Tajná láska 8.díl *.* (NejiHina) *.*

Opravdu byl to Neji, byla připravená na všechny možné varianty... ale tohle ji doslova vyrazilo dech. V břiše cítila tisíce motýlků, její mysl byla zakalená, bylo ji na omdlení a u srdce cítila příjemné teplo. Byl to ten nejúžasnější pocit co kdy zažila. On to cítil úplně stejně, oba se nezmohli na slovo. Jen si hleděli do očí a nechávali se unést příjemnou atmosférou. Po chvíli začala hrát pomalá a velmi romantická hudba, Neji přistoupil s Hinatě blíž a chytl ji klem pasu. Ona své ruce hbitě obmotala okolo jeho krku a nechávali se unášet hudbou.
Konečně byli šťastní, konečně byli s tím, koho milují, konečně se viděli, nikdy nic krásnějšího nezažili.
,,Miluji tě,'' přerušil ticho, které mezi nimi panoval mužský hlas. Tmavovláska se pouze usmála a ještě více se k němu přitiskla.
,,Já tebe taky,'' zašeptala a pak už jenom cítila Nejiho rty na její tváři. Cítila se jako princezna, cítila se, jako kdyby mohla vzlétnout k oblakům, jako kdyby se mohla dotknout hvězd a planet. Když píseň skončila, na nepatrný moment se od sebe oddálili, pohlédli si do očí a jejich rty se konečně spojili.
V tu chvíli se otevřeli všechna okna sálu a do vzduchu vylétli překrásné rachejtle. Jejich polibek trval nejméně deset minut a stejně jako utichl hvízdot rachejtlí, skončil jejich polibek. Oddělili se, pohlédli si do očí a oba se nastejno usmáli. Opět začala hrát hudba a oni se konečně zmohli na nějakou tu konverzaci. Byli doslova paralyzováni, dokonce když už všichni odešli a hudba přestala hrát, stále se pohybovali do rytmu písně, kterou měli v srdci. Z této nálady je přerušili až hodiny bijící tak hlasitě, že se skoro až lekli, právě odbíjela pátá hodina raní.
,,Asi bychom už měli jít,'' řekl Neji.
,,Asi ano, akorát já... mám strach že tě otec nepřijme, že tě nebude mít rád,'' odvětila Hinata s obavami v očích i v mysli.
,,Neboj,dokážu tvému otci, že jsem tě hoden,'' usmál se Neji a vzal ji do náručí a nesl domů. Hinata se ho chytla okolo krku a hlavu si položila k jeho srdci. Slyšela jeho srdce tlouci, cítila se v teple a v bezpečí. Úžasný pocit, tak moc se zaposlouchala do zvuku jeho srdce, že jakmile pohlédla okolo, byla před jejich sídlem.
,,Chceš postavit na zem, nebo tě mohu přenést přes práh, jako nevěstu?'' Zeptal se s úsměvem.
,,To je pouze a jen na tobě,'' zasmála se Hinata. Neji si chtěl užít tuto chvíli co nejdéle, a proto s ní pokračoval do jejich domu.
Teprve se dveře do domu otevřeli a v nich stál Hiashi, Hinatin otec, opatrně a pomalu ji položil na zem.
,,Otče, můj vyvolený je Neji. Já... si s ním dokonale rozumím a je má pravá láska,'' Hiashi se nejdříve tvářil nepříjemné, ale když mu poté došlo že jeho manželka je také byla ze stejné rodiny a jeho rodiče ji mile přijali, usmál se a řekl.
,,Víte do rodiny, Neji. Jsem rád že má Hinata po boku někoho jako jsi ty,'' oba dva byli zaraženi a hluboce, ale opravdu hluboce otřeseni. Ale v nitru své duše se velmi radovali.
,,Ted' už ale běžte spát, už je moc pozdě. Dobrou noc,'' řekl Hiashi a šel do svého pokoje.
,,Dobrou otče.''
,,Dobrou pane,'' řekl Neji.
,,Pro tebe jsem neji Hiashi, musíme si tykat, když už budeš můj zeťák,'' ozvalo se z pokoje.
Hinata i Neji se objali a šli spolu do jejich nové ložnice. Oba byli velmi šťastní, lehli si do společné postele, objali se a po pár minutách už konečně spokojeně oddychovali. Byl to ten nejkrásnější den ze všech a oba si ho budou pamatovat... navždy.
*.*KONEČNĚ ŠŤASTNÝ KONEC *.*