Poslední sbohem: Duet umírajících
Vložil Loupák Anko, Pá, 2010-06-25 20:10 | Ninja už: 5911 dní, Příspěvků: 1031
Ach, má krásná bohyně,
já, plný láskou, přetékám,
když tehdy nesla jsi perly ve víně
mně, poutníkovi zdaleka,
už tehdy věděl jsem, že ty, ta kráska,
budeš má první a největší láska.
já, plný láskou, přetékám,
když tehdy nesla jsi perly ve víně
mně, poutníkovi zdaleka,
už tehdy věděl jsem, že ty, ta kráska,
budeš má první a největší láska.
Mé srdce bylo plné bolavých ran
a duše černá jak křídla tisíců vran,
když najednous' mě uchvátil.
Chytils mě tehdá okolo pasu
a chtěl ses dotýkat mých krásných hnědých vlasů
a já si byla tehdy jistá,
že jednou si mne dozajista
odvedeš s sebou domů.
a duše černá jak křídla tisíců vran,
když najednous' mě uchvátil.
Chytils mě tehdá okolo pasu
a chtěl ses dotýkat mých krásných hnědých vlasů
a já si byla tehdy jistá,
že jednou si mne dozajista
odvedeš s sebou domů.
Když přišel jsem zpátky z tvého města,
už viděl jsem, jak krásná nevěsta
překračuje práh mého domu
to tebe jsem si ve svých představách vedl domů.
už viděl jsem, jak krásná nevěsta
překračuje práh mého domu
to tebe jsem si ve svých představách vedl domů.
Pak podruhé ses objevil,
potřetí, počtvrté, popáté,
až tak moc jsi mne okouzlil,
že prohrnul sis cestu do duše mé,
studenou vichřicí temnoty zaváté.
potřetí, počtvrté, popáté,
až tak moc jsi mne okouzlil,
že prohrnul sis cestu do duše mé,
studenou vichřicí temnoty zaváté.
Pamatuješ? Pak jsem tě přes svůj práh vedl já sám
a těšil jsem se, až mnohem lepší život ti dám,
než jsi v tom městě proklatém tehdy měla,
vždyť ses mohla mít už jenom líp
a nikdy si už nemusila ninjou dál být.
a těšil jsem se, až mnohem lepší život ti dám,
než jsi v tom městě proklatém tehdy měla,
vždyť ses mohla mít už jenom líp
a nikdy si už nemusila ninjou dál být.
Promiň, že jsem ti utekla, teď vím, že to byla chyba,
snažila jsem se plavat zpět k prameni obrovské řeky,
tak, jako plave jenom pomatená z moře ryba,
a nechtěla jsem vidět víc,
že s tebou by mi bylo líp.
snažila jsem se plavat zpět k prameni obrovské řeky,
tak, jako plave jenom pomatená z moře ryba,
a nechtěla jsem vidět víc,
že s tebou by mi bylo líp.
Ač nebojoval jsem nikdy,
chtěl jsem tit život zachránit,
bylo to krásné, s tebou být,
leč teď je tomu konec.
chtěl jsem tit život zachránit,
bylo to krásné, s tebou být,
leč teď je tomu konec.
Proč život jsi za mne nasadil?
Možná bych se i ubránila,
kdybych se nemusela snažit,
abych i tebe zachránila.
Možná bych se i ubránila,
kdybych se nemusela snažit,
abych i tebe zachránila.
Aspoň teď umřeme spolu.
Tamachiki Hydeki
Rin
Poznámky:
Dnes tu hide pro nechápající není. Nějak si to domyslete sami, já vím, jak jsem to myslela a to mi stačí 
Odkaz na předchozí díl:
Cizinka, co si se mnou kdysi hrálaOdkaz na další díl:
Padlý anděl (9 hlasů)
Super, rytmicky to často nesedělo, ale ono je to tak lepší. Lepší než kdyby člověk neřekl to, co chce.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Ach k*rva.
Tak toto je fakt úžasne napísané...
Ja najprv, že jaké silno romatické to je a ty takto xD
Ale moc sa mi to páči
5*
No, víš... Já a romantika... Eh, já romantiku moc nemusím, tak když už píšu něco romantického, snažím se to udělat aspoň trošku... Jinak.
Díky :)
JE TO TU! Aneb seznam mých FF.Dneska jsem šťastná, veselá. Myslím, že po tomhle už nebudu...
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Ono je to takový účel... Nevím proč, ale nejradši píšu tak, aby to ostatní vydeptalo. Možná si potom sama připadám šťastnější...
A gratuluji, vypadá to, že jsi jediná, kdo nebyl líný aspoň na tu hvězdičku kliknout...
JE TO TU! Aneb seznam mých FF.