Slovíčka 3. část: Dny a měsíce
Vložil firestorm, Pá, 2008-02-01 13:33 | Ninja už: 5891 dní, Příspěvků: 36
Dnes v již třetí lekci vám napíšu názvy
Dny a měsíce
Dny
Getsuyoubi (spíše se říká jen Gecu) - Pondělí 月曜日
Kayoubi (říká se Ka) - Úterý 火曜日
Suiyoubi (říká se Sui) - Středa 水曜日
Mokuyoubi (říká se Moku) - Čtvrtek 木曜日
Kinyoubi (říká se Kin) - Pátek 金曜日
Doyoubi (říká se Do) - Sobota 土曜日
Nichiyoubi (říká se Niči) - Neděle 日曜日
Měsíce
Ichigatsu - Leden 一月
Nigatsu - Únor 二月
Sangatsu - Březen 三月
Shigatsu - Duben 四月
Gogatsu - Květen 五月
Rokugatsu - Červen 六月
Shichigatsu - Červenec 七月
Hachigatsu - Srpen 八月
Kugatsu - Září 九月
Juugatsu - Říjen 十月
Juuichigatsu - Listopad 十一月
Juunigatsu - Prosinec 十二月
(81 hlasů)
Arigatou
Arigatou
mam dotaz kdyz je ve slove C tak se to cte normalne jako C nebo jako K
K se vždy píše jako k, C jako ts (častěji) nebo c.
diky moc
muzu se zeptat na rocni obdobi ja je tu nikde nenasla a rada bych je znala
jaro je haru
léto je natsu
podzim je aki
a zima je fuyu
Prosíím, prosíííím, rozeber ten datum více...ty dny v měsíci...
Vypochopila jsem,že nen 年 je rok,resp.(toho)roku,je tak?
Ale ty dny mají koncovku a jsou nepravidejné,že?
Mimochodem:Proč má pondělí(Gecu) stejný znak jako měsíc(Gacu)?
ano, dny v mesici jsou nepravidelne...
1. tsuitachi 一日 cuitači
2. futsuka 二日 fucuka
3. mikka 三日
4. yokka 四日
5. itsuka 五日
6. muika 六日
7. nanoka 七日
8. youka 八日 jóka
9. kokonoka 九日
10. tooka 十日
a pak už téměř pravidleně přidáváme pouze nichi (niči)
11. juuichi nichi 十一日
12. juuni nichi 十二日
14. juuyokka 十四日 (14 je nepravidelné)
20. hatsuka 二十日 (20 je taky nepravidelné)
jinak dny v týdnu jsou mají znaky podle "živlů".
pondělí = mesíc (getsu)
úterý = oheň (ka)
středa = sui (voda)
čtvrtek = moku (dřevo)
pátek = kin (zlato)
sobota = do (země)
neděle = nichi (slunce)
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
můžu se zeptat co v těch dnech znamená to nichi a jakej to má znak?
Je to nejen nichi, ale také to koncové ka, píše se to 日 (samostatné čtení je hi) a znamená to den, popřípadě slunce.
ありがとうございます,パラサーヅコさま!
Hm, ty dny v týdnu jsem pochopila, jen mě -z nepochopitelných důvodů- zarazila ta (opět) nepravidelná výslovnost (u 月)...
P.S.:Jakpak se asi v Japonštině tvoří zdrobněliny-ať ti nemrším tvou miloučkou přezdívku...
A jak se čte to gacu-gaku nebo gacu?
A kdybych chtěla nějaký ten den nebo měsíc použít ve věte tak to bude: Watashi wa dojóbi eigakan he kimasu.?? je to dobře??
Hledat štěstí v maličkost dala jsem si za úkol - a jde mně to.
čte se to gacu (v EN přepisu gatsu). jinak za dny se používá partikule NI. takze veta by byla: watashi wa dojóbi ni eigakan he ikimasu (spíš IKIMASU = jít, než KIMASU = přijít)
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
není chyba ve slově Září -- Kugacu?
Nemělo by tam být Kyuugacu? Nebo alespo Kyugacu?
nikoli. toto je totiž nepravidelné... takže kugacu je správně.
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
aha
nemělo by bejt misto Sigacu - Yongacu?
Ne. Používá se tohle + navíc čtyři se řekne jak shi tak yon.
jestli jsem to tedy pochopil dobře, tak den se řekne jóbi a měsíc gacu?
jóbi 曜日 znamená pouze den v týdnu. Normálně se den řekne HI 日.
Gacu 月 znamená měsíc v roce, měsíc na obloze se řekne Cuki 月
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
Hele, jak by se teda napsalo datum narození? Nebo jakýkoli datum? Zajímalo by mě jak to vypadá ^^
Dny jsou trochu slozitejsi. jinak datum se pise odzadu. treba:
1981年9月14日 = sen kjúhjaku hačidžú iči nen kugacu džújokka = 14.9.1981
„Nedělám nic, protože nevím co dřív.“
Můj Instagram: prasatko55
Takže to moc s číslama, měsíci a dny nesouvisí?