Láska ukrytá v nenávisti – Sasukeho přiznání, část 12.

Shira a Sasuke

Jakmile Sasuke viděl jak z pokoje vychází unavená, ale šťastná Shira, tak ho do srdce bodl stín pochybností, jestli si zaslouží tak milou a hodnou dívku jako je Shira a jestli by bylo nejlepší ji teď opustit a nechat ji být, ale věděl, že teď je to nemožné, že bez ní už nedokáže žít a když ji nemá při ruce, tak je jako smyslů zbavený, ale věděl, že by na ni měl zapomenout… Jenže to nešlo, zvlášť, když je tady i to dítě, které čeká.
Věděl co udělá, ale nepočítal s…

Shira se nemohla vynadívat na to malé stvořeníčko, které se narodilo před pouhými několika okamžiky a ráda poslechla rozkaz jít do koupelny se vysprchovat, ale při pohledu na Sasukeho se jí udělalo nevolno a náhle ji zasáhla palčivá bolest do břicha a cítila jak jí něco teplého vytéká z jejího těla…
„Snad, ne… prosím ať nepotrácím,“ řekla Shira slabým hlasem, ale docela slyšitelným pro všechny, kdo se na chodbě zrovna nacházeli.
Kazemi byla po ruce a tak hned nařídila, aby ji Kiba a Kankurou pomohli do vedlejšího pokoje.
„Je to zlé?“ vyzvídala Shira.
„Bohužel ano,“ řekla po pravdě Kazemi, která ji nechtěla dávat zbytečné naděje.
„A já jsem ani nevěděla, že jsem těhotná…“ naříkala Shira.
„Teď nemluv, ale dám ti uklidňující prostředek a neboj postarám se o tebe,“ uklidňovala ji Kazemi.
Tak také udělala a Kiba odešel za Kimm, protože chtěl vidět svého potomka a být s Kimm ještě ve dveřích řekl: „Postarej se o ni.“
„Neboj postarám.“

Sasuke jakmile tohle všechno viděl, tak ho opět bodlo u srdce, ale tentokrát ho zachvátil takový strach o Shiru. Moc toho nevěděl, ale věděl dost na to, aby věděl, že během potratu může dívka či žena umřít na vykrvácení a aniž by to nějak chtěl, tak se začal na půl hlasu modlit Kankurou i Nidara – Kiba byl u Kimm a obdivovali to maličké – na něho koukali jako by spadl z višně a než stačil Sasuke dokončit motlitbu, tak mu Nidara dal jednu ránu do zubů a se slovy: „Jestli zemře je to tvoje vina!“
„Jen mě zmlať jestli ti to udělá dobře, ale jestli Shira zemře, tak zemřu s ní,“ všechny přítomné tímto prohlášením úplně zaskočil a nejvíc Nidaru.
„Tak na to ti neskočím…“ ovšem pohled do jeho zničené tváře ho utvrdil o opaku.
„Mě jedno jestli tomu věříte nebo ne, ale já ji miluju,“ přiznal otevřeně Sasuke.
Jestli to minulé prohlášení je zaskočilo, tak tohle je doslova přikovalo na místo.
„Víte co? Zapomeňte to a chci být sám,“ řekl Sasuke a oni ho kupodivu poslechli.

Kazemi bohužel již nedokázala dítě zachránit, ale Shiru ano.
„Až se Shira probudí, tak bude cítit ukrutnou bolest, ale za pár měsíců by se měla zotavit,“ řekla Kazemi, když za sebou ucítila něčí přítomnost a nepřekvapilo ji, že to byl Sasuke.
„To je dobře, ale dítě je…“ nedokázal říct to slovo.
„Mrtvé? Ano je, ale bude schopná mít další děti,“ povzbudila Sasukeho.
„Ty jsi medička?“ zeptal se Sasuke.
„Ano jsem,“ odpověděla a nechala Sasukeho a spící Shiru o samotě.
Sasuke se rozplakal a klekl si k posteli vzal Shirinu ruku do své a hlavu si položil vedle ní a plakal a plakal až z toho pláče usnul…
A zdál se mu zvláštní sen, ve kterém se společně se Shirou procházeli a mluvili spolu, ale nevěděl o čem…
Shira se probudila a vedle sebe uviděla Sasukeho a jak se Shira probudila, tak cítila tupou bolest a všimla si, že má kolem pánve omotanou pořádnou vrstvu speciální plíny, kdyby náhodou začala opět krvácet…
„Tak je to pravda,“ rozplakala se Shira a tím pláčem vzbudila i Sasukeho. Objali se.

Mari a Gaara

Genma, Raidou Miharu, Gaara a Mari odcházeli z mizukageho pracovny postupně, aby stráže nepojali podezření, že něco není v pořádku a Mari to provedla přesně podle toho jak se to naučila a měla výhodu, že její technika trvá přesto, že s ním není v místnosti…
Mizukage odteď bude žít v domnění, že Mari je jeho manželka a že to dítě je jeho, ale jinak se bude chovat naprosto normálně jako se choval doposud akorát s tím rozdílem, že se moc zmiňovat o své „manželce a potomkovi“ nebude.

Mari a Gaara si oddechli, že to mají za sebou a také poděkovali všem zúčastněným za to, že jim pomohli.
„To byla maličkost, jste přeci naši spojenci, ne?“ řekl Genma a Raidou jen souhlasně pokýval hlavou.
„I tak a když uvidíte Naruta, tak ho, prosím, moc ode pozdravujte,“ požádal Gaara.
„Ale jistě kazekage-sama,“ odpověděl Raidou.
„Arigatou a tobě Miharu také děkuji a kdybys chtěla odejít z vesnice, tak mám pro tebe brány otevřené a samozřejmě i pro tvé sourozence… tedy pokud by jsi nechtěla jít do Konohy,“ sdělil Gaara.
„To je od vás velká laskavost, ale zůstanu u Konohy,“ slušně odmítla Miharu.
„To je mi jasné,“ řekl Gaara s pochopením a navrhl, že by se mohli rozdělit, aby nebudili pozornost a domluvili se, že se „náhodně“ potkají v restauraci…
Bylo domluveno.

Gaara se musel rozloučit s Mari a doma nečekaně potkal Temari, která se právě chystala jít ven s Maerem.
„Jak to dopadlo?“ chtěla vědět Temari, které to dnes neobvykle slušelo a Gaara se musel zamračit, protože se Temari pokračovala: „Nedívej se na mě tak a jsem dospělá žena, která se o sebe dokáže postarat.“
„Já ti taky nic neříkám, ale jenom se mi nelíbí, že se okolo tebe točí takovej chlap,“ pronesl Gaara.
„A už je to tady zase,“ ovšem než mohla pokračovat, tak někdo zazvonil na zvonek. „Už jdu,“ zahulákala Temari popadla kabelku a byla pryč.
„Ach jo sestry,“ povzdychl si Gaara, ale musel uznat, že Temari má pravdu a vzpomněl si i na Kankura. „Jak bráško jak asi válčíš?“

Mari již byla skoro doma, ale náhle ji přepadla bodavá bolest, která neodcházela, ale asi po třech hodinách to ustalo a Mari se zděsila, protože věděla, že tyhle bolesti znamenají jen jedno. Potrat!
„Sestři, snad ne…“ zanaříkala Mari a aniž by věděla co dělá, tak se rozeběhla za Gaarou.
„Gaaro!“ volala.
Gaara ji uslyšel hned na poprvé a vydal se jí vstříc.
„Copak?“ v Gaarově hlase zazněla obava.
„Moje sestra potratila,“ řekla se smutkem v hlase.
„Jak to můžeš vědět?“ zajímal se Gaara.
„Protože mě přepadly křeče do břicha nejdřív jsem myslela, že já potrácím, ale pak to ustalo a mě se nic nestalo, ale pak jsem si uvědomila, že jsme dvojčata a že jednou se to už stalo a teď znova a jen nechápu s kým se mohla moje sestra zaplést, když ona celý život…“ nedokončila.
„Neboj tvoje sestra bude v pořádku,“ ujišťoval ji Gaara.