Tak stejná a přesto úplně jiná 06

Vítr a blesky – začátek potíží

8:00
ŤUK ŤUK!
Naruto stál před bytem ve smluvený čas, ale ani po druhém zaklepání nikdo nešel.
„To je divné, řekl jsem jí přece, že v osm pro ni přijdu. Snad se jí nic nestalo.“ Zkusil to ještě jednou, nic. Teď už byl opravdu nervózní a rozhodl se vykopnout dveře. Nakročil, už měl nohu u dveří…
…
ŤUK ŤUK!
„Tif? Neklepal někdo?“
„Nevim! Spim!“
„Ale vážně, už zase.“
Tif prudce otevřela oči a podívala se na hodiny.
„Sakra! Už je osm, to je Naruto.“
„Naruto? Co tu dělá?“
„Nabídl se, že mě dovede na trénink, když se tu ještě nevyznám, úplně jsem na to zapomněla. Kde mám župan?“ šla otevřít dveře…
…
Nakročil, už měl nohu u dveří. Dveře se najednou otevřeli a kopanec schytala Tifa, která díky tomu sletěla na zadek a dívala se vyjeveně před sebe, Tenten se dívala střídavě na Tifu a pak na Naruta a tak to pořád opakovala dokud Tif nezačala nadávat.
„Uzumaki, ty si takový vůl! To jsi nemohl počkat, až dojdu otevřít. Sotva se vzbudím, už to do mě našije kretén.“
„No promiň, ale já sem klepal nejmíň stokrát a nikdo nešel, tak se nediv, že jsem měl strach. Třeba se ti někdo mohl vloupat do bytu, znásilnit tě, odkráglovat tě a nakonec okrást.“
„Co máš pořád s tím znásilňováním?!“
Takhle tam na sebe „hlasitě“ mluvili dokud je nevyrušila Tenten.
„HEEEEJ! Jsem těhotná!!“
Oba se na ni dívali s otevřenými ústy a nechápavými + vystrašenými výrazy.
„No konečně je tady klid. Důvod proč nikdo neotevíral byl ten, že jsme šli spát těsně nad ránem, pomáhala jsem Tifě vybalovat, ona úplně zapomněla, že máš pro ni přijít a mám na vás jednu prosbu… nedělejte tady skandály jako v první fázi manželství!!!“
Po tomhle proslovu se raději obě odebrali do koupelny, oblékli se, rozloučili a každá se vydala svým směrem, Tenten domů a Tif s Narutem.
Při cestě domů Tenten potkala Nejiho. Začali si spolu povídat, Tenten mu povykládala o včerejšku u Tifi doma, jak zvláštně odpověděla na její otázku a hlavně o ranní příhodě s Narutem. Po velmi záživném vyprávění se Tenten dostala k cíli své cesty. Rozloučila se s Nejim a chtěla vejít do domu.
„Ehm, Tenten?“
Otočila se a čekala, co z něj vypadne.
„Nešla bys někdy třeba… do kina?“
V tu chvíli se jí rozzářili oči štěstím. Měla chuť ho obejmout a už nikdy nepustit, ale donutila se ovládnou a zcela obvyklým hlasem řekla, že souhlasí. Vešla do domu, chvíli počkala, aby si byla jistá, že je Neji dost daleko a potom začala na celý dům křičet radostí. Měla ale tu smůlu (nebo štěstí, přeberte si to jak chcete), že ji Neji slyšel. Musel se sám pro sebe usmát.

Zpět z našemu „páru v první fázi manželství“
Cestou bylo trapné ticho, které prolomila Tifa.
„Promiň, za to jak jsem nadávala.“
„A ty promiň za to, že jsem měl o tebe starost.“
„Trucuje. HELE! Já si toho vážím, že ses o mě bál, ale nemám ráda, když mě někdo nakopává, jasný?!“
„Tak tomu se asi na tréninku nevyhneš, obzvlášť s Kakashim.“ Ještě dodal uraženým hlasem „a opuštěno, už to neřeš.“
„Furt trucuje. S ním to bude asi hoooodně těžké. V tomhle je jako Tobi, velké mimino.“
„Už jsme tu. Vidíš, ještě tu není. Takhle je to vždycky, když budeš mít trénink s Kakashim, klidně přijď o půl hodiny později, to se možná objeví.“
Najednou se ozvalo staré, známé PUF a byl tady. Hatake Kakashi.
„Ahoj, doufám, že jsi nečekala moc dlouho, ale stala se mi taková věc. Potkal jsem na ulici.. Naruto? Co ty tu děláš?“
„Dobré ráno Kakashi-sensei. Jenom jsem ukazoval Tifě cestu. Jak vidím, tak mě už nepotřebuješ, užij si to.“ a měl se k odchodu.
„Počkej, počkej Naruto! Když si přišel až sem, můžeš trénovat s námi, co ty na to?“
Na Narutovi bylo vidět, že moc nadšení není, ale nechtěl odporovat svému sensei.
„Takže Tif, pokud si dobře pamatuji, mám zjistit jakou máš podstatu chakry a podle toho ti přidělit trenéra. Takže asi začnu takhle, u každého člověka je podstata chakry rozdílná, každý muže mít několik podstat, ale jedna se k němu hodí nejlíp, existuje celkem pět základních druhů chakry, elementů a to vítr, oheň, voda, země a blesk.“
„Já vím co to je, raději bych chtěla vědět jakou mám podstatu.“
„Dobře. Podstata se určuje pomocí těchhle papírku. Pokud máš bleskovou, tak se papír zmuchlá. U větrné se přetrhne na dva kusy. Shoří, pokud jsi ohnivý. Zvlhne, pokud jsi vodní. A rozpadne se na prach, pokud jsi zemní. Když necháš projít chakru tímto papírem, zjistíš jaká podstata chakry, se k tobě nejlíp hodí. Takže, pusť se do toho“
Vzala si od Kakashiho papírek a začal do něj soustředit svoji chakru. Po chvíli se papírek přetrhnul na dva kusy.
„Jestli chceš můžeme zkusit, jestli nemáš dvě podstaty, Sasuke má oheň a blesk. Zkus to znovu a tentokrát se hodně soustřeď.“
Udělala jak řekla a papírek se zmuchlal.
„Výborně, takže máš větrnou a bleskovou podstatu. Teď vymyslet, kdo tě bude trénovat.“
Naruto to celé sledovat z dálky, už ho nudilo házet kunai, tak šel k nim.
„Kakashi-sensei, můžu se jít nasnídat? Děsně mi kručí v břiše.“
„Naruto!... Naruto tě bude trénovat, má větrnou podstatu. A bleskovou podstatu s tebou bude trénovat Sasuke.“
„Sasuke, no potěš p***l… Hai!“
„Skvěle, řeknu to Tsunade-sama a Sasukemu. Můžeš jít. Naruto, je jen na tobě, kdy začnete s tréninkem, ale doporučoval bych, abys to neoddaloval, znáš Hokage!“
„Ano pane, to znám.“
Po této odpovědi zaznělo PUF a oba dva se rozešli pryč.
„Nemáš chuť na ramen? Nesnídala jsi, zvu tě.“
„Jo, díky. To by mi bodlo.“ Usmáli se na sebe. Našli si místo v Ichiraku a objednali si dva rameny. Povídali si o tréninku, Naruto jí říkal o nejrůznějších technikách, které ji (snad) naučí. Zaplatil, doprovodil Tif domů a rozběhl se domů, plánovat trénink.
Když Tif přišla domů na stole ležel dopis, nebyl podepsaný, ale po jeho přečtení, jí bylo jasné od koho je.

„Jak si dovoluješ takhle zmizet?! Jednat na vlastní pěst i když jsme ti TO zakázali. Deidara tě sice kryl, ale Zetsu ho sledoval. Očekávám, že se ihned vrátíš do sídla a odneseš všechny následky!“

„Hmm, tak to je super. Ten chlap se snad dozví úplně všechno.“
Skrčila papír a hodila ho na zem. Mnula si spánky a přemýšlela, jak zařídit, aby mohla odejít na čas z vesnice. Nic ji nenapadalo, tak se raději šla projít po vesnici.