Icha Icha 4: Mise v Soul Society

Kancelář kapitána Toushira.

Police plné nic neříkajících knih, zelený gauč a stůl s hromadou papírů za kterými vyčuhovaly bílé vlasy. Mladý kapitán už měl pomalu všechno papírování dokončené, když v tu…
„Kapitáne,“ rozrazila Matsumoto dveře. „máme problém!“
„Hollow? Arrancar? Ichigo? Kdo na nás útočí?“ Koukl kapitán očkem skrz papíry.
„Já útočím na vás,“ kráska s velkými vnady shodila ze stolu všechny papíry a Hitsugaya si mohl konečně všimnout, že jeho podřízená je pouze v bílém županu s flaškou saké v ruce.
„Opovaž se si rozvázat ten župan,“ pozdě. „nešahej na mě!“ Toushirou vyskočil ze židle před sápající zástupkyní.
„Ale kapitáne…“
„NE!“ Hitsugaya zvolil poslední možné řešení a proskočil skleněným oknem ven, do bezpečí.

„Ó lalá, nevěděl jsem, že tohle můžeme se zástupci dělat.“ Shunsui vše pozoroval z dostatečné vzdálenosti a díval se hlavně na Matsumoto jak mává Toushirovi z okna.
„Co tady vyleháváš? Ty jeden povaleči.“ Shunsui si dopřával pěkné odpoledne na jedné ze střech Soul Society a popíjel saké. Nečekaný host, jenž ho vyrušil z příjemného pozorování nebyl nikdo jiný, než sám velký Zaraki Kenpachi.
„Hmm, povaleč? Nechceš se povalovat tad… Hele, Nanao-chan a jde nejspíš do dámských sprch.“ Shunsui vyskočil na nohy a podal lahev saké Kenpachimu, který moc nechápal do jaké hry se to zapletl.
„Hej, kam tak letíš?“ Vyrazil za Kyourakem.
“Mám ďábelský plán, kdy vtrhneme do sprch!” Shunsui už neběžel, ale přímo tančil při té myšlence.
“A že nás můžou v mžiku zmasakrovat to tě netrápí?” Připomněl Zaraki, že i ženy ovládají své zbraně mistrně.
“Proto musíme získat ještě jednoho. Někoho, kdo je má moc nevinný pohled a je pro ženy velmi sexy. Nic by mu neměli udělat. Doufám…”
“Kdo?”
„Ukitake Jyuushiro” Shunsui vytáhl další flašku saké a dopřál si doušek.

“Já s vámi do žádných dámských sprch nejdu! Jsem nemocný!” Ohrazoval se Ukitake.
“Prach sprostej simulant,” Zaraki byl už na odchodu.
“Bude tam i Unohana Retsu…” zašeptal Kyouraku.
“Jdu do toho!” Kývl Jyuushiro hlavou.
„Jak to vůbec chcete provést?“ Zajímalo Kenpachiho po chvíli cesty bloudění po Soul Society.
„No jak, vejdem tam a…“ Začal odpovídat Shunsui.
„A holky začnou vřískat a my toho moc neuvidíme. Fakt super,“ přerušil ho bělovlasý muž.
„Mám tu jednu příručku,“ Kyouraku vytáhl malou knížečku s nápisem „Icha Icha“
„Chtěl bych poděkovat a zároveň udělit řád svatého Šmíromila svému učni Hatake Kakashimu za příkladnou službu ve…“
„To přeskoč,“ vyštěkl Zaraki.
„Nejlíp se šmíruje, když od ženských sprch vyvrtáte malinkou dírku s kterou pak můžete v klidu pozorovat namydlené slečinky a jejich ultra vnady. Neopírejte se však všichni o jednu stěnu, abyste jí nepropadli jako já a moji druhové.“ Muž s nejvíc úchylným pohledem ze všech knížku zaklapl s tím, že mají plán.

Dámské sprchy

„Dobrý, až na to, že tady nemají stěny ze dřeva, ale z dobrýho betonu.“ Kopnul Utikate do zdi.
„Nějaká zeď,“ Zaraki vytasil meč a bodl.
„Díra, hustý,“ Kyouraku se snažil uzřít malinký kousek ze sprch.
„Vidíš něco?“ Tázal se bělovlasý.
„Jó, těch tam, ale je. Žel je to pořád malý, abych viděl úplně všechn,- HA! Myslím, že jsem zahlídla Nanao-chan!“
„Ehm,“ menší odkašlání přicházelo od může, jenž stál za trojicí šmíráků. „Takové chování od kapitánů tří divizí.“ Odměřený pohled a chladný hlas.
„Áá, to je jenom Byakuya.“ Mávl rukou Zaraki.
„Za takové chování vás nahlásím,“ nevšímal si Kuchiki jeho poznámky.
„Co blbneš? Je tam Unohana… o bože i Koutestu Isane!” Teď bylo nemožné dostat Shunsuiho od zdi.
“ Ničící technika 4 – Byakurai” Bílé světlo vyšlo Kuchikimu z prstu a udělalo do stěny další díru: “Fakt Isane, nekecals.” Přisvědčil Byakuya po chvíli.
„Chci vidět taky,“ Zaraki udělal mečem další díru a Utikate si poradil s kido.
„Oh, vy se tu cvičíte v kido? Taky něco zkusim!“ Přiběhl Renji s červeným světýlkem v oku. „Ničící technika bůh ví jaký číslo: Červený plamen!“ Jako vždy se Abaraiovi něco nepovedlo a plamen sežehl všechny v okolí.
„Proč ho někdo nezastavil!?“ Vřískal Kyouraku při pohledu na zničenou zeď, jenž se začínala pomalu bortit.
„Myslím, že máme problém,“ muž s bílými vlasy ještě více zbledl.
„Hodně velkej problém,“ přisvědčil Zaraki a litoval pásky přes oko.
Dívky ve sprše byly dosti rozrušené z toho, že jim jedna stěna sprch spadla, ale nebyly tak hloupé, aby si nedali dvě a dvě dohromady. Hlouček mužů stojící právě u té zdi, jenž spadla díky ničící technice červeného plamene a všichni byli očouzení od ohně.
„Moje chyba. Nevěděl jsem.“ Omlouval své činny Abarai.
„Počkat, v knížce velkého Jiraiyi se píše i o tomto problému,“ Kyouraku pomalu ustupoval před blížícími se dívkami a listoval v knížce: „Jestli stěna spadne máte problém a ještě větší problém jestli ve sprchách byla Tsunade (Nejde přehlédnout díky svému hrudníku! pozn. Jiraiya) Jakmile stěna spadne vy nemáte na výběr a musíte se dát na bezhlavý útěk. Pokud některého z vás chytí čeká ho tvrdá odplata ve formě fyzické bolesti.“ Shunsui zabouchl knížku a rozhlédl se kolem sebe. Všichni jeho věrní přátelé již utíkali neznámo kam. Pouze on zůstal sám proti davu rozzuřených dívek.
“A kur…” kapitán ihned zalistoval v knížce: “Pokud zůstanete sami proti bandě rozzuřených žen… zbývá vám pouze jediná možnost jak utéct a přežít…”
“Nanao-chan, by mě přece…” chvilka rozmýšlení nad tím jak si právě Nanao-chan vzala kus trámu a zkoušela svůj nápřah. “Fajn, poslední možnost jak utéct.” Shunsui naprázdno polkl a zastavil se.
“Není to támhle Johny Depp?” Ukázal rukou kamsi do dálky.
“Johny?!” Všechny ženy rázem zaměřili svojí pozornost směrem kam ukazovala kapitánova ruka. Bohužel Johny tam nebyl. Jakmile se dívky otočili nebyl zde už ani Kyouraku. “Muahahaha, takovej fígl!” Dával svoje nadšení najevo.

„Proč jsem za nim vůbec hodil. Co teďka mám dělat?“ Kenpachi pobýhal uličkami města dokud nenarazil na Yachiru.
„Kenčíííí! Slyšla jsem, že jsi šel do dámských sprch!“ Už jí měl na zádech.
„A má bejt?“
„Jestli tam chceš jít znova měl by jsi se zamaskovat! Já ti pomůžu…“ kývala holčička hlavou, vlasy barvy žvejky.
„Přestrojit? Mě?“
„Nehýbej se Kenčí.“ Yachiru vytáhla z pod kimona malou brašničku. Ihned se dala do práce a Zarakimu začala natírat rtěnku na rty pudrovat nos a podobné kraviny mužům neznalé.
„Hotovó!“ Skákala Kusajika z jednoho Kenpachiho ramena na druhé. Zaraki přijal nabízené zrcadlo. Jakmile uviděl svůj obličej zrcadlo samo od sebe křuplo. Byl namalovaný jako holka.
„Oh, kapitáne! To si myslíte, že teď budete nejhezčí v jedenácté divizi?!“ Ayasegawa náhodou procházel uličkou ve které seděl jeho kapitán i zástupce. “To ani omylem, když jsem tam já, ale můžu vám dát pár rad jak vylepšíte svůj zevnějšek.” Yumichiky zářil štěstím, že jeho kapitán má taky zájem o krásu, avšak jemu se nemůže rovnat!
“Chcípni,” procedil Zaraki skrz zuby.
“Možná i trochu ostříhat a tady rozhodně víc očního stínu,” Ayasegawa stál před svým kapitánem a držel si rukou bradu a chytrým očkem posuzoval jak nejlépe změnit Kenpachiho zjev. Yachiru kývala při každé radě a ihned se jí jala vyplnit.
„A tu pásku určitě dáme pryč,“ Yumichika natáhl ruku a odstranil Zarakimu pásku. Ano, vypadal fešněji, avšak jeho síla začala triskat: “Zabiju vás oba!” Demolice Soul Society začala při pokusu o zabití Ayasegawi a Yachiru.

„Jak se dostat do dámských sprch?“ Vrtal si Renji prstem do hlavy.
„Bejt tu Ichimaru tak ho můžem použít jako stojan a nikdo by si toho nevšimnul,“ Shunsui přemýšlel nahlas.
„Nezeptáme se staříka Yamamota? Je starý a zkušenější tak by o tom mohl něco vědět,“ Napadlo Utikateho.
„Neměli Quincy na tohle nějakou speciální techniku?“ Napadlo Byakuyu.
„Quincy? Myslíš zaskočit na zemi a zeptat se toho vyžehlenýho Ichigovo kamaráda?“ Shunsui zavrtěl hlavou v nesouhlasu.
„Ale je tam i Inoue-chan a její extra velký…“ Abarai naznačoval rukama to co myslel tím „extra velký“.
„Inoue je fakticky kus, ale nevim proč, víc mě bere Kuchiki Rukia.“ Kýval hlavou bělovlasí muž.
„Mluvíš o mojí sestře! Ban-K,-„ Byakuya už vytahoval meč, když k němu jeho zástupce a černovlasý kapitán přiskočili, aby mu zatrhli zmasakrování Utikateho.
„Nevěděl jsem, že jsi ujetej tímhle směrem.“ Promluvil Shunsui hned po tom co zklidnili Kuchikiho.
„Jak ujetej?“ Zajímal se Jyuushiro.
“No, že jsi fetišista.” Pokrčil černovlasý rameny.
“Ty hajzle! Ban-Ka,-“ Renji byl opět pohotový a skočil na naštvaného kapitána.
“Utíkejte!” Yumichika s Yachiru v patách proběhla kolem skupinky mužů, kteří moc nechápali její varování. Ihned za nimi kráčel Zaraki a jeho duševní síla deformovala okolí. Všichni se dali taktéž na útěk.
Celé stěny, domy a sloupy padaly pod strašlivou silou. Díky pádu jedné z této zdí našla Matsumoto konečně to co hledala: “Tady jste kapitáne,” neskrývala svojí radost a začala se svlékat.
“NE! Ban-Kai!” Toushirou vyskočil ze země a máchl ledovými křídli. Vznesl se vysoko do oblak do bezpečí.

„To je, ale vůl,“ kýval hlavou Jiraiya. „Taková mega kost a on zdrhne.“
„Ne každej může mít všechno.“ Hatake pokrčil rameny a objal Inoue stojící kousek od něj.
„Vyhrál jsi bonus Kakashi,“ Jiraiya se smutně podíval na vnady Inoue.
„Jsem borec,“ usmíval se Kakashi, avšak jeho blaho bylo přerušeno. Jednotka Anbu ho přišla zadržet za styk s nezletilou.
„Ale my spolu ještě nic neměli!“ Bránil se u soudu.