Pod pirátskou vlajkou 1.Díl

Mladík s blond vlasy seděl na nejvyšším bodu Konohy, sledoval děti v ulicích a často si představoval dívku, která před několika lety zmizela. Pamatoval si ji jako nenápadnou, tichou, šedou myšku, která se ale nikdy nevzdávala. Netušil jak moc mu bude chybět, od té doby co zmizela, pro něho život ztratil smysl, chtěl se stát Hokagem, ale to už najednou nehrálo roly. Jediné, co chtěl, byla ona, chtěl ji chránit, chtěl jí sevřít ve svém náručí, chtěl ji tak moc že při každé misi nemyslel na nic jiného. Pokaždé, když se někam vydali, ptal se po ní, ale všude mu lidé jen smutně kroutili hlavou. Byl den ode dne smutnější a po čtyřech letech se vzdal naděje, že znovu spatří její překrásné levandulové oči, že znovu uvidí její překrásné tmavé vlasy, které tvoří úchvatný kontrast se sněhobílou pokožkou. Miloval její ladnou chůzi, to jak se červenala v jeho přítomnosti, to jak vždy omdlévala, když se k ní přiblížil.

,,Naruto!‘‘ křičel hnědovlasý mladík se psem a hledal blonďatého ďábla.
Naruto bez váhání seskočil dolů ke svému kamarádovi Kibovi a jeho psu Akamarovi. ,,Co se děje Kibo?‘‘
,,Naruto, máme se ihned i se Sasukem dostavit k Hokage-sama.‘‘
,,Tak dobře, seženu Sasukeho a přijdeme tam. Zatím se měj,‘‘ pověděl blonďatý ďábel a běžel směrem k Sasukeho domu.

V tu chvíli si vzpomněl, jak se od Kibi dozvěděl, že je Hinata nezvěstná. Byla to pro něho ohromná rána. Naruto se zastavil před sídlem Uchihů, zazvonil a čekal, až se Sasuke objeví ve dveřích. Po nedlouhé chvíli se dveře otevřeli a v nich stál mladý chlapec s havraními vlasy.
,,Čau, co chceš?‘‘ Zeptal se Sasuke.
,,Kiba vzkazuje, že nás chce Tsunade ihned do kanclu.‘‘
,,Tak jo, chvíli počkej, jen si vezmu boty,‘‘ řekl mladý Uchiha a začal si nazouvat boty. Hned poté jejich kroky směřovali k budově, kde sídlí Hokage.

Po několika minutách dorazili před zmiňovanou budovu a vešli do ní. Před dveřmi k Hokage na ně již čekal Kiba, pozdravil se se Sasukem, zaklepali a posléze vešli dovnitř.
,,Dobrý den, Hokage-sama,‘‘ řekl Kiba a Sasuke.
,,Čau, Bábi Tsunade,‘‘ pozdravil Naruto a Tsunade na něho vrhla její vražedný pohled. Kdyby byl Naruto o pár let mladší přísahal by, že by se z jejího pohledu téměř až po*ral.
,,Takže Sasuke, Kibo a Naruto. Mám pro vás misi. V zemi Tisíce moří, se objevila před necelými pěti lety Pirátská loď, nikdo neví, kdo je její kapitán. Tato loď přepadává obchodní lodě, krade jim jejich zbraně, jídlo…..‘‘ Tsunade chtěla pokračovat, ale blonďatý mladík ji přerušil.
,,A to tam nemůžeš poslat nějakého Genina? Pokus si pamatuji, já už mám zkoušky za sebou a jsem Jounin, stejně jako Kiba a Sasuke. Tohle je úkol pro mrňata, kradou akorát jídlo a zbraně, nic vážného,‘‘ povzdychl si Naruto.
,,Kdyby si mě laskavě nechal domluvit, dozvěděl by ses víc!‘‘ Ječela Tsunade na Naruta.
,,Tento koráb nedávno přepadla naši loď a ukradl velmi vzácné svitky. A Naruto pro tvoji informaci tyto svitky převáželo dvacet našich nejlepších ninjů z Anbu a všichni byli zmasakrováni do tří minut. Předpokládáme, že jejich síla se pohybuje v rozmezí mezi jouniny až po saninny, právě proto tam posílám právě vás tři. Vaší misí je zajmout kapitána této lodi a hlavně získat zpátky ty svitky,‘‘ dopověděla jim Tsunade a začala hledat v zásuvkách u stolu, z posledního šuplíku. Vytáhla mapu a podala ji Narutovi.
,,A kdo bude velitel této mise?‘‘ vyzvídal Kiba.
,,Nikdo, nebo se chcete zabít navzájem při cestě? Nikdo z vás nebude velitel, ale musíte se navzájem respektovat. A teď ven! Za hodinu vyrážíte od východní brány.‘‘
Všichni tři mladíci už vycházeli z kanceláře, když na ně Hokage-sama štěkla: ,,Jo a jestli neuspějete, budete dostávat mise horší, než co jste měli na Akademii!‘‘ Chlapci v tu chvíli chtěli umřít, v hlavě jim furt zněla ta její hrůzná slova, bylo to pro ně horší než jakýkoli horor! Kiba nasucho polkl a zavřel za nimi dveře.
,,No doufám, že se nám to povede jinak jsme v háji,‘‘ povzdechl si Sasuke.
,,Tak za hodinu u brány, jo?‘‘ Řekl Naruto a šel ke svému bytu.

Byla to jeho poslední šance ji najít. Hledal úplně všude, ale to bylo poprvé, co mu svitla naděje, nikdy totiž neslyšel o zemi Tisíce moří. Když procházel Konohou, vzpomínal na ni, vše kolem mu ji připomínalo. V hlavě se mu honili tisíce otázek, na které neznal odpověd‘. Proč odešla? Žije vůbec? Miluje mě ještě? Vrátila by se semnou?

Naruto dorazil do svého bytu, vytáhl klíč, strčil ho do zámku a otevřel. Přešel k jeho skříni, vytáhl z ní batoh a do něho naskládal oblečení, spacák, jídlo a zbraně. Poté znovu zamkl a vyšel ze svého domu, zamířil si to rovnou k východní bráně. Netušil ani kolik je hodin, a proto ho velmi překvapilo, když přišel jako poslední.

,,No konečně,‘‘ vzdychl Sasuke.
,,Už jsme si mysleli, že se snad bojíš toho co nás tam čeká,‘‘ řekl Kiba a i se Sasukem se zasmáli.
,,Sorry kluci, tak vyrazíme ne?‘‘ Všichni tři se vydali z Konohy, měli před sebou opravdu dlouhou cestu.

Běželi dnem i nocí, občas zastavili, aby se najedli a vyspali, chtěli se vrátit co nejdříve. Cesta do země Tisíce moří trvala dva týdny. Cesta do nejbližšího přístavu trvala pět dní, tam se měli nalodit na jednu z obchodních lodí. Jejich cesta probíhala prozatím poklidně. Uplynulo již pět dní a chlapci konečně dorazili do přístavu.
V přístavu na ně již čekala loď s posádkou, jejich úkol byl jasný! Nemohli si dovolit selhání. Všichni tři nasedli na loď a zabydleli se ve svých kajutách a když loď byla připravena vyplout, přesunuli se na příď lodi. Den předtím nastražili námořníci past na neznámu pirátskou loď, jménem Santa Atanih. V každé hospodě vytrubovali, že povezou tajné svitky do sousední země, slibovali si od toho, že je Pirátská loď napadne a oni se budou moci zmocnit jejich kapitána i posádky. Loď byla připravena vyplout na zatím klidné moře. Naruto doufal, že konečně spatří svoji milovanou.

Jejich cesta probíhala prozatím v klidu, k večeru se však zvedl vítr a vlny byli opravdu vysoké. Všichni námořníci byli v pohotovosti, věděli že toto počasí, je velmi vhodné pro přepadení. Po deseti minutách se z ničeho nic objevila loď s černými plachtami a na nich neznámí znak. Jako na každé lodi, byla na předku vytesána jaká si socha. Když Naruto spatřil dřevěnou sochu, nemohl z ní zpustit oči.
,,Vypadá přesně jako….. Hinata!‘‘