manga_preview
Boruto TBV 07

War and Blood: Kapitola 6.

"Tak ty si chceš hrát na drsňačku?" zasmál se jeden z banditů hrubým smíchem. Hane jeho narážku ignorovala a místo odpovědi vyslala proti banditovi vlnu vzduchu, která ho v kotrmelcích odhodila o deset metrů vzad. Druhý z průzkumníků se na ni vyděšeně podíval a pak se vrhl do útoku. Hane neměla problém ho odrazit, dříve než k ní stačil doběhnout, odhodila i jeho svojí větrnou technikou a on v bezvědomí skončil na dlažbě vedle svého parťáka.
"Myslíte, že si jen hraju?" zašeptala Hane.
TenTen i Lee vyběhli ze svých úkrytů a zkontrolovali oba lupiče.
"To bylo úžasné," řekl Lee když se vzpřímil.
"Co s nimi uděláme?" zeptala se TenTen.
"Zabijeme je," odpověděla Hane chladně.
"Cože?" zamračil se Lee, "nestačilo by je jen svázat a nechat je tady?"
"To je příliš riskantní a ty jsi příliš měkký," odpověděla Hane stejně ledovým tónem jako prve, "pomocí svých senzibilských schopností jsem zjistila jejich povahové rysy, nebude těžké se za ně vydávat. Musíme je zabít, protože nemůžeme riskovat, že by nás prozradili. Nemáme jinou možnost."
"Zabít je..." zašeptala TenTen, "vážně by se to nedalo udělat jinak?"
"Tohle je nejlepší možnost. Nenutím vás je zabít, to zvládnu sama."
TenTen i Lee zaraženě kývli. Něco jiného bylo s Hane bojovat na cvičišti, než tady, ve skutečném světě. Ona byla ztělesním významu života shinobi, žádné opravdové emoce, žádné slitování, neboť životem ninji je smrt.

Čekali před vstupem do hlavní pevnosti banditů. Strážní, kteří nepojali žádné podezření vůči Hane a TenTen, které zkopírovaly přesnou podobu i chování obou mrtvých lupičů, právě otevírali bránu z dubového dřeva, aby je vpustili dovnitř. Při jejich vstupu nezaregistrovali Leeho, který se se svou neuvěřitelnou rychlostí dostal do pevnosti s nimi.
"Šéf chce podat hlášení o tom poplachu," křikl za nimi jeden ze strážných.
"Jasně, jasně," odpověděla TenTen. Hane se na ní povzbudivě ušklíbla. Ještě před tím, než se vydali k lupičské pevnosti, Hane TenTen osvětlila chování jednoho z banditů. Nebylo nijak složité, tento muž byl známý tím, že opakoval slovo na konci věty a svým přidrzlým způsobem vyjadřování. Hanina oběť měla chování komplikovanější, a proto si Hane, jako zkušenější herečka vybrala jeho.
Přešly přes volné prostranství až k největšímu domu uprostřed celé pevnosti. Jako u jediného z domů u něj postávali stráže. Dva chlapíci, líně opírající se o svá kopí, jim pokynuli, ať vejdou. Ocitly se v temné úzké chodbě. Podle malého světelněho bodu kdesi v hlubině usuzovala Hane, že hlavní sál bude hluboko pod zemí.
Strategicky postavené... kdyby chtěl někdo zaútočit s vojskem a podařilo se jim proniknout dovnitř, měli by bandité výhodu. Do téhle uličky se vejdou maximálně dva vojáci vedle sebe, na konci chodby by čekali obránci, pro které by pak nebyl problém útočníky odrážet...
U východu s chodby stáli další dva vojáci, střežící bezpečnost vůdce celé skupiny. Tito dva vypadali již mnohem nebezpečněji, než líně se o kopí opírající strážci u vchodu. Hane ani TenTen si příliš neprohlížely vybavení celé místnosti, bylo by podezřelé, kdyby dva z vojáků, kteří tento sál běžně navštěvují, jak si Hane přečetla v myslích obou zabitých banditů, najednou, byť jen pohledem zajímali o vnitřní vybavení.
Na vyvýšeném stupínku seděl na vyřezávaném trůně vůdce. Za ním byly na stěně zavěšeny dvě louče, díky kterým mu nebylo vidět do obličeje, ale tváře příchozích byly v jejich světlě dokonale rozpoznatelné.
Další taktická věc... když sem člověk přijde, nemá šanci spatřit jeho tvář, pochybuji, že ji ti dva, co jsme zabili, znali. Naše tváře jsou však skvěle vidět a on nás tu má, jak se říká na koberečku. Tenhle muž vládne pomocí strachu.
"Tak jak jste dopadli?" zeptala se osoba na trůně překvapivě mladým a jemným hlasem, přesto však takovým, který je zvyklý velet.
Hane se ujala slova: "Nějaký mrňavý sv**ě od ninjů to byly, jo. Ale nebyl s něma žádnej problém, dostaly jsme je hned."
"Dobře, můžete jít."
Hane ani TenTen se však k odchodu neměly.
"Omlouváme se, ale to nepůjde tak hladce,"odpověděla Hane již svým vlastním hlasem začala se jí navracet i podoba. TenTen podle smluveného plánu zůstala v podobě bandity a udiveně na Hane zírala.
"Ty malej zmetku!" zakřičela na Hane a zdvihnutou pěstí jí dala znamení. Hane se otočila čelem k ní a vytvořila malý vzdušný proud, který TenTen odhodil ke stěně místnosti, kde se svezla k zemi a zůstala naoko v bezvědomí, aby mohla později Hane podpořit. Po útoku na TenTen se Hane otočila a stejnou technikou složila k zemi i dva hlídače u vchodu.
Vůdce se zdvihl z trůnu s sešel dolů z podstavce, aby stál proti Hane čelem. Údivem pro Hane byl jeho vzhled. Podle toho, jak vyhlížel musel být maximálně o tři roky starší než ona.
"Přišla jsi mě zabít?" zeptal se jí, "pak ti dám varování, již mnoho lidí se o to pokoušelo a žádný neuspěl."

4.6
Průměr: 4.6 (5 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele amko21
Vložil amko21, Út, 2011-06-07 16:35 | Ninja už: 5831 dní, Příspěvků: 86 | Autor je: Prostý občan

Budem sa opakovať, ale bolo to skvelé! Smiling

Chcel som si vytvoriť skvelý podpis, ale som strašne lenivý. -.-"