Krutý osud Ho no Shagara 10

Shagaře nějakou dobu trvalo než onen dům našla. Po nalezení na něj zírala a utěšovala se: „Zabuzovo stavení vyhlíželo žalostněji. „No ale zase jsme na něj byly tří.“ Začínala pomalu propadat zoufalství. vstoupila dovnitř, prošla všechny dvě místnosti a trošku se jí ulevilo. „No není to zas tak hrozný jak se na první pohled z venku jevilo,“ pronesla do ticha a zhluboka si oddychla.
V první místnosti se krčila naproti dveřím u zdi stará postel, vedle ní se roztahovala v rohu u okna obrovská almara z druhé strany jí obkličovala malá kuchyňská linka se sporákem, uprostřed se roztahoval do krásy stůl u něhož stála pouze jedna židle. Vše pokrývala velmi objemná vrstva prachu a špíny, ale vybavení se tvářilo v dosti zachovalém stavu. Asi metr od vchodových dveří kolmo k nim byli ještě jedny, které vedli do né moc útulného sprchového koutu. Ve druhé místnosti se rozpínaly pouze holé stěny, které hlasitě volaly po vymalování.
Shagy hodila své věci hala bala do škvíry mezi stůl a postel a šla na průzkum vesnice.
Vrátila se v pozdních nočních hodinách, vlezla do místnosti, nejprve se přízabila o stůl, poté zakopla o řádně pohozené věci hodila neřízenou šipku na postel z níž se zvedla tuna prachu a Shagy hlavou zabořená v posteli se urputně rozkašlala až se z toho zbarvila pěkně do ruda, když kašel konečně přestal, usnula jako špalek, ani celé dělostřelectvo by jí neprobudilo.
Další den se celé dopoledne oddávala lenošení na posteli, s rukama za hlavou.Kolem jedenácté se jí do mysli začaly vkrádat ošklivé myšlenky, které narušovaly lenošivou idylku. „No tak vstávej, musíš si najít práci,“ napomínal jí nepříjemný hlas jejího podvědomí. Se slovy: „Dej mi svátek,“ se převalila na bok a válela se dál. Za nedlouho opět onen hlas: „No tak vstávej nebo tu hodláš shnít a umřít hlady?“ V tu chvíli už to nevydržela, vyskočila z postele, trošku se zkulturnila, aby se nepoděsilo širé okolí jejího zjevu.
Při pohledu na nebetyčný binčus otráveně pronesla: „Teď si tu hrát na mistra Propra fakt nebudu, stejně je to úplně zbytečný, poněváč to tu za nedlouho bude trůnit zase,“ otočila oči v sloup a vyrazila na lov zaměstnání.
Její odhodlání skončilo hned za venku před domem. „No a kam vlastně mám jít?“ Položila si otázku. Po chvilce usilovného přemýšlení si vzpomněla, že včera viděla ceduli na tom krámku s rámenem.
„Hledám dočasný záskok.“
„Ha půjdu se nejprve zeptat tam,“ zvolala nadšeně a po tváří se jí rozlil radostný úsměv.
Jednání v Ichiraku rámenu dopadlo dobře. „Tak zítra mám nastoupit. Alespoň mám na chvilku stálou práci,“ brumlala si spokojeně, když odcházela z obchodu.
Dny plynuli jeden za druhým a Shagy se z toho stereotypu začínalo pomalu stýskat po tréninku s Hakem a připomínaly se jí čím dál častěji vzpomínky na rodinu. To bylo pořád jen do práce z práce poklidit uvařit trochu se pobavit a jít spát. Jen občas proběhlo malé zpestření s tím hlučným mrňousem. Najednou jí jeho povyk nevadil. Vždy když přišel, zdálo se, jako by vše ožilo a šeď všedního dne zmizela. Bohužel jinak se šťastné opojení z nalezení nového místa, kde mohla žít beze strachu z banditů, začalo pomalu vytrácet a dny získávaly povlak všednosti s černobílým zbarvením.
Jednou už nevydržela jen tak nečině sedět doma a vydala se na malý trénink do lesa. Potrénovala pár nenápadných technik. Znovu začínala pociťovat dobrou náladu i pře to, že jí celé tělo bolelo po celodenní práci, a i když věděla, jak se bude zítra ráno nenávidět, pokračovala dál s pocitem štěstí z každého volného pohybu.
Když se několik dní nic nedělo šla trápit své tělo znovu. Postupem času se trošku otrkala a ztrácela na opatrnosti, tento fakt zapříčinil, nepovšimnutí si neznámého pozorovatele, který jí jíž delší dobu sledoval.
Jednou když si nic netušíc trénovala taijutsu, náš neznámí se odtajnil a oslovil Shagaru: „ Pěkný den přeji,“ zahuhňal a popotáhl si z fajfky. Shagy se otočila a mírně se lekla, za ní stál Třetí Hokage.
„Koukám, že se ráda trénuješ v boji, pokračoval klidně. Proč? Máš snad strach, že tě tu někdo napadne?“
„Ne nemám, ale baví mě to už od mala,“ odpověděla mírně nervózně Shagara. Zavřela očí a zasněně pokračovala: „Je nádherné cítit jak mnou koluje energie a pohrávat si se svým tělem a zkoušet co vydrží,“ tímto skončila svou přednášku.
„Když tě to tak baví,“ ujal se znovu slova Hokage „Myslím, že bych pro tebe měl jistou nabídku, ale dříve než ti jí řeknu, chtěl bych tě požádat aby jsi si dobře rozmyslela odpověď, potom už nebude cesty zpět,“ na malý okamžik se odmlčel a významně pohlédl na vyplesktou Shagaru, ta jen vyvaleně zírala.
Po malé odmlce se dal znovu do řeči: „Inu mohla by jsi se trošku přiučit v akademii. Jestli chceš?“ Dodal a mile se pousmál.
Shagy samou radostí zatroubil v hlavě projíždějící vlak a posléze sebou málem šlehla.
Ihned co se její životní funkce navrátily skoro k normálu, vysoukala ze sebe: „Ano, chtěla bych se zdokonalit v akademii. Co pro to musím udělat?“
„No nic moc, jen zítra přijď před bránu akademie v osm hodin ráno,“ odvětil Hokage.

Ending
Shagy nachází se v obtížné situaci.
Postává před svým novým obydlím.
Říká si: „To nemůže být možný přeci.“
Vejde dovnitř s větou: „Já už se nedivím.
Ihned odhodí do kouta své věci
a prohlíží si malý skromný domeček
a říká si: „Já jsem ale blbeček.

Ref:
Lenora jest strašlivě nepřekonatelná nemoc.
Shagy s ní svádí lítý boj, prohrává, ale né moc.
Se svým svědomím se do krve hádá.
Ono jí za to velkozrnou čočku dává.

V domě nepořádek již staletý se rozmohl.
Tady dlouhá léta už nikdo bydlet nemohl.
Ten bordel je snad z doby kamenný.
„A mé tělo se cítí být tak znavený.“
„Počkám ňáký čas, třeba zmizí sám.
Raději se slastnému spánku oddám.
No ale ruku do vohně za to nedám.“

Ref:
Lenora jest strašlivě nepřekonatelná nemoc.
Shagy s ní svádí lítý boj, prohrává, ale né moc.
Se svým svědomím se do krve hádá.
Ono jí za to velkozrnou čočku dává.

Vhodné zaměstnání potřebovala naleznout.
Proto úklid musela takto rázně zavrhnout.
„Není musím prolézt každý vesnický kout
a najít někoho kdo by mě na práci chtěl najmout.
Už vím kde mě jisto jistě práci mohou poskytnout.
Do Ichiraku rámenu sebou musím hnout.

Aa jednání velmi dobře dopadlo.
Ale uklízení mě však stále nepopadlo.
Raději půjdu na bližší průzkum vesnice.
Jen tak brázdit silniční prach ulice.
Domu se vracím utahaná jako kotě.
Raději se odebírám ihned na kutě.

Ref:
Lenora jest strašlivě nepřekonatelná nemoc.
Shagy s ní svádí lítý boj, prohrává, ale né moc.
Se svým svědomím se do krve hádá.
Ono jí za to velkozrnou čočku dává.