Chytit se šance
Studený vítr bičoval vše co mu přišlo do cesty. V ulicích bylo prázno, rodiče své děti zahnali zpět domů, jelikož severák byl tentokrát obzvlášť chladný. Jeho závan mrazil až do morku kostí.
Listí se hromadně zvedalo ze země a obklopilo každého kdo okolo prošel. Ale nikdo neprocházel. Všichni se radši zahřívali doma u tepla rodiného krbu. Měli rádi teplo a báli se zimy.
Ale ne všichni byli takoví. Ne všichni mohli mít teplo a tak jim nezbývalo nic jiného než zima. Někteří si zimu zvolili dobrovolně, ale pro mnohé to bylo neštěstí osudu. Pro ty, co nikdy nepoznali krásné a hřejivé teplo domova.
Právě takový byl on. Chlapec, který se prodíral listím. Konečně někdo, koho mohlo listí pořádně obejmout. V takových chvílích se i to krásné zelené listí, které tolika lidem z této vesnice dávalo naději, změnilo v posla toho nejstrašnějšího pocitu. Posla samoty.
Šel dál se zrakem sklopeným k zemi a rukama v kapsách. Neměl nikoho kdo by ho potěšil nebo pochválil, měl jen svoji samotu.
Ale mohl to změnit. Existovali lidé, kteří mu dali šanci. A on se jí chtěl chopit. Oběma rukama a všem ukázat zač stojí! Ale... Tak lehké to nebylo. Vždyť laťka je tak vysoká. A on jen... loser? Tak mu říkají. A on sobě také...
Zastavil se. Musí to změnit. I když není genius, dokáže toho víc než nejnadanější člověk. Je loser, ale loser se srdcem a odhodlaností pravého shinobiho. Jen pár ninjů dostalo do vínku to co on. S tím celému světu dokáže, že i loser dokáže chránit svoji vesnici. Že i loser se může stát Hokagem.
Samotu vystřídalo odhodlání. Podvědomě věděl, že není sám. Věděl, že jeho rodiče nad ním držejí ochrannou stráž a nikdy ho neopustí. Nežijí, ale jsou s ním. To oni mu dávají sílu žít.
Vyndal ruce z kapes a vytvořil stínové klony. Chytit se šance a pevně ji držet.
Tati... dívej se!
Dlouho tu nic nebylo, co. Měla jsem menší nefantaziiní období 
Ne, že bych teď tý fantazie měla hory... No, tohle se mi celkem líbí. Krátké a pěkné, tak bych to nazvala. Abych řekla pravdu, psát o Narutovi mě napadlo z vlastní skušenosti... Trénovat se prostě musí Psala jsem to při songu Sadness and sorrow. Největší nevýhoda Shippuudenu je, že už tam neni. Lakomci Zase povídám o zimě... Většinou když je zima a lítá listí znamená to něco špatného, tedy v mích povídkách... Ale pravda je, že tohle počasí já miluju. Ale ono se tak krásně hodí... Tak, doufám, že se vám to líbilo.
A pak že délka určuje kvalitu
. Popsat, naznačit, zformovat emoce je při psaní snad to nejtěžší... a tobě se snadno daří je vyvolat ve dvou odstavcích 
já to nechápu, jak můžeš tak úžasně psát, to je tak nádherné....úplně z té povídky cítím ty pocity... nádherné, plný počet bodů
*Severní vítr je kturý, počítej lásko ma s tým..* ok, ok xD Len pri čítani tejto FF som si práve toto začala chvíľami pospevovať
A to Tati... dívej se! vo mne vyvolalo hrejivý pocit.. 
Ale k teraz k poviedke.. Kumí, mne už dochádzajú slová a tak sa musím stále dookola opakovať, je to mega krásne..
takže, vezmeme to rychle- všem moc děkuju! musím říct, že po tomhle jsem si řekla, že píšu tak originální věci, že je mi z toho blbě... mám ráda, krátké, pěkné jednorázovky. jednorázovky co zaujmou. a musím říct, že tohle nezaujme... nojo, možná jo, ale určitě ne tak, že by jsi to pamatoval. no a pokud někdy napíšu něco krátkýho a pěknýho tak to bude sugoiní, dattebayo!
tohle je takový na nic... ale stejně se to líbí a já jsem ráda! 
děkuji za nádherný komentář
bohužel (či snad naštěstí?) moje práce vždy budou skrz naskrz propletené city
Kikulines: nejseš jediná, já už taky nevim jak ti děkovat
TakameSuno: ah, to podle mě není až takové umění. když jsou pocity, jde všechno
JCDenton: děkuju, právě na to sázím, protože to mi jde snad ze všeho nejlíp
2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)
Líbilo
Nedoufej, věz 
Nechávám si to do chvílí, kdy nad nima, tvýma povídkama, budu moct přemýšlet, protože ty to vyžadují... Aby se člověk zamyslel... Sám nad sebou, nad budoucností, nad těmi věcmi, které jsou správné... A tak to má být 
Rozdal hodně naděje 
Kumí... Tvoje fanfikce jsou něčím opravdu moc pěkným a jejich čtení si moc užívám
Zase jeden krásně napsanej text, sice krátkej, ale řekl toho hodně
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
Fuj! Číst tohle, když je i v Praze -10.
Docela hezké i když o ničem. Vlastně tyhle povídky nemám rád... No nic ono je to krátké tak to přečtu i tak.
jinak v první odstavci si dost protiřečíš. Nikdo neprochází, všichni jsou doma, ale ne všichni jsou takový
Přepsal bych to na Nikdo zrovna neprocházel, když také většina lidí ráda seděla doma...
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
* * tak tohle je bomba! úžasná jednorázovka *.*
Protože mi většinou zabijí postavy, které si oblíbím, tak už to nedělám. Ale Utakata byl prostě fešák!
Krásný... Vážně moc pěkný...
Povedený a...jak bych to řekla? Působivý.
Moje FFky na který jsem asitak středně pyšná:
Mini Deidei CO se stane když se Deidara zmenší na velikost rtěnky ???
Vodník alá Gaara - moje báseň o tom jak Gaara utřel nos
A nově: Něco Vánočního - Atatsuki Koledy!
Akatsuki Koleda! - 1. část od Papačky
Akatsuki Koleda! - 2.část od Malwy
Máš pravdu... Krátký a pěkný n_n
To prostředí jsi popsala dokonale! Skoro, jako bych tam stála a z povzdálí se na Naruta dívala... Moc pěkné n_-
____________________
Jsem hrdým členem FC Naruta, FC Sasoríííka n_n, FC Minata a FC Kobylky v pyžámku
FC Kishimoto Masashi xD
Motta: Nejdříve skoč, potom přemýšlej, co dělat. xD
Smrt je jen vykoupení do nového života...
Tím se řídím já!!
Jáááj seznam mých FeFes xDD
hééj lucí dcl hezkýýý
Juu Kumí...nádhera! Kratučké a krásnučké...Perfekt!
A Sadness and Sorrow is best:P
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Juj, pěkně si vyvolala pocit zimy. *šla přidat topení*
)
Hezoučká povídka! Moc se ti povedla.
(A nejenom jeho rodiče Naruta drží... Ale i my, věrní fandové!
Skromný seznam fanfikcí
Můj blog aneb zápisky jedné slečny