Cíl: Hyuuga Hinata
Jméno: Hyuuga Hinata
Věk: 18
Hodnost: Chuunin
Techniky: Byakugan, Juuken, Shugohakke Rokujuuyon Shou…
„Chuděrka mála,“ povzdechl si ne zrovna upřímně tmavovlasý muž za stolem. Před sebou držel docela malou fotografii tmavovlasé dívky, pod níž byla její stručná charakteristika. Plachá, neprůbojná… prostě celá Nehyuugovská – a tím víc sympatická.
Očima vyhledal malý sešit ležící někde na nepříliš přehledné desce stolu a vložil do něj obrázek. Jako jeden z mála byl menší než listy okolo, takže po zavření nešel vůbec vidět.
Jako kdyby tam vůbec nebyl.
Otočil se k Hiashimu ve dveřích. Matná záře večerního slunce osvětlovala jeho postavu a dodávala mu na vážnosti. Jako kdyby ji on sám neměl dost, pomyslel si bez úsměvu.
„Takže vy jste ten starostlivý tatík?“
Podíval se mu přímo do očí „V první řadě jsem shinobi a vůdce klanu.“ Opětoval jeho pohled bez emocí. I když... Za těch několik let, co se setkával s lidmi, co si objednávali vraždu – a často dokonce svých blízkých – se už naučil rozeznávat všechny emoce. A přestože se Hiashi opravdu snažil vypadat naprosto nezúčastněně, věděl, že mu to rozhodně není jedno. I kdyby ji neměl rád jako vlastní dceru, žil s ní několik let – přesněji řečeno osmnáct – a to na každém zanechá nějakou známku. Ať už je to vůdce úžasného, starobylého a hrdého klanu, jako byly hyuugové.
„A ptal jste se už někdy, co znamená ,být shinobi´?“ Stále si navzájem hleděli do očí.
„Nemyslím si, že tu jsem, abych vám zodpovídal jakýsi psychologický otázky,“ odsekl.
„Někdy by se pár psychologických otázek hodilo, když si právě objednáváte vraždu své dcery.“
„Nerad se opakuji.“
„Dobře, poradím vám,“ nevšímal si jeho odmítavého tónu. „shinobi rozhodně neznamená vzdát se všeho lidského.“ Opřel se jednou rukou o stůl, až se pod jeho váhou nahnul. Už ani nevěděl, kdy ho sem dal, ale rozhodně to bylo hodně dávno. Kolik toho už zažil? Kdyby to byl člověk, mohl by už určitě napsat rozsáhlý román na téma „Kdo jsou to shinobi?“.
Jenom by pravděpodobně v celé knize chyběla odpověď. Existovala vlastně nějaká?
„Přesně tak. A já jenom chci to nejlepší pro svůj klan a rodinu. Není to lidské?“
„Kdybys to dělal kvůli svým závazkům k rodině, možná by bylo. Takhle ne.“
„A co ty jako můžeš vědět?“ Poprvé na chvíli přestal používat svůj neutrální tón. Mírně přivřel oči, jako kdyby chtěl zaútočit. Přesto zůstal stát opřený o dveře.
„Jsi Hyuuga.“
Hiashi tázavě pozvedl obočí.
„Znával jsem pár Hyuugů a docela přesně jsem poznal, jak takový lidi jednaj. Například váš otec; nakonec jste mu opravdu dost podobný.“ Hiashi se téměř neznatelně zamračil, ale muži to neuniklo. Možná měl ke svému otci podobný vztah, jako Hinata-chan k němu.
„To je mi jedno.“
„Takže si tak jako tak přejete, abych to udělal?“
„Pro dobro mojí vesnice.“
Jednou, jednou opravdu napíšu romantiku. Jenom proto, abych i já zažila pocit, že vím, kam FF zařadit...
Je to zvláštní, překvapuje mě to, ale něco přes rok po napsání této povídky musím říst jednu věc... Mně se to líbí. Líbí se mi to o dost víc než velká část mých povídek, hlavně když počítám ty starší. Nevím, čím to je. Určitě na tombude mít zásluhu to, že je to jedna z mých prvních povídek, kde nejde jenom o pocity postav, ale mluví se tam. Tedy je to začátek toho stylu, kterým se snažím psát teď.
Hinata ne, Hinata ne, Hinata ne. musím přiznat, že celkem depresivní a ... bezcitný. A šíleně se mi to líbí
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage
Tak trochu jsem doufala, že milý budoucí vrah Hyuugovi vmete do obličeje to, co napadlo mě: Když už vynecháme citovou stránku věci... hrdý klan Hyuugů by neměl potřebovat krysy, které po něm zametou všechny odpadky. Klan Hyuugů by si měl svoje problémy řešit sám. A propos - Hinata je stále dívkou, která se narodila jako dědička. Když nic jiného, tak minimálně přímý pohled do očí svého vraha a jednání na rovinu si zaslouží. Má na ně nárok. Tajné schůzky a nájemní vrahové... to je pod její úroveň. Nečestné. Pod úroveň jak její, tak jejího otce. Plížit se ve tmě a bodnout do zad (co víc, najmout někoho, aby to udělal za mě!) jako nějaký špinavý had je prostě... nepřípustné. Neodpustitelné. Zbabělé.
Ať už to dělá proč chce (namátkou mě napadlo třeba Hinata a její slabost, která dělá Hyuugům špatné jméno - či snad možnost nástupnictví pro Nejiho nebo Hanabi) - to je fuk. Ale tohle je...
Ačkoliv možná je to tím, že jsem si o této rozkošné rodince během let udělala tak trochu vlastní obrázek, který možná tak úplně neodpovídá pravdě. xD Ale skutečnou vznešenost (což je jedna z prvních věcí, která mě ohledně Hyuugů napadne) prostě nerada míchám s nízkým plížením se ve tmě. Já bych tedy skutečně byla mizerný politik, ne?
Ale už k povídce - byla to minutka, ale byla to minutka, která mě donutila k zamyšlení a která mě bavilo. Dobrá minutka. ^^
Poslední dobou mám jaksi kritizující náladu.
Já jsem v této povídce nějak nepochytila celkový smysl. Když jsem to začala číst, čekala jsem, co se tam objeví za zápletku a jak to vlastně dopadne. Když jsem dočetla, chvilku jsem zírala do monitoru a přemýšlela "O čem to je?". Nápad s objednáním vraždy je pěkný, ale myslím, že by to chtělo dotáhnout do konce. Jsem pro, aby se to rozvinulo do série, byť jen třeba o dvou dílech. Kdybych toto měla považovat za úvod, neměla bych snad žádnou poznámku, dokonce by si mě možná donutila se opravdu klepat na další díl a na rozuzlení.
Shrnutí... Napsala bych pokračování s rozuzlením, jak to dopadlo, jestli ji opravdu zabijí či nikoliv, jak to udělají... a na konci třeba dodat pohled do duše Hiashimu (protože mě osobně se nechce věřit, že by to dělal jen pro dobro vesnice... a když už ano, čím přesně ji Hinata ohrožuje?).
Máš pravdu, ono to je tak trochu "o ničem". Když jsem to psala poprvé (a hlavně, když mě při poslouchání UDG a nošení dřeva poprvé napadlo) mělo to být o tom, kdo měl Hinatu zabít. O tom, jak dostával lidi, co má zabít a jak se s tím tak nějak vyrovnával. Když mě potom chytla nálada na psaní, vzniklo tohle. Dost jiný pohled, navíc o dost míň psaný tím stylem, na který jsem byla zvyklá; tím myslím, že jsem to tady o dost míň rozepisovala a tak všechno.
A čím Hin ohrožuje vesnici? No, spíš klan - tím, že nebude dobrou vůdkyní klanu a kvůli tomu se dostane nejenom klan do potíží, ale třeba i celá vesnice.
Ale jinak... já vlastně taky nevím, o čem to bylo. A tak jako teoreticky, teoreticky, by druhý díl být mohl, jenomže já jsem to psala s tím, že o ten konec vůbec nejde. A víš co? Právě mě napadlo, o čem by to mohlo být. O Hiashiho pozhodnutí a o tom, jak to vidí někdo, kdo zabíjel lidi jenom proto, že to někdo jiný chtěl. Jo, myslím, že o tohle to bylo.
Jo, a děkuju za názor, abych nezapomněla
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
Není zač... ale myslím si, že není dobrý pohled na věc "o konec vlastně nejde". Musí ti jít o celou povídku, jinak to podle mě nemá cenu... Každopádně návrh na pokračování je zajímavý, teď jen, aby se povedl dobře zpracovat... Ale když na tom zapracuješ, myslím, že se to povede. Hlavně to neuspěchej, nemá to cenu, lidi počkají
No, ono jde o to, že tady žádný konec není. Prostě tato FF neměla být o Hinatě a o tom, jestli ji ten týpec tam zabije, nebo ne. Bojím se, že jsi mě trochu špatně pochopila - já neplánuji psát pokračování. To, co jsem tam řekla, už bylo o této povídce. Jo, uznávám, celý ten příběh tam byl strašně zamaskovaný. Dokonce i ta pitomá otázka, na kterou se ten "vrah" snažil najít odpoěď, je tam schovaná. A právě kvůli tomu, bojím se, může ten pravý příběh v tom pochopit jenom autor. Jenom já vím všechny ty souvislosti - a i když to tam nevypadá, ono jich je tam hodně. Možná by se dalo říct, že tato jednorázovka je výňatek z života nájemného vraha, ke kterému zrovna přijde Hiashi - proč, to už jsem vysvětlovala.
Tedy, tím jsem nechtěla říct, že je stoprocentně jisté, že pokračování nebude
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
hmm... škoda... ale jestli je tam tolik souvislostí, možná by stálo je tam napsat, aby to pochopili i ostatní... ale co, už se v tom nebudu šťourat a nechám to být... přeci jen, je to tvá povídka a ty jsi tu šéf (v rámci této povídky
)
Fňu raději se o to nezajímej
A navíc bych ti vážně neřekla víc, než že byla malá, divná a někde v ČR - víc o ní fakt nevím 
Ale víš co? Při vymýšlení názvu jsem si na tebe vzpomněla! Totiž, kdysi dávno sis "stěžovala" že u svých povídek strašně často píšu malá písmena v názvu - a ejhle, tento název má tři slova a všechny jsou s velkým počátečním písmenem! 
A jenom tak, myslím, že toto je jedna z mála FF, z kterých vznik série fakt nehrozí. Ale stejně jste mě potěšili jenom tím nápadem 
Ale jinak děkuji
Dragonit, Eliscape, Lee, CAMELIA a gagar, vám všem také moc děkuji
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
Úžo, opravdu povedená FF. Škoda, že to není seriovka, určitě bych četla i další díly
Lidičky komu se líbí mé povídky zde je můj blog, na kterém naleznete druhý díl Už dál nechci
http://takemydream.blog.cz/
Lidičky z Prahy a okolí, pokud si chcete pokecat i na fb, tak je tam teď mnou nově vytvořená skupina "Anime Praha", kde, doufám, se sejde super parta a pokud ano, myslím, že by bylo super udělat nějaké srazy v Praze.
Jůů
. Tak tahle povídka se četla sama 
. Vážně se mi to líbilo, krátké, ale podle mě úžasně napsané. Já chci pokráčko! 
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Dobrý! Líbí se mi námět.
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Souhlasím s Fňu a musím ještě dodat, že jde o zajímavý návrh třeba i na sérii...
Ach ten sentiment...
Pěkné
Moje FF Legenda jménem Uzumaki NAruto http://147.32.8.168/?q=node/86243 Na ni navazuje Legenda jménem Namikaze Naruto http://147.32.8.168/?q=node/88042
Černý přízrak http://147.32.8.168/?q=node/88596. Namikaze Kuran no shinjitsu http://147.32.8.168/?q=node/91025. Vesnice Krvaé mlhy http://147.32.8.168/?q=node/92142. Přečtě te si, a když tak zanechte koment:d Přijímám i kritiku. Moc díky všem kdo čtou moje povídky.
Plechová zástavka? Uchm, čo? Tak toto ma zaujíma XD
Tá poviedka sa mi páči, príde mi taká...neviem, proste, otecko si objedná vraždu dcéry. Prečo? Pre také niečo, ako je prežitie väčšiny. Sebecký, či nesebecký čin? Podľa toho, z ktorej strany sa na to človek pozrie. Vražda sa vraj nedá ospravedlniť za žiadnych okolností, ale to je podľa mňa strašná sprostosť.
Ale vcelku povedané, táto poviedka je dobrá, a na to, aká je krátka, je v nej toho napísaného dosť
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.