Do pekla a zpět 6 – zajíček :D

„To jsme já! Démon nad démony! A vy dva, tu dneska zemřete! *strašidelný smích vládce světa*
„To, nedopustím!“ Zasténal Naruto.
„A jak to uděláš človíčku?“ Démon nečekal na odpověď a svou ohromnou pěstí praštil do obou našich hrdinu na ráz (směrem z hora) a zamáčknul je do země. Oba tam leželi, mrtví? Kaluž krve kolem nenaznačovala nic přívětivého!

„Sakra ten má páru!“ Objevil se Naruto u Kyuubiho.
„Má cenu ti to opakovat? Si slabý!“ Začala se mu staromódně šklebit liška.
„Jo, ale tady už nejde jen o mě jde tu o Niki, o Sakuru. Sakura!“
„Jak je na tom?“
„Nevím bojím se že…“
„Postarám se o ní, ty se postarej o toho blbce co si myslí že je nejlepší démon! Sem naštvanej a proto ti nechám tolik síly kolik potřebuješ!“ (Nějakej štědrej lišák , hold byl uražen )
„Jak se o ni postaráš?“
„Ach jo, necháš své nejbližší prověřit byakuganem a nevíš? Radši jdi!“

Naruto se probudil v kaluži krve,byla jeho? Žádnou bolest necítil, pak by to znamenalo že?
„Sakuro, nééééé!“ Rozeřval se Naruto,jeho milá vedle něho ležela bez jakýchkoliv známek života! Jeho city se začali místi, jeho zlost se začala míchat s nenávistí, zlobou, agresivitou. Už ani necítil to teplo, které kolem něj sálo! Zelená barva mu přestávala vadit, úplně přestal vnímat realitu. Jediné co ho dělilo od jeho holčičky a co ho momentálně sr*alo byl ten démon, ten démon, který mu zkazil život. Jeho pozornost se zaměřila na něj, oči měl červený, a to ne jen od slz. Hlavně od nenávisti, a od kyuubiho chackry!

„Naruto žije?“ usmála se
„Jo .“
„A co já?“
„Uvidíš!“

„Co, ty ještě stojíš? Aha ty chceš asi tohle stvoření co?“ Zasmál se hrozivě démon.
„Tatí pomoc mi!“ Ozval se hlas který přes týden neslyšel.
Jeho zloba se dostala na maximum, už mu nic nebránilo k útoku. Kyuubiho chackra , chackra kterou většinou i při lehčích situacích používal, byla sotva poloviční! Ale to mu bylo jedno, jeho cíl byl jasný, zabít démona a zachránit svou dcerku, i za cenu vlastního života! (Jako by to u něj bylo možné )
„Co je? Bojíš se mě snad? Proč neútočíš , srabe!“ Tato démonova slova v něm doslova začala vařit krev.
„Dobře ti šmejde!!“ Rozběhl se, chackra 9.ocasé lišky obklopovala celé jeho tělo, jeho tep, už ani necítil své srdce, kdybyste se snažili mu v tuto chvíli změřit tep, stupnice by vám nestačila, nebyl udýchaný, jeho mozek byl díky tomu natolik okysličení že se mu přímo před očima objevilo několik možných strategií.
„KAGE BUNSIHN NO JUTSU!“ Narutovy klony obklopili asi 3 patrového démona a jeden z nich se snažil vylézt po jeho těle až k jeho dceří!
„Myslíš si že si tě nevšimnu ty červe?“ Klon byl zchozen, na to ale Naruto čekal! Zatím co klon upoutal pozornost nestvůry , pravý Naruto byl vyhozen klony do výšky démonových ramen.
„Rasengan!“ Pokusil se chlapec připravit démona o ruku, udělal jen malou trhlinku, pro jeho štěstí zasáhl nerv ovládající sevření. Jeho dcera byla volná, ale trochu moc. Niki padala volným pádem do neznámé smrtící tekutiny.
„Tatí pomoc!“ Volala Niki, ale Naruto nedokázal tak rychle zareagovat. Už jen pár sekund a bude ovšem, po ztrátě Sakury, přijde ještě o dceru, ne to nemůže připustit, ale už není čas je po všem?
„Sakuro!“ Zvolal udiveně, vděčně a zároveň láskyplně Naruto. Jeho žena, jeho milovaná Sakura žila, osvícena tou neznámou růžovou chackrou, šla po té neznámé tekutině a nic se jí nestalo, ona, ona vlastně nešla, vznášela se nad tou zelenou hmotou. Jeho dcera byla zachráněna jeho úžasnou ženou!
Sakura chytla Niki do náručí a odnesla jí na ten malý ostrůvek, nevydala však při tom ani jedinou hlásku, jediný zvuk, na jejím překrásném obličeji se neprojevil jediný náznak citu. Položila malou na skalnatý povrch do kaluže krve a omdlela.
„Sakuro!“ Zařval Naruto a seskočil na plošinu k ní a Niki.
„Co je s maminkou?“ Zesmutnila Niki. Sakura se nehýbala, byla v bezvědomí, ale dýchala, měla hmatatelný puls. V tomhle stavu určitě nemohla zachránit Niki, ne sama, že my nějaký druh loutkářského jutsu? (já vím jak , víte vy ? hádejte do komentíků )
„Bude v pohodě, postarej se o ni!“
„Dobře tati!“
„Tak co bude, myslíš si že máš vyhráno? No tak máš tu malou a co. To není vítězství!“ Zasmál se netvor a opět udeřil do ostrůvku vší svou silou. Zasáhl všechny tří?

„No to ožil Naruto teda na dlouho!“
„Kdo říkal že zase umřel?“
„Ty!“
„Ne já sem řek že vás opět udeřil ne ale že zasáhl!“
„Cože?“
„Tak poslouchej!“

„Co to je?“ Něco, nebo spíše někdo zachytil jeho pěst. Naruto, byl obalený kyuubiho chackrou, kyuubiho chackra tvořila již 5 ocasů, Naruto už nerozpoznal přítele od nepřítele, byl úplně pohlcen kyuubim.
„Nemožná! Co jsi sakra zač?“
Naruto odhodil jeho ruku a pohlédl vedle sebe na své dvě dívky, ale nezaútočil na ně, viděl i přes ten rudý obal kolem sebe, růžovou chackru, a to bylo znamení, znamení toho že na ně nesmí zaútočit, že jsou pod kyuubiho ochranou! Poté se jeho zrak upřel na démona. Měl chackru? Neměl !
„Myslíš si snad že nějakej zajíček s 5ti ocasy mě může porazit?“
To Naruta i kyuubiho rozpálilo ještě víc a objevil se 6 ocas, prej zajíček, to sotva. Naruto se rozběhl, na nic nečekal. Zaútočil bez jakéhokoliv varování. Jeho útok byl odražen, ale ne tak docela, část Narutovy chackry se zachytila na přízraku a začala ho rozežírat. (že by měla něco společného s tou zelenou hmotou ? kdoví ? )
„Cože, co to sakra je, to pálí, to je, to je bolest, úžasné!“ Začal se démon rozplývat nad tím že konečně poznal co to je bolest.
„Takže bolesti se mu zachtělo!“ Usmál se kyuubi či Naruto, nebylo poznat kdo momentálně ovládá blonďákovo tělo, ale to bylo vedlejší, Naruto byl rozhodnut dopřát mu jeho vytoužené bolesti, kolik si jeho drahocenné hrdlo bude ráčit! Příval kyuubiho chackry se začal zvyšovat.

Mazitím se Sakura probudila, kyuubiho léčivá procedura byla u konce!
„Maminko!“
Sakura se nemohla zvednout, ale poznala ten hlas, byla to její malá, její malá holčička kterou už přes týden hledala. Byla konečně u ní.
„Mami nehýbej se táta se o všechno postará!“
Sakura by se ale ráda pohnula, její namožené a poničené tělo jí to ale nedovolovalo. Kolem sebe ucítila kaluž nějaké tekutiny, díky nemocničnímu prostředí jí poznala na dotek, byla to krev. Její krev, musela to být její krev protože Naruto bojoval tam nahoře. Ale počkat, jak by to mohla být její krev když žije! Té krve tam bylo opravdu mnoho.
„Mamí mám tě ráda.“ Vrhla se malá blonďatá holčička Sakuře kolem krku. Její dotek byl osvícen opět tou neznámou chackrou. Sakuře se ale s jejím dotekem ulevilo, konečně se mohla alespoň trochu pohnout!
„Láska!“ Vykřikla Sakura.
„Cos říkala mamí?“
„Láska k tobě a k Niki mě požene ku předu!“ Zavzpomínala Sakura na Narutova slova z nemocnice.
„Mami támhleta červená liška, to je táta?“ Udivila se Niki.
„Cože liška?Sakra!“ Naruto se přeměnil, přeměnil se na to monstrum aby je ochránil, aby ochránil jí a Niki, v téhle podobě se ale nemůže vrátit do svojí původní podoby!
Boj pokračoval, Sakura a Niki hleděli na Naruta jak bojuje s tím zeleným obřím skřetem.
Naruto si získal výhodu, démon na něho nemohl zaútočit a pokud by se snažil bránit částí svého těla, byla by rozežrána kyuubiho chackrou. Naruta už to nebavilo, už tam kolem něho skákal asi půl hodiny jako velikonoční zajíček a nemohl se trefit! Kyuubiho to už evidentně také nebavilo a tak nechal proudit ještě více své checkry, Narutovi narostl 7. ocas| 7. ocasem chytil démona pod krkem, ale moc dlouho ho neudržel , kyuubiho chackra mu rozežrala krk a tak mu upadla hlava . Co s hlavou, když mu už k ničemu není, pomyslel si NaruKyuu a kopnul jí do té zelené hmoty. A tělo? Tělo to tam spadlo samo, po tom co tam asi 5 minut zběsile pobíhalo a snažilo se svou hlavu najít .

„Je po všem? Skvěle Naruto!“ Vykřikla Sakura. Naruto k nim seskočil na ostrůvek a posadil se. Nezaútočil na ně, jen tak tam seděl (představ si jak sedí pes, asi tím stylem ) a hleděl na ně, jeho 7 ocasů bylo též v klidu. Pravděpodobně je poznal, asi byl opět při vědomí , byl si vědom že je po všem ale nemohl se přeměnit zpět.
„Jak se od suď dostaneme?“ Sakura hleděla kolem sebe, nevěděla jak se z toho pekla dostat, bylo po všem, démoni byli pryč ale brána se nikde neobjevila.
„Zavřete všichni oči!“ Ozval se kyuubiho hlas, nikdo neotevřel pusu ale ten hlas slyšeli všichni 3.
„Kdo to řekl?“ Podivila se Niki.
„Strejda!“ Dostala odpověď.
„Tak je zavři Niki.“ Přikývla Sakura, nevěděla co má čekat od prohnaného lišáka, ale věděla [acidfree:28425] že jim dneska zachránil život, a věřila mu. Po otevření očí byla překvapená, objevili se na místě kde vstoupili do brány. Ale ještě pořád tu byl jeden problém.
„Jak Naruta dostaneme do Konohy k Yamatovi?“ Zamyslela se Sakura.
„Koukni mamí!“ Ozvala se Niki. Sakura se na ní otočila a nevěřila vlastním očím. Ne jen že Naruto nechal malou aby si ho osedlala jako koně ale také jí dotek s ním nijak neublížil, byla ovšem osvícena tou růžovou chackrou.
„Díky Niki.“ Usmála se Saku. „Mám nápad.

„Co mam za nápad?“
„Uvidíš.“ *Výtelm jako by to věděl*
„Hmm.“
„Co, hlavu vzhůru, na nanuk!“
„Zmrsku nemáš?“
„Si myslíš že sem bohatej ne? Abych tě furt živil zmrzlinou :D"