Jsem!
svoje srdce jsem na moment vnímat přestal.
Teď poslouchám jenom sám sebe pláč,
a proklínám osud, který mě krutě ztrestal.
Ztrestán jsem za chyby, které jsem spáchal,
za životy těch, kterým jsem hlavu ťal.
Šanci na lepší život jsem prováhal,
dlouho pak plakal, ale ješte dýl se smál.
Poznal jsem, že osud umí sebrat dech,
jsme jeho loutky, teď už pravdu vidím.
Chodíme po světě s kudlou v zádech,
osud nás ovládá a za to jej nenávidím.
To on může za naše činy, chyby,
já ale vím kdo jsem a kam chci jít.
Ani osud mě nezastaví, bezpochyby,
a na to se budu soustředit.
Po menší odmlce přidávám tohle. Zase takové smutné. Jak je vidno, moje básničky jsou odrazem mé nálady. Ale já prostě vtipné básničky psát neumím, i když mám náladu dobrou.
No, každopádně názor si na to udělejte sami, každé hodnocení mě potěší. I to záporné
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Je to pěkné, hezky se to čte, takže pět hvězd
Nezáleží na tom, aby ses vyrovnal tomu nebo onomu člověku, ale jde o to aby ses jednou stal samým sebou.
Ach jo. Ta druhá sloka mi tam nějak nejde. "Kterým jsem hlavu ťal...uťal, sťal...Já nevím, zní mi to divně. Každopádně tentokrát se mi nehorázně líbila poslední sloka a proto ti dám bez váhání pět hvězd.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Ano, vlastně mi taky to ťal připadá trochu zvláštní, ale myslím, že je to takhle správně, ne? Děkuji ti.
Já právě myslím, že v tomto případě je to chybně použito. Ťal je od slovesa tnout a tnout lze pouze do něčeho, takže které jsem do hlav tnul (minulý čas) nebo kterým jsem hlavy sťal by bylo správně.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Tohle je (dle mého názoru, samozřejmě ^^) tvá zatím nejlepší báseň. Skvěle vystihnutý Sasuke, rytmus, plynulost, lehkost a zároveň i hloubka… Pár chybiček by se sice našlo (hlavně třetí sloka by snesla pár kosmetických úprav), ale co je bez chyby? Jo, tohle se mi vážně líbilo
Život je legrace! Pokud ovšem sdílíte jeho smysl pro humor.
FF
Jsem vážně moc ráda, že se ti moje poezie líbí, protože právě na básních se odráží to co cítím a když se to ještě navíc líbí i čtenářovi, mám z toho vážně radost Všechny tvoje rady si vezmu k srdci, to se neboj Vážně jsem první člověk od koho máš přečteno všechno? To bude tím, že tu tu ještě nemám tolik věcí
Oh druhá a poslední sloka je nepřekonatelná! Jak já rád řikám, cítím z toho takovou zvláštní atmosféru protože ty píšeš osobitým stylem. A toho slova "jsem" sem si vůbec nevšiml takže mě to tam nijak nevadilo.
Děkuju, moc si toho vážím
Sestřička se zase vyznamenala. Je to moc pekné všechno dobře plyne.
Děkuju, to je pro mne ctí že se ti to líbí!
Není to špatné, vůbec ne Ale vadí mi jedna věc - jenom "jsem" je tam 7krát a to je hodně. Na počet zájmen (a vůbec počet stejných slov) si dávej pozor, nepůsobí to dobře. Samozřejmě, pokud to není myšleno jako efekt, ale předpokládám, že v tomto případě ne
So... You thought it was the start of something beautiful? Well, think again.
Děkuju Ne, záměr to není a taky jsem si právě všimla, že opakování slova jsem mi dělá problém. No, pokusím se to příště napravit!
Fakt se mi to líbí. Sice jsem si pod názvem osud představila někoho jiného, ale i tak mi to připadá skvělý. Ty poslední věty jsou takový, že mi běhal mráz po zádech. Chtěla bych dát 5*, jenže já jsem teď na mobilu a z toho mi nejde záhadným způsobem dávat hvězdy, tak promiň. Ale určitě bych dala 5*
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage
V pohodě, to nevadí
Tvůj komentář mě moc potěšil. Jsem ráda, že se ti to líbí!
(jenom by mě zajímalo, koho sis vlastně pod tím názvem představila? )
Ále, já jsem si to slovo spojila s Nejim, ale to nijak neber, já s ním mám spojený hodně věcí a jeho jméno slyším i ve slově "nejdřív", takže tomu nepřikládej váhu
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage