Ohnivá vůle 3

3. Kniha temnot
Konohou se ozývaly zvuky poplachu a po střechách skákali ninjové, všichni hledali vetřelce, kteří se dnes večer ukázali. Bohužel, tak rychle jek se zjevili tak i zmizeli.
,,Vypadá to, že jsou silnější, než jsem si myslel.“ řekl Shikamaru jakmile se plně zotavil.
,,Nikdy jsem o vašich vyhnancích neslyšel.“ řekl Gaara který s jednotkou ninjů dorazil hned po tom útoku.
,,Snažili jsme se to udržet v tajemství, ale někdo to zjistil a teď je přivedl zpět.“ řekl Shikamaru a napil se Saké, aby odhodil stres. Gaara a on byli v jeho druhé pracovně kterou zřídil na lepší odpočinek, protože tady se mu myslelo líp.
Gaara se podíval na fotky a byl překvapený kolik zrádců v Konoze mají, protože tam opravdu každý důležitější klan měl člověka.
,,Možná to je náhoda, ale doslechl jsem se, že Dark Akatsiki než byli zničeni sbírali určité klíče, teda kromě těch lidí s kekei genkaiem.“ ujal se slova Gaara a sledoval, jak na to bude reagovat Shikamaru.
,,Ty si myslíš, že jim de o ty klíče?“ zeptal se Shikamaru.
,,Nejspíš, protože ty co byli ukradeny jsme v úkrytu Dark Akatsuki nenašli.“ odpověděl gaara.
,,Takže pokud vezmeme v potaz to, co jsi řekl tak oni mají tři a další tři jim chybí. Jeden mám já, druhý ty a třetí je někde ukryt, což znamená, že bych pro něj měl někoho posla, ale nesmím to tu zase moc oslabit.“ začal nahlas uvažovat Shikamaru.
,,Promiň, ale musím to říct, mě ho ukradli, vlastně to byl Kankuro když se stal Kazekagem.“ řekl Gaara.
,,Myslím, že vím koho a kam poslat abychom zjistili kde je poslední klíč.“ řekl Shikamaru a vyskočil z křesla ve kterém se doteď válel. ,,Doufám, že s nimi půjdeš i ty, potřebuju, aby tam šli silní.“ dořekl a zmizel z pracovny dřív než Gaara stačil protestovat.

V zemi sopek hluboko v lese stál dům, kterého by si nikdo nevšiml kdyby nevěděl že tu je. Tento dům byl porostlí mechem, keři a skrz něj prorůstalo několik stromů. U toho domu byla zahrádka, která už dlouho nebyla operovávaná, a přesto tu vše rostlo tak jak mělo. Další co se zde nacházelo, byl plot ze zapadlých stromů a byli tak dobře daný, že by si člověk myslel, že takhle spadli sami od sebe a ne že je sem někdo nanosil.
U toho stál starý shrbený muž o holi. Tento stařec měl na sobě staré šedivé oblečení s pár děrami od molů.
Stařec měl bílé vlasy i vousy a byl slepý.
,,Jak dlouho tam budete ještě stát?“ zeptal se stařec.
,,Myslel jsem, že jste slepý.“ ozvala se osoba, která stála u plotu.
,,Slepý, ano, ale ne hluchý, copak potřebujete?“ zeptal se stařec.
,,Vy máte být věštec a to jeden z nejlepších, tak copak bych tu asi chtěl jiného než pár odpovědí.“ Odpověděl neznámí a vyšel směrem ke starci.
,,Radši to probereme vevnitř, tady by nás mohl někdo uslyšet.“ řekl stařec a odvedl neznámého do domu.
Vnitřek domu vypadal příšerně, všude byl mech a dřevo. Stál tu stůl se židlemi a to byla jediná věc, co se dala poznat.
Stařec si sedl ke stolu a neznámému pokynul, aby si taky sedl, poté vzal tři zvláštní kameny a hodil je do vzduchu, kde zůstaly a začaly se točit. Stařec na ně mířil svýma slepýma očima a něco si začal šeptat, ale bylo to tak potichu, že mu nebylo rozumět.
,,Takže vy si říkáte Zdroj, to je dost hloupý jméno, ale to je jedno. Hledáte určitý počet klíčů a dokonce víte, kde jsou a to všechny, jediné co vám chybí je kniha. Abyste ji našli, musíte jít tam, kde svět začal, vejít do chrámu porazit všechny stráže a knihu si vzít.“ stařec domluvil a čekal nějakou reakci od svého posluchače. Ten se ale jenom zvedl a začal odcházet.
Jakmile se Zdroj dostal mimo dům a zahradu, tak luskl prsty a celý dům explodoval.
,,Máš, co jsi chtěl?“ zeptal se Sasuke který vyšel zpoza lesa.
,,Mám, ale nesmíš nikomu říct, že jsme tady byli, přece jenom jsi jediný, kdo ví vše o těch klíčích.“ řekl Zdroj prošel kolem Sasukeho a zamířil pryč.
Sasuke se ještě podíval na hořící dům a pak taky odešel.

Z Konohy vyrazil tým který měl za úkol navštívit Věštce který se nacházel v zemi sopek. V týmu se nacházeli ti, co už u něj jednou byli. Sakura, Hinata a Lee, spolu s nimi cestovali i Shino a Kiba aby zajistili ochranu. Bohužel nikdo z nich nevěděl, že ten koho jdou navštívit je už mrtví.
Cesta trvala několik dní a celou dobu se nic nestalo, jako by tudy už někdo prošel a o všechny se postaral.
Jakmile dorazili na místo tak by se jich krve nedořezal, celé to místo bylo spálené.
,,No a jsme v háji jediná nápověda kde hledat ten klíč je pryč, co budem dělat teď?“ zeptala se Sakura.
Shino vyslal své brouky, aby ty trosky prohledaly, protože Akamarův čich byl v tom kouři na nic.
,,Něco jsem našel.“ řekl Shino a ukázal všem pergamen který, jako zázrakem zůstal nepoškozený.
,,Tak si to přečteme.“ řekl Lee a pergamen rozevřel. To co se stalo potom bylo neuvěřitelné, z pergamenu se vypustil kouř a všichni co tu stáli začali vidět divné obrazce míst kde v životě nebyli.
,,Co to sakra bylo.“ vyděsil se Kiba.
,,Myslím, že nám věštec nechal zprávu, kam máme jít, abychom našli poslední klíč a taky že musíme získat nějakou knihu.“ řekl Lee, ale nebyl si moc jistý ty místa viděl poprvé.

V mlze se nacházel skrytý ostrov obklopený útesy a jediným vstupem byl malý plácek písečné pláže s otvorem ve skalách, který obíhaly celý ostrov. Na této pláži se nacházela spousta kostí a mezi nimi seděli tři lidé. Aspoň na lidi vypadali z dálky, ale z blízka měli mramorovou barvu a seděli bez pohnutí, takže spíše připomínaly sochy. Když se člověk dostal za ty skály ocitl se v nádherné krajině. Nacházelo se zde pět chrámů pokryté zlatem. Také se zde nacházela kamenná deska, do které se měli dát kameny, aby se otevřela cesta ke knize a právě u tohoto stolu stálo několik postav většina byla starých, až na pár výjimek a tou byl Takumo. Osoba, která patřila k Oreb Zerek s číslem jedna tu stál a poslouchal žvásty těch starých. Bavilo ho jak si o sobě mysleli že ví všechno když jim je kolem tisíce let, ale on byl starší on byl starší než celý život a proto je poslouchal jen na půl ucha. Vlastně myslel na Sakuru ani nevěděl proč, asi aby se nenudil, takže když na něj promluvily tak to neslyšel.
,,Sakra Takumo dávej pozor na to, co říkáme.“ ohradil se Centrino který ze všech co tu byli, zůstal neutrální, ostatní se seskupovali a vymýšleli intriky na ostatní.
,,Promiň nějak jsem se zamyslel.“řekl Takumo a zase začal dávat pozor.
,,Náš problém je, že nemůžeme najít posly smrti.“ řekl jeden z nich.
,,Myslíte tím Oreb Zerek?“ zeptal se jeden z mladších. Takumo se jenom usmál.
,,Oni si tak jenom říkají, ale praví Oreb Zerek jsou bytosti tak mocné že se v dávné době museli bytosti tvořící tehdejší řád a energii světa spojit aby je porazili, ale nepovedlo se to úplně ty bytosti jenom usnuly a nyní někde pod zemí spí. A pokud je pravda co jsem se dozvěděl tak se je někdo snaží probudit, ale k tomu potřebuje určitý druh energie který je ukryt a zamčen šesti klíči a zaklet. Jediný způsob jak to získat máme zde ukryté. Proto je naším posláním tu knihu ochránit.“ řekl ten nejstarší a všichni s ním souhlasili, dokonce i Takumo, přece jenom on byl jedním z těch co ty bytosti porazil.

Jakmile se Zdroj vrátil řekl všem svůj plán Sasukehe poslal pro poslední klíč a všichni ostatní měli vyrazit pro tu knihu, ale nikomu se to nelíbilo, jejich plánem bylo zničit Konohu a nyní museli pro nějakou blbou knihu o které ani nevěděli na co je, ale dohodli se že pošlou Konoze zprávu aby své lidi taky poslali pro tu knihu, protože takhle by se z toho mohl vyklubat skvělí souboj.

,,Tak je rozhodnuto, vezměte všechny co mají zrádce v klanu a pošlete je pro tu knihu.“ řekl Shikamaru na jedné schůzi.
,,Jestli to nevadí šel bych také s pár vybranými.“ řekl Gaara který se také zůčastnil schůze.
Jakmile všichni odešli tak Shikamaru a Gaara ještě mluvili v pracovně.
,,Vezmi s sebou pár masek jen pro jestotu, ale máme jiný problém mě ten klíč ukradli a ani nevím kdy.“ řekl Shikamaru a rozvalil se v křesle.
,,Tak to vypadá, že jediné jak jim v jejich plánu zabránit je získat knihu dřív než oni.“ řekl Gaara.
,,Cestou byste měli trochu trénovat, protože váš soupeř bude extrémě silný.“ řekl Shikamaru.
,,Neboj o to jsem se už postaral. Našel jsem někoho kdo nás tam dopraví v kuličce ve které se nachází trénovací dimenze.“ řekl Gaara.
,,Kdo mohl vytvořit něco na takové úrovni?“ zeptal se překvapený Shikamaru.
,,Tak to je tajemství, své zdroje neprozradím.“ usmál se Gaara a vzpomněl si jak musel Naruta přemlouvat tři dny aby to vytvořil.
,,Mimochodem jak se má Temari?“ zeptal se Shikamaru.
,,Má se dobře, ale nechal jsem jí v písečné aby jste spolu netrávili tolik času.“ řekl Gaara a zmizel.
,,Parchant.“ zasmál se Shikamaru a nalil si saké.

Pod oknem hokageho kanceláře stál Konohamaru a díval se nahoru. Byla tma a ulice byli osvětleny lampami ze stínu vypadl Jiraja který byl svázán hady a za ním se ve tmě objevili rudé oči Sharinganu a vedle nich zazářili hadí oči.
Konohamaru se otočil na Jiraju a chvíli ho jenom sledoval, ale pak luskl prsty a svaly na Jirajově ruce praskly.
,,Kabuto, Sasuke vemte ho sebou, abyste získali klíč, budete ho potřebovat.“ řekl směrem, kde svítili ve tmě oči.
,,Jak si přeješ, ale ani by mě nenapadlo, že Zdroj jseš ty.“ řekl Sasuke a s Kabutem a Jirajou zmizeli.
,,Brzy budeme mít knihu a probudím pravé vládce světa a ty my na oplátku vrátíš rodinu.“ řekl Konohamaru sám sobě. Nikdo se neozval a tak se Konohamaru rozhodl odejít, tady ho nic nedrželo.

V budově klanu namikatze se probudil Kakashi. Byl zmatený a vše ho bolelo. V místnosti byla tma, ale i tak mohl poznat že není v žádné normální budově už podle postele která byla velká a dost pohodlná. Do místnosti vešla postava které v oku zářil Sharingan a druhé měla zakryté páskou. Podle výšky a všeho Kakashi poznal že to je muž, nejspíš stejného věku jako on. Příchozí se zastavil ve tmě aby nebilo poznat kdo to je a vypadalo to že Kakashiho zkoumá, ale pak z té tmy vyšel.
,,Dlouho jsme se neviděli Kakashi.“ řekl muž.
Kakashi vyděšeně zíral na muže který měl být mrví už od dětství, ale nebyl a stál přímo naproti němu.
,,To není možné. Obito.“