Duhový květ I. - Uvězněná

Dlouho před tím, než začal náš příběh, se v domku na ostrově uprostřed jezera Kairen narodilo malé děvčátko. Jeho jméno se zapsalo do srdcí všech lidí. Jmenovalo se Shukichi. Tohle zvláštní dítě mělo duhovou chakru. Před svou smrtí Shukichi uzavřela duhovou chakru do malého kvítku a poslalo ho po větru. A tenhle jeden jedinný velmi mocný květ doletěl až do Listové, kde z jeho semínek vyrostl chakrový keř s mnoha duhovými květy. Nikdo ale neměl ani ponětí, co dokáže...

Uprostřed Konohy, kde se každý den scházely malé ninjovské děti, aby si hrály, povídaly si a nebo prostě jen seděly a dívaly se na mraky, bylo dnes neobvykle pusto. Všechny děti se dnes někam vytratily. Důvodem toho všeho bylo, že Ino objevila v lese podivný keř.
"Jé, ten má ale nádherné květy..." rozplývaly se nad krásou keře dívky.
"A našla jsem ho já! Takže je můj!" prohlásila panovačně Ino a začala odhánět užaslé kamarádky od svého objevu. Děvčata chvíli vzdorovala, ale časem je to přestalo bavit. Jenom Sakura zůstala stát na místě a jakoby přitahována tajemnou silou se pomalounku blížila ke keři. Ino se jí snažila zastavit, ale proti Sakuře ovládané tajemnou silou duhové chakry neměla sebemenší šanci. Sakura pokračovala v cestě jako omámená. Ino o ní začala mít strach, snažila se jí od keře odtáhnout, mávala jí rukou před očima, ale nic nepomáhalo. Potom si Ino všimla Sakuřiných skelných, prázdných očí bez života. Vyděsila se.
"Sa..Sakuro. Sakuro, prober se!" křičela se slzami v očích, ale marně. Sakura už jí neslyšela. Její mysl pohltily duhové květy. Upadla. Ino se k ní rychle rozeběhla, ale už bylo pozdě. Z keře začala proudit duhová chakra a obalila Sakuru. Kolem té se potom udělal nezničitelný, nádherný, duhový květ. Ino, příliš vyděšená a zmatená na to, aby se zmohla na slovo, se jenom chytila za obličej a usnula. Ráno se probudila doma ve své posteli.
"Sakuro!!! Sakuro!!!" volala zoufale, ale odpovědi se jí nedostávalo. Znovu se rozplakala. Do pokoje přiběhla její matka.
Ino, notak, copak se ti stalo? Zlatíčko, pověz mi to. Proč jsi tady hledala Sakuru?" ptala se jí zmateně. Ino neodpovídala. Nebyla schopná slova.
"Ma..Mami, Sa..Sakura, kde je??"
"Já nevím zlatíčko, od včera nebyla doma!"prohlásila její máma.
"Ale proč to chceš vědět?" Odpovědi už se jí ale nedostalo. Ině fakt, že Sakura nebyla doma, naprosto stačil k tomu, aby si uvědomila, že to nebyl jenom zlý sen. I když by si přála, aby byl. Popadla rychle oblečení a utíkala zpátky do lesa. Tam se jí naskytl strašlivý pohled. Sakura byla stále v tom květu. A nejen to. Prostor uvnitř květu se zmenšoval. Sakura, která měla ještě včera nádherné, dlouhé, růžové vlasy, které jí sahaly až k pasu, měla teď vlasy k ramenům.
"Ten květ jí pohlcuje!" vyděsila se Ino. Myslela si, že horší už to být nemůže, ale právě teď zjistila pravdu.
"Ten květ žije... Má v sobě něčí chakru a dokonce i duši. A ta duše pohlcuje Sakuru." Ino se snažila uspořádat si v hlavě myšlenky.
"Musím najít Hokage-sama." A s tímhle rozhodnutím Sakuru opustila.
Běžela přes celou vesnici, až konečně stanula před budovou Hokagů. Spěšně vyběhla schody a bez zaklepání vrazila do kanceláře.
"Ino!?" vykřikla překvapeně Tsunade. Když se Hokage vzpamatovala z toho prvního šoku, zeptala se teď už trochu nabroušeně udýchané Ino: "Co tady děláš?? A proč jsi nezaklepala??" Ino, která ještě stále nemohla popadnout dech, se chvíli vydýchávala a potom prohlásila: "Ho..Hokage-sama. Sa..Sakura..ona je." nedokázala to. Znovu se rozbrečela. To Tsunade znepokojilo.
"Co se stalo Ino?" ptala se naléhavě. Ino ale nebyla schopná slova. Popadla tedy Tsunade za ruku a vyběhla s ní z budovy. Ino klopýtala, ale Hokage za ní běžela naprosto jistě a svérázně. Nikdo by nepoznal, že je zprávou velmi zaskočena a znepokojena. Po chvíli běhu konečně doběhly na místo. Ino, která by už nesnesla pohled na svou kamarádku uvězněnou v obřím duhovém květu, se schovala za strom.
"Ino, co se tady proboha stalo? Co je se Sakurou?" ptala se zmateně Tsunade.
"Hokage-sama, já jsem našla tenhle nádherný keř s duhovými květy. Nevím co se stalo, ale Sakura jím byla naprosto omámená. Potom upadla a z květu vytryskla duhová chakra, která Sakuru pohltila. No a potom kolem ní narostl tenhle obrovský květ."
Až teď si Ino všimla, že Sakuřiny šaty se změnily. Měla okolo sebe omotanou duhovou látku a ve vlasech květ.
"Proboha!" pronesla vyděšeně Ino.
"Co se děje?" Tsunade se otočila.
"Sakuřina vlasy jsou krátké a ona sama začíná blednout. Sakura se vytrácí, ten keř z ní vysává chakru a veškerou životní energii. On jí pohltí, jestli něco neuděláme!!" řekla Ino vyděšeně. Tsunade se na Sakuru podívala pozorněji.
"Máš pravdu" pronesla za chvíli.
"Musíme něco udělat!!" A s těmito slovy se Tsunade vydala na cestu do sídla Hokagů, aby uspořádala tým, který půjde k jezeru Kairen sehnat lék. A to rychle. Ino ještě dlouho zůstala na místě, ale i když potom musela odejít domů, nepřestala na Sakuru myslet!
"Doufám,že to bude brzy v pořádku" mumlala si před spaním Ino. Potom se už ale její oči zavřely a ona usnula neklidným spánkem plným zvláštních snů.