Život 02 - Jeho život

Vysvětlit ti, proč jsem se rozdělili,
mnohou smrtí naše duše vykoupili.

„Dost už těch planých slov můj pošetilý bratře a ukaž mi jak moc jsi zesílil díky nenávisti, kterou jsem do tebe vložil,“ Itachi, sedící na trůnu, si dal nohu přes nohu a pohrdavým pohledem změřil svého mladšího bratra.
„Nejsem už ten ubohý prosťáček, kterého jsi znal. Dnes poznáš jakou chybu jsi udělal!“ Sasuke zaujal bojový postoj a vyčkával na první známku agrese.

Teď tu stojíme proti sobě,
jeden z nás ocitne se v hrobě.
Pomstím svoji rodinu,
zpečetím svůj osud v tuto hodinu.
Můj bratr je mi vším,
bez váhání jej popravím.

Sasuke seděl na špici stolu a pozoroval svoje společníky. Osud k němu byl velmi vrtkavý, když jej přenesl do této situace. Za poznání pravdy byl ochoten učinit jakoukoliv oběť.
„Máš svoji pomstu i svoji pravdu, Sasuke,“ přistoupil k němu ze stínů Madara.
„Pravdu, nebo střípky pravdy zpřeházené k tvým vlastním účelům?“ odsekl Sasuke pohrdavě.
„I přesto pravdu,“ odpověděl Madara.

Padal jsi dlouho do temnoty,
smutek byl jenom začátek nicoty.
Kterou jsem ti připravil,
můj plán na tobě jsem postavil.
Pobavení právě začíná,
když začátek vojny vypuká!

„Teď už mi záleží jenom na jednom,“ promluvil Sasuke, když pomalu oddechoval se zavázanými oči.
„Operace se zdařila,“ promluvil Madara s mírným pobavením.
„Co můj tým?“ zajímal se Sasuke.
„Myslíš, ty které jsi zradil a nechal na pospas svému osudu?“ ušklíbl se Madara.
„Ano,“ procedil Sasuke skrz zaťaté zuby.
„Jsou živý… mrzí tě to?“
„Nezajímají mě,“ odsekl Sasuke.
„Musím jít,“ řekl Madara vážně. „až se příště uvidíme budeš ovládat oči svého bratra. Zatím buď v temnotě.“

Přijmu temnotu,
uvítám samotu.
Konečně mám klid,
přinesu duši mého bratra mír?

Skrz obvazy vidíš prodírat se světlo,
vidíš tam i pravdu můj milý Uchiho?

Blouzním, nebo sním?
Je to snad Itachiho smích?
Bojím se vykřiknout: Bratře!

Ty můj bláhový Sasuke!

Sasuke strhnul obvazy a vyzkoušel si nový pohled na svět. Tentokrát uvidí svět očima svého bratra. Zpočátku se zdá stejný jako předchozí, ale to se záhy mění. Pozná pravdu, když před ním stojí?
Uhánět lesem a vidět ducha minulosti, jak znovu ožívá před jeho novýma očima, které dokážou prohlédnout jakoukoliv faleš.
„Itachi?!“ řve Sasuke z plných plic.

Chci pravdu a pak se rozhodnut,
zda nechám propadnout mou duši temnotou.
Jsi však na krutou pravdu připraven?
Co když bude tvé srdce opět lapeno temným okovem?
Jsem dostatečně připravený na světlo i tmu,
tak pověz, Itachi!
Zapomeň na lháře, temného Madaru,
teď povím ti pravdu, Sasuke!