Vrať se

Je mi těžko, nemohu myslet,
Jelikož bolí to víc než bych chtěl.
Je bolestivé tvůj stín jen míjet
Aniž bych touhy tvého srdce zřel.

Proč vzdaluješ se, proč právě nyní?
Po všech těch letech co po boku jsem ti stál…
Čím jsme my, tví přátelé, vinni,
Že bez ohlédnutí ty kráčíš dál?

Hodně už toho máme za sebou,
Hodně trpkostí jsme překonali.
Věřím, že i tu nenávist tvou prokletou
My bychom společně zatratili.

Jen dej nám šanci dokázat ti,
že co je v nás, je skutečné.
Nemusíš dál vyčkávati
Na zlosti, jež jsou zbytečné.

My čekáme na tebe a vždy budem,
Věříme v to pouto, co nás váže.
Časem jistě zas spolu půjdem
Cestou, jež mé srdce i tvoje káže.

Prosím věř v přátelství naše zas
A poznáš opět světlo krás,
Jež dává nám náš společný čas.
Prosím. Prosím, důvěřuj zas v nás…!