Důležité !! Tým Gai vyráží - Rozluštění, část 7.

„Rozluštit jednu básničku nic víc?“ nevěřícně se na ni podíval.
„Klíč je v té básničce, ale nic víc nevím. Všiml sis někdy toho, jak se špatným věcem věří líp?“ podívala se na strop nad sebou a kdyby měla slzné kanálky již by se topila v slzách.
„Co to zase meleš! Určitě tě zachráníme, vrátíme se zpět do Konohy a nastane obvyklá rutina, ještě si budeš stěžovat, že si radši nezůstala tady než dobrovolně podstupovat ty šílené tréninky,“ odmítal si tuto slabost Neji připustit.
„Zjistím co se dá, ty se mezitím někde schovej a dej na sebe pozor, šílenče,“ slabě se pousmála a se sklopenou hlavou odešla.
Neji sledoval jak se mu pomalu vytrácí z dohledu a pak aniž by dbal jakéhokoliv předešlého varování se vydal hledat záchranu sám.

„Bohatství chudých i králů, dar s nímž smí nakládat živé i mrtvé,
název potvrdí se zas, když měsíc ani slunce neztrácí se mezi čtyřmi zdmi,“ opakoval neustále dokola Naruto v marné snaze vydumat oč se jedná.
„Budeš už zticha!“ zařvala přes celou místnost Sakura, jež se právě nacházela na pokraji nervového zhroucení.
„Co kdy ta zeď vůbec nepředstavuje kamennou či cihlovou věc ohraničující a rozdělující nějaké území, ale třeba nějakou linii?“ zašeptal znenadání Sai.
„Jo a co když mrtvé žije?“ pronesla v neskrývané ironii Sakura.
„Linii to si nemyslím, ale tvůj odhad,“ kývnul směrem k Sakuře, „se mi zdá správný, koneckonců jsou to přeci postavy jenž se nemůžeš dotknout a přece existují tak proč by nebylo možné i toto?“
„Aby mrtvé žilo? Shikamaru to je přeci ne...“
„Ale není naopak perfektně to zapadá a tím pádem je odpověď naprosto jednoduchá,“ přerušil jí v půli věty, díky čemuž si vysloužil jeden extra vražedný pohled.
Naruto se na něj zvědavě podíval a po pěti minutách začal řvát. „Tak řekneš nám konečně co to je?“
Shikamaru byl ve velkém pokušení odpovědět něco ve smyslu: ,Namáhej si ještě chvíli hlavičku sám,‘ ale nahlas řekl pouhé jedno slovo: „Stín“
„Stín? K čemu je nám dobré vědět jak se jmenují?“ ozvala se opět Sakura.
„My to víme, ale jsou tací co ne a navíc se mi zdá příliš lehké umět je pojmenovat..“

Tenten se vydala hledat jakékoliv informace, ale naprosto se nemohla soustředit. Právě vstupovala do další tmavé místnosti, když zaslechla výkřik. Zprvu tomu nevěnovala přílišnou pozornost, ale čím víc se jí ozvěna onoho hlasu rozléhala v hlavě tím více se utvrzovala v názoru, že jej zná.
Nedokázala víc vzdorovat a rozeběhla se směrem odkud onen zvuk pocházel. Zastavila se před velkými železnými dveřmi ‚Co když se mě snaží jenom nalákat do pasti?‘ ozvala se malá dušička v ní, ale i přes to na malý kousek nakoukla dovnitř. Nedokázala ten pohled snést. Z úst se jí vydral drásající zvuk a přísahala by, že omdlela.
Ve skutečnosti jenom zavřela oči, stíny nebyly takových lidských výsad schopni, nemohli jíst, pít, spát, postrádaly veškerou lidskost a potmě přestávaly existovat.
„Neji,“ promluvila polohlasem k svázanému chlapci ležícímu na zemi před ní, ale žádné odpovědi se jí nedostávalo.

V té chvíli vstoupila do místnosti Tesue. Na sobě měla splývavé zelené šaty a bylo na ni znát, že brečela. V jejích nádherně zelených očích bylo znatelných mnoho červených žilek ubírajících ji na kráse.
Sakura se na ni usmála a pyšným hlasem pronesla: „Vyluštili jsme tu hádanku.“
„Taky už bylo na čase,“ pronesla nezvykle hrubým hlasem.
Všichni přítomní na ni vykulili oči a ona aniž by jim věnovala pozornost o něco klidnějším hlasem pokračovala.
„Bohatství chudých i králů, značící, že tato věc patří všem, dar s nímž smí nakládat živé i mrtvé, vysvětlující, že jej užívají nejen zvířata a lidé, ale i věci, název potvrdí se zas, tohle je dle mého nejzajímavější, ale přitom naprosto nejpodivnější část, neboť je zde dvakrát, když měsíc ani slunce neztrácí se mezi čtyřmi zdmi, znamená to samé jen je to podáno jinak.“
„Proč se to nemůže říct jednoduše, když venku není tma tak všechno něco má?“ zanadával Naruto.
„Protože pak by to mělo mnoho významů, může to být krása jenž v noci přes tmu nevidíš nebo slova jenž přes spánek nevnímáš či…“
„Proč jste nás to nechala luštit, když jste odpověď již dávno znala?“ optal se ne zrovna přátelským hlasem Shikamaru a zabránil tím v dalšímu pokračování významu slov.
„Musel jsi na to přijít sám.“
„Proč právě já?“
„Protože ty a stín jsi jedno, to jsme nebyly my kdo tyto tvory ovládl, my je pouze uvěznily.“

„Proč?“ zašeptala do prázdna a k jejímu nesmírnému údivu se jí dostalo odpovědi.
„Protože mezi nás nepatří.“
Tenten se zmateně rozhlédla a pro jistotu jen v duchu si položila další otázku: ,Copak už jsem se naprosto zbláznila?‘ na tu se jí pro tentokrát odpovědi nedostalo.
Zahnala všechny chmury tvrdící, že mlčet znamená souhlas a dále pohledem bloudila po místnosti.
„To jsi zase ty? Co jsi mu udělal a co po mě vlastně chceš?“ zařvala na chlapce, blížícího se k ní.
„Ano vskutku jsem to já,“ vysmíval se jí přímo do očí.
„Hnusíš se mi, mi ti nic neudělali, byl jsi náš přítel, jak jsi mohl takhle zradit?“ kladla výčitky a pokusila se probouzejícího se Nejiho rozvázat, její ruce ovšem provazy jen projely aniž by zaznamenaly jakoukoliv překážku.
„Příliš mnoho otázek najednou nemyslíš?“ snažil se neustále udržet posměvačný tón, ale chvílemi zakolísal.
„Dlužíš mi vysvětlení, tak proč to odkládat? Proč... proč…..“ zasekla se na opakování jednoho a toho samého slova, bylo vysloveno se zvláštním napětím a touhou.
Snad proto Daie dovádělo šílenství a nebo také protože tuto jedinou otázku nedokázal zodpovědět. Den, co den ji pokládal sám sobě, ale bezvýsledně, snažil se na to zapomenou jenže teď mu ji připomnělo toto bezvýznamné děvče a on na ni již dokonce svého života nebude schopen zapomenout.
„Proklínám tě! To tvůj rod nám sebral smrtelnost a zotročil nás v pouhé stíny! A přitom to je tak jednoduché… postačí pár kapek tvé krve.“ Daiův hlas se naráz změnil na rozčílený, plný hněvu a hořkosti.
Přistoupil k ní a hřbetem ruky ji přejel po šíji. Tenten zeskelnatěli oči a pracně zadržované slzy se začali drát na povrch.
„Okamžitě ji nech být, ona s ničím takovým nemá nic společného,“ začal sebou cukat Neji.
Tenten zakroutila hlavou až se kapky třpytivých slz rozlétly po okolí.