Hokageho syn ep. 12

Ninjové z Konohy, na hřbetu obřího orla konečně dorazili domů. Hinata a Tanma, i když přes jeho vzpírání, byli hospitalizováni. Týden pro Tanmu byl jako mučení. Ale trošku mu zvedlo náladu, když mu Naruto řekl, že jim Tsunade udělila volno. Sakura se byla za Tanmou zrovna podívat.
,,Ahoj, Saky. Jak jde život?“ Zeptal se Tanma, zatím co si hledal nějaké přijatelnější oblečení. Sakura se na něj podívala. Přibylo mu o pár obvazů navíc. Obvázaný krk, hrudník, solar, levé předloktí a pravé ucho.
,,Celkem dobře. Co ty? Jak se cítíš?“ Odpověděla Sakura.
,,Dal bych si cígo.“ Pousmál se Tanma. Pořád hledal nějaké oblečení.
,,Doktoři by tě měli dneska pustit.“ Oznámila Sakura.
,,Já vím. Říkali mi to. Kdo to sem dal?“ Nechápal Tanma a držel své oblečení.
,,Aquila-san ti to donesla. No, já jdu, když máme to volno. Zatím.“ Rozloučila se Sakura a odešla. Tanma se dal do oblékání. Olivově zelené kalhoty už byly stejně potrhané, jako jeho poslední triko, místo toho si navlékl šedé kalhoty. Klasické vysoké Ninja sandále vystřídaly uzavřené vysoké boty(néé, Kozačky to nebyly, spíše botky co se ve středověku nosily) černé barvy. Natáhl na sebe černé triko bez rukávů s našitou kapucí a spodním lemem, připomínající orlí ocas. Ve předu na stehnech byly ještě dva kratší. Lem měl opět ten oranžový ohnivý motiv. Připnul si svůj klasický kožený pás, s menší taštičkou na bedrech. Pak si připnul svoje pověstné popruhy na záda s přezkou Konohy. Černý šátek si opět uvázal kolem krku. Našel i meč, který se podobal klasickému jedenapůlručáku v pochvě. Meč si připl na popruhy a podíval se do zrcadla.
,,To tričko je celkem těžký. Asi v něm bude už zabudované nějaké nenápadné brnění.“ Konstatoval Tanma. Prohledal malou brašničku a našel kuřivo, menší dopis a sponku stejné barvy jeho očí.
,,Tanmo, ani nevíš, jakou fušku mi dalo najít některé ty tvoje věci neporušené. Bacha na ně, nebo tě už přerazím! Aguila.“ Přečetl si Tanma dopisek a znovu přešel k zrcadlu, se sponkou v ruce. Sepnul si vlasy tak, aby mu prameny vlasů částečně zakrývaly levé oko. Za chvilku dorazila sestřička a zkontrolovala mu zranění.
,,Ruka už je v pořádku. Léčíš se rychle. Na krku ti jizvy nezůstanou, za chvilku se to zahojí. Ale na hrudi, těch pět ran, v tom už vidím jizvy.“ Oznámila sestřička.
,,Rány a jizvy jsou přece znakem odvahy.“ Usmál se Tanma. Sestřička taky.
,,Ale s tím uchem si nevím rady. Musel jsi utrpět nějaký náraz nebo tak nějak. Každopádně, ucho budeš muset mít ještě pod obvazem. Zítra budeš muset na kontrolu. Jinak můžeš jít.“ Dovolila sestřička Tanmovi odejít a Tanma vyrazil z nemocnice.
,,Hej, Tanmo!“ Tanma neslyšel.
,,Bývalý Senseii!“ Už slyšel Sakuřin hlas. Otočil se, a spatřil Naruta, Sakuru a Sasukeho.
,,Nazdar, studentíci. Kam tak razíte?“ Optal se jich Tanma, zatímco si zapaloval.
,,Byli jsme se mrknout na Narutovu nastávající a pak za tebou, jenže ty jsi už byl venku.“ Řekl Sasuke. Tanma vyfoukl kouř. Zjevně nad něčím přemýšlel.
,,Oi, za ten týden, co jsem se válel v nemocnici, jsme měli možnost se zlepšit. Chci vidět vaše výsledky. Takže, zítra v devět na vašem prvním cvičišti. Tak zatím.“ Otočil se Tanma a odešel domů. Po cestě narazil na Kakashiho.
,,Nazdárek, Kakashi. Dneska bez knížky?“ Pozdravil Tanma. Opravdu, Kakashi si výjmečně nečetl.
,,Oh, ahoj, Tanmo. Jo. Skončily v koši. Vidím, že záchranná mise byla úspěšná.“
,,Jo, to byla. Kakashi, nemáš u sebe náhodou nějaké ty speciální papírky? Chci si něco ověřit.“ Požádal Tanma Kakashiho. Ten se na něj podíval. Pak vytáhl malý kousek papírku.
,,Doufám, že máš v úmyslu tam vložit pouze svoji chakru.“
,,Neboj. Statusu polo-jinchuurikiho jsem se zbavil. Díky.“ Informoval Kakashiho Tanma a položil si papírek na dlaň. Chvilku se soustředil a pak se papírek rozdělil na čtyři proužky, ty se zmuchlaly a nakonec se samy od sebe zapálily.
,,Oheň? A já si říkal, kde se ve mně bere ta schopnost odolání vysokých teplot.“ Podivil se Tanma. Kakashi se podíval na papírek.
,,Tak mladý a už tak silný. Překonal jsi i mě. A to je co říct.“ Řekl Kakashi.
,,No, táta by byl hrdý. Ale nevím jak je to s Narutem.“ Pousmál se Tanma.
,,Pravda. Ale i kdyby on měl něco dalšího, bylo by to zajímavé.“ Uznal Kakashi. Tanma papírek vyhodil.
,,A jéje. Budu muset jít, jinak mě Anko přerazí.“ Zabědoval Kakashi. Tanma na něj vyvalil oči.
,,To si ze mě děláš… A zrovna s ní? No, upřímnou soustrast. Ale povím ti, že na člověka přes třicítku, no, to brzo sis vzpomněl.“ Zasmál se Tanma a přátelsky mu položil ruku na rameno. Kakashi si jen povzdechl a zasmál se taky. Pak si každý šel svou cestou. Tanma nešel domů, poflakoval se venku na zahradě, kde taky občas trénoval. Ulehl na trávu a odpočíval.
,,Sakra, to bude ale vedro.“ Uznal Tanma a pro jistotu si šel vzít ledové kafe.
,,Nikdy nezradí.“ Liboval si Tanma a potáhl z brčka. Ležel tam tak dlouho, dokud se nezačalo stmívat.
Ráno, dalšího dne. Tanma se už připravoval. Bylo za pět minut osm. Naruto ještě zařezával. Tanma se tedy rozhodl projít oknem, stejně bylo ráno teplo. Kráčel směrem k cvičišti. Po cestě si všiml pár holek, co se za ním ohlídly a pak, když přešel kolem nich, zalezly vždy někam za roh.
,,Mají smůlu. Moje srdce je už zadaný.“ Pomyslel si Tanma a dorazil na cvičiště.
,,Jsem zvědavý na to, co si pro nás Niisan připraví.“ Mrmlal Naruto, zatímco se Sakurou a Sasukem procházeli kolem Tanmy. Vůbec o něm nevěděli.
,,Že by chytil pozdní příchody od Kakashiho-senseie?“ Zeptala se Sakura. Sasuke se rozhlížel, jestli někde neuvidí zlatou hřívu.
,,Nechytil. Už jsem tady dobrou hodinu a něco.“ Ozvalo se jim za zády. Všichni tři vyskočili do vzduchu nejmíň tři metry.
,,To už nám více nedělej, Tanmo!“ Pokáral ho Sasuke, zatím co Naruto se Sakurou chytali dech.
,,Pardon.“ Zazubil se Tanma a poškrábal se pod kapucí. Pak ale zvážněl.
,,Tak poslouchejte. Asi víte, o co mi jde. Otestuju si vás. Ale trošku pozměníme pravidla.“ Tanma vytáhl tři rolničky.
,,Zase tohle?“ Protáhl Naruto tvář.
,,Rolničky už jsou tři, ne dvě, jak minule. Čas se taky změní. Máte čas do pozítří ráno, aby jste mi je vzali. Jako za starých časů, jděte do mě se vším, co máte.“ Řekl Tanma a připl si rolničky k pasu.
,,Start!“ Začal Tanma a zmizel. Sasuke už chtěl jít jedním směrem.
,,Počkej! Vezměte si tohle.“ Zastavil ho Naruto a dal Sakuře i Sasukemu vysílačku.
,,Chytré, Naruto. Koukám, že ses od Tanmy něco přiučil.“ Pochválila ho Sakura. Pak si připojili vysílačky a rozprchli se každý jiným směrem.
Tanma se prodíral větvemi absolutně neslyšně. Asi jako opičák v džungli. Svůj cíl našel, Sakuru. Sakura pátrala jak divá.
,,Má pár zkušeností s tvrdým přežitím v přírodě. Kde by tak mohl být?“ Říkala si sama pro sebe. Pak za sebou uslyšela Tanmův hlas.
,,Tam, kde by jsi měla být co nejvíce opatrná.“ Řekl Tanma a dal jí pěknou ránu.
,,Nikdy nedovol, aby se ti nepřítel dostal do týla.“ Pokáral Tanma Sakuru, která už stála v bojové pozici.
,,Polní příručka Ninjů, kapitola první…“ Prokřupl si Tanma klouby na rukách a Sakura ještě víc zaťala pěsti.
,,Taijutsu!“ Tanma se vrhl na Sakuru ohromnou rychlostí. Sakura stihla zareagovat a praštila vší silou do země, za účelem ho zpomalit. To by ale nebyl Tanma, kdyby neměl něco v rukávu, resp. v hlavě. Opět se vyhl stylovým saltem do strany a běžel dál.
,,Kluci, mám ho!“ Zakřičela Sakura do vysílačky. Za Tanmou se vyrojilo zhruba padesát Narutů, mezi nima i Sasuke.
,,Zase ty jeho klony. Ten se asi nezmění.“ Pomyslel si Tanma a dal Sakuře další ránu.
,,Sasuke, kryj Sakuru! Já se o něj postarám!“ Řekl Naruto a s klony vrazil na Tanmu. Sasuke se rozběhl k Sakuře.
„Tak se ukaž!“ Vyzval Tanma Naruta. Ten se na něj vrhl i s klony. Nikdo ale netušil, že i ten Tanma je taky klon. Pravý seděl na větvi stromu opodál a v klidu si pokuřoval.
„Koukám, že nejen Naruto umí dobře využít Kage Bunshin.“ Ozval se pod ním Kakashiho hlas.
„Jsme jedné krve. To se už nezapře.“ Pousmál se Tanma a podíval se na Kakashiho. Ten nebyl sám. Společně s ním se přišli podívat i Kiro, Ino, Elika a Hinata, kterou právě pustili z nemocnice.
„Chceš si je jen otestovat?“ Zeptal se Kakashi. Tanma zahodil vajgl a seskočil z větve.
„Jo. Za nějakou tu dobu měli schopnost se zlepšit. Je vidět, že se zlepšili v důvěřování jeden druhému. Solidní týmová práce.“ Oznámil Tanma a viděl, jak Sakura zase udělala v zemi jeden velký kráter.
„Jak dlouho tu budeš čekat, Tanmič?“ Zeptal se Kiro.
„Tak dlouho, dokud na to nepříjdou.“ Narutovy klony byli fuč.
„Naruto! Vypadni odtamtud! Je to klon!“ Zakřičel Sasuke na Naruta.
„Cože?“ Podivil se Naruto a už uskakoval.
„Tak na to přišli. Zatím.“ Řekl Tanma a zmizel v lese. Tanmův klon asi půl metru od Naruta vybouchl.
„Vybuchující klon? Niisan, někdy tě nesnáším.“ Řekl Naruto. Trápila je ale ještě jedna otázka. Kde Tanma zmizel?
„Myslím, že zase někde v lese, aby nás tam mohl překvapit.“ Řekla Sakura a žáci Kakashiho týmu se vydali do lesa.
„Myslím, že je nejlepší se zase rozdělit a korigovat se vysílačkami. Alespoň pokryjeme větší plochu.“ Přispěl Sasuke se svou do mlýna.
„Máš pravdu, Sasuke. Buďte neustále ve střehu. Může být kdekoliv.“ Řekl Naruto a pro jistotu se ohlédl.
„Prosím tě, Naruto. Snad z něj nemáš takový respekt?“ Bavila se Sakura nad jeho průpovídkou.
„Ne, ale určitě nedostal přezdívku Zlatý Orel jen tak pro nic za nic. Pojďme. Každý si vyberte směr.“ Řekl Naruto a vydal se jedním směrem. Sasuke a Sakura zůstali sami.
„Drž se.“ Řekl Sasuke.
„Neměla bych tohle spíš říkat já, ty moje nemehlo?“ Zeptala se Sakura se smíchem a dala mu pusu. Sasuke jí to oplatil a pak se každý vydal jedním směrem.
Začalo se stmívat. Naruto, Sakura a Sasuke bloudili lesem jako pominutí. Tanmu nemohli nikde najít. Vždy, když ho jen letmo zahlédli, Tanma stihl zmizet. Sasuke by přísahal, že zahlédl Tanmovu zlatou hřívu.
„Tak kdo tady koho loví?“ Zeptal se Sasuke sám pro sebe a vytasil chokuto.
„Jaká je situace? U mě nic, tak pátrám dál.“ Ozval se Naruto.
„U mě taky nic. Stále pátrám.“ Ozvala se i Sakura.
„U mě těžko říct. Momentálně nevím, kdo koho loví. Cítím ho. Je někde tady, otázka ale kde.“ Oznámil Sasuke a přehodil si chokuto v ruce, na obranu. Tanma byl skutečně blízko.
´Ví, že jsem tady. Chytrý. Sakra, teď se dívá mým směrem! C-co… Co to?!´ Pomyslel si Tanma a už se ocitl v nějaké tmavé místnosti, s okovy na zápěstích, vedoucí ze země. Všude slyšel Sasukeho hihňání.
„Vítej u mě, Tanmo. Jak se ti tu líbí?“ Zeptal se Sasuke a vyšel ze stínů.
„Vida, vida, Sasuke. I na dálku jsi mě dokázal chytit do Genjutsu. Máš mé uznání.“ Zachovával Tanma chladnou hlavu. Sasuke se přibližoval.
„Mimochodem, krásně sis to zařídil. Škoda, že se tu dlouho nezdržím. Promiň.“ Pohodil Tanma hlavou do strany. Sasuke už byl u něj.
„Nikdo se nedostane ven.“ Řekl Sasuke a chladně se usmál. Začal natahovat ruku pro rolničky.
„Že ne? Dívej.“ Usmál se Tanma a v okovech stál Sasuke.
„Jak ses…?!“ Nechápal Sasuke.
„Polní příručka Ninjů, kapitola dvě: Genjutsu. Přesněji, Démonická iluze: Prohození nebe-země. A tohle mi dej.“ Usmál se Tanma a vzal Sasukemu rolničku, kterou se mu povedlo ukrást.
„Cože?! Já tě…!“ Začal Sasuke. Tanma si připl rolničku k pasu.
„Jo, jo. My víme. No, možná příště se stavím.“ Řekl Tanma a otočil se.
„Tak čau!“ Rozloučil se ještě Tanma zvesela a ještě mu zamával.
´No bezva! Nechám se chytit do vlastní iluze. Musím rychle ven, jinač mě ty okovy propálí okruh na zápěstí!´ Uvažoval Sasuke a měl pravdu. Okovy začaly pomalu nabírat na teplotě. Sasukemu se povedlo se jednou rukou dostat k noze a štípnout se. Byl venku.
„Lidi, špatná zpráva! Mohl jsem ty rolničky mít, ale na poslední chvíli mě hodil do mého vlastního Genjutsu!“ Oznámil do vysílačky.
„Nevadí. Jdi pořád po něm. Aspoň jsi to zkusil.“ Ozval se Naruto a Sakura s ním souhlasila. Sasuke se vydal do neznáma, za účelem dostat Tanmu.
„Páni, zvládl prolomit Genjutsu. Koukám, že jsem si vybrala dobře.“ Uznala Elika. Kakashi na ni pohlédl.
„Vybrala?“ Nechápal.
„S kým přece chodím, ne? Vybrala jsem si dobře.“ Informovala Elika. Kakashi si promnul oko.
„Ale tohle na svědomí nemám. Nevím, odkdy to umí.“ Přiznal Kakashi a jal se sledovat dál.
Naruto probíhal lesem, s rukou u pasu. Občas měl pocit, že vidí vedle sebe běžet Tanmu. To Narutovi nedalo a zastavil se.
„Ukaž se!“ Naruto vytasil. Ale ne Ninjato, ale Katanu.
„Jak si přeješ!“ Ozvalo se nad Narutem. Tanma letěl dolů, už s vytaseným mečem. Naruto stihl uskočit.
„Mám ho!“ Oznámil Naruto do vysílačky. Ze stran přiběhl Sasuke a Sakura. Sasuke hodil Sakuře svoje chokuto a sám si vytáhl Wakizashi.
„Polní příručka Ninjů, podkapitola první…“ Začal Tanma a sundal si kapuci. Naruto a Sasuke napustili své zbraně jejich elementy.
„Kenjutsu!“ Tanma se vrhl na trojci. Zprvu to vypadalo, jako přesila, ale později Tanma dostal navrch.
„Musíte se ještě lepšit v boji s mečem.“ Konstatoval Tanma. Ale Sasuke se zvedl, vzal svoje chokuto a vrhl se na Tanmu. Ten mu ale jedinným pohybem levačky chokuto vyrazil z ruk a chokuto se zabodlo celkem hluboko do stromu. Pak se zvedla Sakura a jednu Tanmovi vrazila. Ten odletěl asi šest metrů. Elika měla trošku strach.
„Dobrá rána.“ Řekl Sasuke a přešel k Sakuře.
„Dobrá?“ Zeptal se Naruto, který se díval na Sasukeho chokuto ve stromě, teď už ohnuté v polovině. Sakura se rozpačitě zazubila.
„Děláš si ze mě srandu? To snad ne!“ Zabědoval Sasuke a přešel ke stromu.
„Co to máš za nekvalitní čepel, Sasí?“ Zeptal se Tanma a zvedl se ze země. Pod okem se mu rýsoval monokl.
„Sám nevím.“ Přiznal se Sasuke a už se natahoval pro rolničky. Tanma si toho ale všiml. Silně praštil do ohnutého meče, až to plesklo Sasukeho do nosu, jak se chokuto narovnalo a zmizel.
„Tím šermováním jsme zabili několik hodin noci. Začíná další den. Zítra máme poslední šanci. Pojďte.“ Pravil Naruto.
„Půjdeme radši spolu. Spolu nám to jde nejvíc.“ Zaprosila Sakura a hodila na Sasukeho psí oči.
„J-Já s-s-souhlasím.“ Koktal Sasuke a lehce zrudnul. Naruto si zasunul Katanu do pochvy.
„Tak dobře.“ Povolil Naruto a Tým 7 se vydali v pátrání.
Vysvitlo slunce. Po Tanmovi ani stopy.
„Ehm, Naruto? Asi bych vyžádal menší odpočinek.“ Řekl Sasuke, který málem ležel, protože se o něj opírala Sakura. Naruto prohlédl okolí.
„Dobře. Ale musíme být pořád ve střehu. I když je to náš bývalý Sensei, chtěl po nás, abychom po něm šli, jako na misi.“
„Dobře. Bože, ten je ale osina v zadku.“ Zanadával Sasuke tak potichu, aby to slyšel jen on a Sakura. Ta se začala hihňat. Usadili se u jednoho stromu.
„Tanma-sensei je, podle mého, více vážnější, než před osmi lety. Jeho Taijutsu je lepší, než od Lee-sana, v Kenjutsu překoná kdejakého ANBU, prostě ten člověk si umí poradit.“ Řekla Sakura a pak zívla.
„Nechtěl bych být v kůži jeho nepřátel.“ Prohodil Sasuke.
„O to nejde, že si umí poradit. On se umí přizpůsobit. To ho činí tak lepším, než jakýkoliv Jounin. Tvrdě trénoval, aby mohl ochránit ty, na kterých mu záleží. Možná, že i teď, jak tu tak mluvíme, nás od někudy odposlouchává. Niisan, někdy jsi fakt na zabití.“ Řekl Naruto a promnul si obličej.
„Neříkej. Až tak?“ Ozvalo se jim nad hlavami. Tanma seděl na větvi.
„Ostatně, žádná novinka. Kor, když to říkáš ty.“ Pousmál se Tanma a seskočil na palouček.
„Máte ještě den čas. Dost času. Tak se snažte.“ Vyzval je Tanma. Naruto po něm vystartoval. Další si nejprve souboj v Taijutsu, pak přešli do Kenjutsu, až jiskry létaly. Do toho se ještě vrhli Sasuke a Sakura. Sakura vrazila pěstí do země a Sasuke do toho vložil oheň. Ze země vyrašilo ohnivé pole.
„Divím, se, že tohle Sasukič výjmečně nepokazil.“ Zasmál se Kiro, ale dostal od Ino výhružný pohled.
„Ještě si je pamatuju, kdy spolu moc nevycházeli. Ale teď, se jeden diví.“ Poznamenala Ino.
„Naruto-kun se dokáže vyrovnat Tanmovi-san, jak to tak vidím. Ti dva se ještě ani nezapotili.“ Řekla Hinata.
„Pravda. Sasuke a Sakura už téměř nemůžou. Určitě je Naruto ve výhodě, protože mi Tanma-kun říkal, že s ním občas trénoval ve volné přírodě.“ Poznamenala Elika a podívala se na boj. Tanma uvolnil vzdušnou energii a odhodil svoje studenty.
„Polní příručka Ninjů, kapitola tři…“ Začal Tanma a udělal pečeť krysy.
„Ninjutsu!“ Od Tanmy vyšla ohromná větrná vlna, do všech stran. Sasuke reagoval rychle.
„Ohnivý element: Obří ohnivá koule!“ Sasuke vyfoukl oheň, který zrušil účinky vlny. Na druhé straně, Naruto stál s napřaženou rukou. Formoval se mu tan Větrný Rasengan. Rasengan pohltil trochu té vlny.
„Jsem na řadě! Vodní element: Vodní drak!“ Naruto dokončil pečetí ptáka a odněkud z lesa se vyřítil vodní drak a mířil si to na Tanmu. U Sakury vzdušná vlna přestala působit, tak zase praštila vší silou do země. Masivní pukliny šly na Tanmu.
„Mistrovská spolupráce. To se jim musí nechat.“ Poznamenal Kakashi.
„Ale co Tanma-san? I když s ním nechodím, mám o něj trošku strach.“ Řekla Hinata.
„To by nebyl Tanma, aby neměl něco v hlavě. Jen holky sledujte.“ Ujistil je Kakashi. Měl pravdu. Tanma zvedl pravačku k nebi.
„Tohle jsem si šetřil na později, ale když jinak nedáte.“ Musel Tanma usoudit. Začaly se stahovat mračna.
„Živel vítr: Supercela!“ Zakřičel Tanma a mračna se začaly točit. Začaly tvořit tornádo, ale mnohem mohutnější. V ten moment bylo všechno jak zpomalené. Oheň, vodní drak a pukliny v zemi byli každým kouskem blíž k Tanmovi. U Tanmových nohou se začal vířit prach, techniky jeho žáků byly pomalejší. Nikdo nestihl ani mrknout a Tanma už byl uvnitř silnějšího tornáda – Supercely. Narutův vodní drak byl vtáhnut do supercely a dalo se do deště. I Sasukeho oheň byl pohlcen a supercela byla celá z ohně. Sakuřiny pukliny byly zneutralizované.
„Já se asi znovu zamilovala. On je tak úžasný.“ Rozplývala se Elika nad Tanmovou vymakanou technikou.
´Tanmo-san. Jsem ráda, že Naruto-kun má takového bratra, jako jsi ty.´ Pomyslela si Hinata.
„Páni, začínám z toho chlapíka mít vážně strach. Teď se nedivím, proč se ho Drtič Tarik zbavit.“ Poznamenal suše Kiro. Ino si opřela hlavu o jeho rameno.
„Kdyby byla válka, tak on a Naruto by to vyhráli za nás.“ Usoudila Ino.
´Naruto, Tanmo… Minato a Kushina by na vás byli hrdí.´ Usmál se Kakashi i pod maskou. Tanmova Supercela se pořád točila, zůstávala na místě.
„Páni, to je hukot!“ Zakřičel Sasuke a kotoulem se dostal k Sakuře, která se kryla.
„Neměli bychom zmizet? Neboj, jsem v pořádku.“ Uklidnila Sakura Sasukeho, který už otvíral pusu.
„Niisan, máš mě asi ještě co učit. Radši se vyklidíme.“ Uznal Naruto a společně se Sasukem a Sakurou zmizeli. Tanma se už dotočil a dopadl na zem. Neúnavně se vydal opět do větví. Naruto, Sakura a Sasuke zase odpočívali u kmene stromu.
„Kde Tanma tu výdrž bere? Já a Sakura se už sotva držíme. To samé platí o tobě, Naruto. Ty se teprv začínáš potit.“ Řekl Sasuke k Narutovi. Ten si jen rozepl svoji bundu.
„To kvůli Kuramovi, to je jedna věc. Sami víte, že Niisan je napůl Jinchuuriki. Teda byl. Ta druhá věc je, že s Tanmou jsem občas chodil do volné přírody, trénovat základy přežití bez nějakých prostředků.“ Oznámil Naruto a sedl si k zamilovaným.
„Byl?“ Nechápal Sasuke a opřel se hlavou o kmen. Naruto se dal do vyprávění jedné vzpomínky.

Flashback
Naruto a Tanma stáli před Kuramovou klecí.
„Co se děje?“ Zahřímal Kurama. Tanma k němu v klidu přešel, i přes klec.
„Kuramo, sloužil jsi mi dobře. Za to jsem ti vděčný. Ale, jsi si vědom toho, co všechno dělám za blbiny. A proto, se chci vzdát svého stavu polo-Jinchuurikiho.“ Řekl Tanma a nečekaně Kuramu pohladil po čumáku. Naruto čekal, že mu něco udělá, ale ne.
„Tanmo, a i ty, Naruto, vy v sobě máte zvláštní dar. A to změnit bytosti ve svém okolí. Chceš dát to břemeno na Naruta?“ Zeptal se Kurama.
„Bohužel. Promiň, Naru.“ Hodil Tanma omluvný pohled po Narutovi.
„V pohodě.“ Přijal Naruto omluvu a taky pohladil Kuramu po čumáku. Tomu se to očividně líbilo.
„Musíš ale vědět, že je to složitý proces, který trvá nějakou dobu. Sám nevím jakou, tohle mi ještě nikdo neřekl. Nikdy. Každopádně, ať už ses takhle rozhodl z ledajakého důvodu, stále budeš mít k dispozici mou sílu. A ty, Naruto. I když budeš Jinchuuriki, máš možnost dát mi svobodu.“
„Myslíš, jako přivolané zvíře?“
„Přesně tak. Tanmo, jakmile se strhne pečeť, zbavíš se statusu polo-jinchuurikiho.“ Řekl Kurama. Bratři vyšli z klece a společně strhli pečeť. Oslepilo je ostré světlo.
„Niisan?“
„Jo, Naru. Tak jsme to zvládli.“
„A to je co říct, kluci. Odpočiňte si.“ Ozval se Kurama, ležící za nimi. Byl velký asi jako Gama Boss.
„Asi nám nějak vyměknul.“ Uchechtl se Naruto.
„No, takhle blízko se k Bijuu nedostaneš, tak využij situace.“ Řekl Tanma a opřel se o Kuramu. Naruto později taky.

Flashback end

Pokračování příště