadné. O něco horší bylo to místo prohledat.
Černý Havran se totiž nacházel u zničené základny, kde před pouhým dnem bojoval Přízrak na život a na smrt v nebezpečném bludišti…
Zarazila ho další věc. Papírek, co vězel mezi troskami. Působil jako beton, ovšem jen pro zasvěcené to byl papírek. Zkrátka vzkaz pro něj od neznámé osoby.
Zněl následovně:

Kdyby to nepovolaný našel nerozuměl by tomu.
Itachi si v duchu překládal:

Černý Havrane, nemohu nyní komunikovat, náš společný nepřítel se přesunul. Přízrak znovu přežil, neskutečně zuří, začíná ztrácet nervy. Ten svitek nemá, zdá se, že na něho zapomněl. Plánuje Přízrakovu totální likvidaci. Je zde i Doktorova sestra. Dostal jsem echo od Orochimara, musíš hledat jinde. Už musím jít. Zůstanu na přijmu.

„Sakra práce, co teď?“ všechno bylo špatně. Vzkaz spálil, nepotřeboval ho. Musel ovšem zajít za ním!
Vydal se proto do málo chráněné oblasti Ohnivé země. Tam měl Shi svoji základnu. Nevěděl ovšem podstatné věci. Shi se tam nacházel, svitek ne, přítel ano!

„Jaký?“ sotva pípla Hanabi, začínala se ho děsit. To nemůže být ten stejný Naruto, který si měl brát mou sestru!
„Na tenhle, co tvoje sestra milovala,“ nechtěl zmiňovat Hinatu, znovu tu byl pocit, že ji podvádí. Stále se vkrádal na mysl.
Začal Hanabi náruživě líbat, velice pevně ji k sobě přitiskl. Ruce automaticky laskaly její záda, až přešly na boky. Naruto schválně prohluboval polibky.
Celou dobu měl oči otevřené, doslova ji hypnotizoval.
Hanabi zažívala šok! Co to dělá? Proč jsou jeho ruce stále blíž k mým ňadrům? Co ten třecí pohyb? Já se b-bojím! Někdo mi p-pomozte!
Naruto poznal, kdy přestat. „Vidíš? Jsi ještě děcko! Hinata taková nebyla! Ochot-,“ nestačil dopovědět.
„Jsi jen obyčejný zvrhlík! Jako byl tvůj mizerný učitel!“ tohle neměla Hanabi říkat.
Narutovi se zamlžilo před očima. „Řeknu to opravdu naposledy! Pokud mě nechceš přijmou jako milence, fajn. Je mi to putna! S Ero-senninem jsi to přehnala! Nejradši bych ti nařezal, ale neudělám to, protože, nemlátím holky. Ne, počkat! Holky ne, malý děcka! Takže už chápeš? Po svém boku nesnesu žádnou, co jen kňourá, anebo nechce se mnou spát.“
Hanabi už to nevydržela a dala Narutovi facku!
„Aspoň tohle ti jde,“ pochválil ji Přízrak.
„Jak já bláhová husa, jsem mohla snít o takovém zmetkovi!“ utíkala pryč od něho a vlastních pocitů. Popravdě chtěla víc, než co jí Naruto ukázal.
„Ano, to jsem já!“ stačil ještě zařvat. Přitom mu bylo Hanabi líto.
„Doufám, že ta lekce stačila,“ řekl Neji, který vše viděl.
„Já taky.“

„Nemyslím, že k tomu dojde,“ oponoval Yahiko.
„Já bych si tak jistá nebyla,“ namítla Temari.
„Sami jste se přesvědčili, že dříve popsaná úmrtí se stala, zkrátka bych byl teď nejvíce opatrný,“ přidal se Kabuto. „Hlavně ty, Sanado a Sagi.“
„Tohle bych už nechala být, a od koho si myslíte, že tento svitek má?“ zcela pádná otázka.
„Od Hebiho?“
„Ne, sám Hebi mě kdysi žádal, abych mu ten svitek donesl,“ přisadil si Sasori.
„Mě taktéž,“ Kabuto symbolicky zvedl ruku.
„Navrhoval bych nikomu to neříkat, dokud podle nás nenastane vhodný okamžik.“ Řekl Haku, než se do skrýše dobývali dva lidé.
„Pomozte nám, máme velkej problém!“ řval Itachi.
Sasori pomocí chakry začal uvolňovat halucinogen. Doktor mu zdatně pomáhal, Sanado a ostatní se vrhli těm dvěma na pomoc. Nebylo třeba protiútoku, halucinogen začal působit.
„Co se vám stalo?“
„Shi zjistil, tady díky Itachimu, že jsem zrádce, začali jsme bojovat. Ovšem měli početní převahu. Chtěl jsem mu říct o svitku, když v tom jsme museli utíkat o holý život. Tak jsme tady!“ zakončil suše tajemný.
„Ono to bylo jinak, nezabili jsme včas člověka, co nás viděl spolu, vypukl poplach a zbytek znáte.“
„Proč jsi tak riskoval?“ otázka položená Sanadem.
„Kvůli svitku, Narutovi, a tady Doktorově sestře,“ pootočil hlavu na Doktora.
„Cože? Moje sestra pracuje pro něho?“
„Ano, sám jsem ji tam viděl.“ Souhlasil Tajemný.

Itachi poměrně spěchal. Chtěl mít tohle za sebou a jít řešit jiné starosti…
V okolí by se mohlo jmenovat „Nespadni do pasti v pasti“. Všude samá nástraha.
Černý Havran měl leckdy potíže se těm pastem vyhnout. Jeho noha se včas zarazila, asi dva milimetry od drátu, který vedl k nástrahám.
„To bych měl, teď ta těžší část.“ řekl si pro sebe.
Kontaktovat ho nebylo nic lehkého. Už skoro zapomněl jejich tajný kód, který si ještě v době Konoha ANBU sami vymysleli.
Vzpomněl si jen s velkými obtížemi. Začal ťukat na stěnu budovy. Jednou, dvakrát, pauza, jednou, pauza a pak šest rychlých úderů. Čili my dva se potřebujeme sejít! Spěchá to!
Na svého přítele nemusel dlouho čekat.
„Co TY tu chceš?“ obořil se na něj.
„No tak, starý příteli, chci jen víc vědět o tom svitku. Naléhavě.“
„Vystavil’s mě pěknýmu nebezpečí,“ ohradil se Tajemný.
„Já vím, neudělal jsem to schválně, Maxime nebo ti mám říkat Trojitá Pětko?“ ušklíbl se Itachi.
„Tu starou přezdívku nechci nikdy slyšet! Jak jsem ti psal, Shi, už ten svitek nemá, pracuje tu i Mio a Přízraku hrozí smrtelné nebezpečí.“ Víc nestihl říct, protože se z ničeho nic otevřely dveře a pohledy všech se zúžily na hodně zpomalený vjem, vystřídán poznáním.
Než muž padl mrtev stačil u sebe stisknout poplach prvního stupně.
„Já ti to říkal,“ odsekl Maxim, když se dali na ústup před nepřáteli.
Již za malou chvíli jim bylo jasné, že okolo nastražené pasti vykonají své. Část opravdu padla.
Museli přejít na plán B. Bezhlavý útěk!
Věděli, že není správný čas a místo na poslední boj. Dali do pohybu věci, které rozhodnou.
Byli pro tento moment v bezpečí.

Celá Narutova skupina věděla, že čas boje přijde. Přijde jako hurikán, co s sebou bere vše. I životy.