Lapen v kleci (Naito Hyūga)

V jednom čase, během rozkvětu Listové, měl klan Hyūga problémy. Ve vedlejší větvi totiž nebyli žádní mladí shinobi. Hyūgové si vybírali nejtěžší mise, které však nedopadaly dobře.
Díky tomu ve vedlejší větvi byli jen ti staří, kteří již nechodili na mise. Proto i členové hlavní větve byli nuceni své syny a dcery dávat do vedlejší větvě. Většinou šlo o druhorozené.
Naito narozený čtyři roky před touto bídnou situací v klanu Hyūga, byl druhorozený syn vůdce hlavní větve.
Kvůli tomu, aby vůdce ukázal nutnost tohoto činu, se i Naito stal členem vedlejší větve a byla mu dána prokletá pečeť na čelo.

Ten den byl již tak dosti zvláštní pro Naita. Celou dobu měl u sebe stráže, když ho náhled odvedli někam pryč.
Tam, kde se ocitl, byl jen jeho otec.
„Synu, pro dobro klanu...“ řekl jen a Naito již tušil, že nepůjde o nic hezkého.
„Otče ne...“ šeptl Naito a zakroutil hlavou. Avšak vůdce nereagoval a pokračoval dál ve vysvětlování.
Naito šeptal taky pořád ty dvě slova dokola, než proběhl rituál a prokletá pečeť byla umístěna na čelo malého syna vůdce, který při tom omdlel.

Do té doby veselý a vitální Naito se rázem změnil. Ze začátku byl jen šokovaný, později i smutný, jelikož jeho starší bratr se k němu choval nadřazeně. Naito tím byl zdrcen.
K bratrovi choval velice vřelý vztah, který náhle zmizel pryč. Naitovo srdce zahořklo.
Stárl, sílil a nenáviděl hlavní větev. Projevil se u něj i velký bojový talent. Akademii dokončil již ve svých devíti letech a chuuninské zkoušky se zúčastnil dva roky poté.
Díky své inteligenci a zdatnosti snadno prošel i s celým týmem prvním a druhým kolem zkoušek.

Účastníků se do třetího kola dostalo jen velice málo, přesněji osm, při čemž hned dva byly z Naitova týmu.
Naito měl hned první kolo bojovat s někým, kdo byl vysoce favorizovaným na to, že se stane chuuninem. Byl to jakýsi shinobi z Mlžné, který pocházel z vysoce postaveného klanu.
Když proti němu Naito stanul, viděl, že jeho soupeř je o několik let starší, vyšší a silnější. Neměl však strach.
Přihlížející jounin odmávl na znamení a shinobi z Mlžné se rozběhl proti Naitovi.
„Mám tě!“ křikl ještě oponent, rozpřáhl se a pokusil se Naita udeřit. Místo toho však byl daleko odmrštěn, protože Naito již aktivoval svůj Byakugan a díky Hakkeshō Kaiten zablokoval zcela útok.
Publikum užaslo a Naito se s lehkým úsměvem rozhlédl, byl rád, že konečně dosáhl nějakého uznání.
Mladík z Mlžné však ještě nekončil. Vyskočil na nohy a připravil si shurikeny, které okamžitě vrhnul po Naitovi.
Naito vytasil kunai, kterým vykryl tento chabý útok a vyrazil dopředu. Byl dosti rychlý a tak během chviličky byl již u svého soupeře, který nečekal takovou rychlost. Podcenil Naita, kvůli jeho výšce a věku.
Naito se roztočil ještě předtím, než byl zcela u něj a připravil si i vhodnou pozici.
„Hakke Hyaku Nijūhachi Shō!“ šeptl a začal s ohromně rychlým útokem, při čemž jeho údery dopadaly jeden za druhým na tělo soupeře.
Ten se pod údery jen zmítal a když Naito skončil, hromotluk padl na zem se zablokovanými Chakrovody.
Tím Naito vyhrál první kolo. Dostalo se mu velkého potlesku, protože nikdo nepředpokládal, že by Minoru, čili mladík z Mlžné, byl poražen, navíc takto rychle a snadno.
Naitovi se aplaus líbil a slyšel ho ještě dvakrát, protože prošel i skrze ostatní kola, aniž by se i setkal se svými členy týmu.

Za tento neobyčejný výkon se Naito stal nejmladším chuuninem v té době a byl brzy posílán na tvrdé mise.
Díky misím rychle zesiloval a již brzy poté byl schopen objevovat i nové možnosti technik Byakuganu.
Výsledky v jeho misích byly excelentní, nikdy nezklamal, proto se stal snadno i jouninem.
Ve svých šestnácti letech dostal svou nejtěžší životní misi, ale již byl na ni, coby jounin, připraven.
Měl se dostat hluboko do vnitrozemí jedné země, infiltrovat vesnici a zabít nechtěnou osobu.

Musel si pečlivě připravit zbraně a kompletně všechno vybavení, onen den. Následně urychleně vyrazil do Země Deště, ve které se nacházela Dešťová vesnice.
Cestoval s nějakými obchodníky, mezi kterými se zamaskoval a tak se snadno a poměrně rychle dostal za hranice Země Deště, kde se od obchodní skupiny oddělil.
Vlastními silami a hlavně nepozorovaně se dostal až přímo do Dešťové.
Srdce mu z toho silně bušilo, přeci jen, takovouto infiltraci prováděl poprvé ve svém životě a navíc, ještě s tím úkolem někoho zabít.
Pátral po té vesnici, když konečně našel svůj cíl. Coby zkušený ninja se mu povedlo snadno odstranit dotyčného jednoduchým otrávením jídla, ale bohužel, upozornil na sebe
Spěchal zpátky do Listové skrz jakési lesy a za ním se hnala skupina shinobi z Dešťové.
Byli příliš rychlí, Naito se zadýchával a nedokázal jim uniknout.
„Když nedokážu utéct, musím bojovat...“ pomyslel si a v jeden okamžik zastavil, při čemž rovnou aktivoval Byakugan.
„Listová nás napadla...a s tímhle to skončíme!“ křikl jeden z těch mužů a Naita obklíčila skupina deseti shinobi.
Okamžitě po Naitovi začali házet kunaie a shurikeny, při čemž se Naito roztočil a pomocí Hakkeshō Kaiten vržené zbraně vyblokoval. Zastavil se a prohlédl si je.
Sepnul ruce a vytvořil si čtyři stínové klony techniky Kage Bunshin no Jutsu. Dešťoví ninjové toto nečekali a již proti nim vyrážely klony Naita i s Naitem, takže nyní to bylo již jen dva na jednoho.
Naito i s klony se pohyboval spíše defenzivně, při čemž využíval pohybů soupeřů a rozšířeného vidění, aby jejich útoky namířil spíše proti nim samotným.
Dva se takto zranili katanami, když se snažili probodnout Naitovy klony.
„Dělejte kruci, je to jen kluk!“ křikl velitel skupiny, který právě zničil jeden z Naitových klonů.
Naito se tím pádem na něj zaměřil, protože díky klonu znal jeho bojové dovednosti.
„Hakke San Shō!“ vyřkl Naito název své techniky, při čemž tohoto velitele skupiny udeřil pouze třikrát, ale do oblasti srdce.
Velitel skupiny vyprskl trochu krve a pak padl k zemi. Naito totiž vyvinul tuto vražednou techniku na základě znalostí lidské anatomie a schopností Jūkenu. Tyto pouhé tři údery ovlivnily chakrovody uvnitř toho muže, které se stáhly a rozdrtily mu silou srdce.
Z klonů již nezbyl žádný a z protivníků jen tři. Naito se bleskově otočil a vychytal útok katanou, že ruku tomu muži nasměroval jinak a zasáhl ji i Jūkenem, aby mu způsobil bolesti.
Shinobi od něj odskočil a Naito se podíval nahoru, kde byl ve skoku další a skládal ruční pečetě.
Následně dotyčný muž vypustil z úst ohnivou kouli seshora přímo na Naita.
„Hakkeshō Shōheki...“ stačil říct Naito a namířil mnoho své chakry ve vlně nad sebe. Chakrou roztrhal Katonovou techniku a zasáhl tím i toho muže.
Avšak, byl již vyčerpaný, užil moc chakry. Další na něj vypadl ze strany, s kunaiem.
Naito se vyhnul snadno kunaii pohybem dozadu, chytil ruku i s kunaiem jednou paží a druhou silou do ní udeřil, takže se útočníkovi ohnula ruka v kloubu a on se tak sám zasáhl vlastním kunaiem.
Opět zaútočil ten s tou katanou a Naito se již pomaleji vyhýbal, nebyl schopen rychlých pohybů, kvůli svému vyčerpání. Byl lehce zasažen, měl drobné ranky na těle, ale odkopl od sebe ještě tohoto, aby se stačil i vyhnout další ohnivé technice.
Ta mu směřovala do zad, ale Naito byl schopen uskočit. Vyrazil se zbývajícími silami na tamto, co po něm vrhal tyto techniky.
Dostal se k němu a bez mrknutí oka ho udeřil pomocí Hakke San Shō, potřeboval se toho muže totiž již zbavit, aby se mohl konečně vrátit do Listové.
Zbýval již jen jeden oponent, kvůli kterému Naito i krvácel z několika menších ran, ale dohromady to bylo již dost vážnější.
Vyběhl proti němu a ten muž se taky rozběhl na Naita i s katanou namířenou Naitovi na krk.
Naito uhnul tomuto přímému útoku a Jūkenem udeřil útočníka do břišní oblasti s úmyslem mu poškodit nějaké orgány.
Útočník byl však zdatný a silný. Praštil Naita madlem katany do ramene a poté po něm sekl. Naito v ten moment ucítil palčivou bolest přes hruď.
Naito padl na zem s hlubokou ránou přes prsa. Silně krvácel, již věděl, že se z toho nedostane.
„Musím uznat, žes byl obstojným protivníkem...“ pronesl ten muž, který se nyní na následky zásahu Jūkenem skácel k zemi, měl totiž vážná vnitřní zranění.
Naito tam ležel, krvácel a nemohl se již ani hnout.
„Po tom všem, co jsem udělal pro Listovou a klan tady zemřu, kvůli nepozornosti...“ šeptl a jemně se zasmál.

Naito své zranění nepřežil, zemřel během několika minut, protože šlo o hlubokou ránu. I přes jeho život naplněný nenávistí ke hlavní větvi klanu Hyūga, ve svých posledních momentech vzpomínal na své rané dětství, kdy byl ještě šťastný se svým otcem a starším bratrem.
Za života Naita se poměr vedlejší a hlavní větve zlepšil, i chvíli po jeho smrti byl tento poměr lepší. Protože Naito byl géniem a výborným shinobi.
Avšak jakmile se zapomnělo na Naita, vše se vrátilo k tomu, jak to bývalo dříve. Nikdo si již více na Naita nevzpomněl a to i přes fakt, že za svou vesnici položil život a jeho jméno bylo vyryto na Památník, kde byla jména všech padlých shinobi z Listové, kteří umřeli při misi.