NFFORPG - Kirigakure no Sato

Kimiko Kay Kawashaki

Když se oba tak nějak dostavili, nasadila trošku nesouhlasný pohled, ale pak jí došlo že to ona je tady ten blbec co si sebou vzal všechny kraviny, a stál tady už skoro hodinu před srazem. ,,Tak co? Tak co? Půjdeme? Půjdeme?" nadšeně kolem Keitara poskakovala a čekala na jeho odpověď. ,,Určitě všem nakopeme zadky a pak se vrátíme jako hrdinové!" prohlásila nadšeně a začala se točit na místě až se musela zastavit, protože se jí motala hlava. Motala se jí tak moc, že udělala krok směrem k Renovi, zapletli se jí nohy a spadla na zem. ,,Tak tedy jdeme?" podívala se na oba vzhůru nohama.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ren Taiyo

Vstal dosť znavene no Keitarove slová si vzal k srdcu a okamžite sa vydal smerom do buniek kde si vzal jedlo ktoré hneď zjedol. S plným bruchom si vzal tašku do ktorej si nahádzal len nejaké malé jedlo pre prípad núdze a vzal si svoje obvyklé vybavenie ktoré si taktiež hodil do tašky až na ihlice a rolničky. Vzal pár laniek ktoré využil ako lanko cez ktoré prevliekol rolničky a zavesil si ich na krk. "Takže sa pôjde von ... bude to celkom zaujímavé po tak dlhej dobe." Zamyslel sa už viac vážne no potom si spomenul, že si musí pohnúť za Keitarom. "Ihlice sa iste zídu keby nastal nejaký boj." V rýchlosti si zopakoval v hlave čomu ho učil otec v boji na blízko. V rýchlosti sa obul a rozbehol sa na určené miesto. "Meškám !!!" Kričal si v hlave dosť nespokojne.

Keitaro Brána Kláštera

Zatímco Kimiko odešla Keitaro se sklonil a položil Renovi ruku na rameno.
„Najez se ještě tady.“ Omlčel se
„Podívej se na Kimiko.“ A ukázal prstem na odcházející osobu.
„Její energie tě bude povzbuzovat. Si chlap budeš ji chránit kdyby se něco stalo“ usmál se na něho a zase se narovnal.
„Vezmi si jenom věci které by se ti mohly hodit“ Ještě jednou se usmál, ale už ne tak moc od srdce. Počkal až se Ren vzchopí a vydal se „domů“. Vzal si svou brašnu, vylovil v díře u podlahy peníze které si tam uschoval a samozřejmě i svou cestovatelskou hůl. Kterou používal i v boji. Naposledy se rozloučil s postelí a vydal se k bráně. Z dálky už viděl Kimiko. Přišel tak dvacet minut před srazem.

Asuka Nashashi

Tengoku no Senkyo

Zatím co mluvil Akio, koho zvolí a něco na Asukeho, had z nohu Asukeho slezl nenápadně do země a proplazil se pod Akia, Zničeho nic rychle vylezl ze země po Akiovo noze a obmotal mu celu trup i s rukama, tak že se mu díval asi z 10 centrimetrů přímo do očí.
"Ssssss, já příliš velké požadavky nemám, je to spíše takové buď a nebo" Řekl had a syčícím tónem se zasmál, trochu se přiblížil k Akiovo krku a náhle ho kousl do krku a vstřílů trochu jedu.
"SSSSS, asi je to trochu nepříjemné sssss, mé přijímačky jsou jednoduché, jestli se probereš do třiceti minut, tak můžeme pokračovat,sssss" Řekl had, slezl z Akia a Akio se bezvládně zřitil k zemi v bezvědomí.
"Nedal jsi mu příliš velkou dávu že ne?"
"Ssss neee, asi tak čtvrtku kapky, neboj se nejsem blbejssssss"

Akio Minako
Tengoku no Senkyo
Akio před sebe zíral, tak že už o ani tupěji nešlo. Had, vlk a orel? Tak to je něco... zamyslel se. "Já chci taky domácí zvířátko proooosím." zamumlal táhle jako postřelenej jelen. pak si uvědomil, že ty jeho budoucí zvířátka nejspíše urazil. "Ehm...já...to tak nemyslel. Já jen že..." Čím dál víc se zamotával do své omluvy, že z toho vylezlo něco co se nedalo označit jako smysluplná věta. "No, jestli teda Vážený orel s váženým vlkem prominou a neurazí se," začal pomalu Akio."Tak já bych si teda vybral Váženého hada..."drmolil už o něco rychle Akio.
"A jestli se mohu zeptat Vážený Asuke," Akio se sám zastavil nad tím jakou hloupost to zase řekl."A jestli se mohu zeptat Asuke, jakou zkoušku měl na mysli Vážený orel?" řekl a přemýšlel nad tím jestli si to trochu u těch zvířat vyžehlil.

Kimiko Kay Kawashaki

Mlčky s takovým tím svým zvědavým pohledem šla za Keitarem. Ten pohled jí zůstal až do té doby než se setkali s Atsuko-sama, to dokonce pozdravila. Pak zase jen vyšla a až se za nimi zavřelo, nasadila takový ten přehnaně nadšený výraz. ,,To bude super!" prohásila nadšeně a poskakovala přitom kolem Rena a Keitara. ,,Já, já.. Já! Já už byla venku!" máchala Keitarovi rukou před očima, pak toho nechala, přikývla na souhlas a vydala se pro své věci. Nějak moc neřešila co sebou, vzala si popravdě každou prkotinu která jí přišla na oči. Polovinu z nich pak ještě povyhazovala, pravděpodobně spíše tu potřebnou. Po deseti minutách byla už na místě, bylo jí jedno že má tolik času. Těšila se že půjdou ven z klášera a tak spokojeně poskakovala na místě a vyhlížela ty dva.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Asuka Nashashi

Tengoku no Senkyo

"Dobrá dobrá, no co když ti jde taijutsu, vnuknul si mi dobrý nápad, nemá cenu otálet jdeme trénovat, naučím tě jedno jutsu, pomůže ti to v taijutsu.
Víš jednou z mých specializací je spolupráce, zní to divně, ale je to tak. Tahem ruky ze zadu do předu vytáhl svitek, který měl v rukávu. Roztáhl položil na zem v rychlosti.
"Kuchyose no jutsu" Ozvalo se a Asukeho obalil bilý kouř. Když kouř slehl, stál Asuke s mírně rozkročenýma nohama a s rukama založenýma na hrudi. Okolo jedné nohý, měl omotaného asi 2 metry dlouhého černého hada, u druhé nohy měl vlka s naceněnými zuby. a na ramenumu stál velký orel.
"Tohle jsou ninja zvířata, jsou to zvířata, které uzavřeli s lidmi spolupracující smlouvy, a ty si je můžeš kdykoliv přivolat. Tohle je má specializace.
"Asuko co zase potřebuješ, přivoláváš nás nějak často né? Zase někdo kdo neudělá aní přímačky?" Začli si naráz stěžovat zvířata.
"Omlouvám se za ty předšlé kousky, uvidíme co se vyklube z tohohle" Řekl Asuke potichým hlasem jen pro zvířata.
"Tak jo, když splníš co bude potřeba budeš umět přivolat něco podobného" Řekl Asuka s úsměvem směrem ke klukovi.
"Sssss, není to tak jednoduché chlapče" Zasyčel had lidským hlasem.
"Není to o tom jestli si ty vybereš nás, ale jestli mys i vybereme tebe" Dodal mu vlk u nohy
"Přesně, tak máme pro tebe připravené, takové přijímací zkoušký" Dodal pyštivým hlasem orel.
"Ano přesně tak, na tobě je jen s jakým ze zvířat chceš začít. Tak co?" Dodal Asuke

Ren Taiyo

Celí čas počúval čo sa dialo v miestnosti no potom len zložil zúfalo hlavu. "Eh ?" Bol jediný výsledok ktorý mu v hlave vyšiel ako správna odpoveď na všetko. Znudene vyšiel von pričom si však všimol, že je ešte skoro celí zaprášený z toho, že spal na zemi. "Eh ... otázky ? No ... koľko jedla si máme brať ?" Zodvihol popri tej otázke ešte aj ruku aby sa nemohlo povedať, že je neslušný. "Uvidím čo mám vo vlastných zásobách no na niečo veľké to vôbec nevidím." Chytil sa za hlavu ešte viac zúfalo než predtým pričom si kľakol na zem a sklonil sa čelom k zemi. "Som v koncoch ..." Dodal nakoniec v tichosti.

Keitaro

Keitaro pozorně poslouchal Atsuko. Ani jedno slovo mu neuteklo. Během jejího výkladu se také podíval na své svěřence. Vypadali soustředěně.
„Rozumím“ Keitaro věděl kde ta osada leží, už tam jednou byl. Taky věděl co můžou tihle vyznavači dělat.
„O všechno se postaráme, už se tím dál nemusíte znepokojovat“ Uklonil se a obrátil se na své svěřence.
„Pokud máte nějaký dotaz“ Optal se jich. Pokud se na něco zeptali počkal tam s nimi a pokud ne tak vyšli ven.
„Bude to vaše první cesta mimo klášter? Nevím co nás tam může čekat pokud nechcete jít nemusíte.“ Ptal se opravdu vážně. Měl o ně starost.
„Vezměte si důležité věci. Najezte se ještě tady. Večer dojdeme do menší osady tam taky přespíme.“ Odmlčel se a podíval se směrem k nebi
„Za hodinu se sejdeme před velkou bránou, nějaké dotazy?“

Asaki Hitecu
Hliněné město

Kaede chytla Asakiho za ruku a snažila se mu pomoct vstát. Stávání ze země bylo pro něj těžké; nohy ho nechtěly poslouchat. V duchu litoval Kaede, že mu pomáhala, ale nakonec se jin to podařilo.
Odběhli spolu do nejbližší postraní uličky, aby se ztratili z dohledu Shinzovi, než zmizne hliněná mlha.
Asaki se zastavil, by oba mohli popadnout dech a opřel se zády ke stěně a zaklonil hlavu. Zrychleně dýchal a ve spáncích mu pulzovala krev. Chvíli se zaposlouchal do ticha, které vycházelo z hlavní ulice a naježily se mu vlasy na zátylku. Dostal strach a nevěděl z čeho. O chvíli později mu to bylo jasné. Z ulice se začala pomalu linout mlha. Když už byla všude, tak se viditelnost zmenšila na přinejlepším deset metrů.
Asaki se otočil ke Kaede a zašeptal: "Musíme se co nejrychleji dostat k té bráně." nakoukl ho hlavní ulice, aby se podíval, že Shinzo nejspíš někam zmizel v mlze.

Atsuko - San

Sedím na svojom obvyklom mieste a pozerám smerom von už dávno by som bola u jazierka len dnes ma prísť Keitaro zo svojím týmom.
„Oni sa na to budú hodiť najlepšie síce som skôr pre nich poslala ako som to prebrala Lei Mingom ale je to naliehavé“ šeptám si popod nos a bavím sa z guličkami. O nedlho príde Kejtaro a jeho zverenci. Zdvorilo pozdravia. Sedemročné dievča sa na nich usmeje
„Amatatsu buď s vámi“ pozdravila ich a ukázala jemne rukou nech sa postavia „Máme tu naliehavú vec Amabushi sa dal do pohybu a prenikajú na naše územie“ začnem hovoriť vážne a posadím sa na kreslo oproti ním.
„Na severných hraniciach v blízkosti malej osady sa vyskytli Amabushiho uctievači “ medzi tým rozložím mapu a ukážem na malú bodku „V blízkosti tej osady majú vysvätiť miesto vašou úlohou je nájsť to miesto a zabrániť vysväteniu ak to bude možné“ prednesiem ich úlohu a usmejem sa na nich.
„Máte nejaké otázky k tomu?“ dodám

Keitaro

Oba dva pozdravil svým klasickým pokývnutím hlavy.
„Včera večer když jste odcházeli mi byla doručena zpráva“ Podíval se na ně takovým trochu vážnějším pohledem
„Atsuko-sama nás chce vidět, všechny“ Podíval se na každého zvlášť a mírně mu cuklo levé oko. Pak ukázal gestem ať ho následují. Když došli před sídlo Keitaro chtěl udělat poslední kázání o chování ale rozmyslel si to. Přece jenom ať se chovají jak mají, jsou originály jako každý jiný. Vstoupili tedy dovnitř. Přišli až před stráže.
„Jsme tady na požádání Atsuko-sama“ Kamenným výrazem sdělil strážným
Pokud ho pustili nebo ne. Vstoupili dovnitř. Keitaro se hluboce uklonil
„Jsme tady na váš příkaz“

Kimiko Kay Kawashaki

Spala celou noc jako zabitá, dokonce ráno trošku zaspala. Když jí to došlo, prudce vstala a začala zmateně hledat svoje věci. Pravidelnou ranní motlidbu k rodině trošku odflákla, ale doufala že jí to odpustí, jestli jí právě teď sledují jak zase někam nsetíhá. Když měla konečně všechno rozběhla se na místo srazu. ,,Teoreticky nejdu tak pozdě... Pár minut, nic víc." povzbudila se, doběhla na místo, prudce se zastavila, přehnaně se uklonila a zazubila se na Keitara. ,,Ohayo, Keitaro-sensei!" pronesla takovým tím protáhlým, nadšeným hlasem plným energie. ,,Tak co dneska? Budeme chodit po vzduchu?" zeptala se zvědavě i když tušila, že to asi těžko.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ren Taiyo

Akonáhle sa Kimiko otočila a šla prečo zvalil sa na zem kde sa natiahol. "Už nespravím ani krok ..." Povzdychol si pričom sa odkotúľal na kraj cesty kde nakoniec od toľkej únavy zaspal.

Nad ránom ho vzbudil až zvuk rannej modlitby na ktorej skoro nikdy nechýbal. Lenivo sa začal naťahovať na zemi no potom si uvedomil, že po modlitbe sa má spoločne s Kimiko dostaviť pred bunky. Svižne vstal zo zeme a rozbehol sa smerom kde dúfal, že bude Keitarova bunka.

Keitaro

Když už se chytal ulehnout doběhl k němu ještě posel ze zprávou od Atsuko-sama.
„Rozumím a děkuji za zprávu“ mírně se uklonil
„Zítra tam budeme po ranní modlitbě“ Pak zamířil do postele. A začal přemýšlet
„Vypadá to že Atsuko-sama měla vizi a když poslala pro mě, bude to něco mimo klášter a důležitého“ Pak jen koukal chvíli do stropu a usnul.

Vzbudil se brzo a okamžité zamířil na ranní modlitbu. Cestou přemýšlel jestli je dobře být s mladýma mimo ochranu klášterních zdí. Po modlitbě na ně už čekal na domluveném místě.

Kimiko Kay Kawashaki

Zasalutovala Keitarovi, na pozdrav se mu ještě lehce uklonila a hbitým krokem se vydala směr knihovna. To že na ní Ren křičel ať počká, jí vyburcovalo ještě k běhu. Ráda mu dělala naschvály. Doběhla k knihovně, tam se přece jen zastavila, aby neměla nějaký problém a vešla dovnitř. Když se Ren dostal ke knihovně, stála už venku s úsměvem. ,,Jsi pomalý." vyplázla na něj jazyk a protáhla se. ,,No, já si myslím že se rozloučíme. Musíš se pořádně vyspat, aby jsi nebyl zítra ještě pomalejší." otočila se na patě a mávla na něj ještě. Pravou bylo, že jí už taky doháněla únava, takže by spánek uvítala.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ren Taiyo

Na okamih sa zamyslel čo spraviť z toho čo mu dal Keitaro na výber no nakoniec sa rozhodol, že ešte pôjde s Kimiko odniesť tie veci a potom si zaľahne a už nevstane. "Dúfam, že to nebude už na dlho." Povedal si v mysli pričom však ešte videl posla ako okolo neho prechádza a mieri ku Keitarovy. "Je možné, že Keitara pozná až tak veľa ľudí ?" Spýtal sa samého seba no odpoveď nepoznal. Nakoniec nad tým len pokrčil ramenami a snažil sa nejako dobehnúť Kimiko. "Hej, Kimiko čakaj !"

Atsuko

Sedím pri jazierku a meditujem. Čas a okolie splynulo v jedno zvyčajne stratím pojem o čase a vyprazdnila som si myslel. Len teraz prišla vyzia nečakane. Ako náhle sa preberiem z meditácie zajdem ku poslom.
„Amatsaku s vám “ pozdravila a usmiala sa no úsmev hneť zmizol „Sprava pre Keitara. Zajtra čo najskôr buďte u mňa“ dopovedala a usmiala sa „Amatsaku buď s vami “ rozlúčim sa a odídem preč.
Hneť po tom ako informujem posla namierim si to ku Lei Migovi.
„Dobrý večer Lei-san. Potrebujem sa s vami porozprávať o pár veciach. Hlavne o dnešnej výzii“ prednesiem hneť ako vstúpim do Lei Mingovich ubykacií

Posol

Posol prišiel za Keitarom. „Dobrý večer Keitaro-san mám pre vás informaciu od Atsuko-san“ povie posol na úvod. „Atsuko-san vás chce zajtra ráno videt vo svojich ubikacií zo svojimi zverencami. Má pre vás dôležité informácie“

Akio Minako
Tengoku no Senkyo
Akio se podíval pátravým pohledem na kartičku a váhavě jí přijal. Soustřeď svojí čakru do konečků prstů. Přemlouval sám sebe.
Kartička pod jeho prsty, začala pomalu doutnat. Akio zavřel oči a soustředil se o něco více... Kartička vzplanula. Akio překvapeně zíral na to něco, co zbylo z kartičky.
Pak se podíval na Asukeho. "Tak co?" zeptal se zvědavě.
potom si vzpomněl na to druhé a co se ho jeho nový sensei ptal. Specializace, specializace. Přemýšlel. Vždyť je to naprosto jesný-taijutsu. (Boj holýma rukama.) Akio popošel o kousek blíž, "Taijutsu." řekl poněkud kouskovaně.

Nami Yarui Ki

Její útok neměl velitele zasáhnout, vše bylo připraveno úplně jinak a zdálo se, že na to skočil. Chystala se použít Kirigakure no jutsu, jenže její týmový kolega jí předběhl, jako by jí snad četl myšlenky. I když spolu nikdy nebojovali, zdálo se, že byli dobrý tým, nicméně teď musela vsadit do loterie. Chystala se použít jeden ze svých útoků, který ale zřejmě zasáhne i jej, chvíli přemýšlela nad tím, jestli se do něčeho takového má pustit, nicméně rozhodla se, že to může zaručit jejich vítězství a proto neváhala. Začala skládat pečetě a soustředit chakru do hrdla.
"Futton: Sui kiri no jutsu" z úst se jí začal uvolňoval opar silně koncentrované kyseliny, který se spojil s mlhou a začal se rozpínat do celého území tělocvičny.

Ichimitsu Juerī a Ai
Kancelář Mizukage
Klika kanceláře Mizukage poklesla a dovnitř vstoupila Ai.
„Zdravím Vás, Mizukage-sama!“ Poklekla Ai na jedno koleno, opřela se pěstí o zem a sklopila hlavu.
„Ai…!“ Zakroutila Ichimitsu hlavou a káravě a vztekle se na Ai zadívala.
„Promiň sestřičko, však víš,“ narovnala se Ai, pousmála se a pokrčila rameny.
„ „Sociální kodex je třeba dodržovat,“, jako bych ti pokaždé neříkala, že mě s tím lezeš na nervy,“ citovala Ichimitsu Aiina slova, promnula si oči a věnovala Ai roztržitý pohled.
„O co, jde, Ichimitsu?“ Zeptala se Ai k věci, přešla trochu blíž ke stolu její sestry a zpozorněla.
„Brzo bude na čase, aby Oinini upřeli svůj zrak na větší úkol, proto je zapotřebí se vypořádat s několika menšími, které by mohli odpoutávat jejich pozornost,“ řekla už vážně Ichimitsu a položila na stůl před Ai několik svitků.
„Tohle jsou mise, o které chci, abyste se co nejdříve postarali, rozumíš?“ Založila si ruce na prsou, opřela se lokty o stůl a zadívala se na Ai.
Ai sebrala svitky a kývla.
„Hai!“.
„Dobře,“ zaklonila se Ichimitsu ve svém křesle a sevřela jeho opěradla.
Ai si Ichimitsu krátce prohlédla, hlavně její tvář.
Co se mi to minule jen nezdálo? Zamyslela se, ale ne na moc dlouho, aby si toho Ichimitsu nevšimla.
„Vše splníme do puntíků a bezchybně jako vždy, Onee-san!“ Napřímila se Ai hrdě a s pýchou v hlase slíbila.
Pak se krátce uklonila a odešla.
Ichimitsu se chvilku dívala na dveře, kterými Ai odešla a po chvilce se na její tváři objevil docela upřímný milý úsměv.

Ai
Kancelář hlavní velitelky v Doju Oininů
Jakmile se Ai vrátila do své kanceláře v Doju Oininů, sedla si za stůl a rozvinula první svitek.
Se soustředěným výrazem ve tváři si přečetla znění mise, které pro ni její sestra připravila a po dočtení se zamyslela.
Dobře, tohle dostane na starost tým Keizaru. Rozhodla se, zavolala si k sobě člena sokolích jednotek a nakázala mu vyslat sokola za Choujem se zprávou, že ho Ai neprodleně očekává ve své kanceláři.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Keitaro Břeh jezírka

Zastavil se
„Jistě, ale stát se může cokoliv“ Pokusil se o něco jako úsměv.
„Kimiko, jelikož tvá energie nezná konce jdi prosím vrátit ten svitek s knihovny. Který jste si vypůjčili pak máš volno. děkuji“ Podíval se na ni
„A ty Rene“ Podíval se na něho a zatvářil se trochu přísněji
„Doprovoď Kimiko nebo si jdi už lehnout. Zítra po ranní modlitbě na mě budete čekat před chrámem.“ A potom odkráčel pryč.
„celý dnešní den jsem jenom proseděl,propsal a prospal“ zavrtěl hlavou a šel si lehnout.

Kimiko Kay Kawashaki

Pobaveně se na Keitara usmála. ,,Já mám pořád energie dost!" zatočila se vesele na místě, uklidnila se až když je poklepal po hlavách. Zvědavě na něj zamrkala a vydala se hbitě za ním. Pozorně ho poslouchala, aby jí nic neuniklo, pak hodila nespokojený výraz na Rena. ,,Ne to ne. Na to je moc blbý a nešikovný." prohlásila rázně. ,,Myslím, že bych ho musela dřív zabít." vyplázla na něj jazyk a v tu chvíli jí vytanula vzpomínka na to, jak se vlastně náhodou seznámili. ,,Kam jdeme teď?" zvědavě na Keitara natočila hlavu, čekaje na nějakou odpověď.

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ren Taiyo

Keď došli na breh stále rozmýšľal nad tým, že by ešte mohli chodiť po stromoch no keď sa Keitaro pustil do rozprávania o jedno-pohlavných týmoch trocha sa zarazil pričom zažmurkal na Kimiko. "Myslíte, že ja a Kimiko ... ?" Ukázal prstom najprv na Kimiko a následne na seba. "Nie nie ... to bude nejaký omyl keď si to myslíte. Kimiko a ja sme kamaráti to je pravda ale ... nie to určite nie." Presviedčal Keitara o svojej pravde. "Ako si môže myslieť, že ja a Kimiko by sme mohli spolu ..."

Keitaro Jezírko před ubigací

Pokývnul hlavou. Když Kimiko před ním zasalutovala.
„Kde bereš takovou spoustu energie, to mě zaráží“ pokroutil hlavou a posadil se na vodní hladinu. Pak se do ní upřeně zadíval. Chvilku tak seděl a přemýšlel. Bylo to snad třicet sekund nejhrobovějšího ticha. Pak trhl hlavou nahoru a zase začal přemýšlet.
„No“ mlaskl pusou. Podíval se na Rena který nevypadal zrovna plný energie.
„Pro dnešek jsme skončili, chození po stromě si zkontroluji jindy“ Postavil se a oba dva poplácal po hlavách. Pak zamířil na břeh jeho dva studenti ho následovali chtěl jim totiž ještě něco říct.
„Víte doufám že většina týmu studentů je rozdělených podle pohlaví že? A že jsme tak trochu smíšení že? Teď budete spolu trávit moc času. Víte že je zakázáno…“ a dál už větu nedokončil, počkal si na jejich reakce.

Kimiko Kay Kawashaki

,,Jo, to je on." pustila Rena a zamyšleně se podívala na senseie. Pak jen trošku zaraženě sledovala, jak jí Ren předběhl. ,,Tak nejdřív se hraješ na to jak jsi bez energie a teď tohle? Však počkej..!" křikla na něj lehce vytočeně, ale bylo to myšleno dobře. Jedním dlouhým odrazem se dostala na kraj hladiny, předběhla Rena a ještě ho přitom lehce praštila přes hlavu. ,,Ty si snad myslíš, že jsi lepší?" otočila se na něj, vyplázla na něj jazyk a zastavila se až těsně u Keitara. Na chvilku se zamyslela, pak se vyrovnala a zasalutovala mu. ,,Jsme zpátky, hlásíme úspěch!"

L's SECRET ORGANIZATION

Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:

POZOR! Spoiler!

ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san

A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.

Ake Hoku
Yohei
"Shingo-san, jelikož vám nemohu ukázat co jsem se naučil, pokusím se to udělat atk, aby jste pochopil." řekl s klidem Ake, rychle složil pár pečetí a tvedl jednu ruku do vzduchu. "Kirigakure no jutsu." Okamžitě jak to vykřikl se okolo začala zvedat mlha. Ake bez hnutí čekal až bude dostatečně hustá aby nebyl vidět a potom konečně začal se svým útokem. Shingo nejspíš nic neviděla a jediné co mohl slyšet, co by mu napovědělo byly kroky a poté tiché škrábnutí ocele o podlahu. Vteřinku se pak nic nedělo, to si jen Ake kontroloval kyselinu, ve které právě vykoupal svůj meč. Nakonec jen skontroloval polohu Shinga a sekl tak, aby kapky, které odletěly z meče trefily Shingův obličej. Ikdyž si byl jistý, že Shingo nejspíš uhne za pomocí Shunshin no justsu, on sám se připravil také hop oužít, aby mohl využít toho krátkého momentu Shingovi dezorientace kvůli husté mlze v místnosti.

Ren Taiyo

Celí čas sa pozeral pred seba ... teda pred Kimiko. "To je ... Keitaro sensei ?" Ukázal prstom na niečo čo mu mlhavo pripomínalo Keitara. Keď však zistil, že stojí v strede jazera a naznačuje im aby šli za ním len si hlasne povzdychol a vytrhol sa Kimiko zo ťahania. Vstal na vlastné nohy a začal sa unavene oprašovať. "Ah ... toto by ešte mohlo ísť nie ?" Spýtal sa skôr samého seba pričom vykročil vpred aby predbehol Kimiko. Popri tom všetkom začal sústrediť chakru do nôh a následne spravil niekoľko krokov po vode no potom zastal a otočil sa na Kimiko. "Ideš ty slimák ?" Spýtal sa jej dosť vyzývavo.

Shingo Yamamoto
Yohei

Viděl Namin útok, a kyselina na něj letěla dost pomalu, takže stačil uskočit.
To bylo opravdu působivé, moc se mi tvoje technika líbí.
Řekne v rychlosti. Teď stál přesně mezi Akem a Nami. Doufal, že nějak skombinují svoje útoky, a zaútočí na něj oba naráz, aby tak měli větší šanci ho dostat. Zůstal stát, a nabyl si chakru do nohou, aby byl ještě rychlejší, kdyby jejich útoky měly být rychlejší než sám čekal.

Ake Hoku
Yohei
Ake musel udělat slušných pár kroků než znovu plně nabyl rovnováhu. Když mě teď pár vteřin klidu, zatímco Nami obíhala kolem Shinga, Ake si vklidu přichystal meč a zkusmo jím zavlnil,a by si uvolnil všechny potřebné klouby v paži. Pak si protáhl prsty levé ruky, aby myl plně připraven na boj a sledoval, jak Nami vyskočila a vyplivla kyselinu. Ake byl mírně překvapen, protože očekával něco jiného než kyselinu,ikdyž s jistotou vědě, že něco vyplivne. Nakonec počkal až se Shingo vyhne a připravil se k vlastnímu útoku kombinovaným s Naminou technikou.