Čistá krev 03 - Vnitřní zachránce

Itachi utíkal s Chiyo v náručí lesem směrem k doupěti Akatsuki. Koukal se na ní a usmíval se. Byla tak krásná. Něco k ní cítil. Věděl to. Ale taky věděl, že není jediný z Akatsuki, komu se Chiyo líbí. Sasori. Moc to nedává najevo, ale Itachi to vidí. Když se tak Itachi koukal na Chiyo, úplně polevil v obraně. Myslel si, že už Naruta zneškodnil. Ale neměl ho podceňovat.
Naruto najednou stál za Itachim se spoustou klonů.
,,Itachi! Ty ubožáku! Ihned mi vrať Chiyo! Slyšel´s to, co ti říkala? Nechce se přidat do Akatsuki!" křičel Naruto a klony se připravily k útoku. Itachi se jen ohlédl a nepřítomně se podíval na Naruta. Potom všechny klony zrušil a zmizel. Objevil se chvíli na to už na zemi, protože celou dobu utíkal on i Naruto po větvích stromů. Naruto udělal totéž a seskočil na zem. V tom si všiml, že Itachi už nedrží Chiyo.
,,Kam jsi ji dal? Dělej mluv! Nebo to z tebe vybiju!" křičel opět Naruto. Itachi se jen frajersky usmál.
,,Naruto, jsi hloupý. Mě nikdy neporazíš a nikdy Chiyo nezachráníš. Jsi jen ubožák, kterého všichni z vesnice nesnáší. Jsi démon, Naruto!" mluvil potichu a arogantně. Naruto se na chvíli úplně zasekl. Jen se smutně usmál.
,,Ano. Kdysi mě všichni nenáviděli. Celá vesnice byla proti mně. Ale teď už ne. Našel jsem si přátele. A nenechám nikoho z mých přátel u Akatsuki. Zachráním ji. Protože přátelé jsou to jediné, co mám. Já nejsem démon Itachi. Spletl ses. Já jsem Uzumaki Naruto!" řekl Naruto a tu poslední větu zakřičel.
Itachiho to celkem dostalo, ale snažil se to zakrýt.
,,Uvidíme jestli jsi nebo nejsi démon. Bojuj." vyzval ho Itachi. Naruto se jen nadšeně usmál a vyběhl naproti Itachimu. ,,Tak přímo jde proti mně? Je to blázen?" pomyslel si. Naruto vytáhl kunaie a začal je po Itachim házet. Ten se všem vyhl díky Sharinganu. Po chvíli už ho nebavilo uhýbat, tak Naruta chytl za zápěstí a hrubě mu ho stiskl. Naruto zaúpěl bolestí.
,,Tak teď ti něco řeknu, Kyuubi! Na mě nestačí jen ubohé kunaie. Myslel jsem si, že budeš silnější!" vysmál se mu Itachi. A najednou se Naruto začal smát jako šílenec. Úplně nahlas. A zmizel. Byl to jen klon. Zatímco za Itachim byl Naruto s rasenganem. Itachi mu taktak uhnul. Potom se otočil a uviděl dalšího Naruta s rasenganem. Zase uhnul. A nad ním se objevil další. Uhnul. A po třetím rasenganu bylo ticho. Nic.
Najednou se ze země vynořil Naruto s rasenganem a Itachi dostal přímý zásah.
,,Nejsem Kyuubi! Už jsem ti to říkal jednou." usmál se spokojeně Naruto. Itachi se skácel zraněný k zemi. Jenže...se z něho staly vrány a odletěly. Naruto jen vykulil oči.
,,Cože? Co to má znamenat? Genjutsu? Jak dlouho?" pomyslel si Naruto. A najednou se za ním z vran objevil Itachi.
,,Jak dlouho? Od té doby, co jsi mě našel a já se na tebe otočil. Už tak dlouho. A teď jsi skončil." řekl s úsměvem Itachi.
,,Cože? On mi může číst myšlenky? Zmetek." pomyslel si znova Naruto.
,,Ano, můžu ti číst myšlenky. Ale neboj, už dlouho to tak nebude. Zanedlouho už nebudeš mít žádné myšlenky. Zemřeš." šeptl hrobovým hlasem Itachi a blížil se k Narutovi. Najednou se vedle Naruta objevila Chiyo. Otočila hlavu na Naruta a vypadala děsně unaveně a zničeně.
,,Naruto" začala tichým, uhasínajícím hlasem ,,proč jsi mě nezachránil? Teď ze mě vyndali démona. Umírám, Naruto. Nedokázal jsi mě zachránit. Proč? Nedokážeš nikoho zachránit. Ani mě, ani nikoho jiného. Jsi k ničemu. Chceš se stát Hokagem? Nestaneš se jím. Ty ne! Nedokážeš to, démone! Jsi monstrum." dořekla a upadla na zem. Nehýbala se. Narutovi začaly padat slzy. Spadl na kolena.
,,Nedokážu změnit postoj lidí ke mně? Vždycky budu pro všechny démon? Monstrum? Vždycky mě budou nesnášet? Tak proč žiju? Bylo by všem beze mě lépe? Kdybych nežil? Ani Chiyo jsem nezachránil. Zemřela zbytečně. Proč mi to čtvrtý udělal? To mě taky nesnášel? Měl mě vůbec někdo někdy rád? Byl jsem pro někoho důležitý? Bude pro mě někdo plakat, až zemřu? Budou mě postrádat nebo budou rádi, že se zbavili přítěže? Ano...jsem jen přítěž pro vesnici. Proč? Proč já? Vždycky jsem chtěl jen přátele, uznání a rodinu. A nemám nic z toho. Nikdy ani mít nemůžu. Bude lepší, když zemřu." trápil se v duchu Naruto ,,Itachi? Zabij mě. Prosím." zašeptal Naruto. Itachi se jen spokojeně usmál a šel k němu ještě blíže. Ale najednou...

...ticho. Itachiho kroky nebyly už slyšet. Naruto otevřel oči a postavil se. Všude kolem něj bylo světlo. A úplné ticho.
,,Kde to jsem?" Narutovy myšlenky byly slyšet. Jakoby mluvil, ale neotvíral pusu. Koukal všude kolem. ,,Už jsem mrtvý? Tak takhle vypadá smrt?" pomyslel si znova a bylo by to, jako by mluvil.
,,Naruto...Naruto..." slyšel slabý hlásek, který se pomalu přibližoval. A uviděl z dálky blížící se siluetu.
,,Naruto...Co to děláš? Chceš se vzdát? Proč? Jsi v Itachiho genjutsu. Všechno, co říká nebo všechno, co uvidíš není pravé. Naruto...otevři oči! Bojuj! Neumírej. Chiyo není mrtvá. Nevzdávej to, Naruto. Hodně lidí v tebe věří a uznávají tě. Hodně lidí tě má rádo. Chiyo je jednou z nich. Naruto, já v tebe věřím taky. Nejsi žádné monstrum. Ty jsi Uzumaki Naruto. Sám jsi to řekl. Tak se podle toho chovej. Naruto..." a najednou ticho. Silueta zmizela. A světlo začalo taky mizet. Kolem něj se znova začínal objevovat obraz Itachiho genjutsu. Naruto rychle otevřel oči a postavil se.
,,Itachi? Měním názor. Nevzdám se!" křikl Naruto a utvořil rasengan a trefil ho přímo Itachimu do břicha. Ale z něj se zase stály vrány a objevil se za ním. Kunai mu dal rychle pod krk a tak tam s ním stál. Chtěl ho zabít. Ale najednou Naruto ucítil tlak v ruce a obraz Itachiho genjutsu se změnil. Zmizel. Najednou byl zase v lese a za ruku ho držela Chiyo. Naruto na ní udiveně pohlédl.
,,Víš přece, že se z genjutsu můžeš dostat tak, že do tebe někdo vloží svoji chakru, ne?" usmála se Chiyo na něj. Naruto po chvíli šťastně kývl a oba se postavili do bojových pozic.
,,Tak co, Itachi? Ještě pořád máš odvahu?" křičel Naruto. Itachi se jen usmál. A pomalu mizel.
,,Naruto! Dneska jsi měl štěstí! Ale příště už ho mít nebudeš. A Chiyo, přijdu si pro tebe, to se neboj. Nevidíme se naposledy." dořekl a zmizel. Chiyo se spokojeně usmála a objala najednou Naruta. Jen byl z toho tak v šoku, že zčervenal.
,,Naruto! Jsem ráda, že jsi se nenechal porazit v tom genjutsu. Ještě nikdo z něj nevyšel živý. Bylo to jeho druhé nejsilnější genjutsu. Shinoganbo. V něm ti říká hnusné věci až si nakonec přeješ svou smrt. A on tě v něm potom zabije, protože jsi to chtěl. Jsi první, kdo se z něj dostal. Určitě jsi mu na to nenaletěl a bojoval jsi, že?" křičela nadšením Chiyo. Naruto se jen usmál. Kdyby ho někdo nezachránil. Neví, kdo to byl. Ale byla krásná. Měla červené dlouhé vlasy a milý hlas. Mluvila na Naruta, jakoby ho znala, jakoby ji na něm strašně záleželo. Ten hlas už někde slyšel, ale nevěděl kde.
Potom se vraceli do Konohy. Chiyo bylo divné, že když se s Narutem objali, jejich démoni nic nedělali. Itachi přece jen říkal, že se něco stane, když si budou blízko. Ale tentokrát nic. Celou cestu zpátky k Chiyinému domu nemluvili. Když byli u něj, byla už velká tma.
,,Chiyo? Jdeš se mnou na tu oslavu? Sice příjdeme o hodinu pozdě, ale snad tam někdo bude." zeptal se Naruto. Chiyo kývla.
,,Moc ráda, Naruto." usmála se a šli do jedné z Narutových nejoblíbenějších restaurací. Do Ichiraku by se všichni nevešli, takže to bylo v jedné restauraci. Byla to krásná menší restaurace kousek od sídla Hokageho. Když vešli oba dovnitř, slyšeli, jak se ostatní baví. Když je ostatní zahlédli, všichni ztichli a koukali na ně. Doslova ztratili řeč.
,,Ehm...Naruto? Jdeš pozdě...a co kdybys...nám...ehm...představil tvou přítelkyni?" zeptal se nakonec Kiba. Hnědovlasý kluk s podivnými červenými čárami na obličeji. Naruto se usmál.
,,Jo! To je Achihara Chiyo. Je jí 15 a pochází z Konohy, ale bydlela dlouho v Suně. Teď se vrátila." představil nadšeně Naruto Chiyo. Ta se jen usmála. Ani jednomu nedošlo, jak to Kiba myslí. Nedošlo jim, že si myslí, že spolu chodí.
,,Takže je to jeho přítelkyně? Ten má ale štěstí. Taková hezká holka a chodí s takovým pakem." pomyslel si Neji. A Naruto představoval ostatní Chiyo.
,,Tohle je Sakura-chan." představoval dívku s kratšími růžovými vlasy a zelenými oči.,,Ona byla se mnou v týmu. Vedle ní sedí Choji, Shikamaru a Ino, ti jsou spolu v tými. Potom vedle nich je Neji, Lee nebo-li tlustoobočnatec a Tenten, ti jsou o rok starší než my všichni a jsou spolu v týmu. A tady sedí Shino, Hinata a Kiba, to jsou zase spolu." dořekl Naruto. Chiyo se na ně usmála a pozdravila je. Sedli si za nimi. Vedle sebe, takže ve všech to ještě prohloubilo tu myšlenku, že spolu chodí.
Celý večer se dobře bavili a Chiyo se zdála být středem pozornosti více než Naruto. Ale jemu to nevadilo. Byl rád, když ji viděl, že se usmívá po tom, co se stalo před oslavou. Chiyo všem odpověděla na všechny otázky, ale nikomu neřekla nic o tom, že ji chtějí Akatsuki, že má v sobě taky démona a o jejím klanu taky nemluvila. Všichni si mysleli, že je jako oni. Obyčejná shinobi bez nějakého zvláštního života.
Po oslavě se všichni vydali domů a Naruto navrhl Chiyo, že ji doprovodí domů. Ta kývla. Byla ráda, když s ním byla. Když odcházeli spolu, Hinata se jen smutně podívala a odešla na druhou stranu od nich.
,,Chiyo? Co to říkal Itachi o tom Sasukem. Ty ho znáš? Podle toho, co říkal Itachi, tak ho znáš docela dobře." zeptal se Naruto kousek před Chiyiným domem. Chiyo se zastavila. Smutně se podívala do země.
,,Naruto, pojď si na chvíli sednout ke mě na zahradu." Chiyo ho vedla ke staré lavičce a stolu. Sedli si k němu. Chiyo se začala třást zimou a Naruto ji půjčit svou mikinu. Chiyo se na něj vděčně podívala. On ji jí jemně pomohl nasadit. Chiyo vypadala vtipně. Protože byla menší než on a byla to holka, měla jeho mikinu docela velkou. Ale jí to nevadilo. Krásně voněla. Jak Naruto. Potom se Chiyo pustila do vyprávění.
,,Když jsem byla malá, bydleli jsme kousek od Uchihů, to ale víš. Itachi se hodně bavil s mým bratrem Kimikou a já se potom do Itachiho zamilovala. Začali k nám hodně chodit. Oba. Itachi i Sasuke. Sasukeho jsem ze začátku neměla vůbec ráda. Přišel mi namyšlený a arogantní. Pro mě to byl hlupák. Vždycky jsme do sebe naschvál rýpali a hádali se. Jenže jeden den se to zvrtlo a my jsme spolu zůstali v noci sami na zahradě u nás. Rodiče byli na plese a Chiibi už spala ve stanu. Stanovali jsme totiž u nás. No a Sasuke mi začal ukazovat souhvězdí. Ukazoval mi všechny, které znal a šli vidět. A ten den se mi zalíbil. Vždycky jsem věřila, že by někdy dokázal překonat Itachiho nejen v boji, ale i v kráse. No a od toho dne jsem myslela jen na Sasukeho. Začali jsme být spolu častěji. A už jsem nebyla tak upnutá na Itachiho. A jemu to vadilo. Několikrát se kvůli tomu hádal s Kimikou, ať mi zatrhne se bavit se Sasukem a tak. A potom byl vyhlazen klan Uchihů a ten večer i můj. A pak jsem odešla do Suny. Takhle znám Sasukeho. Jako kluka, kterého jsem měla hodně ráda. Jako kluka, s kterým jsem si přála žít až vyrostu. A teď mi něco řekni ty. Co se se Sasukem stalo?" řekla Chiyo svůj příběh a chtěla ten Narutův. Naruto se nadechl a začal.
,,Sasuke, Sakura a já jsme byli spolu v týmu. Už od akademie. Já jsem Sasukeho nesnášel. Taky mi přišel namyšlený a arogantní. A navíc, miloval jsem Sakuru, která milovala jeho. Jenže potom se stal mým přítelem. Čím častěji jsme spolu byli a dostávali společně mise, tím více jsme se začali sbližovat a stali se z nás přátelé. Jenže on chtěl pomstu. Chtěl velkou sílu, ať může zabít Itachiho. Tak se dal k Orochimarovi. Snažil jsem se ho přivést zpět, ale Orochimaru mu dal prokletou pečeť. Nezvládl jsem ho přivést zpět. Teď je u Orochimara a já se pořád snažím ho najít a přivést ho zpátky do Konohy. Je můj nejlepší přítel a já se nikdy nevzdám. I za cenu mého života, i kdybych mu měl zlámat všechny kosti, ho dovedu zpět! To jsem slíbil Sakuře a slíbil jsem to také sám sobě!" řekl Naruto s rozhodnutím v hlase. Chiyo se usmála.
,,Věřím v tebe. Věřím, že ho zvládneš dovést zpátky. A slibuji tobě, že ti pomůžu. Protože taky nechci, aby se pomstil. Nechci, aby se vzdal sám sebe a žil pro pomstu. Spolu Sasukeho dovedeme zpátky. Naruto, děkuji. Děkuji, že jsi takový jaký jsi. Děkuji!" povzbudila ho Chiyo a objala ho. Naruto zčervenal. Když ona je tak krásná. Najednou kolem nich se obmotaly červené chakry jako provázky a přitáhly je k sobě úplně. Zase se políbili, ale už jinak než minule. Tentokrát to byl dlouhý polibek. Potom se na sebe usmáli.
,,Myslím, že to nechtěl jenom Kyuubi." řekl s úsměvem Naruto. Chiyo se taky usmála. Potom se rozloučili a každý šel k sobě domů.
Chiyo ležela v posteli a přemýšlela ,,Naruto. Nemůžu ho dostat z hlavy. Je skvělý. Ale...bude to stačit na překonání mé lásky k Itachimu? Naruto je...je...milý, hřejivý a krásný. Nevzdává se a já ho uznávám jako nikdy nikoho. Nebo spíš, jediná osoba, kterou uznávám. Mám problém s tím uznávat autority. Ale Itachi je zase...tajemný a dokonalý...a opravdu hezký. Ale Naruto je zase...je lepší..." Po chvíli usnula. Zdálo se jí o tom, jak nosí černý plášť s červenými mraky a jak kolem ní chodí Itachi, Naruto a Sasuke a jak ona si vybere Itachiho a tak. Sama věděla, že Itachimu vždycky podlehla. Ale s Narutem ne. On ji ochrání a tomu věří. Protože na konci tohoto snu, co se jí zdál ji Naruto vytáhl z Itachiho objetí a vzal ji sebou. Do Konohy.